o zaplacení 233 961,60 EUR s přísl. a 5 697 688 Kč s přísl., o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 54/2009-565 ze dne 21. června 2016
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 26. 11. 2020
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Josefa Holejšovského, ve věci
žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce]
sídlem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátkou [Jméno advokátky]
sídlem [Adresa advokátky]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]
bytem [Adresa žalovaného]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
o zaplacení 233 961,60 EUR s přísl. a 5 697 688 Kč s přísl., o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 54/2009-565 ze dne 21. června 2016
Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 54/2009-565 ze dne 21. června 2016 se mění tak, že se řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 54/2009-252 ze dne 29. července 2011 nezastavuje.
Shora označeným usnesením rozhodl Městský soud v Praze jako soud I. stupně tak, že z důvodu nezaplacení soudního poplatku z odvolání zastavil odvolací řízení ve shora označené věci a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Usnesení napadl odvoláním žalovaný. Poukazoval na skutečnost, že je nemajetný a v mezidobí byl na jeho majetek prohlášen konkurs, v rámci něhož byl všechen jeho majetek zpeněžen.
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené usnesení soudu I. stupně, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Z hlediska skutkového stavu věci odvolací soud vychází ze skutečnosti, že, žalovaný prošel insolvenčním řízením a po vydání napadeného usnesení soud I. stupně k opakované žádosti žalovaného, odůvodněné zpeněžením veškerého jeho majetku, žalovaného zcela osvobodil od soudního poplatku z odvolání proti shora uvedenému rozsudku, a to usnesením č. j. 73 Cm 54/2009-627 ze dne 23. července 2020.
Z hlediska právního odvolací soud vyšel z § 4 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích, z něhož je zřejmé, že poplatníkovi vzniká povinnost soudní poplatek zaplatit podáním odvolání. Podle § 9 odst. 1 a 3 uvedeného zákona mj. platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení (zde odvolacího řízení) zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí a po marném uplynutí lhůty řízení zastaví.
Odvolací soud vyšel rovněž z § 138 odst. 1 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela.
S ohledem na uvedené, kdy žalovaný byl v souladu se zákonem zcela osvobozen od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 54/2009-252 ze dne 29. července 2011, dospěl odvolací soud k závěru, podle něhož, byl-li žalovaný v průběhu odvolacího řízení dodatečně osvobozen od soudních poplatků, v daném případě pro změnu svých majetkových poměrů, nestíhá jej poplatková povinnost a z tohoto důvodu nemůže po takovéto změně poplatkových poměrů obstát původní rozhodnutí soudu I. stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání.
Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že se řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 54/2009-252 ze dne 29. července 2011 nezastavuje.
O nákladech tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž soud řízení skončí.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.