o zaplacení částky 69 919,73 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného č. 1 a č. 2 proti rozsudku Městského soud v Praze č. j. 75 Cm 297/2015-183 ze dne 25. listopadu 2021

1. Z podnětu žaloby ze dne 7. 11. 2014 shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I., z důvodu tvrzeného neplacení záloh za roky 2013 a 2014 a následně z důvodu plného nezaplacení vyúčtování záloh za uvedené roky žalovaným 1. a 2. uložil povinnost zaplatit žalobci z titulu nedoplatků příspěvků na správu domu a pozemku a nákladů spojených s užíváním bytu vyúčtovaných za roky 2013 a 2014 částku ve výši 69 919,73 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 16 778,96 Kč přirostlým k jistině ke dni částečné úhrady dluhu v průběhu řízení v rozsahu 51 738,50 Kč (původně činil žalovaný závazek částku 121 658,23 Kč s přísl.) a dále oba žalované v tomto výroku zavázal zaplatit úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 894,20 Kč od 1. ledna 2014 do zaplacení, dále z částky 4 738 Kč od 1. února 2014 do zaplacení, dále z částky 4 738 Kč od 1. března 2014 do zaplacení, dále z částky 4 738 Kč od 1. dubna 2014 do zaplacení, dále z částky 4 738 Kč od 1. května 2014 do zaplacení, dále z částky 4 738 Kč od 1. června 2014 do zaplacení, dále z částky 4 738 Kč od 1. července 2014 do zaplacení, dále z částky 4 738 Kč od 1. srpna 2014 do zaplacení, dále z částky 4 738 Kč od 1. září 2014 do zaplacení, dále z částky 25 383,53 Kč od 8. září 2014 do zaplacení a konečně z částky 4 738 Kč od 1. října 2014 do zaplacení a ve výroku II. oba žalované zavázal k povinnosti nahradit žalobci náklady řízení ve výši 96 038,70 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že oba žalovaní, jakožto vlastníci bytové jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa], jsou členy žalobce s povinností vůči žalobci platit řádně a včas příspěvky na správu domu a pozemku a hradit náklady spojené a související s užíváním bytu. Na těchto platbách podle vyúčtování za roky 2012, 2013 a 2014 žalovaní v době podání žaloby (zejména č.l. 1 a č.l. 84) měli dlužit 121 658,23 Kč a po částečné úhradě 51 738,50 Kč učiněné v průběhu řízení podle žalobce dluží v souladu s vyúčtováními již pouze za roky 2013 a 2014 celkem 69 919,73 Kč s přísl.

3. Soud I. stupně věc posoudil ve vztahu k právům a povinnostem vzniklým v roce 2013 podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále ZVB) a ve vztahu k právům a povinnostem vzniklým v roce 2014 podle § 1176 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ), jakož i podle zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytu (dále ZPP) a konstatoval, že žalovaní neplnili povinnosti uložené zákonem, jakož i stanovami [adresa] platit žalobci zálohově příspěvky na správu domu a pozemku a náklady spojené s užíváním bytu, jakož i částky vzešlé z vyúčtování, přičemž vyúčtování za rok 2013 bylo předmětem projednání a schválení shromážděním žalobce uskutečněným dne 31. 7. 2014.

4. Proti tomuto rozsudku se včas odvolali oba žalovaní (odvolatelé) a domáhali se jeho změny a zamítnutí žaloby z důvodu podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř., neboť podle jejich přesvědčení soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, soud I. stupně dále podle jejich názoru dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a konečně rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

5. Podle odvolatelů je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy zejména proto, že vychází z ročního vyúčtování, jež není souladné s právními předpisy a z toho důvodu není vyúčtování provedené společenstvím vlastníků jednotek (dále též zkráceně SVJ) řádné s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. Vyúčtování nákladů na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody nebylo podle odvolatelů provedeno podle nainstalovaných měřičů, ačkoli podle předložených důkazů tato měřidla jsou instalována, avšak v rozporu s vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. podle nich SVJ nepostupuje.

6. Podle odvolatelů majoritní spoluvlastník bytových jednotek [tituly před jménem] v žalujícím SVJ donedávna znevýhodňoval ostatní spoluvlastníky, neboť zneužíval svého postavení, když byl též výlučným společníkem statutárního orgánu SVJ společnosti [právnická osoba]., jež je jediným akcionářem společnosti [právnická osoba]. provozující přilehlý hotel [Anonymizováno], přičemž hoteloví hosté prochází stavebně neschváleným průchodem mezi hotelem a domem spravovaným SVJ, využívají společných prostor SVJ, parkovacích míst a služeb poskytovaných SVJ.

7. Podle odvolatelů žalobce vůči nim nemá splatné pohledávky, neboť žalovaní platili v letech 213 a 2014 zálohy pravidelně ze svého účtu, k čemu předložili výpisy ze svého účtu, avšak soud I. stupně tyto důkazy neprovedl.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a po zopakování dokazování sdělením obsahu níže uvedených listin významných pro rozhodnutí odvolací soud dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

9. Jak je zřejmé z obsahu spisu, zejména z žaloby podané dne 7. 11. 2014, z jejího doplnění a z částečného omezení žaloby, žalobce založil svůj návrh na zaplacení sporné částky na tvrzení, že žalovaní v letech 2013 a 2014 neplnili, případně plnili pouze v částečném rozsahu, svoji základní povinnost pravidelně každý měsíc skládat zálohy na náklady spojené se správu domu a pozemku a na náklady spojené a s užíváním bytu financované [právnická osoba] (SVJ), jež potřebná media (zejména vodu, teplo a teplou vodu) samo odebírá od svých externích dodavatelů a dále, že v potřebném rozsahu neuhradili ani konečnou částku stanovenou vyúčtováními služeb poskytnutých v uvedených letech. Ze spisu je zřejmé i to, že žalovaní v průběhu řízení plnili ve prospěch žalobce v rozsahu 51 738,50 Kč, aniž by uvedli, jaké závazky vůči žalobci tímto svým plněním hodlají uspokojit. Neadresnost svého plnění po té, co žalobce obdržené plnění použil na úhradu nejstarších závazků a na příslušenství své pohledávky a vzal v potřebném rozsahu svůj návrh částečně zpět, se žalovaní snažili vysvětlit v průběhu řízení tvrzením, že se s žalobcem konkludentně dohodli, že žalobce použije poskytnuté plnění ve výši 51 738,50 Kč na uspokojení jiných později vzniklých pohledávek žalobce, jež nesouvisí s projednávanou věcí.

10. Již na tomto místě odvolací soud konstatoval jednak to, že žalovaní uvedené tvrzení o konkludentní dohodě se žalobcem uspokojivě ani v základních rysech neprokázali a naopak uvedené tvrzení o dalších jiných závazcích vůči žalobci svědčí o tvrzení žalobce, že žalovaní ne zcela důsledně dlouhodobě plní své platební povinnosti vůči žalobci, byť se tak děje patrně v souvislosti s žalovanými uváděnou skutečností, že sezónně pobývají mimo hlavní město. Na tomto místě odvolací soud dále konstatuje, že sezónní pobyt žalovaných mimo hlavní město by nemohlo mít vliv na povinnost žalovaných členů SVJ plnit stanovené povinnosti vůči SVJ, aby se tento generální správce majetku členů SVJ sám nedostal do finančních problémů vůči svým externím dodavatelům a aby byl schopen vytvořit podmínky členům SVJ ke každodennímu zajišťování jejich základní životní potřeby - potřeby bydlení. Stejně tak odvolací soud musí konstatovat i to, že případným důvodem k neplnění platebních povinností vůči SVJ nemůže být ani nespokojenost žalovaných s prací vedení SVJ a najímaného správce, když případné další prověřování práce vedení SVJ a najímaného správce, jakož i případné personální změny a změny práce správce v tomto směru lze dosáhnout cestou vnitrospolečenstevní demokracie podporované ustanoveními zákona nastaveného zákonodárcem tak, aby byly chráněny i menšinové názory členů SVJ, obdobně jako u jiných samosprávných subjektů.

11. Odvolací soud dále vychází ze zjištění učiněných v rámci doplněného dokazování uskutečněného před odvolacím soudem.

12. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne 31. 7. 2014 odvolací soud zjistil, že žalovaní odmítli převzít vyúčtování za rok 2013, přičemž uvedeného dne tento nejvyšší orgán SVJ projednal a schválil vyúčtování záloh poskytnutých členy SVJ v roce 2013 na služby dodané externími dodavateli a spotřebované v uvedeném roce [právnická osoba]. Podle shodného vyjádření obou účastníků nebyly výsledky tohoto schvalovacího rozhodnutí SVJ napadeny u soudu návrhem na vyslovení neplatnosti.

13. Z vyúčtování za roky 2013 a 2014, jejichž součástí je i evidenční list bytové jednotky č. [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, že podle předpisu měsíčních záloh platného od července 2013 bylo povinností žalovaných platit měsíčně zálohy ve výši 4 738 Kč, což žalovaní v roce 2013 nečinili, jak vyplývá z jejich výpisů z účtu, přičemž vyúčtování uvádí skutečné výše nákladů na služby členěné podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby a vyúčtování obsahují údaje o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby. Za rok 2013 činily náklady na služby dodané [právnická osoba] a přepočtené podílem stanoveným společenstvím na bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaných částku 142 270,05 Kč a při částce 36 311 Kč zaplacené žalovanými v uvedeném roce na zálohách činil výsledný nedoplatek částku 106 958,55 Kč. Za rok 2014 činily náklady na služby dodané žalujícímu SVJ a přepočtené podílem stanoveným společenstvím na bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaných částku 180 003,65 Kč a při částce 64 262 Kč zaplacené žalovanými v uvedeném roce na zálohách činil nedoplatek částku 115 741,65 Kč.

14. Z výpisů z účtu žalovaného 2. za roky 2013 a 2014 odvolací soud zjistil, že vzdor stanovenému předpisu měsíčních záloh ve výši 4 738 Kč platnému od července 2013, platili žalovaní v roce 2013 měsíčně od ledna do listopadu na zálohách převodem z účtu toliko 2 886,50 Kč a v prosinci 2013 zaplatili 4 560 Kč. V roce 2014 zpětně poukázali poštovní složenkou na nedoplatky za rok 2013 částku 1 246 Kč.

15. Ze souboru fotografií předložených žalovanými k jejich odvolání odvolací soud zjistil, že je na fotografiích zachycen stav připomínající hotelové prostředí s typickými výzvami pro nerušení hotelových hostů a fotografie zachycují rovněž provizorní propojení dvou sousedních budov, z nichž v jedné probíhají stavební práce, silovým zátěžovým stavebním kabelem. Soubor fotografií obsahuje rovněž vyhřívací těleso (radiátor) osazené elektronickým zařízením.

16. Po uvedeném doplnění dokazování odvolací soud vycházel z obdobných závěrů o skutkovém stavu, z jakých vycházel i soud I. stupně s odlišností toliko týkající se skutečností významných pro závěry o příslušenství pohledávky žalobce. Závěry odvolacího soudu mají skutkový podklad ve zjištění, že oba žalovaní jsou vlastníky bytové jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [Anonymizováno] v obci [adresa]. Žalovaní jsou proto členy žalobce. Žalovaní v průběhu roku 2013 a 2014 měli hradit na zálohách na příspěvky na správu domu a pozemku a na náklady spojené a související s užíváním bytu měsíčně částku 4 738 Kč, přičemž tuto zálohu v zásadě (s drobným rozdílem několika málo korun) platili v roce 2014, nikoliv však v roce 2013, kdy platili měsíčně toliko 2 886,50 Kč. Tato žalovanými pravidelně poskytovaná plnění, jak bylo zjištěno doplněním dokazování před odvolacím soudem, byla správně zohledněna v obou vyúčtováních nákladů na služby za roky 2013 a 2014. Vyúčtování v souladu se stanovami bylo vypracováváno vždy za předchozí rok v následujícím roce, tedy za rok 2013 v roce 2014 a za rok 2014 bylo vyúčtování provedeno následující rok po skončení předchozího zúčtovacího období. Když v průběhu řízení žalovaní (z hlediska účelu neidentifikovanými platbami) uhradili částku 51 738,50 Kč, následně žalobcem započtenou na nejstarší pohledávky žalobce, žalobce vypočetl výši zákonných úroků přirostlých ke dni zaplacení uhrazených závazků, a to v částce 16 778,96 Kč. Nadále požadoval zaplacení zbytku dluhu ve výši celkem 69 919,73 Kč představovaného nedoplatky z vyúčtování nákladů spojených s užíváním bytu za roky 2013 a 2014 společně s úroky z prodlení. Jednalo se o úroky z částky 1 894,20 Kč (část nezaplacené zálohy za prosinec roku 2013 na náklady spojené se správou domu a pozemku a na náklady spojené a s užíváním bytu za období prodlení od 1. 1. 2014 do zaplacení) od 1. 1. 2014 do zaplacení, aniž žalobce vzal v úvahu, že zálohy, včetně předmětné prosincové zálohy za rok 2013, byly zúčtovány dne 31. 7. 3014, Rovněž tak se jednalo o úroky z prodlení z částky 25 383,53 Kč představované nedoplatkem z vyúčtování za rok 2013 s počátkem běhu prodlení od 18. 9. 2014 a konečně se jednalo o úroky z prodlení z jednotlivých záloh, podle žalobce záloh nezaplacených žalovanými v roce 2014, každá ve výši 4 738 Kč, aniž žalobce vzal v úvahu, jak bylo zjištěno doplněným dokazováním před odvolacím soudem, že žalovaní zálohy v zásadě v předepsané výši v roce 2014 platili a tyto jejich platby na zálohy byly také správně zúčtovány ve vyúčtování za rok 2014.

17. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně vyšel ze skutečnosti, že v projednávaném případě bylo o způsobu rozúčtování nákladů na služby rozhodnuto rozhodnutím shromáždění žalujícího společenství.

18. Projednávaná vyúčtování obsahují uvedení skutečné výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby, obsahují údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby, přičemž vyúčtování za projednávané roky jsou přehledná a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných v rámci SVJ pro rozúčtování.

19. Odvolací soud vyšel dále ze skutečnosti, že vyúčtování záloh na náklady spojené se správu domu a pozemku a na náklady spojené s užíváním bytu za rok 2013 bylo předmětem projednání a schválení shromážděním vlastníků jednotek konaného dne 31. 7. 2014, jež podle shodných tvrzení účastníků nebylo napadeno návrhem na určení neplatnosti rozhodnutí tohoto shromáždění a odvolací soud tuto skutečnost akceptoval, když zcela nad rámec konstatoval, že i toto vyúčtování za rok 2013 mělo náležitosti stanovené zákonem.

20. Po právní stránce odvolací soud věc posuzoval shodně se soudem I. stupně podle ZVB a ve vztahu k právům a povinnostem vzniklým v roce 2014 podle § 1176 a násl. NOZ, jakož i podle zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytu (ZPP).

21. Členství ve společenství vlastníků jednotek podle ZVB je spojeno s vlastnictvím jednotky (§ 9 odst. 5, ZVB) a v domě (§ 2 psím. a/, d/ ZVB), vlastníci jednotek mají právo i povinnost podílet se na správě domu, v němž je jednotka umístěna (§ 13 odst. 1 ZVB) a mají i povinnost přispívat na náklady spojené se správou (tohoto) domu a pozemku (§ 15 odst. 1 ZVB).

22. Podle § 1180 odst. 1 NOZ vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak.

23. Podle § 1180 odst. 2 NOZ příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

24. Podle § 1181 NOZ vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

25. Podle § 1190 věty první NOZ osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků.

26. Podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 2 a písm. b) bodu 2 ZPP se pro účely uvedeného zákona rozumí poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví a příjemcem služeb vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.

27. Podle § 7 odst. 1 ZPP není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

28. Podle § 7 odst. 3 ZPP finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

29. Podle § 1127 NOZ právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

30. Po posouzení věci odvolací soud konstatoval, že žalovaní neplnili povinnosti uložené zákonem, jakož i stanovami [právnická osoba] platit žalobci zálohově příspěvky na správu domu a pozemku a náklady spojené s užíváním bytu, jakož i částky vzešlé z vyúčtování, přičemž vyúčtování za rok 2013 bylo předmětem projednání a schválení shromážděním SVJ uskutečněným dne 31. 7. 2014. Vyúčtování obsahovala uvedení skutečné výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby, obsahovala údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby a vyúčtování za uvedené roky odpovídají způsobu rozúčtování stanovenému v rámci SVJ.

31. Podle právního názoru odvolacího soudu, kromě skutečnosti, že vyúčtování záloh na náklady spojené se správu domu a pozemku a na náklady spojené s užíváním bytu za rok 2013 bylo schváleno shromážděním vlastníků jednotek ze dne 31. 7. 2014, vyúčtování za rok 2013, shodně jako vyúčtování za rok 2014, má veškeré zákonem stanovené náležitosti. Proto, jestliže zbývá žalovaným doplatit na vyúčtováních záloh na náklady spojené se správu domu a pozemku a na náklady spojené s užíváním bytu za roky 2013 a 2014 žalovanou částku 69 919,73 Kč s přísl. soud I. stupně žalované správně zavázal ke splnění této povinnosti.

32. Pochybení v rozhodnutí soudu I. stupně shledal odvolací soud toliko v rozhodnutí o příslušenství uplatněné a přiznané pohledávky, když podle odvolacího soudu u nezaplacené zálohy za prosinec 2013 byli žalovaní v prodlení pouze do data vyúčtování záloh na náklady spojené se správu domu a pozemku a na náklady spojené a s užíváním bytu, jež bylo ze strany SVJ uskutečnilo prostřednictvím správce dne 31. 7. 2014. Proto odvolací soud napadený rozsudek v této části příslušenství podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že žalobci nepřiznal úrok z prodlení z částky 1 894,20 Kč za období od vyúčtování záloh (od 31. 7. 2014) do zaplacení.

33. Stejně tak odvolací soud postupem podle § 220 o. s. ř. změnil výrok rozsudku soudu I. stupně a nepřiznal žalobci právo a příslušenství z jednotlivých záloh zaplacených v lednu až říjnu v roce 2014, když podkladem pro soud I. stupně v jeho závěrech o prodlení žalovaných byla skutečnost, že žalovaní v uvedených měsících neplatili zálohy na náklady spojené se správu domu a pozemku a na náklady spojené a s užíváním bytu, ačkoli se doplněným dokazováním ukázalo, že žalovaní tyto zálohy ve skutečnosti platili, což potvrdilo i správné vyúčtování za rok 2014, byť podle tohoto vyúčtování žalovaní měli žalobcem vymáhaný nedoplatek (dlužili) správně přiznaný soudem I. stupně v jistině žalovaného nároku.

34. Před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatelů poukazující na tvrzené promlčení uplatněného nároku, když žaloba vymáhající nedoplatky vyúčtování za rok 2012 (vyúčtování se uskutečněno v roce 2013) a dále nedoplatky vyúčtování za roky 2013 a 2014 byla podána dne 7. 11. 2014 v zákonem stanovené tříleté promlčecí lhůtě (§ 101 OZ, § 629 NOZ). Rovněž tak před odvolacím soudem neobstála argumentace odvolatelů poukazující na tvrzené nikoliv řádné vyúčtování záloh na náklady spojené se správu domu a pozemku a na náklady spojené s užíváním bytu za rok 2013, neboť toto vyúčtování, jakož i vyúčtování za následující rok 2014, obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti, především uvedení skutečné výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby. Vyúčtování obsahovala údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby a odpovídají způsobu rozúčtování stanovenému rámci SVJ.

35. Co se týče žalovanými tvrzeného a prokazovaného parazitování vedlejšího hotelu Amadeus na SVJ, když uvedený hotel má využívat společné prostory a media dodávaná do SVJ z titulu vlastnictví některých jednotek SVJ osobou, jež má současně ovládat i obchodní společnost vlastnící uvedený hotel, odvolací soud z obsahu spisu nezjistil, že by společnost vykonávající správu majetku SVJ porušovala své povinnosti při správě cizího majetku např. tím, že by bez náhrady zvýhodňovala na úkor majetku SVJ osoby mimo SVJ dodávkami medií placených SVJ. Samotné poskytnutí elektrické energie placené SVJ na práce ve vedlejším hotelu, jak prokazovali žalovaní, bez dalšího neznamená jednání k tíži SVJ, je-li objem odebrané energie zaznamenán stavebními společnostmi běžně užívanými podružnými elektroměry. Současně však odvolací soud konstatuje, že vzal v úvahu i skutečnost, že jednotlivé nákladové položky zohledňované ve vyúčtování byly, jak to má být, předmětem projednání, předmětem diskuse a vysvětlení při projednání vyúčtování v rámci shromáždění vlastníků jednotek dne 31. 7. 2014.

36. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodl z podnětu žalovanými podaného odvolání způsobem uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku.

37. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. a převážně úspěšnému žalobci, jenž neměl úspěch pouze v nepatrném rozsahu týkajícím se příslušenství přisouzené pohledávky odvolací soud přiznal proti převážně neúspěšným žalovaným právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši 5 905 Kč představovanou náklady na právní zastoupení stanovenými podle § 6 odst. 1, § 7, § 11, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), když zástupci žalobce náleží odměna za 1 úkon právní služby jeho advokáta honorovaný částkou 4 580 Kč z punkta představovaného součtem částek 69 919 Kč a 16 778 Kč za účast právního zástupce při jednání odvolacího soudu dne 7. března 2023. Advokát žalobce má také právo na režijní paušál ve výši 300 Kč. Zástupce žalobce má rovněž podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši 1 025 Kč.

38. Proto bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozsudku tak, že žalovaná 1. a žalovaný 2., jsou povinni nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 5 905 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.