Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 6 Cmo 64/2022-535 ECLI:CZ:VSPH:2022:6.Cmo.64.2022.1 Usnesení

o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018 č. j. 4 Co 291/2017-138, k dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 2020 č. j. 3 Co 101/2020-357, o odvolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 458/2012-498 ze dne 2. 11. 2021

JUDr. Stanislav Bernard · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 15. 12. 2022

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka v exekuční věci

oprávněného: [Anonymizováno]

sídlem [adresa]

zastoupen advokátkou [Jméno advokátky]

sídlem [Adresa advokátky]

proti

povinným: 1. [Jméno povinného A], narozený [Datum narození povinného A]

bytem [Adresa povinného A]

doručovací adresa: [adresa]

2. [Jméno povinného B], narozený [Datum narození povinného B]

bytem [Adresa povinného B]

o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018 č. j. 4 Co 291/2017-138, k dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 2020 č. j. 3 Co 101/2020-357, o odvolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 458/2012-498 ze dne 2. 11. 2021


Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 458/2012-498 ze dne 2. listopadu 2021 se potvrzuje.

1. Krajský soud v Hradci Králové jako soud I. stupně uvedeným usnesením zastavil dovolací řízení z důvodu, že povinní nezaplatili soudní poplatek za dovolání, přestože ve výzvě k zaplacení ze dne 4. 3. 2021, doručené 23. 3. 2021, byli poučení o následcích nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy.

2. Podle odůvodnění rozhodnutí v tomto případě se jedná o dovolání, které povinní podali proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 3 Co 101/2020-357 ze dne 30. 11. 2020, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně č. j. 25 Co 458/2012-311 ze dne 26. 5. 2020 o odmítnutí odvolání povinných pro opožděnost proti usnesení č. j. 25 Co 458/2012-229 ze dne 28. 2. 2020, kterým soud I. stupně zamítl žádost povinných o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

3. Dále soud I. stupně v odůvodnění rozhodnutí, s odkazem na uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, uvedl, že nepřihlédl k opětovně vznesené námitce podjatosti, kterou povinní vznášejí ve všech podáních a slouží jim toliko k obstrukcím v řízení. Stejně tak nepřihlédl k opětovné žádosti povinných o osvobození od placení soudních poplatků pro toto dovolací řízení, neboť byla podána až po uplynutí lhůty 15 dnů k zaplacení soudního poplatku a opakovaně již byla v tomto řízení posouzena tak, že povinným slouží k obstrukcím a že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

4. Proti tomuto usnesení soudu I. stupně podali povinní odvolání a navrhli jeho zrušení, prohlášení jeho nicotnosti a neprodlené zastavení předmětné exekuce, neboť skutečný skutkový i právní stav objektivně byl a je zcela jiný, jde o pokračující vědomý zločin vzájemně se kryjících soudů a soudců, kteří rozhodují s bezmeznou libovůlí. Odvolatelé dále trvají na neprodleném řádném vyřízení všech již dříve, důvodně a včas učiněných podání jak v předmětné exekuční věci, tak zejména v předcházející nalézací věci vedené od roku 1998 u krajského soudu. Podle jejich názoru pro zajištění práv a zájmů žádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů včas a důvodně, stejně tak byla podle odvolatelů objektivně včasná a důvodná námitka podjatosti samosoudkyně [tituly před jménem] i všech soudců Krajského soudu v [adresa] a Vrchního soudu v Praze i okresních soudů v [adresa], a navrhují předložení věci k rozhodnutí o nutné delegaci soudům, kterým není nadřízen Vrchní soud v Praze. Odvolatelé dále uvádějí, že bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokázané, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány velmi závažné zločiny, když objektivně důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné, trestní, hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození tímto dávají objektivně důvodný podnět.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 cit. zákona), a dospěl k závěru, že odvolání povinných není důvodné.

6. Předmětem tohoto odvolacího řízení je přezkoumání rozhodnutí, kterým soud I. stupně zastavil dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání, přestože ve výzvě k jeho zaplacení byli odvolatelé poučení o následcích, pokud soudní poplatek za dovolání nebude ve stanovené lhůtě od doručení výzvy zaplacen. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí dále uvedl, že nepřihlédl k opakované námitce podjatosti vznesené povinnými ani k opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků, které byly jako nedůvodné posouzeny opakovaně již v mnoha předchozích řízeních.

7. Postupu soudu I. stupně ani jeho rozhodnutí, jímž dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil, nelze vytknout pochybení. Odvolatelé soudní poplatek za dovolání nezaplatili, i když ve výzvě k zaplacení je soud I. stupně řádně poučil o následcích jeho nezaplacení. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, pokud se nadále nezabýval opakovaně vznesenou námitkou podjatosti soudců I. stupně a všech soudců odvolacího soudu a v souvislosti s tím ani návrhem na delegaci nutnou některému soudu z dosahu Vrchního soudu v Praze; stejně tak platí o znovu se opakující žádosti odvolatelů o osvobození od soudních poplatků.

8. Nutno na tomto místě poukázat na to, že odvolatelé v mnoha řízeních zahrnují soudy velkým množstvím různých návrhů a námitek, které jsou zpravidla neodůvodněné, nesrozumitelné, chaotické, v zásadě ale zcela nedůvodné, jak již judikovaly soudy v předchozích svých rozhodnutích, a to jak soud I. stupně, tak soud odvolací. Jen konkrétně z tohoto procesního spisu se podává již 15 rozhodnutí odvolacího soudu, kromě dalších rozhodnutí v agendě Ncp a rozhodnutí Nejvyššího soudu v agendě Ncd. Toliko ve stručnosti k tomu odvolací soud dodává, že opakované námitky podjatosti odvolatelé nijak nekonkretizovali a nikdy neuvedli relevantní důvody, pro které by měli být uvedení soudci soudu I. stupně, natož všichni soudci Vrchního soudu v Praze, vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci. Z tohoto pohledu je tedy zcela bezpředmětný návrh povinných na delegaci nutnou dle § 12 odst. 1 občanského soudního řádu, která by mohla nastat jedině za situace vyloučení všech soudců příslušného soudu. K opakované žádosti povinných o osvobození od placení soudního poplatků se odvolací soud podrobně vyjádřil ve svých předchozích rozhodnutích tak, že nadále není nutné se zabývat otázkou, zda v mezidobí došlo ke změně poměrů povinných (např. naposledy ve věcech sp.zn. 6 Cmo 192, 193, 194/2021); ostatně povinní ani v této věci neuvedli žádné nové skutečnosti, jež by přiznání osvobození odůvodňovaly.

9. Z výše uvedených důvodů Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil. O nákladech odvolacího řízení v řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí v dosud neskončeném exekučním řízení rozhoduje pověřený exekutor (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek stanovených v § 237 a násl. občanského soudního řádu a lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.