o neplatnost usnesení valné hromady z 15. 9. 2021, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2022, č. j. 73 Cm 257/2021-29

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 8. 12. 2021 se navrhovatelka vůči [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“), domáhala, aby soud rozhodl, že neplatné je usnesení valné hromady společnosti ze dne 15. 9. 2021, o schválení řádné účetní závěrky společnosti za rok 2020 a o převedení ztráty společnosti za rok 2020 ve výši 2 240 980 Kč na účet neuhrazené ztráty minulých let.

2. Navrhovatelka uvedla, že je společníkem společnosti s podílem ve výši 49 %. Přílohou pozvánky na valnou hromadu bylo pouze daňové přiznání k dani z příjmu a rozvaha ve zkráceném rozsahu pro mikro účetní jednotku. Kompletní řádná účetní závěrka ani zpráva o vztazích nebyla k dispozici ani na valné hromadě samotné. Z rozvahy ve zkráceném rozsahu nebylo možné určit, jaký je hospodářský stav společnosti. Na základě zprávy jednatele společnosti se navrhovatelka domnívá, že účetnictví nezohledňuje reálné hospodaření společnosti; má zásadní pochybnosti o stavu zásob. Pro rozhodnutí o schválení účetní závěrky a úhradě ztráty tedy nebyla valné hromadě předložena potřebná dokumentace.

3. Společnost ve svém vyjádření uvedla, že druhým společníkem a jednatelem společnosti je bývalý manžel navrhovatelky [jméno FO]. Navrhovatelka požaduje po [jméno FO], aby odkoupil její podíl, avšak požaduje nesmyslně vysokou cenu. Podle společnosti byla valná hromada svolána řádnou pozvánkou, jejíž přílohou bylo jak daňové přiznání, tak rozvaha ve zkráceném rozsahu. S účetními podklady, včetně zprávy o vztazích, se navrhovatelka mohla kdykoli seznámit v sídle společnosti. O zprávě o vztazích navíc valná hromada nehlasuje. Napadená usnesení tedy nejsou v rozporu se zákonem ani se společenskou smlouvou.

4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a společnosti přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně ověřil, že navrhovatelka je společníkem společnosti, že byla přítomna na valné hromadě, že valná hromada přijala sporná usnesení a že proti nim navrhovatelka vznesla protest. Dále zjistil, že přílohou pozvánky byly „např. účetní uzávěrky DPPO 2020 a výkazy MICRO 2020“. V pozvánce je uvedeno, že veškeré jiné podklady jsou k dispozici v sídle společnosti. Podle emailové korespondence se společnost i její jednatel nebránili poskytnutí dokladů společnosti k nahlédnutí v jejím sídle. Po právní stránce soud shledal návrh včasným a navrhovatelku aktivně legitimovanou k jeho podání, avšak neshledal jej důvodným, neboť podklady pro přijetí usnesení byly součástí pozvánky na valnou hromadu. Pakliže tyto podklady navrhovatelka považovala za nedostatečné, měla možnost do nich nahlédnout kdykoli v sídle společnosti.

5. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, ve kterém uvádí, že usnesení o schválení účetní závěrky společnosti za rok 2020 nemělo být přijato, protože takový dokument v době rozhodování valné hromady vůbec neexistoval. Jednatel měl svolat valnou hromadu do 30. 6. 2021, což se nestalo. Účetní závěrka ani zpráva o vztazích nebyla přiložena k pozvánce na valnou hromadu ani předložena na valné hromadě samotné. Dokumenty, které jednatel valné hromadě předložil, nepředstavovaly účetní závěrku v rozsahu stanoveném právními předpisy. Navrhovatelka neměla přístup do sídla společnosti. Jednatel sice deklaruje možnost nahlédnout do dokladů společnosti, ale v praxi to neumožňuje. Z dostupných informací plyne, že společnost tuneluje, sebe zvýhodňuje a navrhovatelku znevýhodňuje. Účetní závěrka byla navrhovateli zaslána až 8. 10. 2021 a do sbírky listin založena 14. 10. 2021. Navrhovatelka namítá, že se soud prvního stupně vůbec nezabýval jejími tvrzeními a navrženými důkazy. Skutečnost, že účetní závěrka byla společníkům k dispozici před svým schválením, by měla dokazovat společnost. Navrhovatelka navrhla doplnit dokazování o výslech jednatele společnosti. Závěrem navrhla zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soud prvního stupně k novém projednání.

6. Společnost se ve svém vyjádření zopakovala, že přílohou k účetní závěrce bylo jak daňové přiznání společnosti za rok 2020, tak rozvaha ve zkráceném rozsahu za uvedený rok. Do dalších účetních podkladů mohla navrhovatelka nahlédnout v sídle společnosti, o což se ani nepokusila. Jednatel společnosti na valné hromadě osvětlil hospodářský výsledek společnosti, včetně konkrétních detailů o jejím hospodaření. Společnost považuje návrh za šikanózní, neboť navrhovatelka se u soudu domáhá vystoupení ze společnosti a návrhem v projednávané věci se snaží domoci se co nejvyššího vypořádacího podílu. Společnost navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil. Upozornila i na možnost aplikace § 260 o. z.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Odvolací soud doplnil dokazování a zjistil, že v pozvánce na valnou hromadu ze dne 27. 8. 2021 byly jako přílohy označeny „DPPO 2021“ a „rozvaha ve zkráceném rozsahu pro mikro ÚJ“ s poznámkou, že veškeré jiné podklady vztahující se ke společnosti jsou k dispozici v sídle společnosti. Podle zápisu z valné hromady měl zástupce navrhovatelky vznést proti usnesení o schválení účetní závěrky protest, že nebyla kompletně předložena řádná účetní závěrka. Ještě 7. 10. 2021 poslal právní zástupce navrhovatelky právnímu zástupci společnosti email, ve kterém upozorňuje, že výkaz zisku a ztráty obdrželi až 4. 10. 2021 (ve spise se tento výkaz v plném rozsahu nachází označen právě jako příloha emailu ze 4. 10. 2021). V emailu z 10. 9. 2021 (tedy před spornou valnou hromadou) píše zástupce navrhovatelky zástupci společnosti, že se pokusili o nahlédnutí do jejích dokladů, přičemž přítomný pan [jméno FO] měl jen šanon s fakturami a nějakými doklady za rok 2021, avšak podklady za rok 2020 k dispozici neměl a případné sestavy nebyl schopen z účetnictví vyjet.

9. Provedené dokazování spolu s okolnostmi, které vyšly v řízení najevo a skutečnostmi soudu známými z jeho činnosti vedou soud k závěru, že na valné hromadě byly společníkům k dispozici jen daňové přiznání a rozvaha ve zkráceném rozsahu pro mikro účetní jednotku. Navrhovatelce nebyly další součásti účetní závěrky, tj. výkaz zisku a ztráty a příloha, předloženy ani při nahlížení do dokladů společnosti. Pokud by tomu bylo jinak, těžko by právní zástupce navrhovatelky protestoval, že účetní závěrka není kompletní, a žádal o její dodání ještě o několik týdnů později. Výkaz zisku a ztráty se poprvé objevil až jako příloha emailu za 4. 10. 2021 a příloha k účetní závěrce není ve spise vůbec a založena není ani ve sbírce listin obchodního rejstříku. Ostatně ještě ve vyjádření k odvolání tvrdila společnost, že k pozvánce byly přiloženy právě ony dva doklady, které zřejmě považovala za řádnou účetní závěrku. Až u jednání odvolacího soudu na přímý dotaz člena senátu, zda vůbec existuje příloha, začal zástupce společnosti tvrdit, že na valné hromadě byla k dispozici i tato příloha. Odvolací soud je toho názoru, že kdyby tomu tak bylo, zajisté by tato příloha byla společností založena do spisu. Odvolací soud je toho názoru, že provedené důkazy zcela postačují pro závěr, že na valné hromadě ani před ní nebyly navrhovatelce k dispozici výkaz zisku a ztráty, ani příloha k účetní závěrce. Proto odvolací soud nevyslechl ani jednatele společnosti, ani předsedající valné hromady.

10. Odvolací soud předesílá, že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je řízením ve statusové věci obchodní korporace ve smyslu § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a má povahu řízení nesporného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1817/2016, uveřejněné pod R 46/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomu také odpovídá označení účastníků řízení.

11. Podle § 191 zákona o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 33/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“), každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. (odstavec 1 věta první). Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odstavec 2).

12. Podle § 192 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu (odstavec 2). Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl (odstavec 3).

13. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že návrh byl podán včas (tedy ve lhůtě podle § 259 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. - dále jen „o. z.“), že navrhovatelka je k podání návrhu aktivně legitimována a že proti napadeným usnesením podala protest. Další závěry soudu prvního stupně však již za správné nepovažuje.

14. Podle § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění k 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o účetnictví“), mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot (a) aktiva celkem 9 000 000 Kč, (b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč, (c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10 (odstavec 1). Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot (a) aktiva celkem 100 000 000 Kč, (b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč, (c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50 (odstavec 2).

15. Podle daňového přiznání za rok 2020 vykázala společnost čistý obrat činil 31 813 804 Kč, měla 8 zaměstnanců a podle rozvahy ve zkráceném rozsahu vykázala aktiva ve výši 29 028 tisíc Kč. Společnost tedy nebyla mikro účetní jednotkou, nýbrž malou účetní jednotkou, neboť překročila mezní hodnoty podle § 1b odst. 1 písm. a) a b) zákona o účetnictví.

16. Podle § 18 zákona o účetnictví účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji (a) rozvaha (bilance), (b) výkaz zisku a ztráty, (c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6 (odstavec 1). Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem (odstavec 4). Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu (odstavec 5).

17. Podle § 20 odst. 1 zákona o účetnictví řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále (c) malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot 1. aktiva celkem 40 000 000 Kč, 2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč, 3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50, (d) ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

18. Společnost nedosahuje hodnot shora uvedených. Nemusí mít tedy účetní závěrku ověřenu auditorem a může sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.

19. Prováděcím předpisem k § 18 zákona o účetnictví je vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění k 31. 12. 2020 (dále jen „vyhláška“). Podle § 3a vyhlášky rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“, "C.II.2. Krátkodobé pohledávky" a "C.II.3. Časové rozlišení aktiv" a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, (odstavec 2 písm. a/). Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce a sestavuje ji účetní jednotka, která je obchodní společností (odstavec 3 písm. a/). Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (odstavec 6).

20. Společnost jako malá účetní jednotka je tedy ze zákona povinna sestavit účetní závěrku, která bude sestávat z rozvahy ve zkráceném rozsahu, z výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu a z přílohy. Na valné hromadě ani před ní nebyly navrhovatelce k dispozici ani výkaz zisku a ztráty, ani příloha k účetní závěrce. Rozvaha je navíc neúplná, neboť rozvaha malé účetní jednotky musí (na rozdíl od rozvahy mikro účetní jednotky) obsahovat také položky označené v příloze vyhlášky římskými číslicemi. Odvolací soud uzavírá, že účetní závěrka, kterou valná hromada schválila, je neúplná, a tedy v rozporu se zákonem. Navrhovatelka tedy neúplnost účetní závěrky protestovala na valné hromadě oprávněně.

21. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2887/2020, „důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o schválení účetní závěrky totiž může být i skutečnost, že účetnictví je vedeno v rozporu se zákonem nebo společenskou smlouvou“. Odkázal přitom na své starší usnesení ze dne 24. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 88/2001, podle kterého „takovým důvodem však nemůže být jakýkoli nedostatek účetní závěrky, ale jen nedostatek (či nedostatky), v jehož důsledku neposkytuje účetní závěrka takové informace o hospodaření společnosti, jaké má právo každý akcionář či investor očekávat, tj. takové informace, aby se mohl rozhodnout zda účetní závěrku schválí, zda ve společnosti setrvá (či do společnosti investuje), popřípadě aby mohl učinit či navrhnout opatření, která ve vazbě na hospodaření společnosti zákon umožňuje.“

22. Neúplnost účetní závěrky - v projednávané věci dokonce celé chybějící součásti - je zajisté podstatným nedostatkem podle shora uvedené judikatury. Dokumenty, které valná hromada schvalovala, byly natolik neúplné, že je stěží lze vůbec za účetní závěrku označit (daňové přiznání vůbec součástí účetní závěrky není). Je-li neplatné usnesení valné hromady o schválení účetní závěrky, je nutně neplatné i její usnesení o tom, jak bude naloženo se ztrátou. Valná hromada ostatně vůbec neprojednala výkaz zisku a ztráty, a tudíž těžko mohla rozhodnout o tom, jak bude ztráta uhrazena.

23. Podle § 260 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit (odstavec 1). Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře (odstavec 2).

24. Podle odvolacího soudu nelze v projednávané věci o aplikaci shora uvedeného ustanovení uvažovat. Neúplnost účetní závěrky může mít pro společnost vážné právní následky i ve sféře práva veřejného, v zájmu společnosti zajisté je, aby měla účetní závěrku sestavenu v souladu se zákonem, a vyslovením neplatnosti napadeného usnesení nebude zasaženo do práv třetích osob. Závěrem odvolací soud dodává, že ať už je motivace navrhovatelky k podání návrhu jakákoli, má i společník, který se domáhá ukončení své účasti ve společnosti, právo na to, aby mu společnost předložila úplnou účetní závěrku. Návrh navrhovatelky tedy nelze považovat za šikanózní.

25. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že vyslovil neplatnost obou napadených usnesení valné hromady.

26. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšné navrhovatelce. Náklady navrhovatelky sestávají z

a. soudních poplatků za návrh a odvolání v celkové výši 4 000 Kč,

b. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 6 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, účast u jednání soudu prvního stupně dne 3. 11. 2022, sepis odvolání a dalšího vyjádření z 18. 8. 2023, účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 18 600 Kč,

c. 6 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 1 800 Kč,

d. náhrady za 21 % DPH ve výši 4 284 Kč.

27. Další poradu s klientkou dne 6. 9. 2023 právní zástupce navrhovatelky nedoložil, a proto mu za ni soud nepřiznal odměnu. Věc sama ani argumentace společnosti ostatně nebyla tak složitá, že by (za situace, kdy zástupce navrhovatelky již odvolacímu soudu odeslal dvě obsáhlá podání) před jednáním odvolacího soudu vyžadovala poradu s klientkou delší než jednu hodinu.