o neplatnost usnesení shromáždění účastníka ze dne 19. 11. 2014, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2017 č. j. 71 Cm 72/2015-308

1. Shora uvedeným usnesením ze dne 4. dubna 2017 Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení účastníka, přijatých na shromáždění [Jméno navrhovatelky B] dne 19. 11. 2014 pod bodem 1), 2), 3), 4), 5), 6), 7), 9) a 10) a ve výroku II. uložil navrhovatelce povinnost uhradit účastníkovi na nákladech řízení částku 17 000 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se návrhem podaným dne 19. 2. 2015 navrhovatelka domáhala, aby soud vyslovil neplatnost usnesení shromáždění [právnická osoba] (dále též zkráceně SVJ) ze dne 19. 11. 2014 s tím, že jí nebyla účastníkem doručena pozvánka ani žádné jiné podklady k dotčenému shromáždění podle ustanovení platných stanov. Navrhovatelka tak o termínu konání jednání nevěděla a nemohla se dostavit a z toho důvodu nemohou být na shromáždění SVJ přijatá usnesení pod body 1), 2), 3), 4), 5), 6), 7), 9) a 10) platná. Navrhovatelka proto navrhla, aby soud vyslovil neplatnost těchto usnesení SVJ.

3. Za důležitý důvod pro vyslovení neplatnosti přijatých usnesení SVJ navrhovatelka podle soudu I. stupně považovala skutečnost, že stanovy v každém z jejich článků jsou v rozporu se zákonem pro svoji obecnost, pro možnost podvádění členů SVJ, aby se nedozvěděli, o čem se má jednat, a to vzhledem k formulací o nahlížení do dokladů SVJ, jež je podle navrhovatelky v rozporu se zákonem. Dále pro netransparentnost a umožnění výboru SVJ získávání bezdůvodného obohacování výboru s ohledem na neomezenost jejich nakládání s penězi SVJ.

4. Soud I. stupně rovněž vycházel ze skutečnosti, že podle navrhovatelky vlastníci nemají možnost vyjádřit se k výběrovým řízením, např. k otázkám fasády domu, Když k těmto řízením nebyly doloženy veškeré zásadní doklady. Protiprávnost nových stanov měla podle navrhovatelky spočívat též v tom, že by mohlo dojít k financování věcí nespravovaných SVJ.

5. Dále soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že navrhovatelka namítala rovněž nezákonnost, pokud jde o čl. VII. - pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, konkrétně bod 1) a bod 2), když uvedla, že oba dva tyto body jsou příliš obecné. Pokud jde o čl. VIII. - příspěvky na správu domu a pozemku a úhrady nákladů na služby, pak namítala, pokud jde o bod 8), - vyúčtování záloh na služby, které je společenství vlastníků povinno provést nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, že opět toto je zcela obecně formulováno, když ona se nikdy nedozvěděla, jaké zúčtovací období dané SVJ má. Zároveň pak navrhovatelka měla za to, že pokud je ve stanovách uvedena pouze doručovací adresa, pak i toto je pouze obecné, když uvedené by mělo být specifikováno tím způsobem, že by se mělo jednat o adresu nahlášenou výboru, která je uvedena v seznamu vlastníků, když v tomto směru jsou stanovy podle ní také neurčité. Dále pak navrhovatelka k celým stanovám namítala, že jsou nepřesné, neurčité a vágní a také dvojznačné, když každý člověk si je může vykládat jiným způsobem. Dále uvedla, že tyto stanovy jsou úmyslně koncipovány tak, aby byly zneužitelné ve prospěch výboru SVJ. Rovněž napadala čl. XII. -rozhodnutí mimo zasedání, když měla za to, že i toto se může ve výsledku obrátit vůči vlastníkovi, který se o obsahu výsledného usnesení vůbec nemůže dozvědět, nemá prostor se s ním seznámit a takováto usnesení by mohla být pak vydávána fiktivně. Pokud jde o čl. XII bod 7), navrhovatelka měla za to, že opět jde zde o zcela vágní ustanovení, když stanovy neobsahují žádnou specifikaci týkající se ošetření stavebních částí domu, jak nosných, tak vertikálních konstrukcí, uvedené není podle navrhovatelky nikde specifikováno, když není nikde specifikováno ani kvorum k odsouhlasení statiky domu. Díky tomu si může výbor odsouhlasovat nezákonně určité stavební úpravy. Navrhovatelka měla za to, že rovněž čl. XV. je nekonkrétní, když se zde uvádí, že změna stanov byla schválena na shromáždění konaném dne 19. 11. 2014. Pokud je ve stanovách uvedeno, že vyúčtování příspěvků se převádí do dalšího období, pak ani tyto nevyúčtované příspěvky se nepřevádějí do dalšího období, pak i toto je podle navrhovatelky protizákonné, neboť nad uvedeným není možná kontrola s ohledem na vl. nař. č. 366/2013 Sb. o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

6. Z hlediska skutkového tak soud I. stupně vyšel jednak z již shora uvedeného a jednak z nesporných okolností případu, a to, že se dne 19. 11. 2014 konalo shromáždění SVJ. Pozvánka na shromáždění, obsahující všechny podstatné náležitosti, byla zaslána členům SVJ a současně byla zveřejněna na nástěnce i webových stránkách SVJ. Navrhovatelce, jež byla v době konání shromáždění SVJ členkou SVJ s ohledem na vlastnictví jednotky č. 406/2, byla pozvánka odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu navrhovatelky [adresa], [adresa] dne 4. 11. 2014, ačkoli navrhovatelka v lednu 2014 požádala o doručování na adresu ve Slovenské republice, jak je uvedeno níže.

7. Soud I. stupně vyšel dále ze skutečnosti, že v průběhu jednání shromáždění SVJ konaného dne 19. 11. 2014 byla pod bodem 1) zjišťována usnášeníschopnost a zahájení schůze, pod bodem 2) došlo k volbě předsedajícího schůze, zapisovatele, ověřovatele zápisu a sčitatele hlasů, s tím, že bylo konstatováno, že na schůzi je přítomno 71,5 % členů vlastnících uvedené množství podílů. Pod bodem 3) došlo k přijetí nových stanov, když tyto byly odsouhlaseny 100 % přítomných na shromáždění. Pod bodem 4) byla přednesena zpráva správní firmy o hospodaření za rok 2013 a vyúčtování služeb, když toto bylo opět odsouhlaseno 100 % přítomných, pod bodem 5) byla podána informace o práci výboru za rok 2013 a realizaci oprav v roce 2014, pod bodem 6) došlo k úpravě měsíčního příspěvku do fondu oprav, když došlo ke zvýšení o 7,- Kč/m2 na 30,- Kč/m2, a to po dobu 3 let, s účinností od 1. 1. 2015, když toto bylo schváleno 56,3 % přítomných členů vlastnících uvedené množství podílů. Pod bodem 7) došlo ke schválení návrhu plánu oprav pro rok 2015, když pro bylo schváleno 71,5 % přítomných členů vlastnících uvedené množství podílů, pod bodem 8) došlo k aktualizaci počtu lidí v bytových jednotkách, pod bodem 9) bylo rozhodováno o odměně výboru, s tím, že odměny členů výboru SVJ byly stanoveny v celkové výši 20 000 Kč, když členové výboru si tuto částku mohou rozdělit dle svého uvážení. O tom hlasovalo shromáždění 71,5 % přítomných členů vlastnících uvedené množství podílů. Pod bodem 10) ostatní pak došlo k seznámení přítomných s webovými stránkami, s úklidem domu, s autobusovou zastávkou apod.

8. Dále soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že podle stanov SVJ, schválených dne 12. 11. 2012, podle nichž způsob svolávání shromáždění SVJ upravuje čl. VII., kde podle bodu 7) a 8) se shromáždění SVJ svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům společenství a současně vyvěsí v domě na domovní vývěsce společenství, přičemž písemná pozvánka musí být doručena a současně vyvěšena nejméně 15 dní přede dnem konání shromáždění. V pozvánce se uvede zejména datum, hodina, místo konání a program jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nej důležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny.

9. Ve vztahu k pozvánce soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že pozvánka na shromáždění vlastníků jednotek 2014 byla datována dne 4. 11. 2014 s tím, že se podle pozvánky shromáždění mělo uskutečnit ve středu dne 19. 11. 2014 v 19:00 hod. Na pozvánce byl uveden pořad jednání shromáždění a jednotlivé body programu s tím, že podklady týkající se programu zasedání je možno nalézt na webových stránkách domu. na adrese: http://[Anonymizováno].[Anonymizováno].cz/ a vlastníci, kteří nemají přístup k internetu, mohli toto učinit prostřednictvím správcovské firmy [Anonymizováno]. Navrhovatelce přitom byly zaslány přihlašovací údaje pro web domu [adresa] a první registrace navrhovatelky proběhla 2. 10. 2014. Soud I. stupně vyšel rovněž ze skutečnosti, že navrhovatelka byla informována o zřízení nové e-mailové adresy pro komunikaci s výborem SVJ.

10. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že o shromáždění SVJ konaného dne 19. 11. 2014 byl učiněn notářský zápis sepsaný dne 7.1.2015 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. NZ 4/2015, N 541/2014 a jeho obsahem je rozhodnutí k bodu programu č. 3), a to přijetí nových stanov SVJ.

11. Konečně soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatelka písemně komunikovala s účastníkem z adresy [jméno FO] 9, [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dne 21. 1. 2014 doporučeným dopisem razítkovaným poštou dne 21. 1. 2014, kde požádala, aby SVJ evidovalo v seznamu doručovacích adres vlastníků její novou adresu [jméno FO] 9, [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] a požádala, aby veškeré organizační informace týkající se fungování SVJ, svolání shromáždění, plánované technické kroky, revize, odečty měřidel atd. bylo doručováno výlučně písemnou poštou na uvedenou adresu trvalého pobytu 30 dnů před termínem.

12. Soud I. stupně pro nadbytečnost a pro neexistenci zákonných podmínek nevyhověl návrhu navrhovatelky na její výslech, na výslech svědků [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] a [jméno FO] k tvrzení, že v domě není umístěna žádná nástěnka, na které by se vyvěšovala různá oznámení a rovněž tak oznámení o tom, že se konají schůze SVJ. Neprovedl ani důkazy scanem obrazovky navrhovatelky a další důkazy za účelem prověření správnosti postupů výboru SVJ např. ohledně kontroly provedení výběrové řízení na novou uklízečku v domě.

13. Z hlediska právního soud I. stupně věc posuzoval zejména podle § 258 a násl. NOZ a § 1209 NOZ a konstatoval, že navrhovatelka je přehlasovanou vlastnicí a poukázal na to, že navrhovatelce byla pozvánka na uvedené shromáždění SVJ odeslána až dne 4. 11. 2014 na neaktuální adresu [Jméno navrhovatelky A]. [adresa], [adresa].

14. Podle soudu I. stupně v daném případě navrhovatelky jí pozvánka nebyla doručena ve lhůtě předvídané stanovami a byla zaslána též na jinou adresu než zapsanou v seznamu členů SVJ.

15. V dalším soud I. stupně posuzoval důležitost důvodů pro které by měl soud rozhodnout o zrušení přijatých rozhodnutí na shromáždění SVJ a konstatoval, že se navrhovatelce nepodařilo prokázat v žádném z přijatých bodů takovou míru důležitosti, aby soud přijetí takového usnesení mohl prohlásit za neplatné, když vycházel z toho, že žádné z přijatých usnesení nebylo přijato v rozporu se zákonem, případě se stanovami. Z popsaných důvodu soud I. stupně návrhu nevyhověl.

16. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě včas odvolala navrhovatelka (odvolatelka) a podle obsahu svého opravného prostředku se domáhala vyslovení neplatnosti uvedených usnesení SVJ, případně zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolatelka namítala nesprávné posouzení věci soudem I. stupně, jakož i nesprávný postup soud I. stupně. Podle odvolatelky byla postupem soudu I. stupně porušena její práva. Nebyl jí ustanoven zástupce a z toho důvodu si zvolila jako zástupce zahraniční právnickou osobu [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Poukázala na nutnost v SVJ provést účetní audit.

17. Účastník navrhl napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdit a přiznat mu právo na náhradu nákladů řízení.

18. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím ujištěním a závěrům.

19. K namítaným procesním vadám odvolací soud konstatuje, že neshledal v postupu soudu I. stupně žádných vad odvolatelkou vytýkaných či jiných. Především jestliže odvolatelka opět požaduje ustanovení zástupce, představuje tento její požadavek pouze obstrukci, když v minulosti jí soud zástupce ustanovil z řad advokátů, avšak pro nespolupráci odvolatelky s advokátem došlo usnesením soudu I. stupně č. j. 71 Cm 72/2015-637 ze dne 21. dubna 2022 ke zrušení předchozího usnesení o ustanovení zástupce.

20. Jestliže odvolatelka v návaznosti na to vyjádřila přání být zastoupená zahraniční právnickou osobou, podle názoru odvolacího soudu právnická osoba nemůže v řízení před českým soudem podle § 24 odst. 1 o. s. ř. vykonávat funkci zvoleného zástupce.

21. Stejně tak na straně navrhovatelky nebyly dána podmínky pro ustanovení jí tlumočníka ze slovenštiny do češtiny, jak o neustanovení tlumočníka rozhodl soud I. stupně usnesením č. j. 71 Cm 72/2015-486 ze dne 30. ledna 2019.

22. Stejně tak soud I. stupně v souladu s mezinárodními závazky, jimiž je Česká republika vázána, doručoval písemnosti navrhovatelce prostřednictvím slovenských doručovacích orgánů na adresu sdělenou navrhovatelkou.

23. Ve vztahu k projednávané věci odvolací soud vychází ze správných závěrů soudu I. stupně o skutkovém stavu věci a ve stručnosti na ně odkazuje.

24. Z hlediska právního odvolací soud vyšel z § 129 ve znění do 30. 6. 2020, podle jehož odst. 1, je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

25. Jak je dále zřejmé z § 260 NOZ soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit (odst. 1). Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, byloli by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře (odst. 2).

26. Z hlediska právního posouzení věci bylo rovněž z pohledu odvolacího soudu podstatné pro rozhodnutí především to, zda v projednávaném případě při svolávání shromáždění SVJ a v průběhu jednání shromáždění SVJ dne 19. 11. 2014 byl dodržen zákon a stanovy SVJ a zda je dán důležitý důvod k tomu, aby soud v případech jednotlivých přijatých usneseních rozhodl o jejich neplatnosti.

27. Odvolací soud ve vztahu k usnesení 1) konstatuje, že toto usnesení se týkalo pouze procedurální otázky zjištění usnášeníschopnosti a zahájení shromáždění a stejně tak odvolací soud ve vztahu k usnesení 2) o volbě předsedajícího schůze, zapisovatele, ověřovatele zápisu a sčitatele hlasů konstatuje, že u těchto procedurálních usnesení není dán důležitý důvod pro jejich přezkum, když tato rozhodnutí nezasahují do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

28. Odvolací soud ve vztahu k usnesení 3) konstatuje, že jestliže shromáždění SVJ v rámci tohoto usnesení přijalo nové stanovy, jsou v tomto případě dány podmínky pro posouzení návrhu navrhovatelky ve smyslu § 1209 NOZ.

29. V daném případě v souladu s argumentací odvolatelky odvolací soud shledal porušení zákona i stanov v tom, že navrhovatelka nebyla řádně pozvána na jednání předmětného shromáždění SVJ.

30. Proti přijatým stanovám navrhovatelka měla řadu výhrad s tím. že tvrdila, že stanovy jsou zcela vágní, nekonkrétní a rovněž protizákonné, ačkoli šlo o stanovy přijaté ve znění obdobném znění stanov přijímaných celou řadou dalších SVJ, jež podle zkušeností odvolacího soudu prošly testem zákonnosti v rámci jejich soudního přezkumu.

31. V projednávaném případě odvolatelka spatřuje protizákonnost stanov ve formulaci jednotlivých článků stanov, jež jsou podle jejího názoru vágní, a nekonkrétní, přičemž naopak odvolací soud ve znění shromážděním účastníka přijatých stanov shledává úpravu záležitostí SVJ, bez níž by SVJ mohla pouze s obtížemi vykonávat správu domu a pozemku předmětného společenství vlastníků. Za této situace odvolací soud, i přes shora uvedenou nedůslednost účastníka ve vztahu vyrozumění navrhovatelky o konání předmětného shromáždění SVJ považoval za přiléhavou aplikaci § 260 NOZ ve spojení s § 1221 NOZ neplatnost rozhodnutí SVJ přijatého v usnesení 3) nevyslovit, když v projednávaném případě sice došlo k popsanému porušení zákona a stanov SVJ, avšak toto porušení nemělo závažné právní následky a je v zájmu SVJ hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Neexistence právních následků je zřejmá především z argumentace odvolatelky, když tato v rámci své argumentace nenašla jediný skutečně konkrétní důvod na základě něhož by mohlo být usuzováno na vznik nepříznivých právních následků poručení zákona a stanov SVJ.

32. Stejně tak, jako v případě usnesení 1) a 2), odvolací soud neshledává ani u usnesení 4), 5), 6), 7), 9) a 10) důležitý důvod pro jejich přezkum, když tato rozhodnutí nezasahují do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

33. Z uvedených důvodů je rozhodnutí soudu I. stupně podle právního názoru odvolacího soudu správné. Proto odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

34. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů v odvolacím řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému účastníkovi. Tím bylo [právnická osoba] a jeho náklady řízení souvisí s jeho účastí při jednání odvolacího soudu, za což mu náleží podle § 1, odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb. náhrada ve výši 300 Kč