o určení ručení jednatelky při úpadku obchodní korporace, o odměně znalce, k odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 110/2019-256 ze dne 12. 1. 2021,

Soud I. stupně ve věci žalobkyně proti žalované o určení ručení jednatelky při úpadku obchodní společnosti [právnická osoba]. [adresa] ustanovil znalcem [Anonymizováno], kterému uvedeným usnesením ze dne 12. 1. 2021 přiznal odměnu, znalečné ve výši Kč 39 850,-, dle uvedené specifikace.

Podle odůvodnění rozhodnutí znalec předložil vyžádaný posudek v prodloužené lhůtě s vyúčtováním odměny (Kč 42 270,-). Soud I. stupně přiznal znalci odměnu dle vyhl. č. 37/1967 Sb., celkem za 129 hodin práce, u položky 1, 2, 20 vyúčtování za 10 hodin práce obnášející činnost přípravného charakteru sníženou ½ odměnu.

Proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně podala žalovaná odvolání a navrhla jeho změnu tak, aby soud odměnu znalce adekvátně snížil. Žalovaná uvedla, že nesouhlasí s výši znalci přiznané odměny, neboť počet hodin strávených nad vypracováním posudku neodpovídá skutečnosti. Namítá, že znalec při vypracování znaleckého posudku pro účely tohoto řízení vycházel ze znaleckého posudku č. 279/2019 ze dne 27. 1. 2020, který zpracoval v rámci trestního řízení vedeného u Policie ČR se věci úpadku [Anonymizováno]. Uvádí, že otázky pro znalce byly totožné a znalec tak již jednou na zadané otázky odpověděl, takže nad zpracováním tohoto posudku nemohl strávit tolik času, když posudek upravoval pouze po formální stránce, neboť obsahově jej měl z převážné části již zpracován.

Vrchní soud v Praze ve věci odvolání žalované postupoval dle § 218 odst. 2 občanského soudního řádu a odvolání odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání proti takovému rozhodnutí není oprávněn.

V daném případě totiž odvolání směřuje proti rozhodnutí soudu I. stupně, který jím přiznal znalci znalečné, avšak procesní legitimace k podání odvolání proti takovému rozhodnutí žalované nesvědčí. Obecně subjektivní legitimaci k podání odvolání zákon přiznává účastníku řízení, avšak jen takovému, jemuž byla rozhodnutím soudu I. stupně způsobena v jeho právech určitá újma, jako např. něco zaplatit, něco vykonat či něco strpět. Přiznání odměny znalci přirozeně takovým rozhodnutím není, neboť žádné právo či újma jím nebyla žalované způsobena.

Z uvedených důvodů odvolací soud dle § 218 odst. 2 o. s. ř. odvolání žalované odmítl; řízení ve věci tímto nekončí, takže o případných nákladech odvolacího řízení rozhodne soud I. stupně v konečném rozhodnutí (§ 224 odst. 3 cit. zák.).