o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 1/2015-203 ze dne 23. listopadu 2020

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně zamítl návrh navrhovatele, aby soud prohlásil neplatným rozhodnutí shromáždění [právnická osoba] (dále též zkráceně SVJ) ze dne 26. 11. 2014 o schválení:

a) hospodaření společenství - schválení hospodaření SVJ včetně účetních závěrek za roky 2011, 2012 a 2013,

b) rozpočtu a záloh pro rok 2015,

c) investic do nutných oprav podle seznamu plánovaných oprav, a

d) úhrady nákladů spojených s přeložkou teplovodního potrubí ze sklepa O. Kikalové do společných prostor šachty.

2. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) a zcela úspěšnému účastníkovi přiznal proti neúspěšnému navrhovateli právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 36 000 Kč představované náklady na právní zastoupení podle § 9 odst. 4 advokátního tarifu včetně režijních paušálů po 300 Kč, jakož i náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč.

3. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatel návrhem doručeným soudu dne 6. ledna 2015 měl, jakožto člen účastníka, domáhat z titulu svého vlastnického práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno] a k jednotce č. [Anonymizováno] (garáž) nacházejících se v domě č. p. [Anonymizováno] zapsaných na l. v. č. [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], určení neplatnosti rozhodnutí shromážděním účastníka ze dne 26. listopadu 2014, jímž bylo rozhodnuto o schválení shora uvedených rozhodnutí SVJ. Navrhovatel, jenž měl hlasovat proti přijetí všech výše uvedených rozhodnutí, měl spatřovat jejich neplatnost v tom, že shromáždění SVJ, na němž byla napadená rozhodnutí přijata, nebylo řádně svoláno, jelikož k pozvánce, jejímž prostřednictvím bylo na den 26. 11. 2014 shromáždění účastníka svoláno, nebyly přiloženy v dostatečném rozsahu přílohy k jednotlivým bodům programu, některé přílohy byly neurčité, takže nebylo zřejmé, ke kterému bodu programu se vztahují, některé přílohy přímo chyběly, např. konkrétně podklady týkající se hospodaření SVJ za roky 2011, 2012 a 2013. Nadto předmětná pozvánka, která měla být navrhovateli doručena v písemné podobě 15 dní před konáním napadeného shromáždění, navrhovateli v této lhůtě doručena nebyla a o konání předmětného shromáždění se navrhovatel měl dozvědět dne 17. 11. 2014 z domovní vývěsky. Pozvánka podle navrhovatele nebyla opatřena podpisem jednající osoby. Dalším důvodem neplatnosti napadených usnesení měly být procedurální pochybení při přijímání těchto rozhodnutí. Jedním z důvodů neplatnosti těchto rozhodnutí mělo být to, že shromáždění nevedla osoba k tomu určená ve smyslu stanov a v rozporu se stanovami mělo být shromáždění moderováno [Anonymizováno], právním zástupcem účastníka, jenž měl být k tomuto moderování pověřen. Tato osoba tak podle navrhovatele vedla shromáždění v rozporu s článkem 7 odst. 8 stanov SVJ, podle něhož má shromáždění řídit předseda nebo místopředseda výboru nebo pověřený člen výboru nebo pověřený vlastník či svolavatel, případně zmocněný člen SVJ, [Anonymizováno] nebyl podle navrhovatele žádnou z těchto osob. Další důvod neplatnosti měl spočívat v nesprávném hlasování, resp., ve zmatečném hlasování, kdy podle navrhovatele jednak nebylo na počátku před hlasováním vysvětleno, jakým způsobem bude toto hlasování pomocí hlasovacího zařízení probíhat, takže podle navrhovatele nebylo zřejmé, kdo je osoba obsluhující počítač, dále někteří vlastníci hlasovali na základě plných mocí dle zápisu, avšak dle tvrzení navrhovatele tyto plné moci nebyly doloženy, nikdo je neviděl a nebylo tedy zřejmé, kdo koho a v jakém rozsahu k hlasování zmocnil. Dále v průběhu hlasování neprobíhala kontrola usnášeníschopnosti shromáždění, neboť někteří členové v jeho průběhu podle navrhovatele odcházeli a tudíž není zřejmé, zda jednotlivá usnesení byla přijata potřebnou většinou. Podle navrhovatele platí předepsané platby částečně v takovém rozsahu, který považuje za správný a nikoliv ve výši předepsané účastníkem, a to s ohledem nesprávné požadavky SVJ. Podle navrhovatele důležitost záležitostí, jež byly předmětem přijatých rozhodnutí, je dána jejich závažností, neboť v důsledku přijatých rozhodnutí jde o závažné změny důležitých společných částí, při nichž mělo dojít ke změně kvality domu, a jež by se podle navrhovatele zřejmě dotkly způsobu užívání domu.

4. Soud I. stupně posuzoval i argumentaci účastníka, jenž navrhl zamítnutí návrhu s tím, že navrhovatel je chronickým stěžovatelem, který na jedné straně neplatí řádně příspěvky, které po něm shromáždění musí soudně vymáhat, na druhé straně již několik let napadá veškerá rozhodnutí přijatá účastníkem a jde z jeho strany o účelový a šikanózní postup navrhovatele. K namítaným důvodům neplatnosti uvedl, že pozvánka byla doručena včas v souladu se stanovami, a to v písemné formě, když byla navrhovateli doručena více než 15 dní před konáním napadeného shromáždění SVJ. Pokud jde o námitku nekompletnosti příloh u pozvánky, k tomu uvedl, že poklady přiložené k pozvánce byly dle jeho názoru poskytnuty ve standardním rozsahu, dostatečném pro rozhodnutí o tom, jak o záležitostech na shromáždění SVJ hlasovat. Přílohy k pozvánce podle účastníka byly připojeny v dostatečné míře. V této souvislosti doplnil, že v daném případě se jednalo v pořadí o 12. shromáždění tohoto SVJ, jehož členům je z předchozí praxe známo, kde jsou tyto listiny pravidelně před shromážděními k dispozici. Argumentaci navrhovatele, že pozvánka nebyla podepsána, označil za obstrukční, a poukázal na to, že podpis pozvánky není nutný, jelikož nejde o právní jednání a tudíž se nejedná o žádnou vadu pozvánky. K námitkám navrhovatele ohledně hlasování na shromáždění konstatoval, že to bylo zcela v pořádku, veškerý průběh hlasování i kdo hlasoval na základě plné moci, je jasně zřejmé z prezenční listiny. V této souvislosti doplnil, že není povinností SVJ vyhovět navrhovatelovu požadavku k předložení plných mocí ke kontrole na shromáždění, jelikož konání shromáždění je SVJ organizačně náročné a vyžaduje součinnost více lidí, avšak pokud by navrhovatel tento požadavek vznesl, bylo by mu vyhověno v jiném termínu a po předchozí dohodě na základě předchozí žádosti. Tvrdil dále, že napadené shromáždění SVJ bylo usnášeníschopné a hlasování na něm proběhlo zcela v pořádku. Zcela rozporoval tvrzení navrhovatele, že usnášeníschopnost shromáždění SVJ nebyla průběžně kontrolována, a naopak tvrdil, že usnášeníschopnost v průběhu shromáždění SVJ byla pečlivě kontrolována specializovanou firmou tak, že před každým hlasováním byla zkoumána. K námitce navrhovatele, že mu nebyly poskytnuty k nahlédnutí hlasovací tabulky, se účastník vyjádřil stejně jako k otázce případného poskytnutí plných mocí ke kontrole. K osobě [Anonymizováno] uvedl, že právě proto, že se účastník obával, že navrhovatel bude opět platnost tohoto shromáždění zpochybňovat, přizval si k jednání tohoto odborníka, advokáta, který měl dohlédnout na průběh shromáždění a moderoval jej, avšak ve skutečnosti bylo shromáždění podle účastníka vedeno osobou v souladu se stanovami - členem výboru SVJ.

5. Soud I. stupně se zabýval tím, zda v projednávaném případě předmětem rozhodnutí shromáždění SVJ dne 26. 11. 2014 byla „důležitá záležitost“ a konstatoval, že nikoliv. Již z tohoto důvodu podle soudu I. stupně nemohl být navrhovatel v řízení úspěšný. Vedle toho podle soudu I. stupně jednání proběhlé a rozhodnutí přijaté shromážděním SVJ dne 26. 11. 2014 bylo v souladu s právními předpisy i stanovami SVJ.

6. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě včas odvolal navrhovatel (dále též odvolatel) z důvodu § 205 odst. 2 písm. c), d), e), f), g) o. s. ř. a domáhal se změny napadeného rozhodnutí a vyhovění návrhu.

1. Podle odvolatele soud I. stupně nezohlednil všechny skutečnosti, jež z dokazování vyplynuly, když v průběhu řízení z dokazování vyplynulo více skutečností, než je uvedeno v napadeném rozhodnutí.

2. Odvolatel soudu I. stupně vytkl, že nevyslechl svědky [Anonymizováno], [Anonymizováno], a [Anonymizováno] za účelem prokázání tvrzení navrhovatele a ke zpochybnění věrohodnosti svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

3. Dále odvolatel soudu I. stupně vytkl, že na základě plných mocí nebylo možno hlasovat a navíc soud I. stupně neprovedl dokazování plnými mocemi, na základě nichž bylo na předmětném shromáždění SVJ hlasováno, když navrhovatel má za to, že účastník ve skutečnosti plnými mocemi nedisponuje, jinak by mu nic nebránilo, aby je předložil při shromáždění k nahlédnutí. Podle odvolatele bylo povinností účastníka doložit řádnost hlasování, naplnění potřebného kvora, což prezenční listina neprokazuje.

4. Podle odvolatele bylo hlasování neplatné, když nebylo zjišťováno kvorum před každým hlasováním.

5. Stejně tak bylo hlasování neplatné, když jednání shromáždění SVJ neřídila oprávněná osoba - předseda výboru [Anonymizováno], jenž byl pasivní. Jednání řídil [Anonymizováno], jenž nebyl pouhým hostem, což potvrzuje zápis z jednání SVJ a výpovědi svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

6. Odvolatel soudu I. stupně vytkl i to, že pozvánka neobsahuje údaj o tom, kde se mohou členové seznámit s listinami, které nejsou připojeny, když předpokládané opravy podle přílohy č. 5 pozvánky, jsou popsány toliko stručným popisem a podle pozvánky a příloh mělo dojít k odčerpání celkem 3 120 000 Kč z fondu oprav a dále mělo být odčerpáno z běžného účtu účastníka celkem 345 000 Kč, což nebylo podloženo patřičnými dokumenty a podklady, ačkoli účastník uvedené opíral o výběrová řízení, znalecký posudek či audit, jež nebyly součástí příloh resp. tyto byly nepřístupné, nebyly předloženy ani nebylo uvedeno, kde se s nimi lze seznámit. Odvolatel vyjádřil pochybnosti, zda některý z těchto tvrzených dokladů vůbec existoval.

7. Odvolatel soudu I. stupně vytkl dále to, že pozvánka neobsahuje podpis svolávajících osoby. Podle odvolatele je pozvánka právním úkonem svolavatele a zákon s ní spojuje právní následky a v projednávaném případě je pozvánka neplatná především pro absenci podpisu svolavatele.

8. Podle odvolatele mu SVJ mohlo odeslat pozvánku, avšak odvolatel trval na tom, že mu pozvánka na shromáždění SVJ nebyla řádně doručena a on se dozvěděl o konání shromáždění SVJ náhodou.

9. Dále odvolatel zdůraznil, že ze zápisu ze shromáždění plyne více, než je uvedeno v napadeném rozhodnutí a odvolatel příslušné nedostatky v průběhu konání shromáždění SVJ namítal a vznášel připomínky.

10. Podle odvolatele nelze vycházet z výpovědí svědků Berana a Hanáka, jež jsou nevěrohodné, když na ně odvolatel podal pro jejich výroky žalobu na ochranu osobnosti a podnět k přestupkovému řízení.

11. Podle odvolatele soud I. stupně učinil nesprávné skutkové závěry, když nesprávně hodnotil některé důkazy a některé provedené důkazy nebyly v napadeném rozhodnutí uvedeny. Z toho důvodu by podle odvolatele odvolací soud měl opětovně provést důkazní řízení navrhovatelem navrženými důkazy.

12. Podle odvolatele soud I. stupně nesprávně aplikoval procesní a hmotné právo. Zejména nerespektoval zásadu úplné apelace vyjádřenou v povinnosti vyplývající z § 20 odst. 1 z. ř. s. zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí.

7. Proti shora uvedenému usnesení soudu I. stupně se odvolal rovněž účastník. Z jeho opravného prostředku je zřejmé, že se domáhá vyšší náhrady nákladů řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

9. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že předmětem soudem projednávaného rozhodování účastníka v rámci zasedání shromáždění SVJ konaného dne 26. 11. 2014, jež navrhovatel zpochybňuje, bylo schválení:

a) hospodaření společenství - schválení hospodaření SVJ včetně účetních závěrek za roky 2011, 2012 a 2013,

b) rozpočtu a záloh pro rok 2015,

c) investic do nutných oprav podle seznamu plánovaných oprav a

d) úhrady nákladů spojených s přeložkou teplovodního potrubí ze sklepa O. Kikalové do společných prostor šachty.

10. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně vycházel z § 1209 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), z jehož § 1209 odst. 1 ve znění do 30. 6. 2020 je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.

11. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně zastává právní názor, podle něhož se soudní praxe ustálila v názoru, že pod „důležitým důvodem“ umožňujícím soudu z vnějšku zasáhnout do rozhodnutí přijatého shromážděním SVJ, jakožto plně samosprávným subjektem, je nutno chápat situaci, kdy shromáždění SVJ rozhodlo o záležitosti, jež zasahuje do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Jestliže by o takový případ nešlo, nemá soud prostor pro vyhovění návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ k návrhu přehlasovaného vlastníka jednotky.

12. V daném případě usnesení přijatých na zasedání shromáždění SVJ konaném dne 26. 11. 2014 ani podle právního názoru odvolacího soudu nešlo o usnesení, jež by zasahovala do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. To je zcela zřejmé u usnesení shora uvedených pod body a), b) a d). Ve vztahu k přijatému bodu d) odvolací soud konstatuje, že usneslo-li se jiným svým usnesením shromáždění SVJ na přeložce teplovodního potrubí ze sklepa [Anonymizováno] do společných prostor šachty, otázky vlastní úhrady nákladů spojených s přeložkou teplovodního potrubí ze sklepa [Anonymizováno] do společných prostor šachty samy o sobě již podle odvolacího soudu nezasahují do právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

13. Obdobně ve vztahu k usnesení pod bodem c) odvolací soud zastává názor, podle něhož otázka finančního krytí nutných oprav stávajícího stavu domu, navíc podle již dříve schváleného seznamu plánovaných oprav, nemůže zasahovat do právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

14. Nad rámec uvedeného, když navrhovatel nemohl uspět ani v jednom bodu svého návrhu s ohledem na absenci důležitého důvodu pro takové rozhodnutí, odvolací soud zastává názor, že soud I. stupně ve svém rozhodnutí správně a dostatečně konkrétně vysvětlil, proč považuje za správný postup SVJ při přípravě zasedání shromáždění SVJ, při jeho svolání, při projednání programu zasedání shromáždění SVJ a při přijetí usnesení shromážděním SVJ.

15. Z uvedených důvodů ani odvolací soud v zásadě nesdílí důvodnost argumentace navrhovatele uvedenou pod jednotlivými body jeho odvolání uvedenými shora.

16. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 1. odvolací soud konstatuje, že množství skutečností, jež vyplynou z jakéhokoli dokazování, téměř vždy značně převyšuje ty skutečnosti, jež je nutno vzít v úvahu pro konkrétní rozhodnutí, proto se soud může (a musí) oprostit od skutečností, jež sice mohou mít pro účastníky řízení význam, avšak z hlediska konkrétního rozhodnutí tyto skutečnosti nejsou podstatné. I podle odvolacího soudu soud I. stupně správně vzal v úvahu právě ty skutečnosti, jež svědčily o správnosti postupu jednotlivých orgánů SVJ ve vztahu ke shromáždění SVJ konanému dne 26. 11. 2014.

17. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 2. a 10. odvolací soud konstatuje, že nebylo důvodu vést další dokazování ke zpochybnění výpovědí svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno], když jejich výpovědi nebyly zásadní, byly učiněny pod sankcí křivé výpovědi a korespondovaly s jinými důkazy. Z hlediska svědeckých výpovědí vyšší důraz kladl soud I. stupně správně na výpověď svědka [Anonymizováno].

18. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 3. odvolací soud konstatuje, že zastoupení na shromáždění SVJ na základě plné moci v zásadě je přípustné i za situace, kdy by tuto otázku stanovy společenství neupravovaly. Důvodem je skutečnost, že NOZ preferuje zásadu autonomie vůle a zásadu, že vše je dovoleno, co není zakázáno. Definici právního jednání sice NOZ neobsahuje, ale NOZ v § 545 NOZ stanoví, že právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Konečně je třeba připomenout, že současná právní úprava umožňuje zásadně každému nechat se při právním jednání zastoupit (§ 436, § 441 odst. 1 NOZ). Z uvedeného plyne závěr, že vlastník jednotky je oprávněn nechat se zastoupit na shromáždění jinou osobou (odlišnou od vlastníka jednotky), jestliže to stanovy společenství nevylučují.

19. V projednávaném případě lze souhlasit s navrhovatelem v tom, jestliže navrhoval provedení dokazování plnými mocemi, jakožto přímými důkazy o zastoupení. Podle odvolacího soudu je pravdou, že v takovýchto případech tvoří uvedené přímé důkazy (plné moci) spolehlivý důkazní prostředek pro zjištění skutečností týkajících se zastoupení, avšak podle odvolacího soudu jestliže v projednávaném případě vyšlo najevo v průběhu jednání před odvolacím soudem, že plné moci byly navrhovateli předloženy k nahlédnutí (byť ex post, a to až v průběhu jednání před soudem), lze se za takovéto situace spokojit i s řetězcem nepřímých důkazů, z něhož bylo nad jakoukoli pochybnost zřejmé, že plné moci byly předloženy před zasedáním uvedeného shromáždění SVJ, jejich kontrolu provedl nezávislý subjekt zajišťující hlasování v průběhu zasedání shromáždění SVJ, zastoupení na základě plných mocí bylo transparentně zachyceno v protokolu o jednání shromáždění SVJ a podle soudem slyšených svědků nebylo prokázáno, že by plné moci byly vystavovány až dodatečně.

20. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 4. odvolací soud konstatuje, že o zjišťování kvora před každým hlasováním svědčí zápis ze zasedání shromáždění SVJ, kde je zřejmé z rozdílných výší kvor před každým hlasováním, že této podstatné skutečnosti věnovalo vedení shromáždění SVJ náležitou pozornost.

21. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 5. odvolací soud konstatuje, že v napjaté atmosféře předmětného zasedání shromáždění SVJ je pochopitelná snaha účastníka neudělat chybu ve vedení shromáždění SVJ, a přestože při zasedáním shromáždění SVJ nepochybně dominoval pozvaný právník [Anonymizováno] za dohledu předsedy výboru SVJ, nešlo vzhledem ke konkrétní situaci podle odvolacího soudu o postup mající za následek neplatnost usnesení shromážděním SVJ přijatých, a to zejména s ohledem na případnou přiléhavou aplikaci § 260 NOZ.

22. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 6. odvolací soud konstatuje, že podle obsahu pozvánky a jejích příloh není pochyb o tom, že svolavatel zasedání shromáždění SVJ k pozvánce přiložil odpovídající doklady umožňující členům SVJ hlasovat o jednotlivých bodech programu zasedání shromáždění SVJ a navíc podle podání navrhovatele již z minulých zasedání shromáždění SVJ věděl o tom, jak se domoci více informací, potřeboval-li je pro přípravu na zasedání shromáždění SVJ, když na možnost získat více informací odkazovala i vlastní pozvánka.

23. Stejně tak nemohla uspět odvolací argumentace odvolatele uvedené pod bodem 7. odvolání, jestliže pozvánka obsahuje jména svolavatelů a jejich funkce s tím, že místo podpisu pozvánka obsahuje údaj o tom, že pozvánku podepsaly tyto osoby vlastní rukou, když ani podle odvolacího soudu není nutno každou pozvánku podepisovat, byť odvolací soud nemá výhrady proti dílčímu konstatování, že pozvánka představuje specifické právní jednání.

24. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 8. odvolací soud konstatuje, že provedené dokazování, zejména doklady o odeslání pozvánky navrhovateli, nesvědčí o tom, že by takováto argumentace mohla mít šanci na úspěch.

25. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 9. odvolací soud konstatuje, že o aktivitách navrhovatele v průběhu zasedání shromáždění SVJ nemá odvolací soud pochyb, přičemž z hlediska rozsahu podaného návrhu se soud I. stupně správně a v dostatečném rozsahu zabýval zápisem ze shromáždění SVJ.

26. Ve vztahu k odvolací argumentaci odvolatele uvedené pod bodem 11. a 12 odvolací soud konstatuje, že skutková zjištění učiněná soudem I. stupně z provedených důkazů odpovídají obsahu těchto důkazů, přičemž závěry učiněné soudem I. stupně o skutkovém stavu věci v podstatné části týkající se přípravy, včetně svolání zasedání shromáždění SVJ konaného dne 26. 11. 2014 a průběhu zasedání shromáždění SVJ včetně hlasování, odpovídají správným skutkovým zjištěním učiněným soudem I. stupně. Proto se odvolací soud neztotožnil s návrhem na opakování dokazování před odvolacím soudem.

27. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení ve výroku I. o věci samé jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

28. Ve vztahu k výroku II. o nákladech řízení odvolací soud shledal částečně důvodnou argumentaci účastníka uvedenou v jeho odvolání do rozhodnutí o nákladech řízení.

29. Z hlediska účelně vynaložených nákladů řízení před soudem I. stupně bylo možno přiznat účastníkovi právo na náhradu nákladů na zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a právo na náhradu nákladů právního zastoupení podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4, § 11, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), kdy zástupce účastníka vykonal ve prospěch zcela úspěšného účastníka úkony podle § 11 odst. 1 AT honorované plnou odměnou 3 100 Kč za úkon, jež jsou zadokumentovány ve spise na č.l. 30 , 82, 87, 142, 151, 157, 169 (2 úkony, když jednání trvalo více jak 2 hodiny) a 197 a následující úkony podle § 11 odst.2 AT honorované poloviční odměnou č.l. 20, 90 a 109. Zástupce účastníka má právo na režijní paušál 300 Kč ke každému z uvedených úkonů a má podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. právo rovněž na náhradu za advokátem odvedenou DPH v sazbě 21 %.

30. Odvolací soud se neztotožnil s požadavkem účastníka na přiznání odměny za opakované převzetí právního zastoupení řadou nových zástupců na straně účastníka, když účelně vynaloženým nákladem v rámci řízení je převzetí zastoupení prvním advokátem, přičemž další hledání advokátů účastníkem jde výlučně k tíži účastníka. To je dáno skutečností, že advokáti jsou profesionálové na odborně srovnatelné vysoké úrovni dané i tím, že absolvovali náročné advokátní zkoušky a až na výjimky (např. úmrtí advokáta či jiný důvod ukončení advokátní praxe, což není projednávaný případ) není objektivního důvodu pro jejich střídání.

31. Celkově má zcela úspěšný účastník za řízení v I. stupni nárok na náhradu nákladů řízení v částce vyšší, než stanovil soud I. stupně, když má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 45 742 Kč. Proto odvolací soud napadené rozhodnutí v této části příslušenství změnil tak, že neúspěšného navrhovatele zavázal k zaplacení náhrady řízení za řízení v I. stupni ve výši 45 742 Kč.

32. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznal proti neúspěšnému navrhovateli právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení představovanou náklady na právní zastoupení podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4, § 11, § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 6 353 Kč.

33. Náklady advokáta tvoří odměna za zastoupení advokátem podle ustanovení § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. c) a § 12 odst. 4 AT za 1 úkon dle §11 odst. 1 AT za účast na jednání odvolacího soudu dne 6. 4. 2022 ve výši 3 100 Kč a za 1 úkon dle § 11 odst. 1 AT - odvolání do nákladů řízení ve výši 1 550 Kč. Zástupce účastníka má právo ke každému z úkonů na režijní paušál 300 Kč a má podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši 1 103 Kč.

34. Odvolací soud nepřiznal účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení za advokátem zaslané vyjádření k odvolání navrhovatele, jež bylo soud doručeno v den konání jednání a s tímto vyjádřením se nemohl včas seznámit soud ani navrhovatel. Písemné vyjádření účastníka tak mělo charakter toliko přípravy přednesené účastníkem při jednání odvolacího soudu, jež pro zjednodušení protokolace mohla být založena do spisu. Práce advokáta s touto písemnou předlohou vlastní řeči před odvolacím soudem je honorována v rámci odvolacím soudem přiznané odměny za účast advokáta při jednání odvolacího soudu dne 6. 4. 2022.

35. Proto bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi náklady odvolacího řízení ve shora uvedené výši 6 353 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce účastníka.