o nicotnost rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady ze dne 23. 9. 2022 a 12. 10. 2022, o odvolání účastníka č. 2 a účastníka č. 3 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2022, č. j. 68 Cm 190/2022-36,

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 22. 11. 2022 se navrhovatel domáhá, aby soud rozhodl, že usnesení účastníka č. 2 jako jediného akcionáře společnosti [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B], sídlem [adresa] (dále jen „společnost“) při výkonu působnosti valné hromady

a. ze dne 23. 9. 2022, kterým byl z funkce předsedy představenstva společnosti odvolán navrhovatel, z funkce člena představenstva odvolán [tituly před jménem] [jméno FO] a do funkce člena představenstva zvolen účastník č. 3,

b. ze dne 23. 9. 2022, kterým byl z představenstva společnosti odvolán navrhovatel a do funkce člena představenstva zvolen účastník č. 3,

c. ze dne 12. 10. 2022, kterým byl z funkce člena představenstva odvolán [jméno FO],

nejsou rozhodnutími jediného akcionáře společnosti a jsou nicotná. Návrh je založen na tvrzení, že navrhovatel stále vlastní akcie společnosti a účastník č. 2 není jejím jediným akcionářem.

2. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 16. 12. 2022 navrhl navrhovatel nařízení předběžného opatření, aby bylo zakázáno

a. společnosti vydávat nové akcie nebo provést výměnu akcií namísto 13 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč v listinné podobě, datum emise 26. 6. 2002; 8 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč, datum emise 26. 6. 2002; 6 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč, datum emise 26. 6. 2002 (dále jen „akcie společnosti“),

b. účastníkovi č. 2 vykonávat hlasovací práva a přijímat rozhodnutí na valné hromadě společnosti, disponovat s akciemi společnosti, vystupovat za společnost v rámci řízení před správními orgány a soudy, udělovat za společnost plné moci, prokury a pověření, přijímat, vzdávat se nebo uzavírat za společnost právní jednání, vstupovat do datové schránky společnosti a přijímat a odesílat jejím prostřednictvím datové zprávy, nakládat s peněžními prostředky společnosti a disponovat s jejím majetkem,

c. účastníkovi č. 3 udělovat za společnost plné moci, prokury a pověření, vzdávat se nebo uzavírat za společnost právní jednání, vydávat jakékoli pokyny ve věci poskytování právních služeb společnosti, vystupovat za společnost v rámci řízení před správními orgány a soudy, vstupovat do datové schránky společnosti a přijímat a odesílat jejím prostřednictvím datové zprávy, nakládat s peněžními prostředky společnosti a disponovat s jejím majetkem.

3. Návrh na vydání předběžné opatření odůvodnil navrhovatel tím, že se účastník č. 2 za pomoci účastníka č. 3 pokouší o nepřátelské převzetí společnosti. Tvrdí, že se účastník č. 2 vydává za jediného akcionáře společnosti, ačkoliv akcie společnosti stále vlastní navrhovatel. Tím pádem rozhodnutí, které přijal účastník č. 2 v působnosti valné hromady, byla přijata osobou neoprávněnou a jsou nicotná. Přestože účastník č. 2 nevlastní již akcie společnosti, žádá insolvenčního správce v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. MSPH 89 INS 863/2018 proti účastníku č. 2 jako dlužníkovi, aby zapsal akcie společnosti do majetkové podstaty. Dále uvádí, že účastník č. 3 vyhotovil seznam akcionářů datovaný dnem 23. 9. 2022, v němž je uveden jako jediný akcionář společnosti účastník č. 2, ačkoliv účastník č. 2 již akcie nedrží a nemohl je účastníkovi č. 3 předložit. Navíc účastník č. 3 zaslal navrhovateli dopis, ve kterém uvádí, že společnost vydala ke dni 29. 10. 2022 nové akcie, které nahradily dosavadní akcie společnosti, které drží navrhovatel.

4. Soud prvního stupně napadeným usnesením nařídil předběžné opatření, kterým do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé

a. společnosti zakázal vydávat nové akcie nebo provést výměnu akcií namísto akcií společnosti držených navrhovatelem,

b. účastníkovi č. 2 zakázal vykonávat hlasovací práva a přijímat rozhodnutí jediného akcionáře společnosti, disponovat s akciemi společnosti, vystupovat za společnost v rámci řízení před správními orgány a soudy, udělovat za společnost plné moci, prokury a pověření, uzavírat za společnost právní jednání, vstupovat do datové schránky společnosti a přijímat a odesílat jejím prostřednictvím datové zprávy, nakládat s peněžními prostředky společnosti a jejím majetkem,

c. účastníkovi č. 3 zakázal vystupovat za společnost v rámci řízení před správními orgány a soudy, udělovat za společnost plné moci, prokury a pověření, vydávat jakékoli pokyny ve věci poskytování právních služeb společnosti, uzavírat za společnost právní jednání, vstupovat do datové schránky společnosti a přijímat a odesílat jejím prostřednictvím datové zprávy, nakládat s peněžními prostředky společnosti a jejím majetkem.

5. Napadané usnesení odůvodnil soud prvního stupně tím, že shledal za důkazně osvědčenou navrhovatelovu držbu 27 akcií společnosti s číselným označením [Anonymizováno] v písemné podobě, rubopisovaných naposled ve prospěch navrhovatele na základě převodu z [jméno FO] na navrhovatele. Na základě tohoto zjištění dospěl k závěru, že účastník č. 2 není akcionářem společnosti, a tudíž ani osobou s pravomocí k rozhodovací činnosti jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady. Taktéž měl za doložené, že po odvolání navrhovatele podnikají účastník č. 2 a účastník č. 3 jménem společnosti kroky, jimiž se snaží opatřit si budoucí výhodu, která je současně způsobilá zasáhnout závažně do majetkové sféry navrhovatele.

6. Proti napadanému usnesení podal účastník č. 2 odvolání. Namítá, že mu soud prvního stupně nedal prostor se vyjádřit nebo předložit důkazy, a tím pádem bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu článku 38 odst. 2 Listiny a taktéž došlo k narušení rovnosti účastníků řízení a porušení článku 37 odst. 3 Listiny. Konstatuje, že nebyl ani soudem prvního stupně považován za účastníka řízení a tím pádem předběžné opatření „směřuje vůči jiným subjektům, než vůči nimž je vedeno hlavní řízení“. Dále uvádí, že se navrhovatel nikdy fakticky nestal akcionářem společnosti a není tedy ze samé podstaty právně legitimován. Zpochybňuje i notářský zápis NZ 2974/2022, N 3085/2022 ze dne 1. 11. 2022, sepsaný [jméno FO], notářem se sídlem v [Anonymizováno], který navrhovatel předložil. Smlouvu o převodu akcií ze dne 1. 10. 2015 považuje za podvrh, neboť ani údajný převodce v ní uvedený [tituly před jménem] [jméno FO] se nikdy nestal akcionářem společnosti. Je toho názoru, že sám nikdy nepřestal být jediným akcionářem společnosti, a tudíž je jím doposud a právem rozhodoval o vnitřních poměrech společnosti a činil právní jednání jménem společnosti. O tom, že účastník č. 2 nepřestal být jediným akcionářem společnosti, byl navrhovatel informován dopisy ze dne 18. 3. 2022 a 1. 7. 2022. Dále se účastník. č. 2 vyjádřil k účetním závěrkám společnosti, konkrétněji pak k účetní závěrce za rok 2016, v níž jsou údajně zcela evidentně „upraveny“ údaje týkající se osoby vlastnící více než 20 % společnosti. Z e-mailové komunikace mezi navrhovatelem a auditorem navíc vyplývá, že „na společnostech nejsou žádné významné změny proti roku 2015“, což by změna v akcionářské struktuře měla být. Dále zpochybňuje osobu insolvenčního správce v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 863/2018, v němž vystupuje účastník č. 2 jako dlužník. Domnívá se, že se insolvenční správce nachází v kolizi zájmů a je spjat se společností. Zpochybňuje zejména rozhodnutí insolvenčního správce nesepsat akcie společnosti do majetkové podstaty. Taktéž namítá, že napadané usnesení není přezkoumatelné, jelikož není dostatečně odůvodněno, a to jak k osobám, tak i k rozsahu konkrétních omezení. Dále se domnívá, že s ohledem na mnohamilionový majetek společnosti a celou řadu incidenčních sporů, v nichž je předmětem další majetek v řádech dalších milionů korun, neplní navrhovatelem složená jistota účel a měla by být zvýšena. Navíc újma, která hrozí společnosti skrze nařízené předběžné opatření je několikanásobně větší, než kdyby předběžné opatření vydáno nebylo. Navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení zrušil v celém jeho rozsahu.

7. Proti napadanému usnesení podal účastník č. 3 odvolání. Namítá, že mu nebyl dán prostor se vyjádřit nebo předložit důkazy a konstatuje, že nebyl soudem prvního stupně považován za účastníka řízení. Ve všech svých tvrzeních se zcela ztotožňuje s odvoláním účastníka č. 2 a taktéž zaslal téměř totožnou textaci odvolání, ve kterém uvádí stejná tvrzení jako účastník č. 2. Navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení zrušil v celém jeho rozsahu.

8. Navrhovatel se vyjádřil k odvolání účastníka č. 2 podáním ze dne 24. 1. 2023 (dalším přípisem sdělil, že jeho vyjádření k odvolání účastníka č. 2 se vztahuje i k odvolání účastníka č. 3). K tvrzením odvolatelů, která se týkají insolvenčního řízení, se navrhovatel odmítá vyjadřovat, jelikož s řízením ve věci samé nikterak nesouvisí a považuje je za irelevantní. Nesouhlasí s tvrzením odvolatelů, že bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces a uvádí, že jimi zmiňovaná judikatura posuzovala skutkově zcela odlišnou věc. Souhlasí zcela s postupem soudu prvního stupně a jeho právními závěry. Dále uvádí, že účetní závěrky společnosti měl po dobu členství v představenstvu společnosti na starosti účastník č. 2 a byl za jejich obsah odpovědný. Taktéž upozorňuje, že účetní závěrky obsahovaly věcné chyby. Navrhovatel dále tvrdí, že si účastník č. 2 musel být vědom, že jediným akcionářem společnosti je navrhovatel, což vyplývá například z rozhodnutí jediného akcionáře (navrhovatele) ze dne 30. 6. 2017, kde je uvedeno, že účastník č. 2 předložil navrhovateli zprávu o činnosti společnosti. V neposlední řadě upozorňuje, že účastník č. 2 začal prohlašovat, že vlastní akcie společnosti, až v roce 2021, kdy navrhovatel učinil do společnosti vklad několika milionů korun. S ohledem na uvedené navrhovatel navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení potvrdil.

9. Podáním ze dne 8. 3. 2023 doplnil účastník č. 2 své odvolání a tvrdí, že akcie předložené navrhovatelem jsou falza, a sporuje pravost jak samotných akcií, tak na nich uvedených rubopisů. Předložil notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno] obsahující prohlášení [jméno FO], kde je uvedeno, že nikdy vědomě nepodepsal žádné rubopisy na předmětných akciích společnosti a ani smlouvu ze dne 1. 10. 2015. Dále přiložil notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno], v němž prohlašuje, že je jediným akcionářem společnosti a taktéž přiložil notářský zápis [Anonymizováno], [Anonymizováno], v němž účastník č. 3 prohlašuje, že účastník č. 2 je jediným akcionářem společnosti. Navrhuje, aby „Vrchní soud v Praze podal z úřední povinnosti podnět státnímu zástupci pro důvodné podezření ze spáchání trestního činu maření spravedlnosti dle § 347a trestního zákoníku ze strany [jméno FO]“.

10. Navrhovatel podáním ze dne 24. 4. 2023 a dne 9. 10. 2023 doplnil své dřívější vyjádření. Prohlášení [jméno FO] uvedené v notářském zápisu [Anonymizováno], [Anonymizováno] je dle jeho osoby „jedna velká lež“. Dále uvádí dokumenty a e-mailové komunikace, ze kterých vyplývá, že účastník č. 2 jednal s navrhovatelem jako s jediným akcionářem společnosti až do „jeho pokusu o ovládnutí společnosti“.

11. Soud prvního stupně na podnět odvolacího soudu usnesením ze dne 6. 4. 2023, č. j. 68 Cm 190/2022-99, ustanovil společnosti procesního opatrovníka, a to advokáta [jméno FO].

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se předně musel zabývat otázkou, zda odvolání byla podána osobami, jež k tomu byly oprávněny či nikoliv. Účastník je oprávněn podat odvolání v případě, že mu rozhodnutím soudu první instance nebylo vyhověno nebo mu byla rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Újmu lze však posuzovat pouze z procesního hlediska a rozhodujícím je přitom výrok rozhodnutí soudu prvního stupně. „Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2323/99)

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání účastníka č. 2 proti výroku I. a), výroku I. c) a výroku II. bylo podáno osobou, jež k tomu oprávněna nebyla, a odvolání v této části podle § 218 písm. b) zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) odmítl. Dále dospěl k závěru, že odvolání účastníka č. 3 proti výroku I. a), výroku I. b) a výroku II. bylo podáno osobou, jež k tomu oprávněna nebyla, a odvolání v této části podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl. Odvolatelé totiž v uvedeném rozsahu napadli výroky, které se jich samotných netýkají.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání účastníka č. 2 proti výroku I. b) napadaného usnesení a odvolání účastníka č. 3 proti výroku I. c) napadaného usnesení byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že tato odvolání jsou důvodná.

15. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. (odstavec 3 věta druhá).

16. Podle § 1103 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky; převodce cenného papíru však ručí za uspokojení práv z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán.

17. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. (dále jen zákon směnečný a šekový) o tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem. Přeškrtnuté indosamenty platí přitom za nenapsané. Následuje-li po blankoindosamentu další indosament, platí, že podpisovatel tohoto indosamentu nabyl směnky blankoindosamentem.

18. Podle § 16 odst. 1 zákona směnečného a šekového za použití § 1103 odst. 2 o. z. platí, že řádným majitelem akcie je ten, kdo prokáže své právo nepřetržitou řadou rubopisů. V projednávané věci souhlasí odvolací soud s názorem soudu prvního stupně, že navrhovatel přiloženým notářským zápisem ze dne [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], sepsaným [jméno FO], notářem se sídlem v [Anonymizováno], osvědčil, že je jediným akcionářem společnosti, jelikož předložil v originálech všechny akcie společnosti, všechny opatřeny nepřetržitou řadou rubopisů, všechny naposledy svědčící na řad navrhovatele a originály smluv o úplatných převodech cenných papírů ze dne 8. 1. 2015 (mezi účastníkem č. 2 jako převodcem a [tituly před jménem] [jméno FO] jako nabyvatelem) a ze dne 1. 10. 2015 (mezi [jméno FO] jako převodcem a navrhovatelem jako nabyvatelem) a souhlasné prohlášení o zániku smlouvy o převodu akcií mezi navrhovatelem jako převodcem a [právnická osoba] jako nabyvatelem, kdy předmětem smluv byly vždy všechny akcie společnosti.

19. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).

20. Podle § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

21. Ustanovení § 76 odst. 2 o. s. ř. umožňuje uložení předběžného opatření i osobě od účastníka odlišné, lze-li to na ní spravedlivě požadovat. Povinnost předběžným opatřením osobě odlišné od účastníka řízení ve věci samé lze pouze výjimečně a za předpokladu, že bude předběžným opatřením uložena povinnost přímo účastníkovi řízení. Smyslem uložení povinnosti předběžným opatřením osobě, od účastníka řízení odlišné, je zajistit součinnost účastníku při plnění jemu uložených povinností (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. dubna 2021, sp. zn. 7 Cmo 89/2021).

22. Z ustálené judikatury vyplývá, že účastníky řízení v řízení o neplatnost usnesení valné hromady jsou pouze navrhovatel a společnost, o jejíž usnesení jde (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 4727/2016). Totéž platí i v případě řízení o neplatnost rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady. Účastníci č. 2 a č. 3 tedy nejsou účastníky řízení ve věci samé. S ohledem na shora uvedené je odvolací soud toho názoru, že návrhu navrhovatele na nařízení předmětného předběžného opatření účastníkovi č. 2 a účastníkovi č. 3 nelze vyhovět z toho důvodu, že povinnosti, které navrhovatel navrhuje účastníkům č. 2 a 3 uložit, neslouží k zajištění plnění povinnosti uložené předběžným opatřením společnosti.

23. Výjimku spatřuje odvolací soud v části návrhu navrhovatele na předběžné opatření, aby soud zakázal účastníkovi č. 2 jakkoli právně disponovat s jakýmikoliv akciemi společnosti. V tomto případě odvolací soud postupoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona a zkoumal, zda je splněn i druhý základní předpoklady pro nařízení předběžného opatření, a to že navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen). Odvolací soud nenaznal, že by v tomto případě byla důvodná obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Navrhovatel v žádném ze svých podání neuvedl, že by účastník č. 2 hodlal akcie společnosti převést na jiného nabyvatele nebo jinak s nimi disponovat. Naopak navrhovatel opakovaně ve svých podáních uvádí, že se účastník č. 2 hodlá společnosti zmocnit a nadále v ní vystupovat jako jediný akcionář, dokonce se domáhá soupisu akcií společnosti do své majetkové podstaty.

24. Protože dospěl odvolací soud k závěru, že v daném případě nejsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření vůči účastníkovi č. 2 a účastníkovi č. 3 dle § 102 odst. 1 o. s. ř., odvolací soud napadené usnesení ve výrocích III. a IV. změnil podle § 220 o. s. ř. tak, že návrh se zamítá, ve výroku I. b) a ve výroku I. c). S ohledem na výše uvedený závěr se dále nezabýval ostatními skutečnostmi, pro které mají odvolatelé za to, že návrh není důvodný a je třeba jej zamítnout.

25. Protože tímto usnesením řízení pro účastníky č. 2 a č. 3 končí, rozhodl odvolací soud o nákladech řízení, které jim v řízení vznikly (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

26. Odvolací soud proto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníkovi č. 2 přiznal náhradu nákladů řízení, neboť jeho odvolání bylo úspěšné. Účastníkovi č. 2 náleží paušální náhrada za 2 procesní úkony v odvolacím řízení ve výši 2 x 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za použití § 151 odst. 3 o. s. ř. (§ 1 odst. 3 písm. e/) a náhrada za vynaložený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, celkem 1 600 Kč, jak je uvedeno ve výroku V.

27. Podle uvedených ustanovení přiznal odvolací soud náhradu nákladů řízení také účastníkovi č. 3, kterému náleží paušální náhrada za 1 úkon v odvolacím řízení ve výši 1x 300 Kč a dále za vynaložený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, celkem 1 300 Kč, jak je uvedeno ve výroku VI.