o neplatnosti svolání shromáždění a rozhodnutí účastníka, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2019, č. j. 49 Cm 107/2016-161,

1. Shora označeným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) Krajský soud v Plzni (dále též „soud prvního stupně“) návrh na určení, a) že svolání schůze shromáždění odpůrce (správně účastníka), konané dne 17. 6. 2016, OZNÁMENÍM ze dne 14. 5. 2016, je neplatné, b) že usnesení schůze shromáždění účastníka přijaté dne 17. 6. 2016 na schůzi shromáždění účastníka, na základě které byla přijata změna stanov účastníka týkající se ustanovení článku VII. odstavce 7 a ustanovení článku XII odst. 2, je neplatné, c) že usnesení schůze shromáždění účastníka přijaté dne 17. 6. 2016 na schůzi shromáždění účastníka, na základě kterého byly schváleny výsledky činnosti účastníka za rok 2015, je neplatné a d) že usnesení schůze shromáždění účastníka přijaté dne 17. 6. 2016 na schůzi shromáždění účastníka, na základě kterého byl schválen rozpočet účastníka pro rok 2016, je neplatné [rozhodnutí pod body b), c) a d) dále též „předmětná rozhodnutí“], zamítl (výrokem I.) a navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníku na nákladech řízení 33 138 Kč (výrok II.) Věc posuzoval podle § 258 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2020, občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) a nikoliv podle § 1209 odst. 1 tohoto zákona a takto dovodil, že není významné, zda byl navrhovatel přehlasován. Navrhovatel byl oprávněn jako člen účastníka návrh podat. Pozvánka na svolání schůze členů účastníka (správně shromáždění) splňuje požadavky na její svolání, a jelikož se navrhovatel schůze zúčastnil, lze říci, že pozvánku akceptoval jako platnou, když absence podpisu na ní je nepodstatnou částí. Nelze klást přehnané nároky na jednotlivé SVJ, kteří svojí činnost provádějí více méně amatérsky a zajišťují fungování a běh a činnost SVJ. S tímto závěrem soud odkazuje i na další pochybení zmíněná navrhovatelem. Pokud by bylo hypoteticky svolání neplatné a byly tam další vady, je nutno aplikovat § 260 odst. 1 o. z. Závěry ze shromáždění účastníka nezasahují nijak do práv třetích osob a je v zájmu právní ochrany neplatnost nevyslovit. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „o. s. ř.“).

2. Proti všem výrokům předmětného usnesení podal navrhovatel odvolání. Namítá, že listina, kterou byla schůze shromáždění svolána, je právním jednáním a neobsahuje identifikaci svolatele a jeho podpis. Na tyto nedostatky pozvánky upozornil. V rámci projednávaného bodu vymezeného ve výroku I. předmětného usnesení pod bodem c) nebylo navrhovateli na základě jeho dotazu dostatečným způsobem zodpovězeno, na základě jakých skutečností byly dané částky vypočteny. Příloha k tabulce nákladů za rok 2015 - výkaz o práci revizní komise SVJ (TSŽ) nebyla podepsána a nesplňuje požadavky na právní jednání kladené, pročež je neplatná. Schůze se navrhovatel zúčastnil právě za účelem, aby na neplatnost pozvánky a tedy neplatného svolání schůze shromáždění upozornil, což také na schůzi učinil a vznesl za tím účelem protest. Navrhuje proto změnu usnesení soudu prvního stupně, aby bylo návrhu vyhověno, popř. jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně.

3. V rámci vyjádření k podanému odvolání účastník uvedl, že odvolání představuje v podstatě opis návrhu. Věc je nutno posoudit podle § 1209 o. z. a nikoliv podle § 258 o. z. Ve vztahu k rozhodnutí ve výroku I. předmětného usnesení uvedeného pod bodem b) není navrhovatel přehlasovaným vlastníkem, neboť se změnou stanov souhlasil. Zbylá rozhodnutí pod body c) a d) pak nepředstavují důležitý důvod. Je proto navrhováno potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného.

4. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání neshledal důvodným.

5. Odvolací soud doplnil dokazování čtením rozhodných listinných důkazů (§ 213 odst. 4 o. s. ř., § 28 odst. 1, § 1 odst. 3 z. ř. s.), a takto má za zjištěné tyto rozhodné skutečnosti: z obsahu pozvánky (na shromáždění účastníka konané dne 17. 6. 2016), má soud za zjištěné, že program jednání byl vymezen též jako závěry výsledky práce ze roku 2015 (bod 2) a schválení plánu práce pro rok 2016 (bod 3), je v ní uveden účastník, avšak žádná fyzická osoba, která jej zastupuje, a také není podepsána, a obsahuje datum 14. května 2016. Z Výkazu o provedených pracích pro [Anonymizováno] za rok 2015 má soud za zjištěné, že obsahuje výčet úkonů provedených účastníkem a v části List 1 1. 1. 2015 - 31. 12. 2015 dále i údaje o druhu služeb (studená voda, teplo pro vytápění, správní poplatky atd. a fond oprav) a předpisu plateb a přijatých platbách za tyto služby a dále náklady a zůstatky na tyto služby a fond oprav připadající. Ze zápisu ze shromáždění účastníka konaného dne 17. 6. 2016 má soud za zjištěné, že se jej účastnilo 80,04 % vlastníků, včetně navrhovatele, který byl substitučně zastoupen [Anonymizováno] (zjištěno ve spojení s plnou mocí a substituční plnou mocí k tomu účelu udělenou dne 13. 6. 2016), jakož dále i to, že ve vztahu k předmětnému rozhodnutí dle bodu c) zástupce navrhovatele v průběhu shromáždění namítl, že nemůže ověřit správnost částek, uvedených v podkladech, a že neví, z čeho se částky skládají, na což [Anonymizováno] (předseda účastníka) odpověděl, že částky vyplývají z účetnictví, a to, že pro přijetí tohoto rozhodnutí hlasovalo 58,01% všech vlastníků. Z listin o hlasování má soud za zjištěné, že navrhovatel hlasoval proti přijetí předmětného rozhodnutí uvedené pod bodem c) a pro přijetí předmětných rozhodnutí uvedených pod body b) a d). Ze stanov účastníka (opatřených ze sbírky listin, s datem vzniku dne 1. 8. 2011), má soud za zjištěné, že shromáždění se svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům společenství, a současně vyvěsí v domě na domovní vývěsce společenství (čl. VII odst. 7 stanov), jakož i to, že písemná pozvánka musí být doručena a současně vyvěšena nejméně 15 dní přede dnem konání shromáždění. V pozvánce se uvede zejména datum, hodina, místo konání a program jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny (čl. VII odst. 8 stanov).

6. K obsahu těchto listinných důkazů, z nichž vycházejí odvolacím soudem dovozená skutková zjištění, nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by je neumožňovaly.

7. Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

8. Podle § 1208 písm. d) o. z. schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků. Podle § 1207 odst. 1 o. z. statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

10. K rozhodnutí o určení neplatnosti svolání schůze shromáždění konané dne 17. 6. 2016 oznámením ze dne 14. 5. 2016:

11. Určení neplatnosti svolání shromáždění účastníka prostřednictvím tomu odpovídající pozvánky (§ 1207 o. z.) se nelze domáhat mimo rámec institutu § 1209 odst. 1 o. z.

12. Platí zde stejný závěr jako při posouzení vady pozvánky, kterou je svolávána valná hromada obchodní korporace, kde se takové neplatnosti nelze domáhat samostatně, nýbrž jen v rámci posouzení neplatnosti příslušného přijatého usnesení na valné hromadě, která byla jejím prostřednictvím svolána (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 694/2001, nebo ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004).

13. Takové posouzení je opodstatněno aplikací principu proporcionality (vyjádřenému např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016), dle něhož mohou soudy zasahovat do vnitřních poměrů právnických osob (§ 20 o. z.), jakož i účastníka, jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2015, sp. zn. 29 Odo 442/2004, shodně též Šuk, P., Ingerence soudů do vnitřních poměrů obchodních korporací, Bulletin advokacie 11/2017, s. 21), přičemž takový zásah musí představovat odůvodněný a výjimečný případ (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, mutatis mutandis).

14. Zásah do poměrů účastníka navrhovaným způsobem však o. z. nepřipouští, neboť lze rozhodnout pouze o neplatnosti rozhodnutí.

15. Výklad § 1209 odst. 1 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020, je totiž ustálen v posouzení, že v otázce možného rozhodnutí soudu neexistuje zásadní odlišnost oproti dříve platné úpravě zákona o vlastnictví bytů (č. 72/1994 Sb.), dle které postupem podle § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů se přehlasovaný vlastník jednotky mohl u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. Neexistuje žádný rozumný důvod pro odklon od těchto závěrů ani v poměrech obsahově shodné právní úpravy obsažené v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. Lze tak uzavřít, že i postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, a dále např. i usnesení Nejvyššího soudu z 16. 11. 2016, sp. zn. 26 Cdo 2360/2016, a z 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3645/2016). Odvolání je tedy v této části zjevně nedůvodné.

16. K určení neplatnosti předmětných rozhodnutí přijatých na tomto shromáždění dne 17. 6. 2016:

17. Soud prvního stupně tato rozhodnutí nesprávně posuzoval z hlediska § 258 se ve spojení s § 1221 o. z., což je posouzení, které se v dané věci neuplatní, protože předpoklady, za nichž je možno domáhat se přezkoumání platnosti rozhodnutí o záležitosti, o níž bylo rozhodnuto na shromáždění vlastníků jednotek, jsou v celém rozsahu speciálně upraveny v § 1209 odst. 1 o. z. Podpůrná aplikace ustanovení o spolku je tudíž vyloučena (§ 1221 o. z.; k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5883/2017, či ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016.) Vyjádření účastníka je v tomto směru zcela přiléhavé.

18. Předpokladem úspěchu návrhu na posouzení platnosti rozhodnutí shromáždění účastníka je v poměrech o. z. existence postavení navrhovatele jako přehlasovaného vlastníka (§ 1209 odst. 1 o. z.).

19. Bylo prokázáno (listinami o hlasování), že navrhovatel nehlasoval proti přijetí předmětných rozhodnutí (ve výroku I. předmětného usnesení uvedených) pod body b) a d), pročež návrh není v tomto rozsahu důvodný, neboť navrhovatel není aktivně věcně legitimován k podání návrhu na určení jejich neplatnosti (což je jediné rozhodnutí, které soud může v poměrech § 1209 odst. 1 o. z., jak již bylo vysvětleno výše, pozitivně vyslovit).

20. Navrhovatel však hlasoval proti přijetí předmětného rozhodnutí uvedeného v témže výroku pod bodem c).

21. Aby bylo možno toto rozhodnutí posoudit jako neplatné, musí existovat důležitý důvod pro takové rozhodnutí.

22. Soudní praxe je ustálena v posouzení, dle něhož při výkladu slovního spojení důležitý důvod, užitého v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z., lze vyjít z definice pojmu důležitá záležitost, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). Předpoklad důležitého důvodu tak odpovídá rozhodnutí o záležitosti, která buď zasahuje do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3246/2007 nebo ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 26 Cdo 421/2004).

23. Obsah přijatého rozhodnutí představuje ve spojení s jeho podklady, tj. s Výkazem o provedených pracích pro [Anonymizováno] za rok 2015, včetně listiny nazvané List 1 1. 1. 2015 - 31. 12. 2015 (§ 556 o. z.), vypořádání zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu ve smyslu § 1208 písm. d) o. z.

24. Shromáždění vlastníků však neslouží (zásadně) k tomu, aby na něm byly detailně a zevrubně probírány partikulární informace stran výpočtu jednotlivých částek uvedených v takové zprávě (např. veškeré podklady nutné pro určení přesné výše přijatých plateb v rámci společenství za studenou vodu či spotřebovaného objemu této vody, nutného pro určení nákladů na tuto službu připadajících, tj. obsahu údajů uvedených v listině nazvané List1 1. 1. 2015 - 31. 12. 2015).

25. Pokud se navrhovatel nedomáhal jejich poskytnutí před konání shromáždění (nic takového netvrdil a jednání odvolacího soudu, kde by mu bylo poskytnuto tomu odpovídající poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř., aby takové skutečnosti tvrdil, se nezúčastnil, pročež se z možnosti být takto poučen vyloučil) pak účastník nepochybil, pokud na dotaz zástupce navrhovatele, že nemůže ověřit správnost částek uvedených v podkladech a že neví, z čeho se částky skládají, odpověděl, že částky vyplývají z účetnictví (jak má odvolací soud za zjištěné z obsahu zápisu o shromáždění). Nebylo možno, při absenci žádosti o poskytnutí navrhovatelem požadovaných informací (účastníku došlé v dostatečném předstihu před konáním shromáždění), na straně účastníka předpokládat (požadovat) zevrubnou znalost těchto informací, pročež tato odpověď odpovídá tomu, co účastník (jeho předseda) v rámci přípravy na shromáždění objektivně (v rámci péče řádného hospodáře dle § 159 odst. 1 o. z.) měl a mohl vědět. Současně je zřejmé, že 58,01% všech vlastníků, kteří hlasovali pro přijetí rozhodnutí, informace považovalo za dostatečné.

26. Důvodná není námitka, že Příloha k tabulce nákladů za rok 2015 - výkaz o práci revizní komise SVJ (TSŽ) měla být podepsána, neboť tyto listiny žádné právní jednání nepředstavují, a žádný podpis na nich proto není vyžadován.

27. Je však skutečností, že pozvánka na shromáždění jako právní jednání (§ 1207 odst. 1, § 545 o. z.) musela být podepsána svolavatelem, neboť podpis je předpokladem písemného právního jednání (§ 561 odst. 1 o. z.) a shromáždění dle stanov muselo být svoláváno písemně (čl. VII. odst. 7 stanov účastníka). Že podepsána nebyla, je mezi účastníky nesporné.

28. Jestliže pozvánka vykazovala tuto vadu, došlo k porušení zákona, avšak jen pro toto pochybení není důvodu neplatnost tohoto rozhodnutí vyslovit, protože nebyly zjištěny a ani tvrzeny závažné právní následky ve smyslu § 260 o. z. (jehož použití je v poměrech účastníka přípustné, k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019 sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, nebo ze dne 10. 3. 2020 sp. zn. 27 Cdo 4639/2018), a v zájmu účastníka hodném právní ochrany je neplatnost tohoto rozhodnutí nevyslovit.

29. V tomto směru je nemístná argumentace soudu prvního stupně o tom, že účastník nemusí dodržovat právní předpisy

30. Předmětné usnesení bylo jako věcně správné potvrzeno ve všech výrocích, vyjma dále uvedené části výroku I., a to podle § 219 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 4 z. ř. s. (výrok I. tohoto usnesení). V rozsahu rozhodnutí uvedeného ve výroku I. předmětného usnesení pod písm. b) bylo změněno podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. (výrok II. tohoto usnesení).

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. (a s § 1 odst. 3 z. ř. s.), neboť účastník byl i v odvolacím řízení plně úspěšným. Navrhovatel je proto povinen nahradit účastníkovi náklady řízení spočívající v nákladech jeho právního zastoupení za 2 úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“), a to za vyjádření k podanému odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) AT a za účast na jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) AT ve výši 3 100 Kč za každý z těchto úkonů, určených na podkladě § 9 odst. 4 písm. c) AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč (což je opodstatněno typovou obtížností posuzované věci, jež se projevuje v určené věcné příslušnosti soudu k jejímu projednání), ve spojení s § 7 bodem 5 AT, a dále v paušální náhradě za tyto úkony právní služby ve výši 300 Kč za každý z nich dle § 13 odst. 3 AT. Celkem náleží účastníkovi 6 800 Kč (2x 3 100 Kč + 2x 300 Kč).