o určení neplatnosti rozhodnutí členské schůze konané dne 24. 10. 2016, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 41 Cm 10/2017-1130 ze dne 25. 10. 2021,

1. Krajský soud v Plzni jako soud I. stupně uvedeným usnesením rozhodl, že všechna rozhodnutí přijatá na členské schůzi účastníka, dále též Spolku, ze dne 24. 10. 2016 jsou neplatná (výrok I.), dále uložil účastníkovi povinnost zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů řízení Kč 206 426,- a státu Kč 2 180,84 (výrok II. a III.).

2. Rozhodnutí vychází ze zjištění, že zástupci uvedených sportovních oddílů Spolku požádali 29. 6. 2016 o svolání členské schůze k projednání změny stanov a volby předsedy, vzhledem k odstoupení stávajícího předsedy, žádost byla zaslána k rukám navrhovatele jako hospodáře Spolku, sekretáře a revizora. Podle zápisu z napadené členské schůze tuto svolali zástupci 1/3 řádných členů z celkového počtu 217 členů, zúčastnilo se osobně 14 členů a 101 členů bylo zastoupeno na základě plných mocí, oznámení o svolání bylo uveřejněno uvedeným způsobem, avšak nebylo prokázáno, že přílohou pozvánky by bylo navrhované znění změny stanov. Navrhovatel se členské schůze zúčastnil, avšak ještě před jejím konáním vznesl pochybnosti o tom, zda svolavatelé byli řádnými členy Spolku, neboť o jejich přijetí Spolek nerozhodoval. Podle soudu I. stupně v souvislosti s organizačními změnami a převodem členské základy mezi uvedenými spolky nedošlo k rozhodnutí nejvyššího orgánu o tom, že se ten který zájemce o členství stává členem Spolku, tedy v roce 2014 měl jen 4 členy. Z předložených přihlášek a evidenčních listů členů pak nevyplývá, uvádí dále soud I. stupně, jakého spolku se přihláška týká, neboť zde je doplněné toliko sportovní odvětví.

3. Soud I. stupně tak uzavřel, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze je důvodný. K tomu uvedl, že klíčovým důvodem neplatnosti je skutečnost, že členskou schůzi svolaly, na ní byly přítomny, osobně hlasovaly osoby, které nebyly řádnými členy Spolku, ani nebyly zmocněny řádnými členy k hlasování, že nebyla svolána alespoň 1/3 řádných členů a že pozvánky spolu s přílohou změny stanov nebyly rozeslány všem řádným členům Spolku. Nedostatek členství soud I. stupně vyhodnotil z toho důvodu, že v rozporu s § 233 o.z. nejvyšším orgánem Spolku nedošlo k rozhodnutí o přijetí za členy, které se k žádosti vyhotoví písemně nebo je lze provést pouze zaznamenáním nového člena v relevantní dokumentaci, tedy v seznamu členů, který však pro Spolek nebyl veden. Podle soudu I. stupně pouhé prohlášení určité osoby o svém členství bez závazného potvrzujícího jednání Spolku nemůže vyvolat právní následky. K tomu soud I. stupně dále poukázal na historický způsob vzniku členství, když vedle sebe existovaly spolky [právnická osoba] a [právnická osoba] a mezi nimi mělo dojít k převodu členské základny.

4. Dále se soud I. stupně zabýval otázkou, zda je možno v daném případě použít § 260 o.z., avšak zákonné podmínky pro toto neshledal. K tomu uvedl, že pokud členskou schůzi svolaly, té se zúčastnily a hlasovaly o změně stanov, o odvolání navrhovatele z funkce hospodáře a o jmenování nových osob do orgánů Spolku, osoby, které se řádnými členy nestaly, byť se za řádné členy považovaly, došlo k podstatnému a významnému zásahu nejen do práv navrhovatele, ale i do práv dalších řádných členů Spolku. Skutečnost, že napadená usnesení neměla závažné právní následky či zájem třetích osob a ochrana jejich práv nabytých v dobré víře, nebyla prokázána, resp. byla navrhovatelem vyvrácena, uvádí soud I. stupně v závěru napadeného rozhodnutí.

5. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle jeho výsledku dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšnému navrhovateli přiznal právo na náhradu nákladů právního zastoupení v rozsahu dle vyhl. č. 177/1996 Sb. dle uvedené specifikace, dále pak náklady státu v souvislosti s dokazováním za vyplacené svědečné.

6. Proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně podal Spolek rozsáhlé odvolání, v němž argumentoval shodně jako již v průběhu řízení, a navrhl jeho změnu tak, že návrh se zamítá, dále požadoval náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Soudu I. stupně odvolatel vytýká, že skutkově ani právně nehodnotil vznesené námitky a celé rozhodnutí postavil na závěru, že se nikdo ze svolavatelů a účastníků členské schůze nestal členem Spolku z důvodu absence rozhodnutí členské schůze o přijetí za člena. Dále zpochybňuje včasnost návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze a aktivní legitimaci navrhovatele k podání tohoto návrhu jako člena Spolku, který by měl k prokázání svého členství předložit písemné rozhodnutí členské schůze o přijetí za člena, podání přihlášky a důkaz o placení členských poplatků, jak vyžaduje u ostatních členů Spolku. Podle odvolatele chybné závěry soudu I. stupně ohledně členství a jeho vzniku stojí na nepochopení zásad spolkové samosprávy; k tomu připomíná zásady autonomie spolků, platnou judikaturu a úpravu dle stanov platných do 24. 10. 2016, podle nichž se členem Spolku stane každá osoba starší 15 let, která projeví zájem o členství podáním přihlášky a zaplacením členského příspěvku na dané období. Ze všech v odvolání opakovaně uvedených důvodů považuje odvolatel nadále návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze za nedůvodný a poškozující zájmy Spolku a všech členů.

7. V rovněž rozsáhlém vyjádření k odvolání Spolku navrhovatel rozhodnutí soudu I. stupně považuje za věcně správné a navrhuje jeho potvrzení, popř. navrhuje, aby odvolací soud sám rozhodl o tom, že rozhodnutí přijatá na členské schůzi Spolku dne 24. 10. 2016 jsou nicotná, že neexistují. Podle jeho názoru není pochyb o včasném návrhu, bez ohledu na jeho doplnění, a o aktivní legitimaci navrhovatele k podání takového návrhu, jak také správně dovodil soud I. stupně; je zcela zjevné, že odvolatel ve skutečnosti nikdy neměl žádných pochyb o tom, že navrhovatel je řádným členem Spolku. Dále se navrhovatel vyjadřuje k charakteru řízení, sporného či nesporného, a k aplikaci § 260 o.z., jakož i k otázce vzniku členství v žalovaném Spolku, které s ohledem na novou právní úpravu o spolcích po 1. 1. 2014 nemůže vzniknout automaticky podáním přihlášky a zaplacením členského příspěvku, tedy aniž by došlo následně k potvrzujícímu jednání spolku. Navrhovatel tak nadále trvá na tom, že dobrá víra zájemců o členství samozřejmě nestačí pro řádný vznik členství ve spolku. Pokud tedy na členské schůzi taková osoba hlasovala a rozhodnutí byla přijata jen v důsledku hlasování nečlenů Spolku, což je zřejmé, uvádí dále navrhovatel, pak je správný závěr soudu I. stupně o tom, že taková přijatá rozhodnutí Spolku jsou všechna neplatná, s výhradou případné jejich nicotnosti.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání Spolku není důvodné. Ještě před samotným zahájením odvolacího jednání předseda senátu poučil účastníky o předběžném právním názoru z hlediska hmotněprávního a procesního a vedl je důrazně k mimosoudnímu vyřízení věci, už s ohledem na pokročilost času a růst nákladů, na okolnosti vzniku a průběhu řízení ve spolkové věci; vyslovil neskonalý údiv nad tím, kolik času, energie a nákladů účastníci vynaložili na toto řízení (19 jednání u nalézacího soudu v celkové délce téměř 49 hodin), kromě celé řady dalších soudních řízení, místo toho, aby jako sportovní spolek, zájmové sdružení občanů, se věnovali spolkové činnosti a naplňovali funkci a účel svého založení a vlastní existence, tedy pečovali o rozvoj sportovní činnost, věnovali se sportu, zejména sportování mládeže (tak jako ostatně včelaři se starají o včely, zahrádkáři o zahrádky, chovatelé o králíky a slepice, myslivci o les a lesní zvěř, hasiči o protipožární prevenci a hašení požárů, jak činí spolky dle svého zaměření). Snaha odvolacího soudu, vedena jistě ku prospěchu účastníků, ale byla marná, když účastníci řízení setrvali na svých pozicích.

9. Nejprve tedy stručně odvolací soud rekapituluje dosavadní řízení ve věci: návrhem z 24. 1. 2017 se navrhovatel dovolával vyslovení neplatnosti specifikovaných rozhodnutí členské schůze Spolku konané dne 24. 10. 2016; jako důvod neplatnosti označil závady svolání schůze osobami, které nejsou členy Spolku, resp. o svolání nepožádala 1/3 členů, na schůzi byly přítomny a hlasovaly osoby, které nebyly řádnými členy, na schůzi nebyli pozváni řádní členové, pozvánka nebyla řádně uveřejněna a jako příloha pozvánky nebyla zveřejněna navrhovaná změna stanov, konečně uvedené osoby byly zvoleny do funkcí, které dosud podle stanov neexistovaly a navrhovateli členská schůze uložila povinnosti, k nimž nebyl povinen, navíc tento bod programu nebyl v pozvánce uveden. Zásadní námitka navrhovatele proti platnosti rozhodnutí členské schůze se týkala členství, pro jehož vznik bylo vedle podání přihlášky a zaplacení členského příspěvku na dané období též třeba rozhodnutí Spolku dle § 233 o.z. o přijetí za člena. Naproti tomu podle Spolku členství vzniklo platně na základě podané přihlášky a zaplacení členského příspěvku s ohledem na znění platných stanov v době konání schůze, žádné relevantní důvody pro vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze neexistují, a proto navrhl zamítnutí návrhu.

10. Soud I. stupně se v řízení zabýval zásadní otázkou pro posouzení návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze, tedy zda tuto svolaly, té se zúčastnily a konečně na této hlasovaly osoby, jež byly řádnými členy Spolku. K tomu provedl (velmi) rozsáhlé dokazovaní, jednak předloženými listinami, zejména oznámením dosavadního předsedy o odstoupení z funkce, stanovami Spolku, žádostí o svolání členské schůze, zápisem z členské schůze konané dne 24. 10. 2016, přihláškami a evidenčními listy členů sportovních oddílů, bankovními výpisy, jednak svědeckými a účastnickými výpověďmi (24 výslechy), dále vycházel z vyjádření [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], listin ohledně vyplacených dotací Spolku, zabýval se též historií převodu členské základy SK a SKP a přestupy jejich členů po oddílech. Na to s odkazem na příslušná zákonná ustanovení občanského zákoníku vyslovil soud I. stupně závěr, že napadenou členskou schůzi svolaly, na ní byly přítomny a hlasovaly osoby, které se řádnými členy Spolku v souladu se zákonem nestaly, neboť rozhodnutí o jejich přijetí nejvyšším orgánem spolku absentuje, a proto je třeba přijatá usnesení považovat za neplatná. Soud I. stupně věc posoudil i z hlediska § 260 o.z., tedy možnosti neplatnost rozhodnutí orgánu spolku nevyslovit, ač došlo k porušení zákona či stanov, avšak zákonné podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení občanského zákoníku neshledal.

11. Se zjištěními soudu I. stupně, hodnocením důkazů, právním hodnocením a přijatými závěry, tedy i napadeným rozhodnutím, se odvolací soud plně ztotožnil. Zásadní otázkou členství ve Spolku, a tedy oprávněním členskou schůzi svolat, té se zúčastnit a hlasovat s právními následky, se soud I. stupně pečlivě zabýval, pro zjištění rozhodných skutečnosti v podstatě učinil vše možné až nemožné. V řízení provedl rozsáhlé dokazování, jednak uvedenými listinami, jednak výslechy uvedených svědků a účastníků. Shodně se soudem I. stupně je odvolací soud v hodnocení zamýšleného převodu členské základny mezi uvedenými spolky, který přes dlouhé období od ukončení existence velice sportovně úspěšného klubu [adresa] mezi nově založenými policejními spolky [právnická osoba] a [právnická osoba] nebyl dokončen a členství jednotlivých osob organizovaných toliko podle sportovních oddílů nebylo řádně vyřešeno. Na správnosti závěru o neexistenci členství ve Spolku nemůže mít žádný vliv ani skutečnost, že tyto osoby se považovaly za členy spolku a platily členské příspěvky, avšak byť by se požadavek na rozhodnutí o přijetí těchto osob za člena orgánem Spolku v tomto případě jevil jakkoli formální, nelze tuto zákonnou podmínku na vznik členství ve Spolku pominout. Správně tedy soud I. stupně vycházel ze zjištění, že z předložených přihlášek a evidenčních listů členů nevyplývá, jakého spolku se přihláška týká, řádné a přesné, zcela vypovídající seznamy členů Spolek nevedl, přičemž toliko z platby členských příspěvků nelze vycházet, k rozhodnutí nejvyššího orgánu Spolku o přijetí za člena nedošlo. Odvolací soud je dále v souladu se soudem I. stupně, pokud neshledal v daném případě zákonné podmínky pro použití § 260 o.z., tedy možnosti neplatnost rozhodnutí orgánu spolku nevyslovit.

12. Jestliže tedy soud I. stupně na základě uvedených zjištění a vyhodnocení důkazů uzavřel, že předmětnou členskou schůzi svolaly osoby, té se zúčastnily a na ní hlasovaly osoby, které nebyly řádnými členy Spolku, a z toho důvodu vyslovil neplatnost přijatých rozhodnutí, nelze takovému rozhodnutí vytknout pochybení. Soud I. stupně provedl v řízení rozsáhlé dokazování, provedl správná skutková a právní hodnocení, vypořádal se s námitkami účastníků, rozhodnutí řádně odůvodnil, odvolací soud tak v dalším odkazuje pro stručnost na obsáhlé odůvodnění napadeného rozhodnutí.

13. Vrchní soud v Praze z uvedených důvodů rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil, o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 cit. zákona podle výsledku řízení a úspěšnému navrhovateli přiznal právo na náhradu nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu dvou úkonů právní služby, vyjádření k odvolání a účast na jednání, 2x režijní paušál, cestovného a náhrady za ztrátu času včetně DPH.