o existenci členství, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 100/2017106 ze dne 8. září 2020

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. nepřipustil změnu žaloby, aby žalovaný s žalobcem, jako členem družstva žalovaného, uzavřel nájemní smlouvu týkající se bytu č. [Anonymizováno] v [adresa] a vrátil mu přeplatek nájemného za období od 1. 2. 2010 do 30. 9. 2020 ve výši 290 830,976 Kč, ve výroku II. zamítl žalobu o určení existence členství žalovaného a jeho manželky Věry Havlové, nar. 15. 2. 1943, bytem [adresa] a ve výroku III. rozhodl o náhradě nákladů řízení ve prospěch úspěšného žalovaného v částce 12 450 Kč.

2. Soud I. stupně v rámci posouzení důvodnosti návrhu konstatoval, že v rozhodnutí v jiné věci sp.zn. 81 Cm 103/2012-103 vedené u soudu I. stupně je v odůvodnění uvedeno, že „navrhovatelé (manželé [Anonymizováno]) jsou členy družstva, když jejich členství nezaniklo, neboť postup družstva byl v rozporu se zákonem“, avšak odůvodnění rozhodnutí podle soudu I. stupně není závazné, neboť se nejedná o závěr vyjádřený ve výroku rozhodnutí, přičemž v době vydání rozhodnutí bylo podle soudu I. stupně postaveno najisto, že manželé [Anonymizováno] byli z družstva pravomocně vyloučeni. Za rozhodnutí o vyloučení považoval soud I. stupně oznámení družstva z 24. 1. 2010, podle něhož z důvodu neuhrazení dalšího členského vkladu na koupi bytového celku [adresa] podle článku 6.3 manželům [Anonymizováno] členství v žalovaném bytovém družstvu zaniklo.

3. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalobce (odvolatel) a podle obsahu jeho odvolání se domáhal zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny a vyhovění návrhu.

5. Podle obsahu odvolání soud I. stupně nepostupoval správně, jestliže rozhodl o zamítnutí návrhu na určení členství žalobců v družstvu, již v odvolání nazývá oprávněnými, v bytovém družstvu. Důvodem je podle odvolatele skutečnost, že odvolateli ani jeho manželce nikdy členství v bytovém družstvu nezaniklo. Odvolatel poukázal na skutečnost, že bude na místě uzavření nájemní smlouvy a vypořádání finanční újmy, již budou žalobci požadovat po rozhodnutí o existenci členství v bytovém družstvu. Podle odvolatele byl nedůvodně dán žalovanému prostor k přednášení nepravdivých tvrzení, aniž se žalobce mohl k těmto tvrzením žalovaného vyjadřovat.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.

7. Ve vztahu k účastenství v řízení odvolací soud vychází ze skutečnosti, že v žalobě ze dne 31. 7. 2017 byl označen za žalobce pouze [Jméno žalobce] a takto označoval pouze sebe jako žalobce v průběhu celého řízení.

8. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že se ve spise nachází plná moc ze dne 10. 4. 2017 udělená manželkou žalobce [Anonymizováno] jejímu manželovi žalobci [Anonymizováno], aby ji zastupoval před soudem v řízení o žalobě „o nepravdivém tvrzení žalovaného o předkupním právu žalobců k nabízené bytové jednotce“. Soudní řízení, v němž měla být na základě plné moci ze dne 10. 4. 2017 [Anonymizováno] zastupována svým manželem je tak specifikováno petitem odlišným od petitu navrhovaného v tomto řízení, kde se žalobce domáhá určení členství (společného členství) v žalovaném družstvu a dalších petitů uvedených na č.l. 100 spisu. Přesto soud podle záznamů na plné moci usoudil, že tato plná moc má být založena do předmětného spisu soudu I. stupně sp.zn. 77 Cm 100/2017. Odvolací soud v této souvislosti vychází ze skutečnosti, že v tomto odvolacím řízení při jednání odvolacího soudu se v rámci vysvětlení okolností souvisejících s plnou mocí žalobce [Jméno žalobce] vyjádřil v tom smyslu, že se plná moc vztahuje k tomuto řízení, přičemž žalobci jsou dva, a to [Jméno žalobce] a jeho manželka [Anonymizováno], jež se však i v tomto řízení nechává zastupovat jím. To má souviset s obtížemi žalobkyně [Anonymizováno] po prodělané těžké chorobě. To, že žalobce [Jméno žalobce] neuváděl jako žalobkyni též manželku [Anonymizováno] odůvodnil svým administrativním pochybením.

9. Jak je zřejmé z napadeného rozsudku, vzdor tomu, že byl za žalobce (jak je vysvětlováno shoravzhledem k administrativní chybě) označen pouze [Jméno žalobce], soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že řízení je, vedle nároků týkajících se žalobce [Anonymizováno], vedeno též ohledně nároků [Anonymizováno] a o jejím nároku na určení členství v bytovém družstvu soud I. stupně ve výroku II. svého shora uvedeného rozsudku rozhodl.

10. Z hlediska procesní úpravy odvolací soud vychází ze skutečnosti, že ve smyslu § 90 o. s. ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný, když sporné řízení obecně vychází ze skutečnosti, že se řízení účastní strana žalující a strana žalovaná, což současně nevylučuje, aby na každé straně sporu vystupovalo více osob. S takovou eventualitou počítá úprava procesního společenství podle § 91 a násl. o. s. ř.

11. Podle odvolacího soudu účastenství ve sporném řízení je založeno výlučně procesním způsobem. Žalobcem je ten, kdo podal u soudu žalobu, a žalovaným ten, koho žalobce v žalobě jako žalovaného označil a nezáleží na tom, zda jsou žalobce a žalovaný účastni hmotněprávního poměru, o němž kterém se v řízení jedná. To ukáže až výsledek řízení. Podstatné ovšem je, že soud musí mít otázku účastenství vyřešenu již na samém počátku řízení.

12. Jak je zřejmé ze shora uvedeného, v daném konkrétním případě se soud I. stupně ne zcela důsledně v samém počátku řízení věnoval otázce účastenství, když své úsilí správně věnoval též vyjasnění otázky předmětu řízení, a to s ohledem na skutečnost, že v této části nedostatky návrhu souvisely se skutečností, že žalobce (žalobci) nemají právní vzdělání. Přestože po proběhlém odvolacím řízení běh věci nasvědčuje tomu, že žalobci jsou oba manželé [Anonymizováno], je nutno tuto otázku postavit najisto a věc opakovaně projednat, jak je uvedeno níže.

13. Z hlediska předmětu řízení soud I. stupně, i podle názoru odvolacího soudu, správně považoval za důvodné vycházet ze skutečnosti, že obsah spisu nasvědčuje tomu, že se strana žalující domáhá určení společného členství manželů [Anonymizováno] v žalovaném bytovém družstvu.

14. Již na tomto místě odvolací soud musel konstatovat, že v případě nového projednání věci nelze přehlédnout skutečnost, že otázka členství manželů [Anonymizováno] v žalovaném bytovém družstvu již v minulosti byla soudy řešena v jiném rozhodnutí, a to jako otázka předběžná. Uvedená otázka byla soudem I. stupně správně řešena v rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 81 Cm 103/2012-103 ze dne 15. května 2013. Podle dále nezpochybněného závěru uvedeného soudu I. stupně žalovaní tím, že nezaplatili další členský vklad automaticky, nepozbyli členství v žalovaném bytovém družstvu a členství jim nezaniklo, jak nesprávně dovozovalo žalované bytové družstvo z čl. 6.3 stanov. Uvedené závěry soudu I. stupně ohledně otázky členství manželů [Anonymizováno] v bytovém družstvu, přijaté v rámci řešení této předběžné otázky v uvedeném (jiném) souvisejícím soudním řízení sp.zn. 81 Cm 103/2012 v usnesení č. j. 81 Cm 103/2012-103 ze dne 15. května 2013, nebyly předmětem korekce odvolacího, dovolacího ani Ústavního soudu.

15. Přestože otázka členství (společného členství) žalobců v bytovém družstvu byla u soudu I. stupně řešena jako otázka předběžná, a toliko v souvisejícím řízení sp.zn. 81 Cm 103/2012, byť se jedná o jiný případ, avšak s obdobným skutkovým základem, podle právního názoru odvolacího soudu není možné, aby v nyní projednávané věci soudy nahlížely na otázky členství (společného členství) žalobců v bytovém družstvu rozdílně. V tomto je uvedený dílčí závěr o existenci členství (společného členství) [Anonymizováno] a [Anonymizováno] podle právního názoru odvolacího soudu nepřehlédnutelný i v poměrech projednávané věci, byť žalované družstvo mělo podle vyjádření družstva oběma společným členům družstva v mezidobí vrátit základní členský vklad, ačkoli ten stále patří bytovému družstvu a měl by proto být zpět složen manželi [Anonymizováno] na účet žalovaného, vzdor pochybení žalovaného.

16. Nepřehlédnutelnost shora uvedeného předběžného dílčího závěru přijatého v uvedeném souvisejícím řízení podle právního názoru odvolacího soudu vyplývá z doposud nezpochybněného právní závěru, podle něhož stanovy žalovaného bytového družstva, byť stanovy představují smlouvu sui generis, nejsou nadány oprávněním rozšiřovat taxativní důvody zániku členství v bytovém družstvu stanovené zákonem, když v případě čl. 6.3 stanov žalovaného bytového družstva nešlo o rozšíření důvodů, pro něž lze člena bytového družstva vyloučit z družstva, ale o nepřípustně, proti taxativnímu výčtu zákona, rozšířený důvod, na základě něhož by mělo členství v družstvu bez dalšího zaniknout.

17. S ohledem na uvedené, po té, co odvolací soud konstatoval, že napadené rozhodnutí bylo vydáno, aniž by bylo postaveno na jisto, kdo je žalobcem, zda a kdo, případně koho zmocnil k zastupování, napadený rozsudek soudu I. stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení za současného potvrzení napadeného rozhodnutí ve výroku I., v němž soud I. stupně nepřipustil rozšíření návrhu učiněného při jednání, při němž bylo vyhlášeno rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé a dosavadní výsledky dokazování neumožňovaly rozhodnout o rozšířeném návrhu.

18. Úkolem soudu I. stupně bude zejména vyzvat [Anonymizováno] ke sdělení, zda v minulosti vstupovala a rovněž i nadále vystupuje na straně žalující vůči žalovanému s nárokem na určení existence společného členství (se svým manželem) v žalovaném bytovém družstvu, zda v řízení jedná sama, nebo ji někdo zastupuje (např. její manžel) komu udělila plnou moc a zda udělila plnou moc pro celé řízení, případně pro část řízení.

19. Přestože v odvolacím řízení nebylo ze strany žalující výhrad proti tomu, jak věc uchopil soud I. stupně (podle právního názoru odvolacího soudu správně jako žalobu na určení členství v bytovém družstvu), bude nutno ověřit u žalující strany, zda se skutečně domáhají uvedeného určovacího rozhodnutí, od jehož vyřešení by se mělo odvinout veškeré budoucí urovnání vztahů účastníků řízení.

20. Následně soud I. stupně rozhodne o důvodnosti žalobci uplatňovaného návrhu, patrně na určení členství (společného členství) v bytovém družstvu.

21. V této souvislosti se soud I. stupně nevyhne řešení předběžné otázky, zda lze považovat za vyloučení z družstva pouhé oznámení družstva ze dne z 24. 1. 2010, že manželům [Anonymizováno] členství v žalovaném bytovém družstvu zaniklo z důvodu neuhrazení dalšího členského vkladu na koupi bytového celku [adresa] podle článku 6.3 stanov. Vyřešení otázky členství manželů [Anonymizováno] v žalovaném bytovém družstvu by podle právního názoru odvolacího soudu mohlo přitom zprůhlednit vztahy účastníků natolik, aby mezi nimi mohlo být dosaženo mimosoudního urovnání vztahů účastníků i ohledně dalších otázek např. otázky uzavření případné nájemní smlouvy (jestliže družstvo disponuje volným bytem) atd.

22. Konečně odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně apeluje na strany sporu, aby se pokusili vyřešit svůj uvedený spor mimosoudně. Pro nejzazší případ, že by se, vzdor zřetelnému předběžnému právnímu názoru patrnému z rozhodování soudů ve sporu manželů [Anonymizováno] a žalovaného bytového družstva, strany nemohly dohodnout, odvolací soud dává na zvážení straně nezastoupené advokátem, pokud se bude domáhat jiného nároku, než nároku na určení členství (společného členství) v bytovém družstvu, aby si s odborníkem (nejlépe s advokátem) ujasnila, jakého jiného nároku se může domáhat a jakého nikoliv. Právník by mohl práva neznalé straně ozřejmit zejména to, zda se lze domáhat výkonu rozhodnutí, jestliže by žalující strana nedisponovala v jiném nalézacím řízení získaným pravomocným a vykonatelným rozhodnutím schopným výkonu.

23. V konečném rozhodnutí rozhodne soud též o nákladech toho odvolacího řízení.