Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 6 Cmo 35/2023-0 ECLI:CZ:VSPH:2023:6.Cmo.35.2023.0 Usnesení

o zápisu změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2023 č. j. C 160132/RD95/MSPH, Fj 978/2023/MSPH,

JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 26. 7. 2023

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky]., IČO [IČO navrhovatelky]

sídlem [Adresa navrhovatelky]

zastoupena advokátem [tituly před jménem]

sídlem [adresa]

o zápisu změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2023 č. j. C 160132/RD95/MSPH, Fj 978/2023/MSPH,


Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2023 č. j. C 160132/RD95/MSPH, Fj 978/2023/MSPH se mění tak, že návrh navrhovatelky ze dne 2. ledna 2023 pod Fj 978/2023/MSPH na zápis výmazu jednatele [jméno FO] a zápisu dne zániku jeho funkce k datu 29. prosince 2022 a zápisu jednatele [jméno FO] se dnem vzniku funkce k datu 29. prosince 2022, do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 160132, se zamítá.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že zcela vyhověl návrhu a v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 160132 vymazal jednatele [jméno FO] a zapsal u něho den zániku funkce: 29. prosince 2022 a namísto něj zapsal jednatele [jméno FO] společně s dnem vzniku funkce 29. prosince 2022.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že návrhem ze dne 2. ledna 2023 se obchodní společnost [Jméno navrhovatelky]. zastoupená [jméno FO] coby jednatelem, domáhala zápisu změn v obchodním rejstříku. Konkrétně navrhovala výmaz jednatele [jméno FO] a zápis dne zániku jeho funkce k datu 29. prosince 2022 a současně navrhla zápis jednatele [jméno FO] se dnem vzniku funkce k datu 29. prosince 2022. Soud prvního stupně vyšel dále ze skutečnosti, že k návrhu navrhovatelka doložila mj. pozvánku na valnou hromadu ze dne 13. 12. 2022, na níž je pod jménem [jméno FO] coby jednatele předmětné společnosti podpis, přičemž podpisy jsou také u jmen společníků: [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba]. Dále vyšel ze skutečnosti, že k návrhu navrhovatelka doložila i zápis z valné hromady konané dne 29. 12. 2022 v 10:00 hod., dle něhož bylo přijato usnesení o odvolání jednatele společnosti [jméno FO] z pozice jednatele a jmenování [jméno FO] jednatelem společnosti. Stejně tak soud prvního stupně vycházel z listiny přítomných, podle níž přítomní společníci disponují 28 000 hlasy, tj. 90% všech hlasů.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala dne 5. ledna 2023 navrhovatelka (odvolatelka) jednající jednatelem [jméno FO], zastoupená advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] na základě plné moci ze dne 2. ledna 2023, udělené za společnost [jméno FO], odvolání. Namítla, že se žádná valná hromada dne 29. prosince 2022 nekonala a pokud byly předloženy listiny nasvědčující výměně statutárního orgánu, jedná se o podvrhy. Navrhla zrušit odvoláním napadené usnesení nebo jej změnit tak, že bude návrh na zápis změny zamítnut.

4. V doplnění odvolání odvolatelka dále poukázala na dopis ze dne 4. ledna 2023, Podle tohoto dopisu ze dne 4. ledna 2023, odevzdaného držiteli poštovní licence k odeslání dne 6. ledna 2023, měl [jméno FO] jako „kvalifikovaný“ společník žádal jednatele [jméno FO] o svolání valné hromady navrhovatelky, jejímž hlavním bodem mělo být odvolání stávajícího jednatele a jmenování nového jednatele [jméno FO]. Ten podle doplnění odvolání měl být jednak sám společníkem uvedené společnosti s podílem na základním kapitálu 10 % a zároveň měl být i místopředsedou představenstva akciové společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], jejíž podíl na základním kapitálu měl činit 70 %, takže odtud podle odvolatelky zjevně pramení označení kvalifikovaný společník.

5. Odvolatelka dále poukazovala na skutečnost, že [jméno FO] měl potvrdit, že se dne 29. prosince 2022 valná hromada navrhovatelky nekonala, neboť má být objektivně vyloučeno, aby jmenovaný žádal jednatele o svolání nové valné hromady. Navíc uvedené podle odvolatelky [jméno FO] potvrzuje též textovou zprávou ze dne 28. prosince 2022 adresovanou [jméno FO], kdy se ujišťuje, že dne 29. prosince 2022 se skutečně žádná valná hromada nekoná, protože je v zahraničí. Podle odvolatelky správce závodu akciové společnosti [právnická osoba]., upozornil tuto akciovou společnost, že nesouhlasí s pořadem uvedeným v pozvánce na valnou hromadu společnosti navrhovatelky a pokud by se přesto valná hromada konala, měl uvést že bude hlasovat proti. K odvolání navrhovatelka doložila nesouhlas správce závodu povinného [právnická osoba]., jenž je současně majoritním společníkem [právnická osoba]., aby byl z funkce jednatele odvolán [jméno FO] a jmenován nový jednatel [jméno FO], dále navrhovatelka doložila žádost [jméno FO] ze dne 4. 1. 2023 o svolání valné hromady na den 24. 1. 2023 v 10:00 hod. z důvodu odvolání jednatele [jméno FO], doložila i obálku s dodejkou a razítkem dne 6. 1. 2023 podání k poštovní přepravě a označením písemnosti jako žádost o svolání [Jméno navrhovatelky]. a doložila SMS komunikaci mezi pány [jméno FO] a [jméno FO].

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Jak je zřejmé z obsahu spisu, dne 6. 1. 2023 se osobně vzdal práva odvolání za navrhovatelku nový jednatel [jméno FO].

8. Jmenovaný se dále podáním ze dne 1. 2. 2023 vyjádřil k výzvě soudu, v němž uvedl, že [jméno FO] není ode dne 29. 12. 2022 jednatelem společnosti, neboť došlo k jeho řádnému odvolání s tím, že již nebyl oprávněn za společnost podávat odvolání.

9. Podáním ze dne 6. dubna 2023 bylo prostřednictvím advokáta [jméno FO] odvolacímu soudu sděleno, že [jméno FO] podal dne 28. března 2023 „žalobu“ o neplatnost dvou tvrzených přijatých usnesení valné hromady ze dne 29. 12. 2022 a věc je vedena pod sp. zn. 63 Cm 30/2023.

10. Předně ve vztahu k námitce navrhovatelky jednající „novým“ jednatelem [jméno FO] a týkající se tvrzeného nedostatku oprávnění [jméno FO] zastupovat společnost v odvolacím řízení odvolací soud zastává právní názor, podle něhož otázka, zda byl [jméno FO] odvolán z funkce jednatele a [jméno FO] jmenován do funkce jednatele, a je tak oprávněn zastupovat společnost či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení odvolacího. Nelze proto předběžně uzavřít, že by [jméno FO] nebyl oprávněn odvolatele zastupovat v odvolacím řízení a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. K obdobnému závěru v obdobné věci ohledně spornosti týkající se oprávnění zastupovat účastníka řízení ostatně dospěl v minulosti i dovolací soud např. ve svém usnesení ze dne 29. 1. 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315/2018 bod 27, podle něhož „K námitce navrhovatelky týkající se nedostatku oprávnění J. O. zastupovat dovolatele v dovolacím řízení Nejvyšší soud podotýká, že otázka, zda byl J. O. jmenován do funkce statutárního ředitele [a je tak oprávněn zastupovat dovolatele podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení dovolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že J. O. není oprávněn dovolatele zastupovat v dovolacím řízení, a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř.“.

11. Odvolací soud v dalším vycházel z § 90 odst. 1 z. v. r., podle něhož, nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.

12. Z hlediska posuzované věci odvolací soud vycházel z následujícího:

1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.

2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového usnesení, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti) jako na rozhodnutí platné.

3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí společnosti hledí, jako by nebylo přijato (tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí, kdy je takové rozhodnutí označované též jako „nicotné“), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.

13. Je tak zřejmé, že vady způsobující toliko neplatnost usnesení valné hromady zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, a to ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími v jiném řízení vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li z listin předložených rejstříkovému soudu vyplývat, že usnesení valné hromady je stiženo tak zásadními vadami (tj. závažnějšími vadami, než vadami „neplatnostními“), pro něž zákon stanoví, že se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení (rozhodnutí) není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

14. Výše uvedené závěry odvolacího soudu vychází z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje. V usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2018 Nejvyšší soud dovodil, že „…rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.“ V následném usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud vyšel z tohoto závěru a uvedl následující: „Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

15. Uvedené v praxi znamená již naznačené, že vady, jež způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či budeli z listin plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde uvedené vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. V usnesení ze dne 10. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5544/2017 Nejvyšší soud dovodil, že „…nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, je napadené rozhodnutí platné, a to i tehdy, jde-li o rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu.“

16. V daném případě soud prvního stupně rozhodl na základě návrhu společnosti coby jediného účastníka řízení, přičemž návrhu zcela vyhověl a z toho důvodu své rozhodnutí neodůvodnil. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že z listin, jež navrhovatelka k návrhu předložila, vyplývala k zápisu navržená skutečnost. V rámci odvolacího řízení však začalo být tvrzeno a dokládáno listinami, že se předmětná valná hromada vůbec nekonala. Tato skutečnost má dle odvolatelky vyplývat již jen z toho, že [jméno FO] coby „kvalifikovaný společník“ by stěží dne 4. ledna 2023 žádal jednatele [jméno FO] o okamžité svolání nové valné hromady na 24. ledna 2023 s navrhovaným programem valné hromady, kdyby se skutečně konala valná hromada krátce před tím dne 29. prosince 2022, na níž byl [jméno FO] z funkce jednatele odvolán a jmenován novým jednatelem [jméno FO]. Tento argument považuje odvolací soud za logický a ztotožňuje se s ním. K dokazování ohledně této argumentace však není v rejstříkovém řízení dostatečný prostor, když se v rejstříkovém řízení neprovádí dokazování o sporných skutečnostech.

17. Výše uvedené tedy pro posuzovanou věc znamená, že pokud by byly v rámci podaného odvolání namítány „jen neplatnostní vady“ přijatého a nesporně existujícího rozhodnutí, tak i kdyby byly zjevné, musel by odvolací soud vyjít z toho, že je třeba na takové usnesení - dokud není vyslovena jeho neplatnost, hledět jako na platné se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Muselo by tedy být vyhověno návrhu na výmaz jednatele [jméno FO] a musel by být učiněn zápis nového jednatele [jméno FO]. O takový případ „pouze“ neplatnostních vad se však v posuzovaném případě zjevně nejedná. V daném případě byly až v rámci odvolacího řízení předloženy listiny, na základě nichž byla zpochybněna vůbec existence samotného konání předmětné valné hromady a tím existence usnesení, jež předmětnou valnou hromadou mělo být přijato. Musí-li rejstříkový soud přihlédnout při svém rozhodování k závažnějším vadám nicotnostním než jsou vady „neplatnostní“, tím spíše musí přihlédnout k tomu, že se případná valná hromada vůbec nekonala.

18. Jak již bylo uvedeno, k prokázání sporné skutečnosti, zda vůbec došlo ke konání předmětné valné hromady a k přijetí usnesení, na základě něhož jsou navrhovány změny zápisu ohledně jednatele společnosti, není v rejstříkovém řízení dostatečný procesní prostor, neboť se neprovádí dokazování o sporných skutečnostech. Nelze-li tedy v daném případě uzavřít, že z doložených listin vyplývá existence rozhodné skutečnosti, tedy přijetí usnesení valné hromady o odvolání a jmenování jednatele, byť třeba stiženého vadami, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, nelze takovému návrhu vyhovět a je dán důvod pro zamítnutí předmětného návrhu.

19. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh na zápis zamítl.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.