o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků ze dne 26. listopadu 2019, k odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2021 č. j. 73 Cm 50/2020-35,

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným 26. února 2020 soudu prvního stupně se navrhovatel domáhal určení neplatnosti šesti usnesení shromáždění účastníka, která byla přijata na zasedání konaném 26. listopadu 2019 a kterými bylo rozhodnuto o schválení účetní závěrky účastníka za rok 2018 a o způsobu naložení se ziskem, o schválení rozpočtu účastníka pro rok 2019, o schválení změny stanov účastníka, o určení výše odměny za výkon funkce člena, respektive předsedy, výboru účastníka, o volbě [Anonymizováno] členem kontrolní komise účastníka a o volbě [Anonymizováno] náhradníkem kontrolní komise účastníka. Navrhovatel uvedl, že je jedním ze členů účastníka. Dále uvedl, že důvody neplatnosti napadeného usnesení spatřuje ve skutečnosti, že zasedání valné hromady účastnice, na kterém byla napadená usnesení přijata, nebylo řádně svoláno, když podklady k zasedání nebyly zveřejněny včas, ale až dne 21. listopadu 2019. Zasedání, na kterém byla napadená usnesení přijata, se navrhovatel účastnil a hlasoval proti jejich přijetí.

2. Účastník s tvrzeními navrhovatele nesouhlasil a navrhl, aby byl návrh na zahájení řízení zamítnut proto, že navrhovatel neuvedl žádnou skutečnost, která by měla naplňovat důvod neplatnosti napadených usnesení. Mělo-li by být takovou skutečností to, že k pozvánce na zasedání, na kterém byla napadená usnesení přijata, nebyly připojeny podklady, pak ani tato skutečnost nebyla dána. V pozvánce totiž bylo obsaženo poučení, že s podklady k záležitostem zařazeným na pořad jednání tohoto zasedání je možné se seznámit na internetových stránkách účastníka. Dodal, že s navrhovatelem vede v současnosti více sporů, jednak proto, že navrhovatel napadá všechna usnesení, která jsou shromážděním účastníka přijata, jednak proto, že navrhovatel je jediným členem účastníka, který nehradí řádně a včas příspěvky na správu domu a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, případně je hradí pouze v zanedbatelné výši.

3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. května 2021 č. j. 73 Cm 50/2020-35 rozhodl tak, že „Usnesení shromáždění účastníka přijatá na zasedání konaném 26. listopadu 2019 ve znění

a. „Shromáždění schvaluje účetní závěrku za rok 2018 a převedení zisku za rok 2018 ve výši 1 tis. Kč do účtové skupiny [Anonymizováno].“,

b. „Shromáždění schvaluje rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob, rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje pro rok 2019 v prezentovaném znění.“,

c. „Shromáždění schvaluje změnu stanov v prezentovaném znění.“,

d. „Shromáždění určuje celkovou odměnu členů výboru, případně profesionálního předsedy, ve výši 25 tis. Kč.“,

e. „Shromáždění volí [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydlištěm [Anonymizováno], členem kontrolní komise.“,

f. „Shromáždění volí [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydlištěm [Anonymizováno], náhradníkem kontrolní komise.“ jsou neplatná“ (výrok I.) a dále, že

„účastník je povinen zaplatit navrhovateli k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 16.580,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí“ (výrok II.).

4. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že na základě shodných tvrzení stran, skutečností zjištěných z provedených důkazů, skutečností soudu známých, jakož i na základě nesporných skutečností dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že navrhovatel je členem účastníka (nesporné tvrzení). Dále dospěl soud ke skutkovým závěrům, že pozvánkou datovanou 25. října 2019 bylo na 26. listopadu 2019 svoláno zasedání shromáždění účastníka (nedatovaná pozvánka na zasedání valné hromady účastnice). Součástí pozvánky bylo, mimo jiné, poučení, že veškeré podklady k jednotlivým záležitostem zařazeným na pořad jednání zasedání jsou členům účastníka k dispozici jednak na internetových stránkách účastníka, jednak v sídle účastníka. Současně dospěl ke skutkovému závěru, že na těchto internetových stránkách nebyly podklady k tomuto zasedání shromáždění zveřejněny přinejmenším do 21. listopadu 2019, 9:30 hodin (notářský zápis [Anonymizováno], notářky v Praze, [Anonymizováno] z 21. listopadu 2019). Dále pak že 26. listopadu 2019 se konalo zasedání valné hromady účastnice, na kterém byla postupně přijata všechna napadená usnesení shromáždění. Navrhovatel hlasoval proti jejich přijetí (nesporné tvrzení).

5. Podle stanov účastníka shromáždění je nejvyšší orgán účastníka (čl. VI odst. 1 písm. a) a čl. VII odst. 1 stanov účastníka). Dále se z těchto stanov podává, že zasedání shromáždění se svolává písemnou pozvánkou, která musí být doručena všem členům účastníka a vyvěšena na domovní desce a internetových stránkách účastníka nejméně 30 dnů přede dnem konání zasedání (čl. VII odst. 7 a 8 stanov účastníka). Současně platí, že v pozvánce se uvede, kde se mohou členové účastníka seznámit s podklady k nejdůležitějším záležitostem zařazeným na pořad zasedání, nejsou-li tyto podklady rovnou k pozvánce připojeny (čl. VII odst. 8 stanov účastníka).

6. Podle soudu prvního stupně „z ostatních provedených důkazů nezjistil v rámci jejich hodnocení žádné další skutečnosti rozhodné pro toto řízení; další navržené důkazní prostředky neprováděl, a to z důvodu jejich nadbytečnosti, když všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí o žalobě zjistil z již provedených důkazných prostředků“.

7. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že u každého z navrhovatelem napadených usnesení shromáždění předmětného společenství je dán důvod jeho neplatnosti. Navrhovatel byl přehlasovaný člen účastníka, protože u každého napadeného usnesení hlasoval proti přijetí usnesení. Pokud se týká existence důležitého důvodu, potom zdejší soud dospěl k závěru, že tento předpoklad je v posuzovaném případě rovněž naplněn, a to u všech napadených usnesení. Jak se totiž podává z ustálené soudní judikatury, důležitým důvodem se rozumí taková skutečnost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (usnesení Nejvyššího soudu vydané 17. ledna 2018 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 26 Cdo 3465/2017). V posuzovaném případě bylo napadenými usneseními rozhodováno a) o finančních záležitostech účastníka (schválení účetní závěrky účastníka, způsob naložení se ziskem, výše odměny za výkon funkce člena voleného orgánu účastníka), b) o změně stanov účastníka a c) o obsazení volených orgánů účastníka. Všechny tyto záležitosti jsou podle výše uvedené ustálené soudní judikatury důležitým důvodem. Byl naplněn i třetí předpokladu, tj. podání návrhu na určení neplatnosti před zánikem práva domáhat se určení neplatnosti, když napadená usnesení byla přijata 26. listopadu 2019 a když návrh byl podán 26. února 2020, tj. v rámci tříměsíční lhůty.

8. Dále se soud prvního stupně zabýval se posouzením skutečností, v nichž navrhovatel spatřoval existenci důvodu neplatnosti napadených usnesení, tedy skutečností, že zasedání valné hromady účastnice, na kterém byla napadená usnesení přijata, nebylo řádně svoláno, když podklady k zasedání nebyly zveřejněny včas nýbrž až 21. listopadu 2019. Dospěl přitom k závěru, že tento důvod neplatnosti je v posuzovaném případě dán. Jak totiž bylo v rámci řízení zjištěno, napadená usnesení byla přijata na zasedání shromáždění, které se konalo 26. listopadu 2019 a které bylo svoláno pozvánkou z 25. října 2019. A ačkoliv byla součástí pozvánky informace o tom, že veškeré podklady jsou členům účastníka k dispozici jednak na internetových stránkách účastníka, jednak v sídle účastníka, tak bylo rovněž zjištěno, že na internetových stránkách nebyly podklady k zasedání členům účastníka k dispozici přinejmenším do 21. listopadu 2019 do 9:30 hodin, tj. přinejmenším do pátého dne přede dnem konání zasedání.

9. Právo účastnit se zasedání shromáždění a podílet se tak na fungování společenství vlastníků jednotek patří mezi základní práva jeho členů, tj. vlastníků jednotek, jak se podává z § 1206 odst. 1 obč. zák. Tomuto právo potom odpovídá reciproční povinnost společenství vlastníků jednotek učinit vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby svým členům umožnil realizaci tohoto práva a aby jim zajistil potřebnou informovanost (srov. usnesení Nejvyššího soudu vydané 27. března 2019 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 27 Cdo 3885/2017; k tomu zdejší soud poznamenává, že tyto závěry byly sice vysloveny ve vztahu k akciové společnosti, ale že je pro jejich povahu lze vztáhnout na všechny korporace, tedy i na společenství vlastníků jednotek). Jedním z institutů k tomu sloužících je povinnost společenství vlastníků jednotek poskytnout svým členům všechny podklady, které jsou potřebné k tomu, aby jeho členové mohli při projednávání jednotlivých záležitostí učinit informované rozhodnutí. Dostát této povinnost potom lze podle § 1207 odst. 2 obč. zák dvěma způsoby, a to (i) přiložením všech podkladů k pozvánce, (ii) zpřístupnění všech podkladů na určitém místě k nahlédnutí, o čemž musí být členové společenství vlastníků jednotek v pozvánce informováni. V posuzovaném případě však účastník této své povinnosti nedostál, když v rámci řízení bylo zjištěno, že podklady nebyly členům účastníka včas zpřístupněny na internetových stránkách účastníka, ač v pozvánce bylo uvedeno, že tyto internetové stránky představují jeden ze způsobů, jak se s těmito podklady. Zveřejnění podkladů méně než šest dnů před konáním zasedání shromáždění nelze podle zdejšího soudu chápat za včasné zveřejnění. Na uvedeném závěru potom nemůže ničeho změnit ani to, zda podklady byly členům k dispozici v sídle účastníka již ode dne svolání zasedání. To proto, že z pozvánky se podává, že s podklady se lze seznámit celkem dvěma způsoby - jednak prostřednictvím internetových stránek účastníka, jednak v sídle účastníka. Tím na sebe vzal účastník povinnost učinit vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby bylo zajištěno, že se členové účastníka budou moci s podklady seznámit oběma způsoby (srov. usnesení Nejvyššího soudu vydané 27. března 2019 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 27 Cdo 3885/2017). A na tomto je zdejší soud přesvědčen, že po účastníkovi lze spravedlivě požadovat, aby spolu s pozvánkou na zasedání zveřejnil na svých internetových stránkách i všechny podklady; to proto, že v tu dobu již musel mít účastník všechny podklady k dispozici, a proto, že nebylo zjištěno (a ani účastníkem tvrzeno natož prokázáno), že by účastníkovi ve zveřejnění podkladů na jeho internetových stránkách až do 21. listopadu 2019 bránila nějaká okolnost.

10. Shrnuto soudem prvního stupně, garantuje-li účastník, coby svolavatel zasedání shromáždění, prostřednictvím pozvánky vícero způsobů, kterými se členové mohou seznámit s podklady, pak je jeho povinností učinit vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, aby se jeho členové mohli se všemi podklady seznámit za použití kteréhokoliv z těchto způsobů. Naopak je nepřijatelné, aby členové účastníka sami pátrali po tom, který z těchto způsobů je správný a vede k možnosti seznámení se s podklady. Je-li v pozvánce uvedeno vícero způsobů, jak se členové mohou seznámit s podklady, plyne z toho členovi právo vybrat si, který způsob pro seznámení se s podklady použije; neplyne z toho však povinnost člena postupně zkoušet všechny způsoby, dokud nevypátrají ten, který skutečně vede k možnosti seznámit se s podklady.

11. Protože soud dospěl k závěru, že u napadeného usnesení je dán důvod neplatnosti, posoudil si soud dále, je-li v posuzovaném případě dán důvod, pro který se podle § 1221 obč. zák. ve spojení s § 260 obč. zák. neplatnost napadeného usnesení nevysloví. Dospěl přitom k závěru, že v posuzovaném případě důvod pro nevyslovení neplatnosti napadeného usnesení není dán. V rámci řízení totiž nebylo zjištěno, že by v posuzovaném případě byl dán některý z těchto důvodů, tj. buď (i) skutečnost, že důvod neplatnosti napadených usnesení je spatřován v takovém porušení zákona nebo stanov, které nemá závažné právní následky, nebo (ii) skutečnost, že vyslovením neplatnosti napadených usnesení by bylo zasaženo do práv třetí osoby nabytých v dobré víře. Jednak proto, že důvod neplatnosti napadených usnesení je spatřován v zásahu do jednoho ze základních členských práv, a to práva člena účastníka účastnit se zasedání shromáždění a podílet se na rozhodování v něm, přičemž zásah do takového práva zcela určitě nelze označit za porušení povinnosti, které nemá závažné právní následky. Jednak proto, že žádné z napadených usnesení se netýká práv třetí osoby, tj. osoby odlišné od účastníka a jeho členů.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 137 o. s. ř. a přiznal navrhovateli právo vůči účastníkovi na náhradu nákladů řízení, neboť navrhovatel měl ve věci plný úspěch a vznikly mu během řízení v souvislosti s účelným uplatňováním jeho práva náklady, v celkové výši 16 580,50 Kč.

13. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání. V odvolání namítl, že pro rozhodnutí o předmětných usneseních přijatých shromážděním účastníka soudem nebyl důležitý důvod. Dále namítl, že s podklady k zasedání shromáždění účastník umožnil členům se seznámit včas. A konečně namítl i to, že soud určil jako neplatná i taková usnesení, která žádné podklady k projednání nevyžadovala. Navrhl, aby Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh se zamítá a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně.

15. Podle § 1209 odst. 1 o.z. ve znění účinném ke dni konání předmětného shromáždění (den 26. 11. 2019) je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Podle § 1206 odst. 1 věty první o.z. platí, že shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Z § 1207 odst. 2 o.z. vyplývá, že nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu jednání zasedání, umožní svolavatel každému vlastníkovi jednotky včas se s nimi seznámit. Z ust. § 1221 o.z. ve spojení s § 249 odst. 1 o.z. plyne, že zasedání shromáždění se svolá vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dnů před jeho konáním, jakož i že pozvánka musí dále obsahovat místo a čas konání svolávaného zasedání shromáždění a pořad jednání. Podle § 1221 o.z. ve spojení s § 260 odst. 1 o.z. platí, že soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu společenství vlastníků hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

16. Odvolací soud ohledně toho, zda byla přijata předmětná usnesení shromáždění resp. rozhodováno o nich ve znění uvedeném ve výroku soudu prvního stupně, zda byl navrhovatel na shromáždění přítomen a zda hlasoval proti jejich přijetí, jakož i zda návrh byl podán v prekluzivní tříměsíční lhůtě, vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně učiněných na základě jím správně provedeného dokazování, a ohledně těchto otázek se se soudem prvního stupně shoduje i v jeho závěrech. Sdílí tak závěry soudu prvního stupně o tom, že navrhovatel je členem dalšího účastníka, účastnil se předmětného shromáždění, hlasoval proti přijatým a následně jím napadeným rozhodnutím shromáždění a návrh k soudu dle § 1209 odst. 1 o.z. podal v zákonné lhůtě. K otázce důležitého důvodu ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z. viz níže.

17. Odvolací soud zopakoval zásadní důkazy provedené soudem prvního stupně tak, že k důkazu přečetl „zápis se 17. zasedání shromáždění konaného 26. listopadu 2019, pozvánku na toto shromáždění podepsanou za výbor [Anonymizováno]“. Dále pak přečetl „ stanovy SVJ ve znění účinném ode dne 26. 11. 2019“, a dále k důkazu přečetl zástupcem účastníka předloženou přílohu č. 15 - tabulku. Ze stanov a z pozvánky zjistil totéž, co soud prvního stupně.

18. Další účastník navrhl při jednání odvolacího soudu doplnit dokazování výslechem svědků: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [tituly před jménem], všichni bytem [Anonymizováno] k tomu, že v okamžiku kdy byla usnesení přijímána, byly podklady promítány na zeď. Dále jako důkaz navrhl originál zápisu z předmětného shromáždění včetně jeho příloh. Odvolací soud dospěl k závěru o nedůvodnosti takového doplnění dokazování a tento návrh proto zamítl. Ztotožnil se s názorem navrhovatele prezentovaným při jednání odvolacího soudu, že navržené důkazy jsou nadbytečné, protože kdo by si více jak dva roky pamatoval, co bylo promítáno v určitou chvíli na zeď, jaká tabulka. Dále pak proto, že navrženi jako svědci byli bývalí a současní členové výboru, takže ti zcela zajisté nebudou nestrannými a nelze proto jejich svědectví považovat za relevantní. Doložení originálu zápisu z předmětného shromáždění je zbytečné, protože k tomu měl další účastník celou dobu dosavadního řízení a pokud by měl za to, že soudu doložený zápis něco neobsahoval, mohl to doložit. Potud odvolací soud nevidí důvod, proč nevyjít z fotokopií zápisu ze shromáždění, proti jejichž věrohodnosti účastník (ani navrhovatel) nijak nebrojili.

19. Z důkazu „zápis se 17. zasedání shromáždění konaného 26. listopadu 2019“, odvolací soud zjistil, že usnesení shromáždění, o němž bylo hlasováno, zní: „Shromáždění schvaluje účetní závěrku za rok 2018 a převedení zisku za rok 2018 ve výši 1 tis. Kč do účtové skupiny [Anonymizováno].“ Toto rozhodnutí je dostatečně určité, pročež není stiženo fikcí nepřijetí ve smyslu § 1221 o.z. ve spojení s § 245 o.z. resp. s § 553 o.z. Ohledně jeho neplatnosti se odvolací soud ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, na čemž nic nezměnilo ani odvolacím soudem provedené dokazování, viz níže. Zasedání shromáždění účastníka nebylo řádně svoláno, protože podklady k jeho rozhodování nebyly členům společenství k dispozici přinejmenším do 21. listopadu 2019 do 9.30 hodin, což bylo prokázáno již v řízení před soudem prvního stupně (viz notářský zápis [Anonymizováno], notářky v Praze, [Anonymizováno] ze dne 21. listopadu 2019). Byla tak zásadně porušena práva navrhovatele coby člena společenství a potažmo tak člena shromáždění jako nejvyššího orgánu společenství. Nejde přitom o situaci dle § 1221 o.z. ve spojení s § 260 odst. 1 o.z., tedy že by došlo k porušení zákona aniž to mělo závažné právní následky, a je v zájmu společenství vlastníků hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Zásah do práv navrhovatele – člena společenství byl značný, když se včas nedozvěděl a ani nemohl dozvědět zásadní informace vztahující se k tak podstatné otázce, jakou byla účetní závěrka společenství za rok 2018 a převedení zisku v příslušném účetním období dosaženého. Neplatnost tohoto usnesení resp. její prohlášení nemá přitom na společenství či jeho členy zásadní negativní dopad, neboť nic nebrání tomu, aby účetní závěrka byla řádně schválena znovu. Z uvedených důvodů odvolací soud seznal usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. v části a) „Shromáždění schvaluje účetní závěrku za rok 2018 a převedení zisku za rok 2018 ve výši 1 tis. Kč do účtové skupiny [Anonymizováno].“ za správné a tudíž je podle § 219 o. s. ř. v této části potvrdil.

20. Z důkazu „zápis se 17. zasedání shromáždění konaného 26. listopadu 2019“, odvolací soud zjistil, že bylo pod bodem 4 rozhodnuto, že: shromáždění schvaluje rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje pro rok 2019 v prezentovaném znění“ pod bodem 5. rozhodnuto, že „shromáždění schvaluje změnu stanov v prezentovaném znění“. Z tabulky - přílohy č. 15 přitom zjistil, že v ní jsou uvedeny vertikálně položky: 1 příspěvky na správu domu, 2 pojištění domu, 3 úklid společných prostor, 4 úklid garáže, 5 odvoz tuhého odpadu, 6 provoz osobního výtahu, 7 el. Energie domu, 8 vytápění spotřeba tepla, 9 ohřev TUV, 10 vodné a stočné, 11 poplatek za správu, 12 běžná údržba, opravy, revize, 13 režie společenství, 14 ostraha, 15 údržba zeleně a přilehlých komunikací. Horizontálně položky resp. označení: číslo položky, druh položky, čerpání a platby příspěvků 2018, rozpočet 2019, rozpočet poměrně k 30. 9. 19, čerpání a platby příspěvků k 31. 8. 19, rozpočet 2020 poznámka. Ve vertikálních sloupcích jsou k jednotlivým položkám v rámci horizontálně vytvořených sloupců uvedeny konkrétní částky v korunách. Z výše jmenovaného důkazu - zápisu ze shromáždění vyplývá, že výše jmenované body 4 a 5 programu shromáždění byly schváleny „v prezentovaném znění“, přičemž ovšem nebylo prokázáno, jaké vlastně znění bylo prezentováno. Jednotlivá usnesení jsou tak sama o sobě neurčitá, neboť neobsahují konkrétní rozpočet, výši příspěvek na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje na rok 2019. Neobsahují ani změnu stanov resp. jejich konkrétní měněná ustanovení.

21. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020 sp.zn. 27 Cdo 3973/2018 platí, že: „Má-li členská schůze družstva rozhodovat o změně stanov družstva, anebo má-li přijmout usnesení, jehož důsledkem je změna stanov družstva, musí příloha pozvánky na členskou schůzi obsahovat celé znění navrhovaných změn stanov nebo návrh usnesení zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno. Nestačí tudíž do pozvánky (její přílohy) uvést toliko charakteristiku podstaty navrhovaných změn stanov“. Uvedené závěry jsou dle odvolacího soudu použitelné též pro rozhodování o přijetí změny stanov společenství vlastníků. Pro takovouto změnu tedy platí, že pozvánka na shromáždění či alespoň příloha této pozvánky musí obsahovat jednak úplné znění stanov po jejich změnách, především pak z ní musí být jednoznačně zjistitelné, která ustanovení stanov se mění a jak se mění. To však v daném případě splněno nebylo.

22. Podle § 553 odst. 1 o.z. „O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o.z. „K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží“. Podle § 245 o.z. „na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu spolku, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“ Podle § 1221 o.z. „nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi.“ Z uvedených ustanovení tedy pro právní poměry společenství vlastníků plyne, že o rozhodnutí shromáždění vlastníků nejde, nelze-li jeho obsah pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit ani výkladem. V daném případě je takováto situace dána pro rozhodnutí shromáždění učiněná pod body 4 a 5 programu, neboť tato rozhodnutí sama o sobě nemají takový obsah, jímž by bylo rozhodováno v působnosti shromáždění natolik určitě, aby z tohoto obsahu bylo seznatelné konkrétní přijaté usnesení shromáždění. Jinak řečeno, je-li obsahem usnesení „shromáždění schvaluje změnu stanov v prezentovaném znění“, pak z takto přijatého usnesení není vůbec zřejmé, které články stanov a jak byly změněny. Přitom „prezentované znění“ není zachyceno tak, aby přinejmenším činilo obsahovou součást zápisu ze shromáždění vlastníků. Tím pádem není zřejmé, co vlastně bylo členům shromáždění fakticky prezentováno a co vlastně bylo přijato. Je tak zcela zjevné, že takovéto usnesení shromáždění je neurčité a nelze ani výkladem učinit určitým. Jde totiž o projev vůle všech hlasujících (a fakticky též i nehlasujících) zúčastněných členů shromáždění, pročež vůle každého jednoho z nich teprve ve svém souhrnu tvoří právní jednání představované rozhodnutím shromáždění. Potud výklad vůle musí směřovat k tomuto rozhodnutí shromáždění, pročež z něj není zřejmé o čem vlastně rozhodovalo, je neurčité. Totéž platí o rozhodnutí pod bodem 4 programu shromáždění. Z přijímaného usnesení shromáždění ve znění: shromáždění schvaluje rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje pro rok 2019 v prezentovaném znění“ není zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti coby obsah usnesení shromáždění byly přijaty. Toto příliš nevyjasnil ani výše jmenovaný důkaz - tabulka - příloha č. 158, neboť jde sice o přílohu zápisu o shromáždění, nicméně usnesení neodkazuje na tuto tabulku, ale na jakési „prezentované znění“ o němž není zřejmé, co vlastně a komu bylo prezentováno. Zjišťování tohoto soudem by na základě výše citovaných, až v rámci odvolacího řízení navržených důkazů, nemohlo být úspěšné jak z výše uvedených důvodů nevěrohodnosti navržených svědků vzhledem k jejich postavení ve společenství – členové orgánů odpovědných za shromáždění a jeho zákonný průběh, tak vzhledem k výše prezentovaným teoretickým závěrům. Rozhodnutí shromáždění jsoucí právním jednáním samo o sobě je tvořeno právními jednáními na něm zúčastněných členů shromáždění resp. společenství, přičemž výkladu je nutné podrobit rozhodnutí shromáždění. To je neurčité, protože z něj není zřejmé, jaký konkrétní rozpočet (jeho obsah) byl přijat, jaká konkrétní výše příspěvku na správu domu byla schvalována, zda bylo rozhodováno o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků. Přitom do působnosti shromáždění náleží rozhodování o „… vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků, schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky (viz. § 1208 písm. d) a e) o.z. ve znění ke dni 26. 11. 2019). Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že podle § 90 odst. 1 z.ř.s. rozhodl o tom, že nejde o rozhodnutí shromáždění společenství (tedy o rozhodnutí orgánu právnické osoby), neboť se na ně pro jejich neurčitost hledí, jako by nebyla přijata.

23. Odvolací soud jen podotýká - jat snahou o předcházení sporů účastníků resp. o zabránění jejich prodlužování a eskalaci, že i kdyby výše jmenovaná dvě usnesení shromáždění nebyla neurčitá, což však dle jeho výše prezentovaného názoru jsou, pak by dozajista, minimálně ze soudem prvního stupně uvedených důvodů, byla neplatná.

24. Jde-li o rozhodnutí shromáždění ze dne 26. 11. 2019 „Shromáždění určuje celkovou odměnu členů výboru, případně profesionálního předsedy, ve výši 25 tis. Kč.“, „Shromáždění volí [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydlištěm [adresa], členem kontrolní komise.“, „Shromáždění volí [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydlištěm [adresa], náhradníkem kontrolní komise.“, dospěl odvolací soud k závěru, že tato rozhodnutí nejsou ani neplatná, ani se na ně nehledí, jako by nebyla přijata. Primárně je třeba konstatovat, že z hlediska svého obsahu i všech ostatních parametrů je dán pro tato rozhodnutí shromáždění důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z. Jde totiž o volbu členů orgánů společenství resp. volbu člena kontrolní komise a o volbu náhradníka člena kontrolní komise. Dále bylo rozhodnuto o „určení celkové odměny členů výboru případně profesionálního předsedy“. I toto rozhodnutí lze považovat za důležitou věc. Se soudem prvního stupně ohledně jmenovaných rozhodnutí nelze souhlasit v závěru o jejich neplatnosti. Z provedených důkazů, a to jak soudem prvního stupně, tak i soudem odvolacím, vyplývá, že podklady k těmto rozhodnutím resp. k navrženým usnesením shromáždění předkládány členům shromáždění (společenství) žádné nebyly. Tím pádem není důvodný argument navrhovatele o neřádném svolání shromáždění a o nemožnosti řádně se připravit na jeho rozhodování proto, že podklady pro navržená rozhodnutí byly na internetových stránkách uveřejněny resp. pro členy společenství prezentovány výrazně opožděně (nikoli v souladu s čl. VII odst. 7a 8 stanov účastníka). Svolání shromáždění lze tedy ohledně výše jmenovaných rozhodnutí shromáždění považovat za řádné, jsoucí v souladu se zákonem. Shromážděním přijatá usnesení (pod body 6 a 7 programu) lze považovat za dostatečně určitá i srozumitelná. Odvolací soud neshledal rozpor přijatých usnesení ani se zákonem, ani se stanovami společenství, pročež usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v částech d) - f) „Shromáždění určuje celkovou odměnu členů výboru, případně profesionálního předsedy, ve výši 25 tis. Kč.“, „Shromáždění volí [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydlištěm [adresa], členem kontrolní komise.“, „Shromáždění volí [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bydlištěm [adresa], náhradníkem kontrolní komise.“ změnil tak, že návrh se v tomto rozsahu zamítl.

25. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud tedy usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení a ve zbývající části podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné, přičemž vzhledem k měnícímu výroku byl povinen změnit i výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z.ř.s., neboť odvolatel měl úspěch jen částečný, pročež odvolací soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.