o určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka z 27. září 2018

Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě včas odvolal navrhovatel (dále též odvolatel) z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 o.s.ř. a ve svém odvolání a v jeho doplnění se podle obsahu odvolání domáhal změny napadeného rozhodnutí a vyhovění návrhu, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, když soud I. stupně podle odvolatele nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a k jím označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci, neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, rozhodnutí soudu I. stupně podle odvolatele spočívá na nesprávném právním posouzení věci a podle odvolatele nebyly dány podmínky řízení.

Konkrétně důvodem pro vyhovění návrhu by podle odvolatele mělo být to, že:

1. Dne 10.2.2008 firma [Anonymizováno] prostřednictvím předsedy představenstva [Anonymizováno] zpracovala prohlášení vlastníka k domu č. [Anonymizováno] tak že v rozporu s tehdy platným § 4 zák. č. 72/1994 Sb. vymezila v [Anonymizováno] domu nebytovou jednotku č. [Anonymizováno] o celkové ploše [Anonymizováno], jež byla předmětem dalších převodů, je dnes vlastněná společností [Anonymizováno]

2. Výbor neodpověděl na dopis 7 vlastníků bytů ze dne 25. dubna 2018 žádajících, aby bylo neprodleně zajištěno vypracování dodatku k prohlášení vlastníka, majícího uvedený protiprávní stav napravit.

3. Plnou mocí ze dne 3. 9. 2009 podle odvolatele [Anonymizováno], likvidátor [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], zplnomocnil [Anonymizováno] a ten na schůzí dne 8. 9. 2009 nezákonně zatajil před přítomnými vlastníky a před přítomným notářem skutečný právní stav domu.

4. SVJ porušuje Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. o rozpčtu SVJ.

5. Předchozí volba a hlasování mimo shromáždění (per rollam) člena výboru společnosti [Anonymizováno] byla nezákonná.

6. Pozvánka, jakož i v čestné prohlášení přikládané k návrhu na zápis do rejstříku společenství je v rozporu se zákonem, když tyto doklady podepsal předseda společenství - společnost [Anonymizováno], označovaná též za „profesionálního předsedu společenství". Tuto zastupuje při výkonu funkce [Anonymizováno], ačkoli SVJ má zřízen výbor SVJ, přičemž někteří členové SVJ z tohoto důvodu podali trestní oznámení.

7. Přijatý Jednací řád shromáždění SVJ je v rozporu se stanovami společenství, je v rozporu se zákonem č. 89/2012 Sb., s ústavou, je v rozporu s LISTINOU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD, která a je součástí ústavního pořádku České republiky.

8. [Anonymizováno] je v rozhodnutích označována jako předseda senátu, zatímco v usnesení č. j. 75 Cm 209/2019-94 ze dne 7.října 2021 je uvedena jako samosoudkyně

Již na tomto místě odvolací soud zjistil, že nemůže obstát argumentace uvedená pod bodem 8., když napadené usnesení soudu I. stupně správě vydala samosoudkyně (§ 36a odst.3 o. s. ř.) v rozsahu práv podle § 36d odst. 2) o. s. ř. předsedy senátu.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze správných závěrů soudu I. stupně o skutkovém stavu věci, majících základ ve správných skutkových zjištění soudu I. stupně. Tyto závěry o skutkovém stavu věci odvolací soud podrobil právnímu posouzení, avšak ani v právních závěrech, s níže uvedenou odchylkou, neshledal odlišnosti od právních závěrů soudu I. stupně.

Z hlediska skutkového odvolací soud vychází z toho, že v květnu 2018 přijalo shromáždění účastníka usnesení mimo zasedání, jímž zvolilo společnost [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno], členem výboru účastníka, coby profesionálního člena výboru účastníka. V návaznosti na to podal účastník rejstříkový návrh, jímž se domáhal zapsání společnosti [Anonymizováno] členem výboru účastníka, k čemuž, mimo jiné, přiložil i čestné prohlášení této společnosti o tom, že splňuje všechny předpoklady pro výkon této funkce. V podáních rejstříkovému soudu se uvedený zvolený člen výboru účastníka označuje za „předsedu účastníka“, stejně, jako v písemnostech týkajících se předmětného shromáždění účastníka konaného dne 27. září 2018, a to přes skutečnost, že podle stanov účastníka účinných v době konání hlasování shromáždění je statutárním orgánem účastníka podle čl. VIII. odst. 2 stanov účastníka výbor, jenž sestává ze tří členů volených na pět let.

Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že pozvánkou datovanou dnem 6. září 2018 bylo na 27. září 2018 svoláno zasedání shromáždění SVJ, v rámci jehož programu mělo dojít, mimo jiné, k představení společnosti [Anonymizováno], vykonávající funkci profesionálního předsedy. Dále mělo dojít ke schválení jednacího řádu shromáždění účastníka, přičemž jako svolavatel byl na pozvánce uveden člen výboru účastníka společnost [Anonymizováno], jenž se opět nesprávně označil jako předseda účastníka. Na zasedání shromáždění účastníka konaném dne 27. září 2018 byla, vzdor hlasování navrhovatele „proti“, přijata obě napadená usnesení, tj. jak usnesení o schválení programu jednání, tak i usnesení o schválení jednacího řádu.

Z hlediska právního odvolací soud vyšel zejména z § 1209 odst. 1 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (NOZ) ve znění do 30.6.2020 z něhož je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl.; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.

Podle § 260 odst. 1 NOZ soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

Podle § 580 NOZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, jakož i právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

V rámci posuzování věci odvolací soud předně konstatuje, že s ohledem na vymezení předmětu řízení v návrhu na zahájení řízení se v tomto řízení nelze zabývat navrhovatelem tvrzeným nesprávným postupem vlastníka budovy při vyhotovení prohlášení vlastníka a z toho důvodu ani nemohla obstát odvolací argumentace odvolatele uvedenou pod body 1-5 shora, byť odvolacímu soudu jsou obecně z rozhodovací činnosti známé komplikace způsobené případnými vadami prohlášení vlastníka.

Ve vztahu k návrhu navrhovatele na určení neplatnosti napadených usnesení odvolací soud posuzoval, je-li navrhovatel oprávněn domáhat se určení neplatnosti usnesení o schválení programu shromáždění účastníka konaném dne 27. září 2018 a shodně se soudem I. stupně konstatoval, že v případě usnesení o schválení programu shromáždění účastníka nešlo o usnesení týkající se důležité záležitosti, neboť tímto usnesením nebylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje bud’ do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

Odvolací soud se však neztotožnil se soudem I. stupně v tom, jestliže soud I. stupně opět nahlížel jako na nedůležitou záležitost i na usnesení shromáždění účastníka ze dne 27. září 2018, jímž byl schválen jednací řád SVJ. V této části odvolací soud zastává právní názor, podle něhož jednací řád SVJ, v rámci něhož členové SVJ projednávají a hlasují o usneseních přijímaných shromážděními SVJ, jež upravují právní postavení vlastníků jednotek nebo zasahují do podstaty předmětu vlastnictví členů SVJ může mít zcela zásadní vliv na uváděné právní postavení vlastníků jednotek a v rámci postupu při jednání a hlasování shromáždění podle jednacího řádu může také dojít k závažným zásahům do podstaty předmětu vlastnictví členů SVJ z hlediska účelu jeho využití.

Na základě uvedeného odvolací soud učinil dílčí závěr, podle něhož jde o důležitou záležitost i v případě, že shromáždění účastníka dne 27. září 2018 hlasovalo o usnesení, jímž byl schválen jednací řád SVJ.

Vzdor uvedenému se odvolací soud neztotožnil s odvolatelem v názoru, že v případě uvedeného usnesení o schválení jednacího řádu byly dány podmínky pro vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 27. září 2018, jímž byl schválen jednací řád SVJ. Důvodem je skutečnost, že usnesení shromáždění účastníka o schválení jednacího řádu není v rozporu se stanovami ani se zákonem, přičemž dopadá rovnoměrně na všechny členy SVJ a z tohoto pohledu žádného člena SVJ nezvýhodňuje ani nediskriminuje. Jednací řád zjevně naplňuje ambici nejvyššího orgánu SVJ, a to upravit procedurální postup všech budoucích shromáždění účastníka tak, aby bylo dosaženo efektivního projednání a přijetí či neschválení jakéhokoli navrženého usnesení, kterýmžto směrem se ostatně ubírá i jednací řád Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby nedocházelo k obstrukcím a průtahům v jednání. I v projednávaném případě může podle odvolacího soudu jednací řád shromáždění SVJ vést k efektivnímu projednání programu shromáždění SVJ a k zamezení předčasným odchodům členů SVJ ze shromáždění SVJ, došlo-li by k obstrukcím při jednání nejvyššího orgánu SVJ a k maření účelu konání shromáždění účastníka. Z uvedených důvodů se odvolací soud neztotožnil s argumentací odvolatele uvedenou pod bodem 7 shora

Vzdor uvedenému dílčímu odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu od právního názoru soudu I. stupně ve vztahu ke schválenému jednacímu řádu, odvolací soud z uvedených důvodu neshledal důvody pro určení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka o schválení jednacího řádu a z toho důvodu napadené usnesení soudu I. stupně v této zamítavé části (ve výroku III.) shledal věcně správným a jako takové jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

Ve vztahu k požadavku navrhovatele na zrušení shora uvedeného čestného prohlášení o splnění předpokladu z 13. září 2018 se odvolací soud ztotožnil s argumentací soudu I. stupně, jenž v této části návrh zamítl. Důvodem je skutečnost, že i podle odvolacího soudu při rozhodování o této otázce není aplikovatelné ustanovení § 1209 NOz, ale pro případ neplatnosti právního jednání je nutno věc posuzovat podle §§ 580 a 588 NOZ, přičemž ani podle odvolacího soudu v této části nejsou dány zákonné podmínky pro vyslovení neplatnosti uvedeného jednostranného právního jednání, byť v souladu s právním názorem odvolatele i odvolací soud je toho názoru, že by písemná právní jednání statutárního orgánu účastníka a podání účastníka vůči soudu neměla trpět vadami - v projednávaném případě vadami v označení předsedy výboru účastníka, jenž byl v předložených listinách nesprávně označován jako předseda účastníka. Všechna tato nesprávná podání však podle obsahu spisu soudy (soud I. stupně i rejstříkový soud) správně vyhodnotily podle obsahu a tuto zjevnou nesprávnost podání a právních jednání vždy soudy napravily, resp. posoudily podle obsahu a stavu věci. Z uvedených důvodů se odvolací soud neztotožnil s argumentací odvolatele uvedenou odvolatelem pod bodem 6 shora

Stejně tak ze shodných důvodů soud I. stupně správně ve výroku II. napadeného usnesení nevyhověl návrhu, v části, v níž se navrhovatel domáhal zrušení závěrečné části výše uvedeného rejstříkového návrhu, když jednak rejstříkový soud shora uvedeným způsobem správně nahlížel na uvedenou zjevnou nesprávnost v podání SVJ a jednak v této části ani nebylo možno navrhovateli vyhovět, když v této části bylo rejstříkové řízení o předmětném návrhu již skončeno. Soud I. stupně správně poukázal na skutečnost, že uvedenou zjevnou nesprávnost v označení osoby jednající za SVJ nebylo v rejstříkovém řízení rejstříkovým soudem nutno řešit některým z procesních rozhodnutí např. odmítnutím návrhu, zamítnutím návrhu atd. Z uvedených důvodů se odvolací soud neztotožnil s argumentací odvolatele uvedenou odvolatelem pod bodem 6 shora.

Před odvolacím soudem neobstála ani argumentace odvolatele uvedená pod bodem 8., když napadené usnesení soudu I. stupně správě vydala samosoudkyně (§ 36a odst. 3 o. s. ř.) v rozsahu práv předsedy senátu podle § 36d odst. 2) o. s. ř.

Z uvedených důvodů je napadené rozhodnutí soudu I. stupně v celém svém rozsahu věcně správné a odvolací soud jej proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I. tohoto usnesní) a o náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl tak, že neúspěšnému navrhovateli uložil v souladu s § 224 odst.1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst.1 o. s. ř. povinnost zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 4 114 Kč k rukám zástupce účastníka.

Náklady v uvedené výši představují náklady na právní zastoupení za 1 úkon právní služby (účast při jednání odvolacího soudu dne 10.5.2023) honorovaný částkou 3 100 Kč dle ustanovení § 6, § 7, § 9, § 11 odst. 1 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. k čemu náleží 1 náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Advokátu účastníka náleží rovněž podle § 137 odst.3, odst.4 o.s.ř. právo na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši 714 Kč.

Z těchto důvodů bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 4 114 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.