o vydání věci (smluvní a účetní dokumentace) žalovanou, k odvolání žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. října 2021 č. j. 24 Cm 39/2020-250,

1. Krajský soud v Ústí nad Labem coby soud prvního stupně usnesením ze dne 6. října 2021 č. j. 24 Cm 39/2020-250 ustanovil pro řízení žalobci a) procesního opatrovníka [tituly před jménem], advokáta.

2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) následně rekapituloval dosavadní průběh řízení tak, že žalobou doručenou soudu dne 16. 4. 2020 se domáhají žalobci a) a b) na žalované - jejich bývalé jednatelce - vydání veškeré smluvní dokumentace a vydání účetních dokladů a účetnictví za roky 2018 až 2020. Žalobu za oba žalobce podepsal a podal advokát [tituly před jménem] na základě zmocnění, které mu za oba žalobce udělil dne 9. 3. 2020 jejich tehdejší jednatel [Anonymizováno] (č.l. 5 a č.l. 4 spisu). Soud vycházeje ze závěru, že žalobci nemají od 11. 3. 2020 jednatele, a ze závěru o neplatnosti zmocnění ze dne 9. 3. 2020, ustanovil oběma žalobcům usnesením ze dne 7. 9. 2020 č. j. 24 Cm 39/2020-133 procesním opatrovníkem advokáta [tituly před jménem]. K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 2. 2021 č. j. 6 Cmo 335/2020-174 změnil usnesení ze dne 7. 9. 2020 č. j. 24 Cm 39/2020-133 tak, že se žalobcům procesním opatrovníkem [tituly před jménem] neustanovuje, protože soud prvního stupně - ačkoliv bylo na místě posuzovat tuto otázku podle § 21 odst. 4 o. s. ř. - posoudil ji podle ustanovení na věc nedopadajících, a protože nebyl dán (nebyl zjištěn) při udělení plných mocí dne 9. 3. 2021 střet zájmů jednatele [Anonymizováno] se zájmy společností. Udělení plných mocí bylo tedy podle odvolacího soudu platné a též „prozřetelné“. Odvolací soud rovněž zmínil, že jednatelka žalobce a) může plnou moci kdykoliv odvolat. Dále soud uvedl, že při soudním roku (nezahájeném jednání) dne 15. 9. 2021 byla soudu [Anonymizováno] jako zmocněnkyní žalobce a) předložena generální plná moc ze dne 8. 12. 2020 a na jejím základě hodlala [Jméno žalované] zastupovat žalobce a). To soud odmítl, otázku zastoupení řešil a účastníci měli možnost se vyjádřit. Žalobce a) ve vyjádření ze dne 30. 9. 2021 uvedl, že plná moc ze dne 8. 12. 2020 je nezpůsobilá pro zastupování a nebyla proto ani způsobilá v tomto řízení nahradit plnou moc ze dne 9. 3. 2020, neboť reálně existuje střet zájmů mezi zástupcem zmocnitele ([Anonymizováno]) a zmocněncem ([Anonymizováno]), jednak z důvodu jejich příbuzenského vztahu v přímé linii a také proto, že žalobce a) vede s [Anonymizováno] i s [Anonymizováno] spor o skončení jejich pracovního poměru u něj. I kdyby však došlo k nahrazení plné moci ze dne 9. 3. 2020 novější plnou mocí, tak důvod pro ustanovení opatrovníka není, neboť žalobce a) má stále původního zástupce, který jej může zastupovat.

3. Dále soud prvního stupně uvedl, že z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobců vyplývá, že žalobce b) od 11. 3. 2020 nemá jednatele, a že žalobce a) rovněž nemá od 11. 3. 2020 - vyjma období od 27. 10. 2020 do 21. 12. 2020, kdy byla zapsána jako jednatelka [Anonymizováno] - jednatele s tím, že soud je vázán právním názorem odvolacího soudu, že plné moci ze dne 9. 3. 2020 jsou platné a dále pokračoval, že po předložení plné moci ze dne 8. 12. 2020 - musel soud posoudit, zda zastoupení žalobce a) na základě plné moci ze dne 9. 3. 2020, tedy zmocnění advokáta [Jméno advokáta A] žalobcem a), skončilo. Dospěl k závěru, že generální plnou moc dne 8. 12. 2020 zmocněnkyni [Anonymizováno] udělila za žalobce a) jeho tehdejší jednatelka [Anonymizováno], že jednatelka [Anonymizováno] k udělení plné moci byla oprávněna a nebyla při tomto úkonu ve střetu zájmů vlastních a zájmů žalobce a) - skutečnosti uváděné žalobcem a) (jeho dosavadním zástupcem) v podání ze dne 30. 9. 2021 rozpor zájmů [Anonymizováno] se zájmy žalobce a) nezakládají - a jelikož byla tato plná moc ze dne 8. 12. 2020 soudu v tomto řízení zmocněnkyní [Anonymizováno] soudu předložena, platí podle § 28 odst. 3 o. s. ř., že dosavadní plná moc ze dne 9. 3. 2020 udělená žalobcem a) advokátovi [tituly před jménem]. tím byla vypovězena. Protože ale zájmy [Jméno žalované] jako žalované a jako (nové) zástupkyně žalobce a) jsou v rozporu, nemůže tato nově zvolená zástupkyně za žalobce a) v řízení jednat (§ 21 odst. 4 o. s. ř.). Proto soud prvního stupně žalobci a) podle § 29 odst. 2 a 4 o. s. ř. znovu ustanovil procesního opatrovníka, a to téhož, jehož ustanovil již usnesením ze dne 7. 9. 2020. Plná moc udělená žalobcem b) (zastoupeným jeho tehdejším jednatelem [Anonymizováno]) advokátovi [tituly před jménem]. dne 9. 3. 2020 je platná a nezanikla, uzavřel soud prvního stupně.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal advokát [tituly před jménem] včasné odvolání za žalobce a). V odvolání konstatoval, že plná moc udělená [Anonymizováno] v postavení žalované dne 8. 12. 2020 je udělena za žalobce a) [Anonymizováno] (dcerou [Jméno žalované] coby žalované) v tvrzeném postavení jednatele žalobce a) s tím, že ohledně oprávnění [Anonymizováno] jednat z pozice jednatele za žalobce a) probíhá u Krajského soudu v Ústí nad Labem soudní řízení (řízení o (ne)platnosti předmětné valné hromady). Dle odvolatele plná moc udělená [Anonymizováno] je nezpůsobilá pro zastupování v tomto řízení (byť může být generálního charakteru), jelikož v tomto řízení reálně existuje střet zájmů mezi zástupcem zmocnitele a zmocněncem jednak kvůli jejich příbuzenskému vztahu v přímé linii (matka - dcera) a dále také proto, že žalobce a) vede soudní řízení s [Anonymizováno] i s [Anonymizováno] týkající se skončení jejich pracovního poměru u žalobce a) u Okresního soudu v Mostě. Zájem [Anonymizováno] a společnosti (žalobce a/) nemůže být totožný v řízení o vydání smluvní a účetní dokumentace, kde v pozici žalované vystupuje matka tvrzeného jednatele žalobce a), pročež nemůže zároveň být zmocněncem žalobce a) na základě plné moci ze dne 8. 12. 2020. V takovém případě evidentně existuje reálný střet zájmů mezi společností a takovýmto zmocněncem, a to již k okamžiku udělení zmocnění. Z důvodu reálně existujícího střetu zájmů ani není plná moc ze dne 8. 12. 2020 způsobilá v předmětném řízení „nahradit“ dříve udělené zmocnění právnímu zástupci Žalobce a), [tituly před jménem], advokátovi. Uvedená plná moc by měla být posouzena jako nezpůsobilá pro zastupování žalobce a) v tomto řízení, neměla by být vůbec připuštěna, a proto by nemělo dojít k „nahrazení“ původně uděleného zmocnění. I kdyby k „nahrazení“ původní plné moci novější plnou mocí skutečně došlo, není zde důvod pro ustanovení kolizního opatrovníka, jelikož žalobce a) má stále (původního) zástupce, a to [Jméno advokáta A], advokáta, který jej může v daném řízení zastupovat. S ohledem na uvedené, odvolatel navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil.

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, byť s řadou odvolatelových argumentů se ztotožnil.

6. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu.

7. Dle § 28 odst. 3 o. s. ř. Zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci. Dle § 21 odst. 4 o. s. ř. „Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.“ Ustanovení § 21 odst. 4 o. s. ř. vylučuje z jednání za právnickou osobu před soudem toho (jež je jinak oprávněn za právnickou osobu jednat dle § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř.), jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (střet zájmů).

8. Dle plné moci založené ve spisu na č.l. 4 vyplývá, že advokátovi [tituly před jménem] udělil [Anonymizováno] jednatel obou společností - žalobců, generální plnou moc dne 9. 3. 2020, tedy v době, kdy byl ve funkci jednatele. Před jednáním před soudem prvního stupně dne 15. 9. 2021 byla za společnost [právnická osoba] coby žalobce a) předložena generální plná moc ze dne 8. 12. 2020 udělená [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], jednatelkou společnosti, [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno]. Ve smyslu výše citovaného ustanovení § 28 odst. 3 o. s. ř. platí, že udělením pozdější plné moci ze dne 8. 12. 2020 došlo k fikci odvolání dřívější, tj. předchozí plné moci ze dne 9. 3. 2020. Ke shodnému závěru dochází ostatně i odborná komentářová literatura: „Má-li účastník jednoho zmocněnce v řízení a následně udělí další plnou moc jinému zmocněnci, nastupuje fikce odvolání (zákon hovoří mylně o výpovědi) předchozí plné moci, jež má za následek, že soud přestane jednat s původním zmocněncem a nadále jedná s tím, který je uveden v pozdější plné moci.“ - viz komentář k § 28 o. s. ř. in Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2021, 1834 s.

9. Odvolací námitka zpochybňující oprávnění [Anonymizováno] za žalobce a) udělit plnou moc s odkazem na probíhající soudní řízení o neplatnosti valné hromady, na níž mělo dojít k jejímu jmenování jednatelkou, je právně irelevantní. Platí, že dokud nebyla pravomocně vyslovena soudním rozhodnutím neplatnost této valné hromady (což nebylo žádným z účastníků řízení /jejich zástupců/ tvrzeno, natož dokládáno), je třeba na ní hledět jako na platnou - k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2019 sp.zn. 29 Cdo 3899/2015 publikované pod č. 59/2017 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž se Nejvyšší soud přihlásil ke svému konstantnímu závěru v jeho ustálené rozhodovací praxi: „Nevyslovil-li (dosud) soud neplatnost usnesení valné hromady (o odvolání jednatelky) v řízení podle § 191 z. o. k., je zásadně nutné na toto usnesení hledět jako na platné (srov. v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 1999, sp. zn. 1 Odon 101/97, uveřejněný pod číslem 5/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010).“

10. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 15. 9. 2021 vyplývá, že [Jméno žalované], nar. [Anonymizováno], v tomto řízení jsoucí v postavení žalované, prosazovala, že se usadí na místo určené pro žalobce a), právě s odkazem na doloženou plnou moc ze dne 8. 12. 2020. Již jen z tohoto bez dalšího je naprosto zřejmá existence střetu zájmů daná u [Jméno žalované], nar. [Anonymizováno], jež chtěla jednat před soudem za žalobce a) na základě plné moci ze dne 8. 12. 2020, a zároveň je přitom tímto žalobcem žalována. Nemůže být současně ve dvojím postavení, tedy zastupovat žalobce a) co by jednu stranu sporu a zároveň být tou, vůči níž žaloba směřuje, tedy žalovanou. Popsaný střet zájmů ji vylučuje z jednání před soudem za žalobce a), resp. ji zapovídá jednat za žalobce a) před soudem ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. Popsaný nedostatek nelze zhojit, neboť jak uvedl správně soud prvního stupně, z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka číslo 22760, vyplývá, že společnost [právnická osoba] coby žalobce a) nemá v současné době statutární orgán, který by byl oprávněn udělit plnou moc jinému zástupci či jednal přímo sám za právnickou osobu, přičemž předchozí plná moc ze dne 9. 3. 2020 zanikla v důsledku fikce jejího odvolání, tedy udělením pozdější plné moci dne 8. 12. 2020. Soud prvního stupně postupoval za dané situace správně, ustanovil-li při absenci osoby oprávněné jednat za žalobce a) coby právnickou osobu procesního opatrovníka.

11. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.