o určení vlastnického práva k družstevnímu podílu, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 79 Cm 112/2017-151 ze dne 30. července 2020

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl z důvodu soudem zjištěné perfektnosti náležitostí smlouvy o převodu členských práv v družstvu určovací žalobu o členství v bytovém družstvu, na základě níž se žalobce domáhal určení, že členem [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa] a nájemcem bytu číslo [Anonymizováno] v budově čp. [Anonymizováno] na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno], k. ú. [adresa] na adrese [adresa] je žalobce [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce], bytem [adresa].

2. Vyšel ze skutečnosti, že podle žaloby měl žalobce tvrdit, že se na základě smlouvy o převodu družstevního podíl, jakož i práv a povinností s ním spojených ze dne 16. 10. 2000 (dále též smlouva o převodu členství v družstvu), uzavřené s převodcem [Anonymizováno], stal členem družstva. K úhradě ceny podílu ve výši 1 360 000 Kč mělo dojít prostřednictvím úschovy. Žalobce se tedy na základě výše uvedeného měl stát řádným členem bytového družstva a nájemcem bytu č. [Anonymizováno] v budově čp. [Anonymizováno] na pozemku parcelní číslo [Anonymizováno] nacházejícím se na adrese [adresa]. Na této situaci dle žalobce nic nemění fakt, že se úhrada shora uvedené ceny za převod (1 360 000 Kč) měla uskutečnit prostřednictvím bankovního účtu bratra žalobce [Anonymizováno], zemřelého manžela žalované. [Anonymizováno] tak měl podle žalobce poskytnout žalobci toliko tzv. překlenovací půjčku, jež měla sloužit k překlenutí doby, kdy měla být žalobci vyplacena část kupní ceny ve výši 1 269 500 Kč za prodej rodinného domu ve společném jmění s bývalou manželkou [Jméno opatrovnice] (dnes opatrovnicí žalovaného), když peníze za prodej domu měl skutečně obdržet dne 22. 12. 2000. Dále měl žalobce tvrdit, že dne 3. 1. 2001 provedl výběr částky 400 000 Kč ze svého účtu, již měl použít k uspokojení uvedeného svého závazku vůči bratrovi, stejně, jak měl bratrovi poukázat částku ve výši 750 000 Kč. Žalobce měl tak uzavřít, že jakmile obdržel výplatu kupní ceny za nemovitost, již měl ve společném jmění manželů se svou bývalou manželkou [Jméno opatrovnice], ve výši 1 269 500 Kč, překlenovací půjčku svému bratrovi [Anonymizováno] vrátil, a to jednak v hotovosti 400 000 Kč a bezhotovostním převodem 750 000 Kč. Před tím však měl žalobce dne 6. 12. 2000 podepsat s bratrem [Anonymizováno] bez vážnosti vůle, tzv. „na oko“ smlouvu o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu.

3. Uvedenou smlouvu měl žalobce uzavřít a opatřil úředně ověřeným podpisem z důvodu toho, že se v předmětné době rozváděl a v rámci vypořádání společného jmění manželů s bývalou manželkou, [Jméno opatrovnice], se na předmětný družstevní podíl mělo zapomenout z obavy, aby se ho bývalá manželka nedomáhala v rámci vypořádání společného jmění manželů.

4. Skutečnost, že projev vůle obou stran smlouvy byl pouze „na oko“ a měla chybět vážnost vůle na obou stranách smlouvy, bylo podle žalobce možno dovodit zejména z toho, že až do roku 2015 nebyl žádnou ze stran této smlouvy převod družstevního podílu iniciován v rámci změny v osobě člena družstva a žalobce sám měl vykonávat všechna členská práva v družstvu osobně, včetně účasti na schůzích družstva a dalších úkonech jako člen družstva, včetně hrazení poplatků souvisejících s užíváním bytu, byť klíče od bytu měli podle žalobce mít oba bratři.

5. Teprve po poté, co měl žalobce utrpět úraz hlavy a pobývat v nemocnici a ústavech, měl jeho bratr smlouvu doručit bytovému družstvu, kdy žalobce nebyl v důsledku těžkého poranění hlavy sto takovému úkonu účinně zabránit, jelikož smlouva o převodu družstevního podílu je absolutně neplatná. Neplatnost měla podle žalobce spočívat v tom, že:

- k platnému vzniku smlouvy o převodu práv a povinností spojených se členstvím v bytovém družstvu bylo nezbytné i určení, zda jde o převod úplatný, či bezúplatný a v případě úplatnosti převodu rovněž stanovení ceny, nebo způsobu jejího určení, přičemž smluvní strany měly sjednat pouze to „že se vzájemně při převodu práv a povinností plynoucích z členství vyrovnaly a že proti sobě neuplatňují a uplatňovat nebudou žádné nároky.“ Navíc převod úplatný nebyl, neboť půjčku svému bratru žalobce splatil, a [Anonymizováno] za žalobce fakticky neuhradil ničeho.

- na straně žalobce chyběl dostatek vůle k uzavření uvedené smlouvy, když z okolností věci má být zřejmé, že žalobce nechtěl uzavřením uvedené smlouvy způsobit právní následky, jež s ní právo spojuje, tj. převést své členství v družstvu na svého bratra, [Anonymizováno]. Měl tak činit pouze z důvodu probíhajícího rozvodového řízení a vypořádání společného jmění manželů.

6. Soud I. stupně posuzoval též důvodnost obrany žalované, podle níž není pravdou, že smlouva o převodu družstevního podílu byla uzavřena pouze „na oko“, neboť manželství žalobce a jeho bývalé manželky bylo dne 23. 6. 2000 pravomocně rozvedeno a dne 27. 10. 2000 došlo k prodeji jejich společného rodinného domu a žalobce obdržel peníze. Členský podíl nebyl v SJM žalobce a jeho bývalé manželky z toho důvodu, že jeho kupní cenu nehradil žalobce z prostředků ze SJM ani z jeho výlučných prostředků, ale v celém rozsahu ji uhradil jeho bratr [Anonymizováno], jenž s odstupem času 20. 2. 2017 zemřel. Podle žalované si žalobce měl následně uvědomit, že částku 1 360 000 Kč nebude moci bratrovi splatit, a proto k zajištění bratrova financování inicioval smlouvu o převodu členského podílu. Předmětný byt podle žalované měli užívat oba bratři společně a oba v něm měli ještě i v roce 2015 evidovaný trvalý pobyt. V souladu s dohodou obou bratrů došlo podle žalované k předložení smlouvy bytovému družstvu až dne 26. 5. 2015 a bytové družstvo převod členství akceptovalo a dne 1. 9. 2015 s [Anonymizováno] mělo uzavřít novou smlouvu o užívání družstevního bytu, byť [Anonymizováno] měl nechat v bytě bydlet syna žalobce, pana Michala Ptáčka za 8 000 Kč měsíčně. Po smrti [Anonymizováno] měla zdědit předmětný členský podíl jeho manželka, žalovaná.

7. Po provedeném dokazování soud I. stupně po té, co shledal existenci naléhavého právního zájmu žalobce na určení jeho členství v družstvu, žalobu zamítl. Stalo se tak s ohledem na platnost smlouvy o převodu práv a povinností v družstvu, když podle soudu I. stupně pro doručení smlouvy o převodu podílu družstvu není zákonem předepsána žádná lhůta.

8. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolal žalobce (odvolatel) a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně vyhovění návrhu. Setrval na svých tvrzeních uvedených shora, zejména s poukazem na obsahové nedostatky smlouvy. Setrval na tvrzení, že smlouva o převodu členství v bytovém družstvu byla simulovaná tzv. „na oko“ s tím, že v ní zcela chybí vážnost vůle smluvních stran. Odvolatel precizoval, že se odvolává z důvodu § 205/2 písm. b), písm. d), písm. e) a písm. g) o. s. ř. Podle odvolatele soud I. stupně především nesprávně uzavřel, že dohoda o převodu členských práv a povinností v družstvu je platná, ačkoli tato nemá obsahové náležitosti spočívající v určení, zda jde o převod úplatný, či bezúplatný a v případě úplatnosti převodu rovněž stanovení ceny, nebo způsobu jejího určení a postrádá náležitosti vůle takou smlouvu uzavřít.

9. Podle odvolatele smlouva o převodu členství v družstvu by ve smyslu § 230 obchod. zák. měla obsahovat identifikaci účastníků smlouvy a bytového družstva, k němuž se převáděná členská práva a povinnosti (členský podíl) vztahují, určení (rozsahu) převáděných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu (specifikace předmětu převodu), určení, zda jde o převod úplatný, či bezúplatný a v případě úplatnosti převodu rovněž stanovení ceny, nebo způsobu jejího určení. Je tomu tak podle odvolatele proto, že dohoda o převodu členských práv a povinností v družstvu dle § 229 a 230 obchod. zák. není v zákoně upravena jako smluvní typ. Proto je ji nutno považovat za smlouvu nepojmenovanou. Poukázal na § 269 odst. 2 obchod. zák., podle něhož mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako smluvní typ. V tomto ustanovení je stanoven minimální obsah tzv. nepojmenované smlouvy, a pokud by se podle odvolatele smluvní strany nedohodly na takovémto obsahu, jednalo by se o úkon, který je neplatný. V případě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu je podle odvolatele minimálním obsahem dohody, kromě jiných ujednání, také určení, zda jde o převod úplatný, či bezúplatný a v případě úplatnosti převodu rovněž stanovení ceny, nebo způsobu jejího určení.

10. Podle odvolatele sice ve smlouvě v článku II. bylo uvedeno, že se strany při převodu práv a povinností plynoucích z členství v družstvu vzájemně vyrovnaly a že proti sobě neuplatňují a uplatňovat nebudou žádné nároky, avšak z obsahu tohoto prohlášení není podle odvolatele bez dalšího zřejmé, zda se v uvedeném případě jednalo o převod úplatný či bezúplatný. V případě, že šlo o převod úplatný, chybí ujednání o ceně nebo způsobu jejího určení, byť § 230 obchod. zák. písemnou formu dohody o převodu členských práv a povinností nestanoví. Smlouva je tak podle odvolatele absolutně neplatná.

11. Dále odvolatel poukázal na snahu se nezadlužovat. V dané situaci však odvolatel v době uzavření smlouvy věděl, že na koupi družstevního podílu v budoucnu mít bude a zajistil si tak u bratra překlenovací půjčku.

12. Žalovaná navrhla napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit, když závěry soudu I. stupně odpovídají provedenému důkaznímu řízení. Doplnila v tom smyslu, že žalobce respektoval vlastnictví [Anonymizováno], což je zřejmé ze skutečnosti že mu nezaplatil ani výši ceny za podíl v družstvu. Zdůraznila, že [Anonymizováno] byla kupní cena za podíl zaplacena přímo z jeho účtu. Žalobce ani nikdo z jeho okruhu podle žalované nic proti vlastnictví podílu [Anonymizováno] za jeho života ničeho nenamítal a nedomáhal se tohoto podílu ani zápisu do seznamu členů.

13. V průběhu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze žalobce navrhl, aby na straně žalované vstoupilo do řízení [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa].

14. Ježto zákon (o. s. ř.) v § 216 rozšíření okruhu účastníků v odvolacím řízení nepřipouští, odvolací soud návrhu na vstup [Anonymizováno], IČ [IČO], sídlem [adresa] do řízení se nevyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

15. V dalším Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a odvolání žalobce důvodným neshledal, a to především z důvodu nedostatku právního zájmu na žalobcem požadovaném určení.

16. Jak je zřejmé z žalobního návrhu ze dne 3. 5. 2017, žalobce se domáhá určení, že je na základě smlouvy uzavřené s převodcem [Anonymizováno] členem [právnická osoba], a nájemcem bytu číslo [Anonymizováno] v budově čp. [Anonymizováno] na adrese [adresa], když je podle jeho názoru bez významu jím a jeho bratrem [Anonymizováno] uzavřená smlouva ze dne 6. 12. 2000 o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu.

17. Podle právního názoru odvolacího soudu, požadavek existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení podle § 80 o. s. ř. ve znění od 1. 1. 2014, jakož i požadavek na splnění povinnosti tvrdit a dokazovat skutečnosti, z nichž existence naléhavého právního zájmu vyplývá, je v případě určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti.

18. Obecně podle odvolacího soudu žalobce má právní zájem na žádaném určení tehdy, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Ke vzniku žalobcova právního zájmu na určení stačí takové chování žalovaného, jež nasvědčuje jeho úmyslu porušit právo žalobce nebo způsobit mu újmu na jeho právním postavení. Určovací žaloba je tak podle odvolacího soudu především prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než by toto jeho postavení bylo porušeno a jejím cílem je poskytnutí preventivní ochrany.

19. Podmínka naléhavého právního zájmu v případě určovací žaloby nebude podle názoru odvolacího soudu splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu. Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na žádaném určení, žalobu zamítne. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tak samostatným a prvořadým důvodem, pro nějž nemůže určovací žaloba obstát a jenž bez dalšího vede k jejímu zamítnutí.

20. Podle obsahu podání žalobce v posuzovaném případě žalobce spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení v nutnosti pravomocného vyřešení otázky, kdo je a kdo není členem družstva a kdo je nositelem práv a povinností s tím spojených. To za účelem vytvoření pevného právního základu, a to jak pro žalobce, tak pro žalovanou, zejména v souvislosti s navazujícími dalšími soudními spory.

21. Podle právního názoru odvolacího soudu v tomto sporu - objektivně vzato - neskýtá jeho výsledek ani v případě požadovaného určení záruku, že shora uvedené bytové družstvo žalobce nově zapíše do seznamu členů družstva na místo žalované. Je tomu tak proto, neboť družstvo nebylo v projednávané věci účastníkem řízení, přičemž toto řízení není ve smyslu § 2 písm. e) a § 85 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.) vedeno v procesním režimu nesporného řízení o statusových věcech a z tohoto důvodu je v řízení procesně postupováno podle právní úpravy sporného řízení podle o. s. ř. Uvedené z hlediska závaznosti rozsudku o určení členství v družstvu znamená, že v souladu s § 159a odst. 1 a 3 o. s. ř. je uvedený rozsudek závazný pouze pro účastníky řízení a pro všechny orgány.

22. V projednávaném případě rozhodnutí o žalobou žádaném určení (ať již s jakýmkoliv výsledkem) nemůže být závazné pro uvedené družstvo právě z naznačeného důvodu, že družstvo není účastníkem daného řízení. Jestliže proto družstvo neeviduje žalobce jako svého člena, stěží by se mohl žalobce na základě výsledků tohoto řízení, jestliže by byl úspěšný, domáhat práv náležejících pouze členovi družstva, včetně práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

23. S ohledem na shora uvedené učinil odvolací soud pro rozhodnutí významný dílčí závěr, podle něhož podmínka naléhavého právního zájmu na žalobou požadovaném určení není v projednávaném případě splněna. Proto již z tohoto důvodu nemůže žaloba obstát, byť v tomto se právní názor odvolacího soudu odlišoval od názoru soud I. stupně, jenž nepovažoval za významné posuzování otázky účastenství bytového družstva v řízení a shledal právní zájem žalobce na předmětném určení členství.

24. Nad rámec uvedeného odvolací soud konstatuje, že s ohledem na výsledky dokazování provedeného soudem I. stupně v dostatečném rozsahu a správně, neshledává pochybení v závěrech Městského soudu v Praze, podle něhož smlouva o převodu členství v družstvu je platná, [Anonymizováno] byl ke dni úmrtí členem [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa] a žalované, jako jediné dědičce [Anonymizováno] svědčí vlastnické právo k podílu v uvedeném bytovém družstvu. V souladu s tímto závěrem je i správný dílčí závěr soudu I. stupně, že neobstojí argumentace žalobce, mající podporovat jeho názor o neplatnosti smlouvy pro její tvrzené vady nedostatečných náležitostí smlouvy, jakož i pro nedostatek právního jednání smluvních stran, spočívající v nedostatku vůle smluvních stran uzavřít smlouvu. Uvedený právní názor odvolacího soudu, navazující na správné právní závěry soudu I. stupně, vychází ze skutečnosti, že manželství žalobce bylo soudem dne 23. 6. 2000 rozvedeno, že po žalobcově rozvodu převedl předchozí vlastník družstevního podílu [Anonymizováno] dne 16. 10. 2000 na žalobce za úplatu 1 360 000 Kč předmětný podíl v [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa], přičemž sjednaná úplata za převod podílu byla zaplacena [Anonymizováno] z jeho účtu, tedy z jeho prostředků. Dále odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že dne 28. 11. 2000 žalobce uzavřel s bývalou manželkou smlouvu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že dne 6. 12. 2000 žalobce převedl smlouvou o převodu členství v družstvu podíl v [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa] na svého bratra [Anonymizováno] s tím, že podle uvedené smlouvy ze dne 6. 12. 2000 se převodce podílu dohodl s nabyvatelem podílu [Anonymizováno] podle ustanovení o „Finančním vypořádání“ tak, že „strany potvrzují, že se vzájemně při převodu práv a povinností plynoucích z členství vyrovnaly a že proti sobě neuplatňují a uplatňovat nebudou žádné nároky“. Konečně odvolací soud vychází ze skutečnosti, že [Anonymizováno] předložil smlouvu o převodu členství v družstvu [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa], jež ho na základě tohoto právního jednání zapsalo jako člena družstva a uzavřelo s ním dne 1. 9. 2015 smlouvu o užívání družstevního bytu. Následně potom s odstupem času dne 20. 2. 2017 [Anonymizováno] zemřel a druhý účastník smlouvy o převodu členství v družstvu (žalobce) utrpěl devastující zranění centrální nervové soustavy a z tohoto důvodu mu byl ustanoven opatrovník, neboť žalobce není (č.l. 48), zejména schopen právně jednat a pochopit účel a důsledky běžných právních jednání vyjmenovaných v rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] č. j. 50 Nc 525/2018-95 ze dne 5. 2. 2019.

25. Z hlediska formálních náležitostí smlouvy o převodu členství v družstvu ze dne 6. 12. 2000 je zřejmé, že se účastníci smlouvy ([Anonymizováno] a žalobce [Jméno žalobce]), vedle ujednání vymezujícího identifikaci účastníků smlouvy a bytového družstva, k němuž se převáděná členská práva a povinnosti (členský podíl) vztahují a vedle určení rozsahu převáděných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu (specifikace předmětu převodu), dohodli také (a to ústně) na tom, že jde o převod úplatný a sjednali cenu za převod podílu. Ve smlouvě po zaplacení ceny za převod podílu účastníci konstatovali, že se finančně vypořádali.

26. Podle právního názoru odvolacího soudu pro shora uvedený závěr o naplnění všech náležitostí smlouvy o převodu členství v družstvu, zejména pro závěr o existenci ujednání o úplatnosti smlouvy a výši úplaty, není podstatné to, jak byla sjednaná cena za převod podílu uhrazena. Zda bezhotovostně, v hotovosti, nebo formou zápočtu, když ke dni převodu členských práv v družstvu na [Anonymizováno] (ke dni 6. 12. 2000) žalobce [Jméno žalobce] dlužil svému bratrovi (nabyvateli podílu) 1 360 000 Kč, jako částku zaplacenou [Anonymizováno] za předchozí převod podílu od předchozího vlastníka [Anonymizováno], byť ohledně tohoto závazku žalobce tvrdil a prokazoval, že na uvedený závazek 1 360 000 Kč částečně plnil v lednu 2001 bezhotovostně platbou 750 000 Kč a dále platbou 400 000 Kč.

27. V souvislosti s uvedenou úvahou týkající se platnosti smlouvy o převodu členství v družstvu ze dne 6. 12. 2000, učiněnou odvolacím soudem nad rámec primárního závěru o neúspěšnosti žaloby z důvodu nedostatku právního zájmu, odvolací soud konstatuje, že ve shodě se soudem I. stupně neshledává důvodnost argumentace žalobce zpochybňující platnost smlouvy o převodu členství v družstvu ze dne 6. 12. 2000.

28. Ve vztahu k argumentaci odvolatele ohledně nedostatku náležitostí smlouvy o převodu členství v družstvu ze dne 6. 12. 2000 odvolací soud konstatuje, že podle jeho právního názoru, shodnému se soudem I. stupně, uvedená písemná smlouva doplněná ústním ujednáním o výši úplaty za převod členství v družstvu a způsobu vypořádání úplaty, má veškeré náležitosti (identifikaci účastníků smlouvy a bytového družstva, k němuž se převáděná členská práva a povinnosti vztahují, určení převáděných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení, že jde o převod úplatný a stanovení ceny) a názor o její neplatnosti z důvodu nedostatků jejích náležitosti tak neobstojí.

29. Stejně tak neobstojí argumentace odvolatele poukazující ne žalobcem tvrzený nedostatek vůle k uzavření smlouvy, když smlouva měla být uzavírána pouze „na oko“ (simulovaně), aby si tento majetek nenárokovala bývalá manželka žalobce v rámci požadavku na vypořádání po rozvodu.

30. Ve vztahu k uvedené argumentaci odvolací soud konstatuje, že i přes skutečnost, že žalobce založil svoji žalobu na jím uváděných skutečnostech souvisejících s rozvratem jeho manželství, souvisejících se soudním rozhodnutím o rozvodu jeho manželství a souvisejících s ukrýváním majetku před věřitelkou (bývalou manželkou a jeho nynější opatrovnicí), odvolací soud za dané procesní situace (neexistence naléhavého právního zájmu na určení členství v družstvu) nezjišťoval, zda právní jednání popisované žalobcem, (dílem poukazující na účelovost tohoto svého jednání) souviselo s jeho rozvodem a mělo skutečně za cíl znepřístupnit majetek dlužníka jeho věřitelce či dalším věřitelům, nebo zda se ze strany žalobce jedná opět o účelové jednání mající za cíl pouze podpořit žalobní verzi tvrzeného skutku.

31. Založil-li však žalobce své zásadní tvrzení o existenci jím uplatňovaného nároku na členský podíl na svém vylíčení děje opírajícího se o účelovost svého postupu, kdy měl ukrývat majetek před věřitelem a to mu má být podle jeho přesvědčení ku prospěchu, v takovém případě podle právního názoru odvolacího soudu je velmi nesnadné žalobci uvěřit v tom, že i další jeho žalobní tvrzení nejsou z jeho stany rovněž účelová. Zvláště potom za situace, kdy nelze zjistit účel, podrobnosti a důvod postupu žalobce a jeho bratra [Anonymizováno], když oba byli stiženi fatálními zdravotními ataky, v důsledku nichž [Anonymizováno] zemřel a žalobce má natolik poškozenu centrální nervovou soustavu, že mu musel být ustanoven opatrovník.

32. Za této situace, jestliže odvolací soud vycházel pouze z nesporných skutečností, učinil závěr shodný se soudem I. stupně v tom směru, že žalobce po vypořádání se s bývalou manželkou dne 28. 11. 2000 platně převedl smlouvou o převodu členství v družstvu ze dne 6. 12. 2000 na svého bratra [Anonymizováno] družstevní podíl a práva a povinností s ním spojená, jež sám nabyl po rozvodu svého manželství. Je tak zřejmé, že rozvod manželství žalobce a porozvodové vypořádání s předmětnou smlouvou o převodu členství v družstvu ze dne 6. 12. 2000 nemůže souviset. Důvod tohoto převodu je podle právního názoru odvolacího soudu zcela reálný, pochopitelný a logický, když nabyvatel práv v družstvu [Anonymizováno] nesporně před tím poskytl ze svého účtu částku 1 360 000 Kč na koupi tohoto podílu v [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] od jeho předchozího majitele, sjednaného smlouvou ze dne 16. 10. 2000, uzavřenou mezi žalobcem a předchozím vlastníkem tohoto podílu [Anonymizováno]. Jestliže žalobce do 6. 12. 2000, kdy převedl členství v družstvu na svého bratra [Anonymizováno], nevrátil bratrovi jím poskytnutých 1 360 000 Kč, je zcela logické, jestliže uvedený podíl převedl na svého bratra [Anonymizováno]. Ostatně, jak je zřejmé z rozsudku OS [Anonymizováno] P 30/2000-290 ze dne 9. 3. 2009, dlužil žalobce svému bratrovi [Anonymizováno] i další peníze (2 000 000 Kč).

33. Podle právního názoru odvolacího soudu, za daných majetkových převodů mezi jmenovanými bratry, ani pozdější finanční plnění žalobce (ani to nedosahující úrovně [Anonymizováno] nesporně poskytnuté částky 1 360 000 Kč) nezpochybňuje reálné vlastnictví podílu nabyvatelem [Anonymizováno].

34. Jestliže by žalobce skutečně, jak tvrdí, byl vlastníkem uvedeného podílu, nevidí odvolací soud důvod, proč by bratr [Anonymizováno] nepřevedl tento podíl v následujících 17 letech svého života zpět žalobci po té, co vyprchaly okolnosti kolem rozvodu manželství žalobce.

35. Konečně, nikoliv nevýznamná je i skutečnost, že vlastnictví [Anonymizováno] předmětného podílu bylo respektováno i okolím žalobce, když se žalobce ani jeho příbuzní po uzavření smlouvy o převodu podílu dne 6. 12. 2000 a po předložení smlouvy [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] dne 20. 5. 2015 nedomáhali vydání tohoto podílu a žalobce k tomuto kroku přistoupil až žalobou ze dne 3. 5. 2017.

36. Ze všech shora uvedených důvodů je zamítavý rozsudek soudu I. stupně věcně správný. Proto odvolací soud napadený rozsudek postupem podle § 219 o. s. ř. ve výroku II. potvrdil.

37. O nákladech odvolacího řízení bylo, vzhledem k plné úspěšnosti žalované, rozhodnuto ve výroku III. podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšné žalované byla přiznána plná náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 8 228 Kč představovaná náklady na právní zastoupení její advokátkou dle ustanovení § 6, § 7, § 9, § 11 odst. 1 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby její advokátky po 3 100 Kč, k čemu náleží 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč. Advokátce žalované náleží rovněž náhrada za advokátkou odvedenou DPH ve výši 1 428 Kč.

38. Proto bylo rozhodnuto v bodu III. výroku tohoto rozsudku tak, že žalobce je povinen nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech odvolacího řízení částku 8 228 Kč k rukám zástupkyně žalované.

39. Odvolací soud přitom nevyhověl žalobcově návrhu na aplikaci § 150 o. s. ř., kdy v projednávaném případě nečiní náklady o určovací žalobě částku natolik zásadní, že by nemohla být zaplacena procesně neúspěšným účastníkem v zákonem stanovené lhůtě k plnění zvláště za situace, kdy po zpeněžení majetku ze SJM lze předpokládat, že žalobce potřebnými prostředky disponuje. Totéž platí rovněž o případné nedůvodné úvaze o určení delší lhůty k plnění.