o určení neplatnosti rozhodčího nálezu vydaného orgánem účastníka dne 10. dubna 2019, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 155/201965 ze dne 21. května 2020

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. pro nedůvodnost zamítl návrh na prohlášení neplatnosti rozhodčího nálezu odvolacího senátu Sboru rozhodců [právnická osoba] z 10. dubna 2019 vydaného v řízení vedeném pod spisovou značkou SR/15/18 a ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost nahradit účastníkovi [právnická osoba] (dále též [Anonymizováno]) náklady řízení ve výši 7 521 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel, jenž má být v pozici fotbalového trenéra členem účastníka, se měl domáhat po společnosti [právnická osoba] zaplacení částky 290 400 Kč s příslušenstvím coby odměny za výkon funkce trenéra fotbalového mužstva. O důvodnosti jeho návrhu měl rozhodnout prvostupňový orgán [právnická osoba], a to senát Sboru rozhodců [Anonymizováno]. Uvedený orgán spolku rozhodčím nálezem z 2. října 2018 návrhu zcela vyhověl. K odvolání [právnická osoba] však odvolací orgán účastníka (odvolací senát Sboru rozhodců [Anonymizováno]) rozhodčím nálezem z 10. dubna 2019 vydaným v řízení vedeném pod spisovou značkou SR/15/18 prvostupňový rozhodčí nález Sboru rozhodců [Anonymizováno] z 2. října 2018 měl zrušit a návrh navrhovatele zamítnout za současného rozhodnutí o nákladech řízení.

3. Důvodem pro neplatnost rozhodčího nálezu odvolacího senátu Sboru rozhodců [Anonymizováno] z 10. dubna 2019 vydaného v řízení vedeném pod spisovou značkou SR/15/18 (dále zkráceně též rozhodčí nález odvolacího senátu) měla být podle navrhovatele skutečnost, že se vydání napadeného rozhodčího nálezu odvolacího senátu účastnil [Anonymizováno], jenž měl být vzhledem ke svému poměru ke společnosti [Anonymizováno] podjatý, když v letech 2005 až 2015 měl jmenovaný působit v advokátní kanceláři [Anonymizováno], přičemž v této advokátní kanceláři má působit i zástupce společnosti [Anonymizováno]. Navrhovatel odvolacímu senátu Sboru rozhodců [Anonymizováno] vytýkal i to, že podle jeho názoru odvolací senát Sboru rozhodců není oprávněn rozhodovat o vzájemném započítávání pohledávky společnosti [Anonymizováno] za navrhovatelem z titulu tvrzené újmy z nedostatečné péče řádného hospodáře proti vymáhané pohledávce navrhovatele.

4. Soud I. stupně věc posoudil podle § 258 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ) a konstatoval, že napadený rozhodčí nález není rozhodčím nálezem ve smyslu § 40e a násl. zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (z.r.ř.)., když odvolací senát Sboru rozhodců [Anonymizováno] není podle stanov účastníka rozhodčí komisí ve smyslu § 265 NOZ.

5. Předmětný rozhodčí nález odvolacího senátu je přezkoumatelný podle právního názoru soudu I. stupně postupem ve smyslu § 258 a násl. NOZ, přičemž domáhat se určení neplatnosti usnesení uvedeného orgánu spolku lze jen za splnění zákonem stanovených předpokladů, a to (a) navrhovatel je členem spolku nebo osobou mající na požadovaném určení zájem hodný právní ochrany, (b) napadený rozhodčí nález je rozhodnutím orgánu spolku, jehož neplatnosti se již nelze dovolat u orgánů spolku a (c) právo na určení neplatnosti daného rozhodnutí nezaniklo uplynutím lhůty, na kterou bylo omezeno. Tyto předpoklady na straně navrhovatele shledal soud I. stupně naplněnými, když odvolací senát Sboru rozhodců nepřekročil své pravomoci a v tomto senátu nezasedal vyloučený (podjatý) rozhodce.

6. Proti tomuto usnesení se včas odvolal navrhovatel (dále též odvolatel) a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Podle odvolatele soud I. stupně nedostatečným způsobem zhodnotil věc a nesprávně věc právně posoudil, když nevzal v úvahu z jakého právního důvodu jednotlivé strany rozhodčího řízení své nároky uplatňují, když je nutno od sebe odlišovat spory ze vztahu členský klub - trenér, a spory ze vztahu obchodní společnost - člen statutárního orgánu. Zatímco navrhovatel v rámci rozhodčího řízení uplatňuje svoji pohledávku na zaplacení neuhrazené odměny ze smlouvy ve sporu klubu s trenérem podle čl. 17 odst. 7 stanov [Anonymizováno], do působnosti Sboru rozhodců podle odvolatele nespadá rozhodovat o námitce na započtení pohledávky z titulu porušení péče řádného hospodáře ze vztahu obchodní společnosti vůči členovi statutárního orgánu. Sbor rozhodců proto podle odvolatele není oprávněn tuto námitku v rámci rozhodčího řízení posuzovat a zohledňovat. I přesto odvolatel poukázal na jednotlivé své postupy, na základě nichž dovozoval, že se svěřeným majetkem nakládal vždy s péčí řádného hospodáře s tím, že v řízení před odvolacím senátem Sboru rozhodců [Anonymizováno] unesl své břemeno tvrzení i důkazní.

8. Podle odvolatele proces vedoucí k vydání daného rozhodnutí je zatížen vadami, když např. nebyli vyslechnuti rozhodci odvolacího rozhodčího senátu ke skutečnostem, jak probíhal rozhodovací proces v dané věci, tj. kdo vyhotovoval dané rozhodnutí a jak probíhalo o tomto hlasování.

9. V případě [Anonymizováno] podle odvolatele jsou dány důvody k pochybnosti o jeho nepodjatosti, a to zejména s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 3150/2012 ze dne 30. 9. 2014, podle něhož by důvodné pochybnosti o poměru rozhodce z řad advokátů k jinému advokátovi zastupujícímu účastníka rozhodčího řízení mohla vyvolat např. dlouhodobá spolupráce mající povahu určité ekonomické závislosti, např. spolupráce ve společné advokátní kanceláři.

10. Dále odvolatel namítal, že na řízení před Sborem rozhodců účastníka nelze aplikovat ustanovení o. s. ř., zejména v konkrétním případě v otázce započtení a vzájemného návrhu, když rozhodčí senáty Sboru rozhodců [Anonymizováno] postupují v rozhodčím řízení dle čl. 26 odst. 11 a 12 Stanov účastníka a podle § 1 odst. 1 procesního řádu účastníka a nikoliv dle o. s. ř. Zdůraznil, že procesní řád účastníka uplatnění vzájemného návrhu či kompenzační námitky neupravuje. Z toho podle odvolatele správně vycházel prvostupňový rozhodčí orgán účastníka.

11. Podle odvolatele namítal podjatost [Anonymizováno] z důvodu jeho působení v advokátní kanceláři [Anonymizováno] s [Anonymizováno] a nikoliv s [Anonymizováno], jak lze dovozovat z napadeného usnesení. [Anonymizováno] podle odvolatele zastupoval účastníka proti navrhovateli v rozhodčím řízení vedeném před rozhodci Sboru rozhodců účastníka jak v prvním, tak ve druhém stupni a [Anonymizováno], [Anonymizováno] podle odvolatele vzájemně spolupracovali v [Anonymizováno], a to minimálně v časovém období od 31. 12. 2005 do 1. 7. 2015 v postavení zaměstnance, společníka či jednatele. Podle odvolatele je tak aktuální rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 23 Cdo 3150/2012, ze dne 30. 9. 2014, podle něhož by důvodné pochybnosti o poměru rozhodce z řad advokátů k jinému advokátovi zastupujícímu účastníka rozhodčího řízení mohla vyvolat např. dlouhodobá spolupráce mající povahu určité ekonomické závislosti, např. spolupráce ve společné advokátní kanceláři. V této souvislosti soud I. stupně podle odvolatele nevysvětlil, na základě čeho dospěl k závěru, že tři roky po odchodu z advokátní kanceláře lze považovat za dostatečně dlouhou dobu na to, aby předchozí působení v advokátní kanceláři nezakládalo samo o sobě pochybnost o podjatosti ve shora uvedeném smyslu.

12. Konečně podle odvolatele soud I. stupně pochybil, když navrhovateli nezaslal vyjádření účastníka k podanému návrhu před nařízeným jednáním a soud I. stupně chyboval rovněž v případě, kdy nevzal v úvahu skutečnost, že rozhodčí senát Sboru rozhodců účastníka v prvním stupni, jakož i odvolací rozhodčí senát Sboru rozhodců účastníka si nevyžádali účetnictví společnosti [právnická osoba].

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž nařizoval jednání vzhledem k ustanovení § 89 odst. 1 z.ř.s. ve spojení s § 1 odst. 2 z.ř.s. a vzhledem k § 214 odst. 2 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.), dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

14. Z hlediska skutkového odvolací soud vychází z návrhu navrhovatele na zahájení řízení, z něhož je zřejmé, že se navrhovatel domáhal určení neplatnosti rozhodčího nálezu odvolacího senátu Sboru rozhodců [Anonymizováno] z 10. dubna 2019 vydaného v řízení vedeném pod spisovou značkou SR/15/18 pro procesní pochybení odvolacího senátu Sboru rozhodců [Anonymizováno] při projednávání věci, když při projednávání věci a při rozhodování odvolací senát Sboru rozhodců [Anonymizováno] podle navrhovatele jednak překročil své pravomoci při posuzování obrany fotbalového klubu [právnická osoba] připuštěním zápočtu jmenované osoby proti pohledávce navrhovatele a jednak uvedený odvolací senát Sboru rozhodců [Anonymizováno] v rámci předmětné rozhodovací činnosti byl nesprávně obsazen, neboť v něm měl zasedat vyloučený (podjatý) rozhodce [Anonymizováno], jenž měl spolupracovat se zástupcem společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jejich spolupráce se měla uskutečňovat v [Anonymizováno] minimálně v časovém období 31. 12. 2005 do 1. 7. 2015, kdy oba působili v [Anonymizováno] ať v postavení zaměstnance, společníka či jednatele.

15. Dále odvolací soud vycházel z předmětného rozhodčího nálezu odvolacího senátu Sboru rozhodců [Anonymizováno] ze dne 10. dubna 2019, přičemž shodně se soudem I. stupně odvolací soud nepochyboval o tom, že odvolací senát Sboru rozhodců [Anonymizováno] v průběhu předmětného projednávání uvedené věci byl obsazen tak, že členy nyli [Anonymizováno], v postavení předsedy a dále [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v postavení členů senátu. Odvolací soud nemá důvodu nevěřit navrhovateli v tom, že [Anonymizováno] působil v letech 2005 až 2015 v advokátní kanceláři [Anonymizováno]., a to společně s [Anonymizováno].

16. Odvolací soud rovněž nemá důvodu pochybovat o pravdivosti tvrzení navrhovatele, majícího oporu v uvedeném rozhodčím nálezu odvolacího senátu Sboru rozhodců [Anonymizováno] z 10. dubna 2019, že neuspěl s vymáháním svého nároku na zaplacení odměny trenéra ve výši 290 400 Kč, když společnost [právnická osoba] proti jeho nároku započetla část své pohledávky v rozsahu vymáhaného nároku, když celková pohledávka uvedené společnosti přesahovala navrhovatelem vymáhanou částku.

17. Odvolací soud z hlediska právního vycházel z § 265 NOZ, jakož i z § 267 NOZ a konstatoval shodně se soudem I. stupně, že na projednávanou věc nelze aplikovat zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen z.r.ř.), což ostatně nebylo ani předmětem argumentace odvolatele. Návrh na zahájení řízení byl tak navrhovatelem podán správně v souladu s § 258 a násl. NOZ na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, přičemž se odvolací soud ztotožnil i s právním názorem a argumentací soudu I. stupně ohledně toho, že návrhu nelze vyhovět pro jeho nedůvodnost.

18. Ve shora uvedené otázce tvrzeného porušení zákona (procesních předpisů účastníka - procesního řádu [Anonymizováno]) uvedeným orgánem účastníka v rámci jeho rozhodování odvolací soud vychází z právního názoru přihlížejícímu k autonomii vůle orgánů spolku a k nutnosti zvažovat proporcionalitu zásahu státu do spolkového života samosprávné právnické osoby s tím, že soud může podle odvolacího soudu přikročit k revizi rozhodnutí orgánu spolku z důvodu jeho procesního postupu v projednávání záležitostí členů spolku a z důvodu posuzování důkazů prováděných orgánem spolku v rámci jeho rozhodovací činnosti pouze za situace extrémního vybočení orgánů spolku při jeho rozhodování z mezí logických úvah a přiměřené aplikovaných obecných pravidel férovosti řízení, dokazování a hodnocení důkazů upravených v civilních předpisech (zejména § 120 a násl. o. s. ř.).

19. V projednávaném případě sporu o možnost zápočtu proti navrhovatelem uplatňované pohledávce v řízení před orgánem spolku odvolací soud shodně se soudem I. stupně a s argumentací odvolacího senátu Sboru rozhodců [Anonymizováno] považuje za správné, férové, logické a v souladu se stanovami [Anonymizováno] a s dobrými mravy, jestliže uvedený orgán nepřiznal navrhovateli nárok na výplatu smluvního plnění proti jinému členu spolku (vůči fotbalovému klubu [právnická osoba]), jestliže v průběhu řízení před orgánem spolku zjistil, že uvedená právnická osoba ([právnická osoba]) má naopak vůči navrhovateli a jeho nároku svůj nárok přesahující vymáhanou částka a svůj nárok vůči navrhovateli uplatňuje. Nepřiznání nároku navrhovateli orgánem spolku není zjevně v rozporu se zákonem a se stanovami [Anonymizováno]. Podle právního názoru odvolacího soudu si odvolací senát Sboru rozhodců [Anonymizováno] jako orgán nikoliv soudní a nikoliv rozhodčí podle z.r.ř. mohl na základě dokazování před ním provedeném předběžně vyřešit i otázku, ohledně níž by v případě jejího samostatného řešení nebyl v souladu s vlastním procesním předpisem příslušný. Ostatně závěry orgánu uvedeného specifického spolku působí pouze dovnitř spolku a tyto závěry nejsou vykonatelné v rámci zákony upraveného výkonu rozhodnutí a nepředstavují překážku pro soudní řízení.

20. Stejně tak odvolací soud neshledal rozpor s ustanovením zákona a stanov účastníka v případě účasti na předmětném rozhodování odvolacího senátu Sboru rozhodců [Anonymizováno], jestliže se na něm podílel v uvedeném orgánu spolku [Anonymizováno], jenž působil v letech 2005 až 2015 v advokátní kanceláři [Anonymizováno]., a to společně s [Anonymizováno], zástupcem fotbalového klubu [Anonymizováno]. Je tomu tak proto, že i podle právního názoru odvolacího soudu nemůže společné působení dvou advokátu v jedné advokátní kanceláři na trvalo vyloučit účast jednoho z bývalých společných advokátů z rozhodování případů v rámci uvedeného orgánu spolku v případě, že druhý bývalý společný advokát zastupuje některou stranu v řízení před orgánem spolku. Pro ten případ odvolací soud zastává právní názor obdobný názoru soudu I. stupně, podle něhož představuje více než tříletá doba, jež uplynula od odchodu jednoho z dvojice advokátů z bývalé společné advokátní kanceláře, dostatečný odstup umožňující nestranně rozhodovat v rámci orgánu spolku o záležitostech člena spolku, jehož zastupuje bývalý advokát společné advokátní kanceláře.

21. Ze všech shora uvedených důvodů ani Vrchní soud v Praze neshledal důvod pro vyslovení neplatnosti navrhovatelem uvedeného rozhodnutí shora označeného orgánů spolku, Proto odvolací soud věcně správné rozhodnutí soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. O nákladech tohoto odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. s přihlédnutím ke skutečnosti, že účastníkovi v průběhu odvolacího řízení žádné náklady řízení nevznikly.