o návrhu na ustanovení opatrovníka právnické osobě, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 71 Cm 41/2020-14 ze dne 16. listopadu 2020

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně rozhodl o návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osobě (účastníkovi) podle § 486 odst. 1 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ) z důvodu § 165 odst. 1 NOZ ve spojení s § 713 zákona č. 90/2012 Sb. (ZOK) tak, že návrh zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatel domáhal, jmenování účastníku opatrovníka zejména za účelem správy následujících záležitostí:

přípravy a podání návrhu na vklad zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu k nemovitostem v zastoupení [právnická osoba] dle Zmluvy o zriadení záložného práva k nehnutelnosti (zástavní smlouvy) uzavřené dne 26. 3. 2013 mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno]; zastupování [právnická osoba] v souvisejícím správním řízení o vkladu zástavního práva k nemovitostem do katastru nemovitostí a případném soudním řízení; přípravy a podání návrhu na změnu zástavního věřitele z [právnická osoba], jako postupitele, na [právnická osoba]., jako postupníka, příslušnému katastrálnímu úřadu ve vztahu k nemovitostem, které tvoří zástavu dle Zmluvy o zriadení záložného práva k nehnutelnosti (zástavní smlouvy) uzavřené dne 26. 3. 2013 mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno], a to jmenovitě [Anonymizováno], advokáta, sídlem [adresa].

3. Důvodem mělo být, že účastník řízení měl uzavřít dne 26. 3. 2013 v pozici věřitele se společností [právnická osoba]., IČ [IČO] jakožto dlužníkem, smlouvu o úvěru č. 512941023 s úvěrem ve výši 250 000 000 Kč, přičemž tato pohledávka měla být dle ujednání smluvních stran zajištěna zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví společnosti [Anonymizováno], se sídlem ve [Anonymizováno]. Návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí ke zřízení zástavního práva ve smyslu zástavní smlouvy však podle navrhovatele nebyl úspěšný pro chybné označení jedné z nemovitostí. Následně potom podle navrhovatele mělo být usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 12. 2013, č. j. MSPH 98 INS 36628/2013-A-ll rozhodnuto soudem o úpadku účastníka a na jeho majetek měl být prohlášen konkurs za současného ustanovení insolvenčního správce. Pohledávka z úvěrové smlouvy měla být v rámci insolvenčního řízení postoupena insolvenčním správcem na společnosti [právnická osoba]. a následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 5. 2015 ji měla společností [právnická osoba]. postoupit navrhovateli. Vše za situace, kdy zástavní smlouva nebyla ani jednou z původních smluvních stran vypovězena a je i nadále platnou a účinnou zástavní smlouvou k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy za dlužníkem společností [Anonymizováno], když smluvní strany jsou podle navrhovatele zástavní smlouvou i nadále vázány. Dle návrhu na zahájení řízení, v souladu se slovenským zákonem č. 162/1995 Zb. o Katastri nehnutel’ností a o zápise vlastnických práv k nehnutelnostiam (katastrálny zákon) může podat návrh na vklad pouze účastník právního vztahu, jenž má být zapsán, tedy [právnická osoba], případně [Anonymizováno]

4. Soud I. stupně dále vycházel ze skutečnosti, že podle insolvenční správkyně účastníka [Anonymizováno] není osobou, jež by měla dispoziční oprávnění k jednáním, jež jsou předmětem návrhu a jsou blíže vymezena v návrhu navrhovatele, přičemž na druhé straně likvidátor je podle navrhovatele oprávněn za dlužníka jednat, nejde-li o dispoziční oprávnění svěřené insolvenční správkyni, o což v daném případě podle insolvenční správkyně nejde a nejsou tak dány podmínky k vyhovění návrhu.

5. Soud I. stupně návrh posoudil zejména podle § 70 a § 245 insolvenčního zákona, jakož i podle § 165 odst. 1 NOZ a konstatoval, že jmenování opatrovníka v daném případě není na místě, neboť účastník řízení v konkursu má ustanoveného insolvenčního správce a zároveň pak má stále jmenovaného likvidátora a není důvodu, aby do řízení vstupoval ještě někdo třetí, jenž by za účastníka jednal, když navíc podle soudu I. stupně není jednoznačně osvědčen ani právní zájem navrhovatele na ustanovení opatrovníka, neboť se v daném případě jedná pouze o věřitele z titulu postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy a nikoli o člena korporace.

6. Proti tomuto usnesení se odvolal v zákonem stanovené lhůtě navrhovatel (odvolatel) a domáhal se jeho změny tak, aby byl účastníkovi jmenován opatrovník. Zdůraznil, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť není žádná osoba oprávněná jednat za účastníka ve věci vypořádání práv a povinností účastníka, jakožto původní smluvní strany zástavní smlouvy - původního zástavního věřitele.

7. Odvolatel dále vyjádřil pochybnost v tom směru, zda jím požadovaná součinnost ze strany účastníka patří do působnosti likvidátora této právnické osoby, když likvidátor je orgánem sui generis, jehož působnost je omezena toliko na záležitosti, jež jsou nutné pro naplnění účelu likvidace. Rozsah jeho jednatelského oprávnění je tudíž omezený proti běžnému statutárnímu orgánu právnické osoby. Navíc, i kdyby se vypořádání závazku z uzavřené ale dosud nezavkladované zástavní smlouvy týkalo likvidace účastníka, potom by podle odvolatele došlo ze zákona k přerušení její likvidace. Podle odvolatele požadovaná součinnost náleží nadále do působnosti představenstva, jež aktuálně není řádně obsazeno. Na uvedené podle právního názoru odvolatele nemá vliv ani prohlášený a aktuálně probíhající konkurs na majetek účastníka a požadovaná součinnost nebude mít vliv na rozsah majetkové podstaty účastníka ani na míru uspokojení pohledávek jeho věřitelů, když se týká zástavy ve vlastnictví třetí osoby, jež podle odvolatele tvoří předmět zajištění pohledávky navrhovatele. Odvolatel dále poukázal na stanovisko likvidátora, podle něhož k nakládání s majetkovou podstatou je oprávněn insolvenční správce. Za tohoto stavu věci jsou dle názoru odvolatele splněny podmínky pro jmenování opatrovníka účastníkovi ve smyslu § 165 odst. 1 NOZ, když účastník nemá řádně zvolené představenstvo a likvidátor i insolvenční správce požadovanou součinnost odmítají poskytnout s poukazem na to, že tato věc nespadá do jejich působnosti. Navrhovatel přitom má současně právní zájem na jmenování opatrovníka účastníkovi, neboť není nikdo, kdo by za účastníka učinil právní jednání směřující k zápisu zástavního práva dle již uzavřené zástavní smlouvy a kdo by následné změny v osobě zástavního věřitele navrhl vyznačit do katastru nemovitostí.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž nařizoval jednání, vzhledem k ustanovení § 89 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 z.ř.s. a vzhledem k § 214 odst. 2 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.) a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

9. Předně odvolací soud konstatuje, že na straně navrhovatele je dán právní zájem na jmenování opatrovníka účastníkovi tak, aby mohlo dojít k nápravě pochybení, k němuž došlo v rámci řízení před katastrálním úřadem a v důsledku něhož nenašlo k naplnění ujednání o zajištění předmětného závazku zástavou, když nápravy lze dosáhnout pouze za součinnosti osoby oprávněné za účastníka jednat v této věci, netýkající se majetkové podstaty dlužníka.

10. Jak je zřejmé z obsahu spisu a z podání navrhovatele, účastník je v likvidaci a z důvodu svého úpadku ve smyslu zák. č. 182/2006 byl na jeho majetek dne 23. 12. 2013 prohlášen konkurs. Odvolací soud rovněž vychází ze skutečnosti, že v minulosti měl mít účastník pohledávku z úvěrové smlouvy za společností [právnická osoba]. ve výši 250 000 000 Kč, jež měla být zajištěna zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví [Anonymizováno] Pro administrativní vady návrhu na vklad zástavního práva k nemovitostem se však vklad zástavního práva do katastru nemovitostí doposud neuskutečnil. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že insolvenční správce účastníka měl v minulosti postoupit uvedenou úvěrovou pohledávku na společnost [právnická osoba]. a tento věřitel v rámci svého předmětu podnikání měl dále pohledávku postoupit na navrhovatele. Nynější věřitel má proto podle svých vyjádření snahu činit právní kroky k tomu, aby v případě jím vlastněné uvedené pohledávky bylo dokončeno novým bezchybným návrhem na vklad její zajištění v souladu s úvěrovou smlouvou a v souladu se zástavní smlouvou, přičemž za tím účelem, vyžadujícím právní jednání účastníka v likvidaci a současně i v konkursu, by měl účastník jednat. Podle právního názoru navrhovatele však neexistuje na straně účastníka osoba, jež by právní jednání v uvedeném směru mohla za účastníka učinit.

11. Z hlediska právního odvolací soud vychází z § 486 NOZ, z něhož je zřejmé, že soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.

12. Odvolací soud vychází dále z právního názoru, že ve smyslu § 187 a násl. NOZ ve spojení se zák. č. 87/1995 Sb. též v případě spořitelního úvěrového družstva je smyslem likvidace především vypořádání majetkových poměrů právnické osoby po jejím zrušení (jestliže má právnická osoba posléze zaniknout), přičemž likvidaci je podle právního názoru odvolacího soudu nutno chápat jako mimosoudní urovnání majetkových poměrů zrušené právnické osoby v širším slova smyslu, Likvidace tak představuje určitou přechodnou fázi, v níž právnická osoba stále existuje, avšak neplní svůj původní účel, nýbrž cíleně směřuje ke svému zániku, byť podle odvolacího soudu likvidace umožňuje v určitém smyslu pokračovat v aktivitách zrušené a zanikající právnické osoby např. v činnostech dovolujících zachovat nehmotné myšlenkové bohatství, jež bylo se zrušenou právnickou osobou spojeno.

13. Jestliže je po zpeněžení majetku právnické osoby (je přitom jedno, zda se tak dělo v rámci likvidace nebo v rámci konkursu) nutno opakovaně činit některá související právní jednání nemající již dopady do majetkové sféry likvidované právnické osoby, jakož i z důvodu, že se např. tato právní jednání nepodařila dovést do konce při předchozím zpeněžování majetku, nebo jestliže některá právní jednání související se zpeněžováním majetku byla opomenuta, je k nápravě tohoto nepochybně oprávněn likvidátor dlužníka, byť tato právní jednání nemají bezprostřední vliv na hodnotu majetku právnické osoby a na jeho budoucí zpeněžování, avšak v širším slova smyslu tato právní jednání souvisí s procesem naplňováním smluv týkajících se v minulosti provedeného zpeněžování majetku likvidované právnické osoby. Je tomu tak podle právního názoru odvolacího soudu, protože i v průběhu konkursu ve smyslu § 70 zák. č. 182/2006 likvidátor vykonává v insolvenčním řízení v součinnosti s insolvenčním správcem svoji působnost v rozsahu, v jakém tato působnost nepřešla na insolvenčního správce ve smyslu § 246 a násl. zák. č. 182/2006. To souvisí se skutečností, že v souladu s § 193 NOZ likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu již okamžikem svého povolání příslušným orgánem právnické osoby, když likvidátor následně činí sám nebo později po zjištění úpadku společnosti, ve spolupráci s insolvenčním správcem, vše potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, přičemž podle odvolacího soudu nejde o pokračování v provozu obchodního závodu.

14. Na základě uvedeného odvolací soud konstatuje, že obsah spisu svědčí o skutečnosti, že v projednávaném případě účastník v minulosti měl postoupit svoji pohledávku z úvěrové smlouvy za společností [právnická osoba]., jež měla být zajištěna zástavou podle související zástavní smlouvy, na třetí osobu (na společnost [právnická osoba].), jež ve stejném rozsahu měla pohledávku převést na navrhovatele. V této souvislosti proto navrhovatel v souladu se svým právním názorem požaduje po účastníkovi, aby učinil právní jednání k nápravě právních poměrů souvisejících se zástavou a vyplývajících ze zástavní smlouvy zajišťující splnění povinností z navrhovatelem nabyté úvěrové smlouvy.

15. Jestliže navrhovatelem požadované jednání účastníka nemá vliv na majetkovou sféru účastníka, zastává odvolací soud právní názor, podle něhož k požadovanému právnímu jednání je ve smyslu shora uvedených ustanovení zákona oprávněn likvidátor v rámci své působnosti a oprávnění činit právní jednání v pozici statutárního orgánu účastníka. Je tomu tak proto, že likvidátor účastníka v konkursu v součinnosti s insolvenčním správcem činí vše potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, byť s tímto majetkem nenakládá a nejedná se o pokračování v provozu obchodního závodu.

16. Se shora uvedenými právními názory odvolacího soudu souvisí další dílčí závěr odvolacího soudu, podle něhož za daného stavu věci nejsou dány podmínky pro ustanovení hmotněprávního opatrovníka účastníkovi. Důvodem pro ustanovení opatrovníka účastníkovi není ani skutečnost, že likvidátor má být podle navrhovatele v uvedeném směru doposud pasivní, když je očekáváno, že by opatrovník ustanovený pouze za účelem činění právních jednání ve shora uvedeném směru musel v tomto směru jednat a naopak by nemusel být k jednání nucen likvidátor . Tímto ovšem není dotčeno právo věřitele na základě jemu postoupené pohledávky domáhat se jednání směřujících k nápravě vad předchozích právních jednání a směřujících ke vzniku zástavního práva předpokládaných smlouvami do jejichž práv a závazků měl navrhovatel vstoupit.

17. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. O náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem odvolací soud rozhodl podle § 23 z.ř.s.