o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání účastníka 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2020 č. j. 2 Nc 1302/2020-16,

1. Navrhovatelé se společným návrhem ze dne 25. 9. 2020 domáhali nařízení předběžného opatření ze dne 25. září 2020 ve znění: „[právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], se ukládá zdržet se toho, aby přímo či prostřednictvím svého zástupce zastupovala 2. účastníka [právnická osoba] jako jeho jednatel.“

2. Soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl (výrok I.) a výrokem II. uložil navrhovatelům povinnost zaplatit společně a nerozdílně zaplatit soudní poplatek za podaný návrh ve výši 1 000 Kč.

3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelé se podáním datovaným dnem 9. 9. 2020 domáhali vydání předběžného opatření, kterému bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2020, č. j. 2 Nc 1296/2020-16 vyhověno a účastníku 1. [Anonymizováno] bylo uloženo zdržet se toho, aby rozhodoval jako jediný společník 2. účastníka [právnická osoba] v působnosti jeho valné hromady, a zdržet se toho, aby přímo či prostřednictvím svého zástupce zastupoval 2. účastníka [právnická osoba] jako jeho jednatel (dále také jen „nařízené předběžné opatření“). Navrhovatelé uvedli, že dvěma smlouvami o bezúplatném převodu (darování) „obchodního“ podílu ve společnosti [právnická osoba] ze dne 29. 2. 2016 převedl účastník 1. [Anonymizováno] na každého z navrhovatelů 50% „obchodního“ podílu ve společnosti účastníka č. 2 [právnická osoba], kterému odpovídal peněžitý vklad do základního kapitálu společnosti ve výši 50 %, tj. ve výši 2 800 000 Kč. Navrhovatelé byli vlastníky účastníka č. 2 [právnická osoba], každý ve výši 50% se splaceným vkladem ve výši 2 800 000 Kč. Navrhovatelům byly doručeny přípisy účastníka č. 1 [Anonymizováno] ze dne 9. 4. 2020 označené jako Odvolání daru pro nevděk (dále jen „odvolání daru“), kterými proběhl „pokus účastníka č. 1 [Anonymizováno] o neoprávněné převzetí účastníka č. 2 [právnická osoba] formou odvolání daru“, kdy odvolanými dary měly být výše specifikované „obchodní“ podíly obou navrhovatelů. Na tento přípis reagovali oba navrhovatelé sdělením ze dne 22. 4. 2020, ve kterých vyjádřili svůj nesouhlas s odvoláním daru a důvody, pro které takto bylo účastníkem č. 1 učiněno. Reakcí navrhovatelů byla založena spornost ohledně platnosti (důvodnosti) odvolání daru. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že odvolání daru učiněné účastníkem č. 1 [Anonymizováno] je třeba pro formální nedostatky považovat za zdánlivé a z důvodu absence zákonných důvodů za neplatné. Účastník č. 1 [Anonymizováno] se tedy tímto „nejednáním“ nemohl opětovně stát vlastníkem obchodních podílů ve společnosti [právnická osoba], tj. účastníka č. 2, a jedinými vlastníky těchto podílů jsou nadále navrhovatelé. I přesto, na základě notářského zápisu ze dne 16. 9. 2020, sp.zn Nz 570/2020, sepsaného jménem [Anonymizováno], notářky v [Anonymizováno], notářským kandidátem [Anonymizováno] (dále jen „notářský zápis“), byl zejména z důvodu tvrzeného odvolání daru [Anonymizováno], proveden zápis [Anonymizováno] jako jediného společníka 2. účastníka [právnická osoba], tj. vlastníka obchodního podílu o velikosti 100% na základním kapitálu 2. účastníka [právnická osoba]. v celkové výši 5 600 000 Kč. Dále byl na základě stejného notářského zápisu proveden zápis společnosti [právnická osoba], zastoupené při výkonu funkce [Anonymizováno], jako jednatele 2. účastníka [právnická osoba], a došlo k odvolání navrhovatelů jakožto dosavadních jednatelů. Zápis v obchodním rejstříku s uvedenými změnami byl proveden v souladu s notářským zápisem. Na právní jednání [Anonymizováno] spočívající v uzavření notářského zápisu, ve kterém vystupuje jako společník 2. účastníka [právnická osoba] a z tohoto domnělého titulu činí rozhodnutí v působnosti valné hromady, považovat za absolutně neplatné s ohledem na nařízené předběžné opatření. Nařízené předběžné opatření se dostalo do dispoziční sféry [Anonymizováno] dne 15. 9. 2020, kdy bylo dodáno do jeho datové schránky, tedy doručeno. I přes nařízené předběžné opatření, s nímž byl [Anonymizováno] obeznámen, rozhodnutí jediného společníka formou notářského zápisu přijal a navrhovatele tímto rozhodnutím z funkce jednatelů odvolal a zároveň zvolil jednatele nového. Snaze mařit předběžné opatření nasvědčuje také fakt, že novým rozhodnutím jediného společníka v působnosti valné hromady učiněným skrze notářský zápis [Anonymizováno] nejmenoval sebe jako jednatele, ale třetí osobu - společnost [právnická osoba], vůči které nařízené předběžné opatření nesměřuje. Jedná se o zcela účelové obcházení nařízeného předběžného opatření, když oprávněnou osobou za nového jednatele, společnost [právnická osoba], jedná opět a zase [Anonymizováno]. Již tento samotný fakt objektivizuje důvodnost a nutnost vydání nového předběžného opatření, kterým bude rozšířen okruh povinných osob, kterým bude uložen zákaz, aby přímo či prostřednictvím svého zástupce zastupovali 2. účastníka [právnická osoba] jako jeho jednatel, neboť existuje potřeba zatímní úpravy účastníků. Navrhovatelé dále popsali, jaké další úkony učinil účastník č. 1 [Anonymizováno] po nařízeném předběžném opatření, tedy celou řadu dalších úkonů, kterými poškozuje jednak účastníka č. 2. [právnická osoba]., jednak společnosti majetkově a personálně propojené s touto společností, resp. společnosti, jejichž společníkem je účastník 2. [právnická osoba].

4. Dále soud prvního stupně uvedl, že návrh na nařízení předběžného opatření je důvodný. Nařízeným předběžným opatřením ze dne 14. 9. 2020 byla účastníku 1. [Anonymizováno] uložena povinnost zdržet se toho, aby rozhodoval jako jediný společník účastníka 2. [právnická osoba] v působnosti jeho valné hromady a zdržel se toho, aby přímo či prostřednictvím svého zástupce zastupoval účastníka 2. [právnická osoba] jako jednatel této společnosti. Účastník 1. [Anonymizováno] učinil dne 16. 9. 2020 rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady účastníka 2. [právnická osoba], kterým odvolal oba navrhovatele z funkcí jednatele účastníka 2. [právnická osoba] a jmenoval jednatelem této společnosti společnost [právnická osoba]. Účastník 1. [Anonymizováno] učinil přesně takové jednání, které mu bylo zakázáno přijmout na základě nařízeného předběžného opatření (povinnost zdržet se toho, aby rozhodoval jako jediný společník účastníka 2. [právnická osoba] v působnosti jeho valné hromady). Dále soud pokračoval, že „Pokud byla tedy účastníkovi 1. [Anonymizováno] nařízeným předběžným opatřením uložena povinnost zdržet se jednání za účastníka 2. [právnická osoba], přičemž účastník 1. [Anonymizováno] za tuto společnost jedná, resp. na základě notářského zápisu dosáhl toho, že v podstatě obešel povinnosti uložené nařízeným předběžným opatřením (přestože vykonatelnosti nabylo předběžné opatření až dne 23. 9. 2020), soud dovodil, že v daném případě je namístě uložení stejné povinnosti, jaká byla uložena nařízeným předběžným opatřením, také společnosti [právnická osoba], novému jednateli účastníka 2. [právnická osoba], neboť v opačném případě by nařízené předběžné opatření zcela ztratilo smysl.“ A konečně soud prvního stupně svoji úvahu uzavřel, když uvedl, že „Pokud by soud návrhu navrhovatelů nevyhověl, jednal by účastník 1. [Anonymizováno] za účastníka 2. [právnická osoba] prostřednictvím nového jednatele společnosti [právnická osoba], jejíž je statutárním ředitelem se samostatným jednatelským oprávněním, čímž by povinnost uložená nařízeným předběžným opatřením ztratila opodstatnění.“ Proto soud prvního stupně uložil soud společnosti [právnická osoba] povinnosti uvedenou ve výroku I. s tím, že o povinnosti podat příslušnou žalobu k soudu již bylo rozhodnuto v nařízeném předběžném opatření, proto by takové uložení povinnosti bylo nadbytečné.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník 1) včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Neoznačení společnosti [Anonymizováno] jako účastníka řízení, resp. že rozhodnutí nebylo vydáno za její účasti jakožto dotčené osoby, tedy není možné ji uložit povinnost v napadeném usnesení.

2) Neurčitost a nesrozumitelnost výroku napadeného usnesení.

3) Omezení jednatelského oprávnění společnosti [právnická osoba]. nepřiměřeným způsobem, když takový zásah není podpořen osvědčenými skutečnostmi uvedenými v usnesení.

4) Nařízené předběžné opatření bylo vydáno za zcela jiného stavu zapsaného v obchodním rejstříku a soud prvního stupně vyšel ze závěrů učiněných nařízeném předběžném opatření, aniž by si sám učinil závěr vlastní.

5) Odvolání daru není aktem zdánlivým (nicotným), tudíž vyvolal účinky odvolání daru (poukázáno na judikaturu Nejvyššího soudu - např. rozsudek sp.zn. 33 Cdo 2158/2019 či 33 Cdo 3001/2009) a je na navrhovatelích, aby se nyní žalobou domáhali určení vlastnického práva

Navrhli, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že návrh zamítne.

6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Dle § 75c odst. 1 o. s. ř. … předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Dle § 75c odst. 4 o. s. ř. je pro předběžné opatření rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

8. V daném případě se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření před zahájením řízení a přichází v úvahu jen nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků.

9. Na rozdíl od soudu prvního stupně má odvolací soud za to, že důvody, které shledal soud prvního stupně pro nařízení předběžného opatření, nebyly v době jeho rozhodování dány. Soud prvního stupně vyšel při nařízení předmětného předběžného opatření z toho, že účastník 1. [Anonymizováno] „v podstatě obešel povinnosti uložené nařízeným předběžným opatřením (přestože vykonatelnosti nabylo předběžné opatření až dne 23. 9. 2020), … je namístě uložení stejné povinnosti, jaká byla uložena nařízeným předběžným opatřením, také společnosti [právnická osoba], novému jednateli účastníka 2. [právnická osoba], neboť v opačném případě by nařízené předběžné opatření zcela ztratilo smysl.“ Takový závěr soudu prvního stupně odporuje zjištěním samotného soudu prvního stupně uvedeným v jeho usnesení. Z potvrzení o doručení do datové schránky vyplývá, že nařízené předběžné opatření bylo účastníku 1. [Anonymizováno] do datové schránky sice dodáno již dne 15. 9. 2020, doručeno mu však bylo až dne 23. 9. 2020. Právně relevantním pro posouzení porušení či neporušení povinnosti uložené nařízeným předběžným opatřením je pouze okamžik doručení, nikoliv dodání do datové schránky - viz § 76d o. s. ř. ve spojení s § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., dle něhož dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Tím pádem se nařízené předběžné opatření stalo vůči účastníku 1. dle § 76d o. s. ř. vykonatelným až jeho doručením dne 23. 9. 2020, jak ostatně uvedl správně soud prvního stupně. Rozhodl-li tedy účastník 1. [Anonymizováno] jako jediný společník účastníka 2. v působnosti valné hromady (maje za to, že se v důsledku odstoupení od darovacích smluv stal opět jediným společníkem) dne 16. 9. 2020, nemohl porušit ani obcházet nařízené předběžné opatření, protože mu v této době nebylo doručeno, tudíž vůči němu nebylo ani vykonatelné (do doby jeho doručení, jež bylo současně okamžikem jeho vykonatelnosti, nemohlo vůči němu vyvolat žádné právní účinky). Tento důvod pro nařízení předběžného opatření shledaný soudem prvního stupně tedy dán nebyl.

10. Další (tj. zbývající) argumentace soudu prvního stupně pro nařízení předběžného opatření zněla, že „Pokud by soud návrhu navrhovatelů nevyhověl, jednal by účastník 1. [Anonymizováno] za účastníka 2. [právnická osoba] prostřednictvím nového jednatele společnosti [právnická osoba], jejíž je statutárním ředitelem se samostatným jednatelským oprávněním, čímž by povinnost uložená nařízeným předběžným opatřením ztratila opodstatnění.“ Tato argumentace však neměla oporu ve skutkovém stavu v době rozhodnutí soudu prvního stupně. Soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením, jímž nařídil předběžné opatření dne 30. září 2020. Dle výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 20377, účastníku 1. - [Anonymizováno] zanikla funkce statutárního ředitele obchodní společnosti [Jméno advokátky C]. ke dni 29. září 2020 (jehož ve funkci statutárního ředitele od 29. září 2020 nahradil [Anonymizováno]). Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně nebyl účastník 1 - [Anonymizováno] ve funkci statutárního ředitele společnosti [Anonymizováno] - jednatele účastníka 2. - společnosti [právnická osoba]. Neplatil tudíž argument soudu, že kdyby nevyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření, jednal by účastník 1. [Anonymizováno] za účastníka 2. [právnická osoba]. prostřednictvím nového jednatele společnosti [právnická osoba], jejíž je statutárním ředitelem, čímž by povinnost uložená nařízeným předběžným opatřením ztratila opodstatnění. Ani tento důvod pro nařízení předběžného opatření shledaný soudem prvního stupně tedy nebyl dán.

11. Konstatovat lze i to, že obecně není žádoucí, aby v důsledku soudního rozhodnutí došlo k situaci, kdy by společnost nemohla být zastupována svým statutárním orgánem (jednatelem v případě s.r.o.) a jednat tak navenek. Tím by nedošlo k zatímní úpravě poměrů účastníků řízení, ale k paralyzaci společnosti.

12. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že navrženému předběžnému opatření nelze vyhovět. Postupoval proto podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. a napadené usnesení ve výroku I. změnil tak, že se návrh na vydání předběžného opatření v navrženém znění zamítá a ve výroku II. tak, že uložil poplatkovou povinnost každému z navrhovatelů samostatně, neboť nejsou v postavení nerozlučných společníků, ale samostatných.