o neplatnost rozhodnutí shromáždění účastníka ze dne 20. 7. 2017, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 190/2017-445 ze dne 26. června 2020

1. Shora uvedeným usnesením Krajsky soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním účastníka (dále též SVJ) konaným dne 20. 7. 2017 ohledně volby členů výboru a ve výroku II. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 342 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatelka domáhala návrhem na zahájení řízení vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním účastníka konaným dne 20. 7. 2017 ohledně volby členů výboru, když shromáždění na den 20. 7. 2017 podle navrhovatelky svolala [Anonymizováno], jež k tomu nebyla oprávněna vzhledem k zániku její funkce uplynutím funkčního období výboru a v minulosti si rovněž podle navrhovatelky neplnila řádně funkci ve výboru SVJ přičemž se podle navrhovatelky dne 20. 7. 2017 konalo zasedání shromáždění SVJ, jež z uvedeného důvodu neplatného svolání neplatně zvolilo nový výbor účastníka. Podle návrhu na zahájení řízení se shromáždění SVJ zúčastnili pouze vlastníci tří bytových jednotek, a to [Anonymizováno], [Anonymizováno] a její manžel [Anonymizováno] a [Anonymizováno], když se navrhovatelka odmítla shromáždění zúčastnit a vše jen z dáli pozorovala. Podle návrhu na zahájení řízení neproběhlo uvedené shromáždění SVJ v souladu se zákonem a je tak neplatné, stejně jako rozhodnutí jím přijatá.

3. Po provedeném dokazování soud I. stupně ustálil svůj závěr o skutkovém stavu věci tak, že zasedání shromáždění účastníka dne 20. 7. 2017 svolal výbor účastníka cestou své členky [Anonymizováno], ačkoliv všem členům výboru již před tím zanikla po vypršení funkčního období. V době svolání uvedeného zasedání shromáždění SVJ podle soudu I. stupně účastník neměl funkční výbor jako statutární orgán a uvedené zasedání shromáždění nebylo svoláno osobou k tomu dle zákona a stanov účastníka oprávněnou.

4. S výjimkou nesprávného svolání shromáždění účastníka na den 20. 7. 2017 podle zjištění soudu I. stupně proběhlo shromáždění tak, že konání daného zasedání shromáždění bylo oznámeno všem vlastníkům jednotek písemnou pozvánkou, jež obsahovala veškeré zákonem a stanovami požadované obsahové náležitosti, včetně pořadu jednání zasedání, kde pod bodem 2. byla uvedena volba nového výboru. Na zasedání se podle zjištění soudu I. stupně dostavili čtyři vlastníci bytových jednotek č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], již společně disponovali 5 552 hlasy z celkového počtu 10 000 všech hlasů a byli tak přítomni vlastníci jednotek disponující 55,52 % všech hlasů, kdy tak shromáždění účastníka konané dne 20. 7. 2017 bylo v souladu s článkem III. odst. 4 stanov usnášení schopné. Na tomto zasedání proběhla i řádná volba všech tří nových členů výboru, a to [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], když pro zvolení každého z těchto tří nových členů výboru hlasovali vždy všichni přítomní členové a všichni tři tito noví členové výboru byli zvolení potřebnou většinou hlasů.

5. Soud I. stupně věc po právní stránce posoudil zejména podle § 260 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ) a § 1205 a násl. NOZ a učinil závěr, že předmětné zasedání shromáždění nebylo svoláno řádně, když bylo svoláno osobou, jež k tomu nebyla oprávněná a tak došlo k porušení ustanovení § 1207 NOZ a článku III. odst. 7 stanov, dle nichž zasedání shromáždění svolává statutární orgán, tj. v daném případě výbor. V projednávaném případě bylo podle soudu I. stupně sice na pozvánce uvedeno, že předmětné zasedání svolává výbor účastníka, za nějž pozvánku ze dne 5. 6. 2017 podepsala jako místopředsedkyně výboru [Anonymizováno], ale jak vyplynulo z dokazování, ve skutečnosti účastník už v té době neměl funkční výbor jako svůj statutární orgán, když funkce všem členům výboru zanikly nejpozději 6. 3. 2017.

6. V rámci právního posouzení věci soud I. stupně dále konstatoval, že k jinému porušení zákona nebo stanov nedošlo, neboť všichni vlastníci jednotek byli řádně a včas vyrozuměni o místě, čase a pořadu jednání daného zasedání shromáždění v souladu s ustanovením § 249 odst. 1 NOZ ve spojení s ustanovením § 1221 NOZ písemnou pozvánkou, jež obsahovala veškeré zákonem a stanovami požadované obsahové náležitosti, a v níž pod bodem 2. pořadu jednání byla uvedena volba nového výboru. Jelikož se na dané zasedání dostavili čtyři vlastníci jednotek, vyjma vlastnice bytu č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], vlastníka bytu č. [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba] a navrhovatelky, kdy se navrhovatelka odmítla účastnit daného zasedání shromáždění a jednání pouze sledovala, bylo toto zasedání shromáždění usnášeníschopné ve smyslu ustanovení § 1206 odst. 2 NOZ a článku III odst. 4 stanov účastníka, když byli přítomni vlastníci jednotek disponující 5 552 hlasy z celkového počtu 10 000 všech hlasů disponující 55,52 % všech hlasů, přičemž dle uvedené právní úpravy stačila přítomnost vlastníků majících většinu všech hlasů, tj. majících alespoň 51 % všech hlasů. Z hlediska právního pořad zasedání shromáždění odpovídal programu uvedenému na pozvánce a shodně s programem uvedeným na pozvánce pod bodem 2. pořadu jednání proběhla volba nových členů výboru účastníka a novými členy výboru byli zvoleni [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], když pro zvolení každého z těchto tří nových členů výboru hlasovali všichni přítomni vlastníci jednotek. Uvedení členové byli zvoleni 100 % hlasů přítomných vlastníků jednotek, přičemž ve smyslu ustanovení § 1206 odst. 2 NOZ a článku III odst. 4 stanov k jejich platné volbě stačilo, aby pro ně hlasovali vlastníci mající většinu hlasů přítomných vlastníků jednotek, tedy mající alespoň 51 % hlasů přítomných vlastníků jednotek.

7. Vzhledem k výše uvedenému soud I. stupně aplikoval § 260 NOZ ve spojení s ustanovením § 1221 NOZ a uzavřel, že porušení zákona a stanov při svolání shromáždění nemělo závažné právní následky, když všichni vlastníci jednotek byli řádně vyrozumění o místě a času konání daného zasedání shromáždění i o tom, že jedinou záležitostí, jíž se dle programu bude zasedání shromáždění zabývat, je volba nových členů výboru jako statutárního orgánu účastníka, když tak všichni vlastníci jednotek měli možnost se tohoto zasedání shromáždění zúčastnit. Této množnosti až na dva vlastníky jednotek členové SVJ podle soudu I. stupně využili, včetně navrhovatelky, jež se sice odmítla zasedání aktivně zúčastnit, avšak průběh zasedání s odstupem pozorovala.

8. Podle právního názoru soudu I. stupně je v zájmu účastníka hodném právní ochrany, aby měl ustaven funkční výbor jako svůj statutární orgán, aby mohly být spravovány jeho záležitosti a aby mohla být hájena jeho práva. Soud I. stupně rovněž dospěl k závěru, že vyslovení neplatnosti napadených usnesení ohledně volby členů statutárního orgánu, by mohlo podstatně zasáhnout do práv třetích osob nabytých v dobré víře v souvislosti s jednáním účastníka učiněným statutárním orgánem účastníka v době od předmětné volby členů výboru do nové volby členů výboru účastníka.

9. Konečně soud I. stupně přihlédl rovněž ke skutečnosti, že před vypršením funkčního období takto zvoleného výboru SVJ se dne 12. 6. 2019 konalo další zasedání shromáždění účastníka, jež zvolilo nové členy výboru účastníka.

10. Z uvedených důvodů soud I. stupně uzavřel, že podanému návrhu navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním účastníka konaným dne 20. 7. 2017 ohledně volby členů výboru nelze vyhovět, byť bylo prokázáno navrhovatelkou tvrzené porušení zákona a stanov účastníka při svolání daného zasedání shromáždění, když toto zasedání shromáždění nesvolal statutární orgán účastníka, jemuž v době svolání daného zasedání shromáždění vypršelo funkční období.

11. O náhradě nákladů soud I. stupně rozhodl podle § 1 odst. 4 z.ř.s., § 23 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., když řízení v této věci bylo možné zahájit pouze na návrh, kdy tak účastníkovi, jenž měl plný úspěch ve věci, vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči navrhovatelce, jež úspěch ve věci neměla.

12. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolala navrhovatelka (odvolatelka) a domáhala se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení z důvodu, že rozhodoval pro podjatost vyloučený soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci [Anonymizováno], jenž podle jejího názoru v řízení procesně postupoval v rozporu se zákonem, zejména nesprávně vedl řízení a nesprávně ji označoval jako navrhovatelku, ačkoli jiné členy SVJ označoval jmény.

13. Odvolatelka rozhodnutí soudu I. stupně rovněž vytkla, že v rámci aplikace práva nedostatečně zhodnotil skutečnosti namítané v průběhu celého řízení, a to zejména pochybení při svolání shromáždění účastníka na den 20. 7. 2017, nedostatky při podpisu prezenční listiny, zejména ve vztahu k podpisu členky SVJ D. Dominici a neprávně zhodnotil výhrady navrhovatelky proti jednotlivým členům výboru SVJ a proti hospodaření výboru SVJ.

14. Dále odvolatelka poukázala na jí tvrzené nedostatky v práci advokáta účastníka, jakož i to, že jeho plnou moc neprojednalo shromáždění SVJ a z toho důvodu podle odvolatelky neměl být připuštěn k zastupování účastníka.

15. Odvolatelka dále poukázala na problémy vzniklé v jiném (dědickém) řízení a na neuvedení spolumajitele její jednotky v tomto řízení - [fyzická osoba] a na neprovedení výslechu [Anonymizováno], jež podepsala pozvánku k účasti na shromáždění účastníka dne 20. 7. 2017.

16. V návaznosti na námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci [Anonymizováno] před jednáním odvolacího soudu namítla také podjatost členů senátu odvolacího soudu z důvodu jeho procesního postupu v řízení, jakož i z důvodu jejich rozhodování v jiných řízeních, kdy předložila kopie rozhodnutí odvolacího soudu, s nimiž nebyla spokojena. Současně se domáhala, aby odvolací soud vyloučil z řízení před odvolacím soudem advokáta účastníka, jemuž podle odvolatelky byla vystavena plná moc bez projednání této skutečnost shromážděním SVJ.

17. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

18. Předně odvolací soud řešil námitku podjatosti členů senátu odvolacího soudu a postupoval podle § 15b odst. 1, odst. 2 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu, přičemž toto neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.

19. Odvolací soud vzal rovněž v úvahu § 14 odst. 4 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

20. Jestliže navrhovatelka, vznesla námitku podjatosti soudců odvolacího soudu ze shora uvedených důvodů zapovězených zákonem a stalo se tak před jednáním, při němž byla věc odvolacím soudem rozhodnuta, odvolací soud k této námitce vyloučené zákonem jednak nepřihlížel a ani věc nepostoupil k rozhodnutí nadřízenému soudu.

21. Stejně tak před odvolacím soudem neobstála v řízení mnohokrát opakovaná námitka podjatosti soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci [Anonymizováno], když tvrzený důvod jeho podjatosti spočívající v jeho postupu v řízení, včetně jeho rozhodovací činnosti není ve smyslu § 14 odst. 4 o. s. ř. ze zákona způsobilým odůvodnit závěr o vyloučení soudce, jak o tom v řízení opakovaně rozhodl nadřízený soud (č.l. 141 a č.l. 209).

22. Odvolací soud rovněž neshledal prostor pro možnou akceptaci ani další námitky navrhovatelky domáhající se toho, aby odvolací soud vyloučil z řízení před odvolacím soudem advokáta účastníka, jemuž podle odvolatelky byla vystavena plná moc bez projednání této skutečnosti shromážděním SVJ. Je tomu tak proto, že zajištění zastoupení SVJ v soudním řízení je ve smyslu čl IV. stanov v působnosti výboru SVJ, přičemž statutární orgán účastníka udělil advokátu [Jméno advokáta] řádnou plnou moc k zastupování účastníka. Nespokojenost navrhovatelky s tím, kdo zastupuje účastníka je za této situace pro řízení nevýznamná.

23. Z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze správných závěrů soudu I. stupně o skutkovém stavu věci, v nichž se správně odráží důvodné výhrady odvolatelky k tomu, že se jednání shromáždění účastníka dne 20. 7. 2017 nezúčastnila členka SVJ [Anonymizováno], jakož i výhrady k tomu, že shromáždění účastníka dne 20. 7. 2017 za výbor SVJ svolala a pozvánku k tomuto jednání shromáždění účastníka vystavila [Anonymizováno], jejíž mandát členky (místopředsedkyně) výboru před tím již vypršel.

24. Odvolací soud proto vyšel ze správně zjištěných skutečností, a to, že zasedání shromáždění účastníka dne 20. 7. 2017 svolal výbor účastníka prostřednictvím bývalé členky výboru (místopředsedkyně) SVJ [Anonymizováno] ačkoliv všem členům výboru SVJ již před tím zanikly funkce členů výboru. SVJ tak v době svolání daného zasedání účastníka nemělo funkční výbor jako statutární orgán a zasedání shromáždění účastníka nebylo svoláno osobou k tomu dle zákona a stanov účastníka oprávněnou. Takto svolané shromáždění účastníka konané dne 20. 7. 2017 proběhlo a schválilo, nové členy výboru. Shromáždění účastníka konané dne 20. 7. 2017 proběhlo v přítomnosti navrhovatelky, jež se však odmítla jednání shromáždění účastníka konaného dne 20. 7. 2017 přímo účastnit a sledovala průběh jednání s odstupem a proběhlo dále za účasti čtyř hlasujících vlastníků jednotek č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], již společně disponovali 5 552 hlasy z celkového počtu 10 000 všech hlasů. Byli tak přítomni vlastníci jednotek disponující 55,52 % všech hlasů.

25. Na tomto zasedání byli zvoleni členy výboru [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], když pro zvolení každého z těchto tří nových členů výboru hlasovali vždy všichni přítomní členové a všichni tři tito noví členové výboru byli zvolení potřebnou většinou hlasů.

26. Konečně odvolací soud vyšel též ze skutečnosti, že platnost uvedeného shromáždění účastníka konaného dne 20. 7. 2017 týkajícího se volby členů výboru navrhovatelka napadla podáním doručeným soudu I. stupně dne 22. 8. 2017.

27. S ohledem na skutečnost, že soud I. stupně zjistil správně okolnosti svolání a průběhu shromáždění účastníka konaného dne 20. 7. 2017 a jeho správná zjištění v uvedeném směru dala za pravdu tvrzení navrhovatelky v tom, že se jednání shromáždění účastníka dne 20. 7. 2017 nezúčastnila členka SVJ [Anonymizováno], jakož i v tom směru, že svolání shromáždění účastníka na den 20. 7. 2017 za výbor SVJ provedla a pozvánku k tomuto jednání shromáždění účastníka vystavila [Anonymizováno], jejíž mandát členky výboru (místopředsedkyně) před tím již vypršel, odvolací soud již nespatřoval opakování této argumentace odvolatelkou významným pro rozhodnutí o podaném odvolání a tato argumentace odvolatelky proto před odvolacím soudem neobstála.

28. Z hlediska právního odvolací soud vychází shodně se soudem I. stupně z § 249 a násl. NOZ o spolku, jakož i z § 1194 a násl. NOZ o společenství vlastníků.

29. Jak je zřejmé z § 1209 odst. 1 NOZ ve znění do 30. 6. 2020 je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl, přičemž není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

30. S ohledem na skutečnost, že navrhovatelka se dostavila na předmětné shromáždění účastníka konané dne 20. 7. 2017, avšak odmítla se shromáždění aktivně účastnit při projednávání jednotlivých bodů programu, jakož i při hlasování, odvolací soud zvažoval otázku aktivní legitimace navrhovatelky k podání předmětného návrhu. Jestliže však svolání shromáždění účastníka na den 20. 7. 2017 trpělo shora specifikovanou vadou umožňující nehlasující člence (navrhovatelce) argumentovat v tom směru, že z uvedeného důvodu byla pasivní, odvolací soud se ztotožnil s postupem soudu I. stupně, jenž s ohledem na uvedené pochybení svolavatele shromáždění SVJ nahlížel na navrhovatelku jako na osobu aktivně legitimovanou k podání návrhu na zahájení řízení.

31. V dalším se odvolací soud ztotožnil se soudem I. stupně v tom, jak citlivě a po zvážení rozhodných skutečností aplikoval § 260 NOZ, a to s ohledem na pochybení vzniklé při svolávání shromáždění účastníka na den 20. 7. 2017. Odvolací soud proto za podmínek § 1221 NOZ ve shodě se soudem I. stupně vycházel z § 260 odst. 1 NOZ, z něhož je zřejmé, že soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

32. Rovněž i podle odvolacího soudu v projednávaném případě bylo v zájmu účastníka hodném právní ochrany, aby měl funkční statutární orgán a z toho důvodu by také vyslovení neplatnosti napadeného usnesení shromáždění účastníka konaného dne 20. 7. 2017, ohledně volby členů statutárního orgánu ve svém důsledku znamenalo zcela zbytečnou destabilizaci poměrů účastníka, a to za situace, kdy v poměrně krátké době po předmětné volbě členů výboru účastníka před vypršením mandátu členů výboru účastníka proběhla dne 2. 6. 2019 nová volba členů výboru účastníka, jež není předmětem tohoto řízení. Výsledkem vzešlým z rozhodnutí shromáždění účastníka konaného dne 20. 7. 2017 nebyla destabilizace a chaos ve fungování správy SVJ, nýbrž uklidnění situace SVJ nemajícího statutární orgán a průběžné zajišťování potřeb SVJ prostřednictvím práce statutárního orgánu SVJ a s tím související reálné uspokojování základní životní potřeby členů SVJ - potřeby bydlení. Tato situace dále vytvořila příznivé podmínky pro umožnění SVJ kontinuálně zvolit další výbor SVJ na uvedeném shromáždění účastníka konaném dne 2. 6. 2019.

33. Za uvedené situace ani odvolací soud nevidí důvod pro vyhovění požadavku odvolatelky na prohlášení neplatným shromáždění účastníka konané dne 20. 7. 2017 v části týkající se volby členů výboru.

34. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

35. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznal proti neúspěšné navrhovatelce právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady vzniklé účastníkovi v odvolacím řízení byly představovány náklady v celkové výši 7 261 Kč na právní zastoupení za 1 úkon právní služby advokáta podle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání odvolacího soudu dne 31. srpna 2022), v částce 3 100 Kč, k čemu přísluší i 1 režijní paušál 300 Kč. Advokátu účastníka náleží také jízdné ve výši 1 801 Kč vynaložené na trase z [adresa] a zpět vykonané automobilem [Anonymizováno] RZ [SPZ] se spotřebou 6.3 l nafty na 100 km. Advokátu účastníka náleží rovněž náhrada za promeškaný čas za 8 půlhodin po 100 Kč a advokátovi účastníka přísluší i náhrada za odvedenou DPH ve výši 1 260 Kč.

36. Proto bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto usnesení tak, že navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 7 261 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.