o určení existence práva nájmu jako obsahu členského podílu v žalovaném, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2020 č. j. 77 Cm 32/2018-37

1. Žalobou ze dne 9. dubna 2018 se žalobkyně domáhá určení, že součástí obsahu členského podílu [Anonymizováno], zemřelého dne [Anonymizováno], v žalovaném je i právo nájmu jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa] (dále též jen „jednotka“). Uvedla, že [Anonymizováno] nabyl předmětný členský podíl na základě dohody o převodu členských práv a povinností uzavřené 21. dubna 2006 s [Anonymizováno], narozenou [Anonymizováno], (dále též jen „dohoda“), přičemž v téhle dohodě je výslovně uvedeno, že součástí převáděného členského podílu je i právo nájmu k jednotce. V souvislosti s uzavřením dohody byla téhož dne uzavřena smlouva o způsobu úhradě kupní ceny, jež byla stranami stanovena na částku 1 450 000 Kč (dále jen „smlouva“), jež odpovídá ceně členského podílu v družstvu, jehož součástí je právo nájmu jednotky. Účastník dohodu akceptoval a následně s [Anonymizováno] uzavřel k jednotce nájemní smlouvu. Dále žalobkyně uvedla, že na tomto určení má naléhavý právní zájem, neboť [Anonymizováno] zemřel a ona je jedním z jeho dědiců. Předmětný členský podíl zatím nebyl v rámci dědického řízení vypořádán, neboť při zjišťování pozůstalosti žalovaná rozporovala, že jeho součástí je i právo nájmu k jednotce - nemohla být tak stanovena jeho obvyklá cena, když tato sporná skutečnost je pro její stanovení zcela zásadní. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

2. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu na určení, že součástí členských práv k žalovanému po [Anonymizováno], zemřelému [Anonymizováno], je právo nájmu jednotky zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1 200 Kč (výrok II.).

3. V odůvodnění soud prvního stupně (dále jen „soud“) uvedl, že na základě shodných tvrzení stran, skutečností zjištěných z provedených důkazů, jakož i ze skutečností obecně známých nebo známých zdejšímu soudu z jeho vlastní činnosti nebo z činnosti jiných soudů dospěl k těmto skutkovým závěrům: Žalobkyně je jedním ze tří dědiců [Anonymizováno], a to vedle [Anonymizováno], narozené [Anonymizováno], a [Anonymizováno], narozené [Anonymizováno] v rámci projednávání pozůstalosti bylo zjištěno, že její součástí je i členský podíl [Anonymizováno] v žalovaném, ale že tento členský podíl nebyl v rámci dědického řízení projednán, neboť nebylo možné stanovit jeho hodnotu, když tu je spor, zda součástí tohoto členského podílu je i právo nájmu jednotky. Dne 21. dubna 2006 byla mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] uzavřena dohoda a smlouva. Touto dohodou [Anonymizováno] převedla svůj členský podíl v účastníkovi, jehož součástí (jak je uvedeno na předtisku) je i právo nájmu k družstevnímu bytu v sedmém podlaží domu nacházejícím se na adrese [Anonymizováno] (čl. I dohody). Dále bylo v této dohodě ujednáno, že [Anonymizováno] uhradí účastníkovi veškeré pohledávky, které by účastník jinak uplatňoval u [Anonymizováno] (čl. II dohody). Z obsahu samotné dohody se „nijak nepodává, má-li jít o převod úplatný nebo bezúplatný a v dohodě není specifikováno, k jakému bytu se nájemní právo váže.“ Ze smlouvy „se podává, že tato smlouva byla uzavřena v souvislosti s uzavřením dohody o převodu členských práv a povinností z 21. dubna 2006 týkající se převodu členského podílu v účastníkovi, jehož je právo nájmu jednotky č. [Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno] m2 v domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa] (preambule smlouvy o způsobu úhrady kupní ceny z 21. dubna 2006)“. Touto smlouvou byla mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ujednána cena za převod tohoto členského podílu, a to ve výši 1 450 000 a současně byl touto smlouvou ujednán i způsob úhrady kupní ceny, a to složením do úschovy u třetí osoby. V návaznosti na nabytí předmětného členského podílu [Anonymizováno] uzavřel žalovaný s [Anonymizováno] nájemní smlouvu k jednotce č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa] (nájemní smlouva z 30. června 2006). Členský podíl, který byl předmětem dohody mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno], je členským podílem, který původně náležel [Anonymizováno], přijatému za člena účastníka k 9. únoru 1998 (nesporná tvrzení žalobkyně a žalovaného). [Anonymizováno] rovněž náleželo právo nájmu předmětné jednotky, a to na základě výměru Obvodního národního výboru v [adresa] č. j. IX-707/533/56 z 24. dubna 1956, kterým byly prostory později vymezené jako předmětná jednotka přidělena [Anonymizováno] (výměr Obvodního národního výboru v [adresa] č. j. IX-707/533/56 z 24. dubna 1956).

4. Dále soud prvního stupně citoval zákonná ustanovení, konkrétně § 80 o. s. ř., § 229 odst. 1 věty druhé, § 230 obch. zák. § 37 odst. 1 obč. zák., § 153 odst. 1 a § 154 odst. 1 o. s. ř. s tím, že nejdříve se soud zabýval tím, zda je žalobkyně oprávněna domáhat se požadovaného určení a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě je naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán. Dále se soud zabýval posouzením, stal-li se [Anonymizováno] členem účastníka. Podle žalobkyně se [Anonymizováno] stal členem účastníka, když na základě dohody nabyl členská práva a povinnosti [Anonymizováno]. K tomu soud poznamenal, že mezi žalobkyní a žalovaným není sporu o tom, že [Anonymizováno] byla členkou účastníka, a to jako několikátá nástupkyně [Anonymizováno], který se stal členem účastníka přijetím k 9. únoru 1998. Dle §§ 229 odst. 1 a 230 obch. zák., členská práva a povinnosti v bytovém družstvu může člen převést na jinou osobu. Děje se tak dohodou o převodu členských práv a povinností, jejímiž podstatnými náležitostmi je (i) označení smluvní stran, (ii) označení bytového družstva, ke kterému se převáděná členská práva a povinnosti vztahují, (iii) určení převáděných členských práv a povinností, (iv) určení, jde-li o převod úplatný nebo bezúplatný, a v případě úplatnosti též (v) stanovení ceny nebo způsobu jejího určení. Tato dohoda přitom může být uzavřena jak písemně, tak i ústně, neboť pro ní není vyžadována konkrétní forma. Dokonce si lze část ujednat písemně a část ústně. Má-li být však dohoda o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu uzavřena tak, že samotná dohoda bude uzavřena písemně, ale ujednání o ceně nebo způsobu jejího určení bude uzavřeno ústně nebo písemně na samostatném dokumentu, potom platí, že ze samotné smlouvy musí být zjistitelné, jde-li o převod úplatný nebo bezúplatný; v opačném případě by totiž nešlo dohodu považovat za dostatečně určité právní jednání. Právě uvedené pro posuzovaný případ znamená, že [Anonymizováno] a [Anonymizováno] mohli dohodu o převodu členských práv a povinností v žalovaném uzavřít tak, že ujednání o výši kupní ceny a způsobu její úhrady uzavřeli v samostatné smlouvě, konkrétně ve smlouvě o způsobu úhrady kupní ceny z 21. dubna 2006. Aby však samotná dohoda byla dostatečně určitá, muselo z jejího obsahu být zřejmé, jde-li o převod úplatný nebo bezúplatný. Tato skutečnost však z dohody zřejmá není, když v ní otázka (bez)úplatnosti převodu není ani zmíněna. Proto soud prvního stupně uzavřel, že dohoda o převodu členských práv a povinností uzavřená 21. dubna 2006 mezi [Anonymizováno] a [Anonymizováno] není dostatečně určitým právním jednáním, pročež je podle § 1 odst. 2 obch. zák. ve spojení s § 37 odst. 1 obč. zák. neplatný. S ohledem na závěr o neplatnosti dohody pro nedostatek určitosti, nezbylo než uzavřít, že [Anonymizováno] nenabyl žádná členská práva a povinnosti v účastníkovi, tím méně pak právo nájmu jednotky. Tento závěr podporuje i to, že v dohodě není uveden byt (ateliér) ke kterému se váže právo nájmu, takže i v tomto směru je dohoda neurčitá a neplatná. Je pouze uvedeno [Anonymizováno]. patro. Podle schématu podlaží se v [Anonymizováno]. patře nacházejí 4 jednotky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 137 o. s. ř. a přiznal žalovanému právo vůči žalobkyni na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch a vznikly mu během řízení v souvislosti s účelným uplatňováním jeho práva náklady.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto 2 stěžejní odvolací námitky:

1) Nesprávné právní posouzení otázky existence členství pana [Anonymizováno] v žalovaném družstvu, když nezohlednil skutečnost, že tento členství v žalovaném družstvu, včetně nájemního práva k jednotce, vydržel; o existenci členství nebyl mezi účastníky spor; soud měl k vydržení družstevního podílu přihlédnout z úřední povinnosti - rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2132/2009, dle něhož „Vydržením vlastnického práva podle § 134 obč.zák. (na rozdíl od promlčení jiného majetkového práva; srov. § 100 odst. 1 obč. zák.) zabývá se soud vždy, bez zřetele k tomu, zda se jej některý z účastníků dovolá či nikoliv.“.

2) Vzhledem k tomu, že dohoda a smlouva byly uzavřeny v jeden okamžik, nemůže formální nedostatek dohody spočívající v neuvedení informace o tom, že cena za převod je uvedena ve smlouvě způsobit absolutní neplatnost dohody.

6. Navrhla, aby odvolací soud změnil odvoláním napadený rozsudek tak, že žalobě vyhoví, případně aby jej zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Pro rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby byl stěžejní jeho závěr, že dohoda je neplatná pro nedostatek určitosti, jelikož z jejího obsahu není zřejmé, jde-li o převod úplatný nebo bezplatný, když tato otázka není v dohodě ani zmíněna. A dále, že v dohodě není uveden, resp. specifikován ani byt (ateliér), ke kterému se váže právo nájmu, když je uvedeno pouze [Anonymizováno]. patro, v němž se nacházejí 4 jednotky. Což je tedy dle soudu prvního stupně další důvod neurčitosti, a tudíž i neplatnosti dohody. Proto nenabyl [Anonymizováno] členský podíl v družstvu (od [Anonymizováno]), tím méně pak právo nájmu jednotky.

9. S ohledem na datum uzavření dohody a smlouvy - 21. dubna 2006 bylo pro odvolací soud rozhodné znění obch. zák. a obč. zák. k tomuto datu.

10. Dle § 230 obch.zák. v rozhodném znění „Převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.“

11. Dle § 269 odst. 2 obch.zák. v rozhodném znění „Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.“

12. Dle § 272 odst. 1 obch. zák. „Smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.“

13. Protože smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu není v obchodním zákoníku jako smluvní typ upravena, jde o smlouvu inominátní ve smyslu § 269 odst. 2 obch. zák. S ohledem na zákonný požadavek dostatečně určitého vymezení závazků smluvních stran je nutné její podstatné náležitosti dovodit výkladem z účelu tohoto právního institutu. K platnému vzniku smlouvy o převodu práv a povinností spojených se členstvím v bytovém družstvu je nezbytná řádná identifikace účastníků smlouvy a bytového družstva, k němuž se převáděná členská práva a povinnosti (členský podíl) vztahují, určení (rozsahu) převáděných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu (specifikace předmětu převodu), určení, zda jde o převod úplatný, či bezúplatný a v případě úplatnosti převodu rovněž stanovení ceny, nebo způsobu jejího určení. Ke zcela shodnému závěru ohledně obligatorních náležitostí této nepojmenované smlouvy dle § 230 obch.zák. jako odvolací soud dospěl i Nejvyšší soud, a to v usnesení ze dne 19. 11. 2011 sp. zn. 31 cdo 271/2010, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 31/2012. Jelikož pro dohodu dle § 230 obch. zák. není zákonem předepsána písemná forma smlouvy (viz § § 272 odst. 1 obch. zák.), není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně a zčásti ústně.

14. V posuzovaném případě soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že v dohodě není ani zmínka o tom, zda se jedná o úplatný či bezúplatný převod členského podílu, což je podstatná náležitost smlouvy dle § 230 obch.zák. Též soud prvního stupně správně uvedl, že smlouva dle § 230 obch. zák. může být uzavřena jak písemně, tak ústně, neboť pro ni není vyžadována konkrétní forma a též správně uvedl, že lze část ujednat písemně a část ústně. V rozporu s těmito svými správnými závěry však soud prvního stupně uzavřel, že smlouva je neplatná pro neurčitost, resp. absenci ujednání o úplatnosti či bezúplatnosti převodu a absenci uvedení bytu (ateliéru), ke kterému se váže právo nájmu. Soud prvního stupně se v rámci posouzení věci neřídil svým správným právním závěrem o možnosti uzavření předmětné smlouvy částečně v písemné a částečně v ústní formě. V tomto je tedy rozhodnutí vnitřně rozporné, a tudíž nepřezkoumatelné. Z tohoto správného závěru pro daný případ totiž vyplývá, že účastníci smlouvy dle § 230 obch. zák. se mohou platně dohodnout o výši úplaty i ústně, stejně tak ohledně konkretizace jednotky, k níž se váže právo nájmu tvořícího stěžejní část obsahu členských práv v bytovém družstvu. V daném případě je zachycena část smlouvy dle § 230 obch. zák. tvořící obligatorní náležitost této smlouvy (o úplatnosti smlouvy) též v písemné formě, a to ve smlouvě. Vzhledem ke stejnému dni uzavření dohody a smlouvy je zřejmé, že mezi dohodou a smlouvou je vzájemná souvislost, resp. že dohodu nelze posuzovat bez spojení se smlouvou. Jinak řečeno dohodu a smlouvu je třeba posuzovat jako jeden nedílný právní úkon, byť je zachycený ve dvou listinách. Ostatně ve smlouvě je v záhlaví uvedeno: „SMLOUVA uzavřená v souvislosti s uzavřením Dohody o převodu členských práv a povinností vyplývajících z členství v bytovém družstvu dle ust. § 230 obch. zák.“ Touto skutečností v uvedeném smyslu se soud prvního stupně vůbec nezabýval. Z dohody ve spojení se smlouvou totiž plyne, že šlo o převod úplatný, cena převodu členství je dokonce přesně vyčíslena na částku 1 450 000 Kč. Obecně lze konstatovat, že stěží by někdo kupoval podíl v bytovém družstvu za takovou částku, aniž by s členstvím nebylo spojeno právo nájmu k určité jednotce. Dále odvolací soud zdůrazňuje, že nutnost specifikace jednotky by byla dána za podmínky, že členská práva a povinnosti v předmětném družstvu převádějícího člena by se vztahovala k více družstevním bytům či nebytovým prostorům (aby bylo možno uzavřít, který byt či nebytový prostor se tímto způsobem převádí). Otázkou, zda se členská práva a povinnosti vztahují k více bytům či nebytovým prostorům, se soud prvního stupně vůbec nezabýval. Bylo-li by třeba takové ujednání o specifikaci bytu či nebytového prostoru, může být v souladu se závěrem soudu prvního stupně učiněno i v ústní formě. Vzhledem ke svému chybnému závěru se soud prvního stupně tedy nezabýval všemi rozhodnými skutečnostmi, tudíž je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a i popsanou vnitřní rozpornost. Dalším pochybením soudu prvního stupně bylo i to, že se nezabýval ani možností vydržení předmětného členského, resp. družstevního podílu, včetně práva nájmu k jednotce.

15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.).