o určení neplatnosti usnesení představenstva účastníka, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 85/2017-54 ze dne 11. října 2019

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl z důvodu nepřípustnosti návrh na určení neplatnosti usnesení představenstva účastníka č. XXI-39-3a ze dne 21. září 2016 o vyloučení navrhovatele ze [Anonymizováno] (účastník) a ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost nahradit účastníkovi náklady řízení ve výši 14 580,50 Kč.

2. Vyšel ze skutečnosti, že podle návrhu na zahájení řízení měl navrhovatel tvrdit, že je stále členem účastníka (dále též družstvo) s právem nájmu bytové jednotky č. [Anonymizováno] v domě [Anonymizováno] nacházejícím se v katastrálním území [adresa] v obci [adresa]. Podle navrhovatele mělo dne 21. září 2016 představenstvo účastníka rozhodnout o jeho vyloučení z družstva z důvodu jeho prodlení s hrazením nájemného a dalších plateb spojených s užíváním uvedeného bytu v celkové výši 43 177 Kč, a to poté, co měl být na existenci tohoto prodlení upozorněn dopisem z 26. července 2016. Přestože se účastník dle sdělení ze 17. května 2017 a ze dne 7. června 2017 žádostí o zrušení rozhodnutí o vyloučení odmítl zabývat, navrhovatel se svým vyloučením vyslovil nesouhlas a požádal o rozhodnutí soud, neboť podle jeho názoru nebyly naplněny předpoklady zániku jeho členství v družstvu. Podle navrhovatele listina o vyloučení není rozhodnutím o jeho vyloučení z účastníka. Má tomu být proto, že podle navrhovatele listina není podepsána všemi členy představenstva účastníka a nebyly k ní přiloženy všechny potřebné podklady a pozvánka k jednání představenstva. Podle navrhovatele nebylo možno posoudit, zda bylo zasedání představenstva řádně svoláno, zda bylo usnášeníschopné, zda došlo k řádnému přijetí rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a zda je rozhodnutí důvodné. Listina rovněž nebyla navrhovateli řádně doručena, neboť ji měl účastník zaslat na adresu, na níž navrhovatel již od 28. července 2014 nesídlí, přičemž správná adresa měla být účastníkovi známa z veřejně dostupných zdrojů. Stejnými nedostatky doručování má trpět i výstraha před vyloučením.

3. Soud I. stupně měl posuzovat rovněž obranu účastníka navrhujícího zamítnutí návrhu na zahájení řízení, když se podle účastníka nelze návrhem na zahájení řízení zabývat, neboť jde již o druhé vyloučení navrhovatele, když poprvé družstvo vyhovělo návrhu navrhovatele o zrušení rozhodnutí o vyloučení, přestože družstvo stále evidovalo dluh na neuhrazeném nájemném. Zásadně však podle účastníka nebylo možno návrhu na zahájení řízení vyhovět, neboť navrhovatel není podle právní úpravy oprávněn domáhat se určení neplatnosti napadeného rozhodnutí představenstva účastníka. Opravným prostředkem proti tomuto rozhodnutí jsou podle účastníka toliko námitky, přičemž však lhůta k jejich podání uplynula marně.

4. Z hlediska skutkového soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že účastník dopisem ze dne 26. července 2016 vyzval navrhovatele do 30 dnů k úhradě dluhu na nájemném a platbách souvisejících s užíváním bytu ve výši 25 678 Kč s upozorněním, že jinak může být rozhodnuto o jeho vyloučení. Tato výzva byla podle závěrů soudu I. stupně účastníkem zaslána na adresu [Anonymizováno], kde měla být převzata jiným subjektem - společností [právnická osoba]., [adresa]. Když nedošlo k nápravě a k úhradě závazku navrhovatelem, rozhodnutím představenstva č. XXI-39-3a z 21. září 2016 měl být podle závěrů soudu I. stupně navrhovatel z družstva vyloučen. Stejně tak i rozhodnutí o vyloučení mělo být navrhovateli zasláno dopisem z 21. září 2016 na adresu [Anonymizováno], kde si jej však navrhovatel nepřevzal a zásilka se měla vrátit účastníkovi zpět jako nedoručená. Vedle toho mělo být rozhodnutí o vyloučení předáno dne 10. února 2017 Amiře Shehatové, jež se měla prokázat oprávněním zastupovat navrhovatele vůči účastníkovi, byť před soudem I. stupně navrhovatel vystavení plné moci Amiře Shehatové ke svému zastupování zpochybňoval.

5. Podle závěrů soudu I. stupně o skutkovém stavu věci navrhovatel sdělil účastníkovi dopisem ze dne 16. února 2017 změnu kontaktní adresy s tím, že nová adresa měla být [adresa]. Podle soudu I. stupně měl dne 3. května 2017 navrhovatel marně žádat o zrušení rozhodnutí o vyloučení z družstva a z toho důvodu měl navrhovatel podat námitky proti rozhodnutí o vyloučení, na něž měl účastník reagovat přípisem, v němž měl sdělit, že námitky považuje za opožděné a že o tom bude toliko informovat shromáždění delegátů na jeho nejbližším zasedání.

6. V rámci právního posuzování věci soud I. stupně věc hodnotil podle § 614 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále ZOK)a dále zejména podle § 663 ZOK ve spojení s § 258 a 259 nového občanského zákonu č. 89/2012 Sb. (dále též NOZ).

7. Na základě uvedeného soud I. stupně návrh navrhovatele zamítl, když dospěl k závěru, že v posuzované věci není navrhovatel oprávněn domáhat se určení neplatnosti napadeného rozhodnutí představenstva účastníka. Má tomu být proto, že se podle uvedených ustanovení zákona může vyloučený člen domáhat určení neplatnosti pouze proti rozhodnutí členské schůze (shromáždění delegátů) o zamítnutí námitek navrhovatele nebo o vyloučení a nikoliv určení neplatnosti rozhodnutí představenstva účastníka o vyloučení, když proti takovému rozhodnutí podle právní úpravy nepřísluší právo domáhat se určení jeho neplatnosti

8. O náhradě nákladů soudního řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) a přiznal účastníkovi právo vůči navrhovateli na náhradu nákladů řízení.

9. Proti tomuto usnesení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal navrhovatel (odvolatel) a s poukazem na § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř. se domáhal jeho změny a vyhovění návrhu na zahájení řízení.

10. Podle odvolatele soud I. stupně věc nesprávně posoudil po stránce právní, když podle soudu I. stupně je předmětná určovací žaloba vyloučena. Odvolatel vyjádřil svoji vědomost toho, že existuje standardní postup přezkumu rozhodnutí o vyloučení člena, avšak podle názoru odvolatele ZOK bez dalšího nevylučuje obranu proti vyloučení z družstva jinými procesními prostředky, zvláště, když návrh na prohlášení rozhodnutí členské schůze, resp. shromáždění delegátů, za neplatné dle § 620 ZOK, podat nelze.

11. Dále podle odvolatele soud I. stupně nezohlednil jeho tvrzení, že se standardní postup stanovený v § 618 a násl. ZOK snažil využít, ale jeho využití mu bylo znemožněno jednostranným rozhodnutím účastníka, jenž přípisem ze dne 7. 6. 2017 navrhovatele informoval, že námitky považuje za opožděné a nebudou projednány s tím, že je dá pouze na vědomí delegátům.

12. Dále odvolatel zdůraznil, že rozhodnutí o vyloučení z družstva nebylo vůbec rozhodnutím o vyloučení z družstva a navrhovatel svým postupem neobchází zákon a má také na předmětném určení naléhavý právní zájem. Podle odvolatele soud I. stupně rovněž rozhodl nesprávnou formou rozhodnutí, když měl rozhodovat rozsudkem, a to s ohledem na spornost řízení. Odvolatel soudu I. stupně vytkl i nesprávné skutkové závěry, když odkázal na obdobné souběžně vedené řízení o existenci svého členství v uvedeném družstvu.

13. Účastník navrhl napadené usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdit.

14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a odvolání navrhovatele důvodným neshledal.

15. V úvaze nad tím, zda bylo možno věc projednat při ústním jednání dne 4. května 2021 odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že takový postup je v souladu s § 211 o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 3 o. s. ř. upravující možnost projednání věci v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce), když z tohoto ustanovení zákona je zřejmé, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, přičemž má soud vycházet z obsahu spisu a z provedených důkazů.

16. V projednávaném případě zástupkyně navrhovatele sice požádala, a to podáním odeslaným odvolacímu soudu dne 3. 5. 2021 v 22.16 hod. a následující pracovní den 4. 5. 2021 předloženým senátu odvolacího soudu, o odročení jednání nařízeného na den 4. 5. 2021 z důvodu že zástupkyně navrhovatele ,, …. zítřejší den má zcela plně obsazený…“, avšak tuto nikoliv včasnou omluvu ani žádným způsobem nedoložila např. kopií předvolánky kolidujícího jednání.

17. Odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že o projednání této věci v průběhu 18. týdne (květen) roku 2021 vyrozuměl účastníky třikrát, a to předvolánkou odeslanou odvolacím soudem elektronicky do datové schránky advokátky navrhovatele dne 9. 4. 2021 (č.l. 74) , dále předvolánkou odeslanou odvolacím soudem elektronicky dne 14. 4. 2021 (č.l. 77) a naposledy předvolánkou odeslanou elektronicky do datové schránky advokátky navrhovatele ve čtvrtek dne 29. 4. 2021 (č.l. 81). Je přitom věcí právní služby navrhovatele (advokátky), zda (bez nutnosti fakticky navštěvovat v této souvislosti jakýkoli úřad) důsledně elektronicky kontroluje svoji datovou schránku, na jejímž vyzvedávání je zásadně závislá advokátní praxe zástupce a ochrana práv klientů.

18. Na jednání konané dne 4. května 2021 se navrhující strana mohla z časového hlediska pohodlně připravit. Navrhovatel byl vyrozuměn předvolánkou odeslanou odvolacím soudem dne 9. 4. 2021 (č.l. 74) k jednání nařízenému původně na den 5. 5. 2021, jež bylo odročeno z důvodu na straně navrhovatele (č.l. 78), dále předvolánkou odeslanou odvolacím soudem dne 14. 4. 2021 (č.l. 77) k jednání nařízenému na den 6. 5. 2021, jež bylo odročeno z důvodu na straně účastníka řízení (č.l. 82) a konečně předvolánkou odeslanou odvolacím soudem dne 29. 4. 2021 (č.l. 81) k jednání nařízenému na den 4. 5. 2021. Navrhovatel tak měl časový prostor více jak dva týdny mezi předvoláním doručeným soudem advokátce navrhovatele dne 14. 4. 2021 (č.l. 77), a odročením jednání - přesunutím jednání o jeden den z důvodu žádosti účastníka, k čemu došlo vyrozuměním soudu odeslaným a doručeným advokátce navrhovatele dne 29. 4. 2021 (č.l. 81) Lhůta takto poskytnutá soudem účastníkům na přípravu k jednání byla tedy více jak desetidenní a převyšovala ku prospěchu účastníků lhůtu uvedenou v § 115 odst. 2 o. s. ř. Ostatně pokud styl práce navrhovatele, či jeho zástupkyně je takový, že fakticky odkládá studium věci na poslední den před jednáním, mohl se tak navrhovatel se svojí advokátkou připravit i v projednávaném případě.

19. K vlastní otázce přezkumu napadeného usnesení soudu I. stupně a důvodnosti či nedůvodnosti argumentace navrhovatele odvolací soud předně vychází z právního názoru, podle něhož soud I. stupně v dané věci rozhodoval správně formou usnesení, neboť jde o statusovou věc v procesním smyslu, byť odvolatel zpochybňuje režim projednání věci a její posuzování jako statusové věci v hmotněprávním smyslu. Odvolací soud tak vychází ze skutečnosti, že řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby je řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z. ř. s., a to i tehdy, jde-li o přezkum rozhodnutí orgánu korporace o vyloučení jejího člena.

20. Ve vztahu k vlastnímu návrhu na určení neplatnosti usnesení představenstva ze dne 21. 9. 2016 o vyloučení navrhovatele z družstva odvolací soud vycházel především z § 6117 a násl. ZOK.

21. Jak je zřejmé z § 617 ZOK, upravující vyloučení člena z družstva, o vyloučení rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami. O vyloučení nelze rozhodnout později než ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se družstvo dozvědělo o důvodu vyloučení, nejpozději však ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy důvod vyloučení nastal. Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že rozhodnutí o vyloučení musí mít písemnou formu a musí obsahovat též poučení o právu vylučovaného člena podat proti němu námitky.

22. Z § 618 odst. 1 ZOK vyplývá, že proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení; to platí i v případě, že o vyloučení rozhodla členská schůze, přičemž z tohoto ustanovení zákona je zřejmé, že k námitkám podaným po uplynutí uvedené lhůty se nepřihlíží.

23. V souladu s § 620 odst. 1 písm. a) ZOK odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že proti rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek může vylučovaná osoba podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné.

24. Na základě shora uvedené právní úpravy odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně zastává právní názor, podle něhož vlastní návrh na určení neplatnosti usnesení představenstva účastníka č. XXI-39-3a ze dne 21. září 2016 o vyloučení navrhovatele ze [Anonymizováno] byl správně zamítnut, neboť domáhání se tohoto práva nemá oporu v ZOK. Je tomu tak proto, že v souladu s § 620 odst. 1 ZOK, může být návrh na určení neplatnosti orgánu družstva v souvislosti s vyloučením člena družstva podán pouze proti rozhodnutí členské schůze. Uvedené vyplývá jednak z uvedených ustanovení zákona a rovněž z obecného principu proporcionality zvažovaného při každém návrhu učiněnému soudu k zásahu soudu do poměrů korporace, neboť podle právního názoru odvolacího soudu, z hlediska úpravy poměrů právnických osob zákon svěřuje soudům oprávnění zasahovat do vnitřních poměrů právnických osob pouze v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek.

25. S ohledem na uvedené podle právního názoru odvolacího soudu možnost domáhat se zrušení usnesení představenstva o vyloučení navrhovatele z družstva zákon neupravuje a tedy možnost takového zásahu do vnitřních poměrů družstva není s ohledem na ZOK možný. Není přitom právně významné to, že o námitkách navrhovatele nerozhodla členská schůze, resp. shromáždění delegátů v její působnosti (§ 669 odst. 1 ZOK).

26. Podle právního názoru odvolacího soudu, ačkoli je vyloučení člena družstva procesem dvouetapovým, uskutečnění obou etap je závislé na aktivitě vylučovaného člena. Nevyužije-li člen včas právních prostředků, jež mu zákon na obranu proti vyloučení poskytuje, druhá etapa procesu vyloučení se již neuskuteční. Uplyne-li tak poté, kdy je členu družstva písemně oznámeno rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení z družstva, marně lhůta k podání námitek k členské schůzi, nastoupí účinky vyloučení a proces vyloučení člena družstva je marným uplynutím lhůty k podání námitek ukončen (završen).

27. O podání námitek, jež podal (bývalý) člen družstva (v daném případě navrhovatel) proti rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení až po uplynutí zákonem stanovené lhůty tudíž nebyla v projednávaném případě členská schůze oprávněna rozhodovat.

28. Jestliže tak členská schůze, resp. v projednávaném případě shromáždění delegátů, v její působnosti nerozhodovalo (neboť námitky pokládalo za opožděné) navrhovatel správně využil své možnosti domáhat se určení, že je členem družstva. Řízení o tom probíhá před Vrchním soudem v Praze v dalším souvisejícím řízení sp. zn. 6 Cmo 32/2020.

29. S ohledem na skutečnost, že se navrhovatel přípustně domáhá určení, že je členem družstva v souběžně vedeném řízení probíhajícím před Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 6 Cmo 32/2020, neshledává odvolací soud rovněž z tohoto důvodu prostor pro úvahu o možnosti použití navrhovatelem uvedeného postupu dle § 620 odst. 1 ZOK per analogiam, neboť rozhodnutí o určovací žalobě odstraní stav ohrožení práva a zjedná efektivně jistotu v dotčeném právním poměru. V rámci rozhodování o určení, zda navrhovatel je členem družstva, bude předběžně řešena též otázka, zda navrhovatel byl či nebyl v rozporu se zákonem znevýhodněn v možnosti bránit se rozhodnutí o svém vyloučení z družstva, včetně toho, zda členská schůze, resp. shromáždění delegátů ve své působnosti byla povinna rozhodnout o včasně podaných námitkách.

30. Zcela nad rámec uvedeného, k argumentaci odvolatele poukazujícího na nemožnost bránit se proti rozhodnutí o vyloučení z družstva, neboť se včas nedozvěděl o předmětném rozhodnutí představenstva družstva o svém vyloučení z družstva, odvolací soud poukazuje na nezpochybňovanou skutečnost, že navrhovatel v období předmětného projednávaného vylučování z družstva v roce 2016 sice měl zapsánu adresu sídla v obchodním rejstříku [adresa], avšak ponechal si v seznamu členů bytového družstva evidovánu adresu svého předchozího sídla [Anonymizováno]. Tuto adresu sdělil bytovému družstvu v předchozích letech (v roce 2013). Adresu [Anonymizováno] navrhovatel považoval za potřebné uvádět v seznamu členů bytového družstva pro potřeby doručování korespondence s družstvem až do února 2017, kdy opět přistoupil k nahlášení bytovému družstvu změny adresy sídla k zápisu do seznamu členů bytového družstva. Uvedeným opožděným a ne zcela adekvátním způsobem navrhovatel postupoval, ačkoli věděl, že má dílčí nesrovnalosti vůči družstvu z titulu svých nedoplatků a mohl očekávat v tomto směru korespondenci věřitele.

31. Na uvedený stav dopadá § 614 ZOK o vyloučení člena družstva, z něhož je zřejmé, že člen může být z družstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. S uvedeným ustanovením zákona souvisí aktuální, z hlediska projednávané věci, rovněž § 618 ZOK, podle jehož odst. 1 proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak toto právo zaniká. Stejně tak na daný stav věci dopadá i § 580 ZOK, podle něhož družstvo vede seznam členů (odst. 1). Do seznamu členů se zapisují jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa pro doručování, dále den a způsob vzniku a zániku členství v družstvu a konečně i výše členského vkladu a rozsah splnění vkladové povinnosti k členskému vkladu (odst. 2). Podle tohoto ustanovení člen oznámí a doloží družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala a družstvo provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna prokázána (odst. 3).

32. Seznam členů podle právního názoru odvolacího soudu patří mezi základní dokumenty družstva.

33. Kromě povinnosti družstva provést bez zbytečného odkladu změny údajů v seznamu, zákon výslovně stanoví, že družstvo provede zápis změny zapisované skutečnosti v seznamu poté, co mu bude změna prokázána. Současně zákon výslovně stanoví povinnost člena oznámit a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu, a to bez zbytečného odkladu poté, co změna nastala. V praxi je tak podle odvolacího soudu velice důležité provádění aktualizace seznamu členů, což se ve značném rozsahu projevuje též v případě změn bydliště členů družstev a u změn sídla člena - právnické osoby. Jak je proto zřejmé, každý člen družstva má povinnost oznámit družstvu bez zbytečného odkladu jakoukoliv změnu údajů, jež jsou ve vztahu k jeho osobě v seznamu členů vedeny a příslušnou změnu je člen současně povinen družstvu prokázat zpravidla odpovídajícími listinami. Tomu odpovídá družstvu zákonem uložená povinnost provést zápis změny rovněž bez zbytečného odkladu.

34. Shora uvedená právní úprava seznamu členů zvolená ZOK, vedle respektování skutečnosti, že bytové družstvo obecně nemá možnosti a prostředky pátrat po podstatných datech svých členů, zejména po aktuálních adresách sídel společností, po bydlištích, po nástupnících členů družstva atd., je jedním z ustanovení praktických pro fungování družstev, jež jsou odpovědna především za vlastní řádné hospodaření s majetkem družstva a za poskytování informací v rámci družstva členům družstva.

35. Z uvedené právní úpravy jsou podle právního názoru odvolacího soudu zřejmé i možné následky nerespektování uvedených zákonem stanovených povinností členem družstva. Jestliže člen změnu evidovaných údajů družstvu neoznámí, vystavuje se nebezpečí nedoručení důležitých písemností např. pozvánek na členskou schůzi, rozhodnutí o vyloučení z družstva atd. V takovém případě se podle právního názoru odvolacího soudu člen družstva v důsledku své nečinnosti nemůže bránit tvrzením, že mu ze strany družstva nebylo řádně doručováno.

36. Konečně neméně je s ohledem na uvedené významná pro rozhodnutí v projednávané věci i právní úprava doručování některých písemností družstva, jak je uvedeno v § 621 ZOK, z něhož vyplývá, že rozhodnutí o vyloučení člena, rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena uvedenou v seznamu členů.

37. Ze shora uvedených důvodů, zasílalo-li [právnická osoba] v daném případě svému členovi (odvolateli), písemnosti významné z hlediska jeho členství v družstvu (upomínku, rozhodnutí o vyloučení) na adresu odvolatelem uváděnou v seznamu členů ([adresa]) a doloženou družstvu v roce 2013, jeví se jeho postup správným a v souladu s § 821 ZOK, jakož i se stanovami družstva. Nabízí se proto závěr, že na listiny související s vyloučením navrhovatele z družstva je nutno v souladu se zákonem nahlížet jako na listiny jejichž obsah byl adresátovi řádně oznámen. V postupu bytového družstva lze spatřovat to, že si družstvo mohlo splnit svoji povinnost oznámit dotčenému členovi (odvolateli) obsah písemnosti zasláním písemnosti na adresu uvedenou v seznamu členů družstva.

38. V souvislosti s uvedeným se nabízí také závěr, že navrhovatel byl ve smyslu § 621 ZOK a čl. 99 odst. 1, odst. 4 písm. b) Stanov bytového družstva přijatých dne 18. 6. 2016 odesláním písemnosti dne 22. 9. 2016 (datum předání poště), obsahující rozhodnutí představenstva družstva ze dne 21. 9. 2016 o vyloučení navrhovatele z družstva, seznámen s uvedeným rozhodnutím o svém vyloučení z bytového družstva. Následným marným uplynutím třicetidenní lhůty pro podání námitek ke shromáždění delegátů ve smyslu § 619 ZOK a čl. 13 odst. 5 stanov družstva se navrhovatel v důsledku svého postupu mohl zkrátit o možnost zákonem stanoveným způsobem zvrátit rozhodnutí o svém vyloučení z družstva. Tím mohlo dojít k završení procesu vyloučení navrhovatele z předmětného bytového družstva a tím i k završení procesu vyloučení navrhovatele. V této souvislosti se nabízí rovněž úvaha v tom směru, že tak mohlo dojít k zániku členství navrhovatele v družstvu ve smyslu § 610 písm. c) ZOK.

39. Shora uvedené úvahy odvolacího soudu ohledně otázek souvisejících se souběžně projednávanou žalobou na určení členství navrhovatele v uvedeném bytovém družstvu budou muset být autoritativně vyřešeny soudem v jeho rozhodnutí v uvedené souběžně projednávané věci v řízení sp. zn. 6 Cmo 32/2020.

40. Ze všech shora uvedených důvodů je napadené rozhodnutí soudu I. stupně věcně správné a odvolací soud je proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

41. O nákladech odvolacího řízení bylo, vzhledem k plné úspěšnosti účastníka, rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému účastníkovi byla přiznána proti neúspěšnému navrhovateli plná náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 8 228 Kč, představovaná náklady na právní zastoupení jeho advokátkou dle ustanovení § 6, § 7, § 9, § 11 odst. 1, § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby jeho advokátky po 3 100 Kč, k čemu náleží 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč. Advokátka účastníka má rovněž podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu za advokátkou odvedenou DPH ve výši 1 428 Kč.

42. Proto bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi do tří dnů od právní moci usnesení na nákladech odvolacího řízení částku 8 228 Kč k rukám zástupkyně účastníka.