o zaplacení vypořádacího podílu, o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2019, č. j. 51 Cm 78/2006-760 navrhovatele h) Rostislava Nováka, právního nástupce navrhovatelky i) Jindřišky Novákové, narozené 4. 9. 1932, zemřelé 20. 12. 2019, posledně bytem v Dublovicích, Zvírotice 41, PSČ 264 01, do jejíchž práv vstoupil na základě usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 9 D5/2020-81, Nd 18/2020 ze dne 17. září 2020 o dědictví v rozsahu nároku zemřelé navrhovatelky i) Jindřišky Novákové

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně rozsudkem ze dne11.1. 2019, č. j. 51 Cm 78/2006760 ve výroku II. vyhověl návrhu ve vztahu k navrhovatelce i) v rozsahu částky 84 585,29 Kč a ve zbývajícím rozsahu její návrh zamítl (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok V.).

2. Soud I. stupně vyšel z toho, že: návrhem ze dne 10. 8. 2005 (upřesněným - co do okruhu navrhovatelů a výše vypořádacích podílů - podáními ze dne 17. 4. 2009, 12. 5. 2009, 30. 6. 2009 a 13. 11. 2013)se navrhovatelka i) společně s ostatními navrhovateli domáhala, aby soud [Jméno advokátky D]. (dále jen ,,společnost“), jako právní nástupkyni [právnická osoba]; dále jen „družstvo“ uložil uhradit navrhovatelcevypořádací podíl, neboť její členství v družstvu zaniklo v důsledku jeho přeměny na akciovou společnost.

3. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že družstvo vzniklo dne 9. 1. 1953, že členská schůze družstva přijala dne 30. 1. 2004 rozhodnutí o změně právní formy družstva na akciovou společnost, „se dnem zapracování změny právní formy 31. 10. 2003“, že podkladem pro rozhodnutí o přeměně byl znalecký posudek znalce [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] a navrhovatelé (jejich právní předchůdci) s přeměnou nesouhlasili a na členské schůzi požádali o ukončení členství v družstvu.

4. Soud I. stupně vyšel dále ze skutečnosti, že rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2004, č. j. F 21171/2004-517 byl zamítnut návrh na zápis změny právní formy pro nedodržení 15 denní lhůty pro zveřejnění záměru před přijetím rozhodnutí o změně právní formy. Dne 29. 7. 2005 členská schůze družstva opět rozhodla o změně právní formy družstva na akciovou společnost, „se dnem zapracování změny právní formy 30. 4. 2005“. Podkladem pro rozhodnutí o přeměně byl znalecký posudek znalce [Anonymizováno] č. [Anonymizováno] (dále jen „druhý posudek“). Usnesením ze dne 12. 12. 2005, č. j. F 141227/2005, F 142756/2005, rejstříkový soud provedl k datu 1. 1. 2006 zápis změny právní formy družstva na akciovou společnost.

5. Soud I. stupně vycházel ze stanov družstva a konstatoval, že podle článku III. bodu 13 stanov družstva přijatých členskou schůzí dne 30. 3. 2001 „při zániku členství obdrží člen za trvání družstva vypořádací podíl po odečtu podílu v nedělitelném fondu, jeho závazků vůči družstvu a případných úhrad daní, vše, co do družstva vložil a dosud mu nebylo splaceno. Tato částka se zjišťuje z ročního zůstatku na běžně vedených účtech členů, na kterých budou zapisovány všechny změny včetně podílu člena na nárůstu nebo úbytku obchodního kapitálu družstva. Družstvo je povinno vrátit vypořádací podíl do deseti let. Vypořádací podíl je vydáván ve věcném plnění nebo v nemovitosti, nedohodnou-li se účastníci jinak“. Podle článku XI. bodu 5 stanov „z vytvořeného zisku družstvo především odvede své daňové povinnosti, doplní nedělitelný fond družstva v souladu s ust. § 235 obchodního zákoníku a zbylý zisk rozdělí na základě usnesení členské schůze.“ Soud I. stupně vycházel ze zápisů z členských schůzí družstva, z nichž podle jeho zjištění nevyplývá, že by kdy bylo rozhodnuto o zvýšení majetkových podílů členů družstva z dosaženého zisku.

6. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že podáním ze dne 13. 11. 2013 navrhovatelé změnili svůj návrh co do výše vypořádacích podílů na základě znaleckého posudku ze dne 7. 1. 2013, č. 2013/730/1, zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba]. Soud usnesením ze dne 28. 4. 2015, č. j. 51 Cm 78/2006-476, změnu návrhu připustil. Znalecký posudek [právnická osoba]. ze dne [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], předložený navrhovateli, stanoví vypořádací podíly navrhovatelů ke dni 30. 1. 2004 postupem podle § 233 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“ či „obchod. zák.“).

7. Soud I. stupně vycházel z provedených důkazů a konstatoval, že znalecký posudek [právnická osoba] ze dne [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], zadaný soudem, určuje výši vypořádacích podílů navrhovatelů ke dni 30. 4. 2005 podle čl. III. bodu 13 stanov družstva.

8. Soud I. stupně vyjádřil právní názor, že členství navrhovatelů zaniklo se změnou právní formy družstva na akciovou společnost a vznikl jim nárok na vypořádací podíl k datu, k němuž byla zpracována mimořádná účetní závěrka. Za tento den soud označil 30. 4. 2005, k němuž byl pro účely přeměny vypracován druhý znalecký posudek. Soud I. stupně vysvětlil, že „rozdíl v datu vystoupení navrhovatelů z družstva (31. 1. 2004) a rozhodnému datu změny právní formy (30. 4. 2005) byl zapříčiněn rozhodnutím obchodního rejstříku...“. Protože členství navrhovatelů v družstvu zaniklo 30. 1. 2004 - před přeměnou družstva na akciovou společnost - výše vypořádacích podílů navrhovatelů se podle soudu určí na základě článku III. odst. 13 stanov družstva ve znění účinném k tomuto datu.

9. Soud I. stupně opřel své právní závěry o § 233 odst. 5 obchod. zák. Konstatoval, že způsob výpočtu vypořádacích podílů podle § 233 a § 234 obchod. zák. ve znaleckém posudku [právnická osoba]. neodpovídá stanovám družstva, které určují jiný způsob výpočtu. Při stanovení výše vypořádacích podílů tak soud vyšel ze znaleckého posudku [právnická osoba], jehož způsob výpočtu vypořádacího podílu (vycházející z článku III. odst. 13 stanov družstva podle vzorce „výše majetkového podílu mínus nedělitelný fond“), a rovněž i datum, ke kterému je určen, měl za správný; dodal, že „přihlédl i ke skutečnosti, že výše vypořádacích podílů vypočtená společností se od výpočtu [právnická osoba] liší jen nepatrně“.

10. Proti tomuto rozhodnutí ve výrocích III. a V. ve vztahu ke své osobě se odvolala, mimo jiných, i navrhovatelka i) - dále též dvolatelka. V odvolání uvedla zejména, že po odstranění nejasností v původně podaném návrhu tvrdila stejné skutečnosti, že soud uvedené rozhodné skutečnosti v odůvodnění rozsudku sice cituje, ale řádně se jimi nezabývá, a že se závěry znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem nesouhlasila, přičemž znalecký posudek [právnická osoba]. podaný k zadání navrhovatelky soud „jako důkaz nevzal“, i když se soud o něm rámcově zmiňuje. Navrhovatelka poukázala zejména na to, že při výslechu před soudem znalec nedokázal vysvětlit, zda jím používané podíly odpovídají nějaké celkové hodnotě vlastního kapitálu družstva, že znalec podíly okopíroval z nedatovaných a nepodepsaných listů členů z transformace družstva, které byly kráceny a znalec je vydával za karty členů (soud a znalec uvádějí majetkové listy navrhovatelů), což znalec při jednání soudu dne 16. 11. 2018 potvrdil, přičemž stanovy (znalec měl k dispozici stanovy družstva z 5. 11. 1999, ač byly dne 30. 3. 2001 schváleny nové stanovy družstva, jež znalec neměl k dispozici) definují, jak má karta člena vypadat. Tato navrhovatelka má zejména za to, že znalec ve znaleckém posudku směšuje roční rozdělení zisku do fondů s celoživotním vypořádacím podílem člena z vlastního kapitálu, kde příděly do fondu nemají vliv, že je nutno vzít v úvahu, že se nerozděloval zisk, přičemž zisk je roční výsledek, který se rozděluje do fondů a co se týká majetkových listů, zápis na něm musí každý člen odsouhlasit, což se nedělo, a že nesouhlasí s názorem soudu, z jaké účetní závěrky se vychází, tj. že se účetní závěrka z 2004 nepromítá do znaleckého posudku. Odvolatelka nesouhlasila se závěrem soudu, že je třeba postupovat výlučně podle stanov družstva, když podle ní měl soud postupovat také podle příslušné úpravy v obchodním zákoníku a podle předloženého znaleckého posudku [právnická osoba]. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu ve vztahu k ní zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu k dalšímu řízení, ev. navrhla, aby odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu změnil a v tomto případě jí přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

11. V průběhu odvolacího řízení odvolatelka -navrhovatelka i) [Jméno navrhovatelky] dne [Anonymizováno] zemřela a na základě usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 9 D5/2020-81, Nd 18/2020 ze dne 17. září 2020 její pohledávku na zaplacení vypořádacího podílu vůči [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa] zdědil její pozůstalý manžel [Jméno navrhovatele J] nar. [Datum narození navrhovatele H], bytem [adresa]. S tímto potom odvolací soud pokračuje na základě usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 6 Cmo 308/2021- 907 ze dne 26. září 2022, když jmenovaný vstoupil do práv navrhovatelky i) [Jméno navrhovatelky], narozené [Datum narození navrhovatelky], zemřelé [Anonymizováno], posledně bytem v [Anonymizováno], [adresa] na základě usnesení Okresního soudu v Příbrami č.j. 9 D5/2020-81, Nd 18/2020 ze dne 17. září 2020 o dědictví. Pozůstalý manžel [Jméno navrhovatele J] tak pokračuje v řízení, nyní ve fázi odvolacího řízení v rozsahu nároku zemřelé navrhovatelky i) [Jméno navrhovatelky], ačkoli ohledně jím uplatněného vlastního nároku byla věc rozhodnuta napadeným rozsudkem ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2020, č. j. 6 Cmo 65/2019-831.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle § 212 a násl. o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadené části, tj. ve výrocích III. a V ve vztahu k nároku zděděnému [Jméno navrhovatele J] po své manželce navrhovatelce i) [Jméno navrhovatelky], a to včetně řízení, jež jeho vydání v tomto rozsahu předcházelo. Odvolací soud dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

13. Odvolací soud vycházel z obchodního zákoníku, ve znění účinném do 30. 4. 2004, tedy podle znění obchodního zákoníku účinného v době zániku členství navrhovatelky i) v družstvu.

14. Podle § 61 obchod. zák. podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost. Pro účely tohoto zákona se oceňuje podíl mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak (odstavec první). Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyneli ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného (odstavec druhý). Právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky podle odstavce 2 nebo ode dne doručení posudku znalce podle odstavce 2 společnosti, nestanoví-li zákon, dohoda účastníků nebo společenská smlouva jinak. Jestliže společníci nebo příslušný orgán společnosti účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena (odstavec třetí).

15. Podle § 233 obchod. zák. při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl (první odstavec). Vypořádací podíl se určí poměrem splaceného členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu splacených členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství (druhý odstavec). Pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Při určování výše vypořádacího podílu se nepřihlíží ke kapitálu, jenž je v nedělitelném fondu, a jestliže to vyplývá ze stanov, i v jiných zajišťovacích fondech. Rovněž se nepřihlíží k vkladům členů s kratším než ročním členstvím přede dnem, k němuž se řádná účetní závěrka sestavuje (třetí odstavec). Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Nárok na podíl na zisku vzniká jen za období trvání členství (čtvrtý odstavec). Ustanovení odstavců 2 až 4 se použijí, jen pokud stanovy neurčují jinak (pátý odstavec).

16. Podle § 260 obchod. zák. nestanoví-li se v této hlavě jinak, použijí se na družstvo přiměřeně ustanovení hlavy I díl I (§ 56 až 75b) této části zákona.

17. Ve vztahu k otázce poctivého vypořádání mezi družstvem a jeho členem odvolací soud zastává názor, že v případě, že stanovy družstva obsahují úpravu vypořádacího podílu odchylnou od zákona, je v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 nutno postupovat obdobně, jako u společnosti s ručením omezeným. Podle názoru odvolacího soudu neurčí-li společenská smlouva způsob vypořádání, musí být vypořádání mezi společníky poctivé v tom smyslu, aby hodnota vypořádacího podílu společníka, jehož účast ve společnosti skončila (popřípadě právního nástupce takového společníka), odpovídala hodnotě majetku, připadajícího na jeho obchodní podíl. Plyne-li z účetní závěrky (anebo by z ní mělo při řádném zpracování plynout), že účetní hodnota čistého obchodního jmění společnosti je v hrubém nepoměru ke skutečné (tržní) hodnotě majetku společnosti, je k tomu třeba při stanovení vypořádacího podílu přihlédnout. Podle odvolacího soudu poctivé vypořádání mezi společníky je obecným kriteriem, jímž je soud povinen poměřovat všechny případy, ve kterých má být základem pro určení vypořádacího podílu hodnota vycházející z účetnictví společnosti. Vše uvedené lze vztáhnout i na poměry (jiných než bytových) družstev, když i zde platí, že i vypořádání mezi družstvem a členem družstva (jehož členství za trvání družstva zaniklo) má být poctivé tak, aby hodnota vypořádacího podílu (vycházející z účetnictví) odpovídala hodnotě majetku připadajícího na jeho členský vklad.

18. Odvolací soud dále vychází z právního názoru, že ustanovení § 233 odst. 5 obchod. zák. upřednostňuje při určení způsobu výpočtu vypořádacího podílu autonomii vůle družstva a zákonnou úpravu nabízí až jako podpůrné řešení pro případ, kdy členové družstva ve stanovách neurčili jiná pravidla. Autonomie vůle družstva při určení způsobu výpočtu vypořádacího podílu však není zcela neomezená; obecným korektivem je i v případě odchylné úpravy vypořádacího podílu ve stanovách družstva zásada poctivosti (spravedlnosti) vypořádání. Požadavku poctivosti odpovídá, aby v případě výrazného nepoměru mezi výší vlastního kapitálu podle účetní závěrky a skutečnou (tržní) hodnotou čistého obchodního majetku družstva bylo k této skutečnosti při výpočtu vypořádacího podílu přihlédnuto. Výpočet vypořádacího podílu tak má vycházet z reálné hodnoty majetku družstva odpovídajícího stavu na trhu v době, k níž družstvo výši vypořádacího podílu určuje.

19. Požadavek poctivého obecný princip, jímž je soud povinen poměřovat všechny případy, ve kterých má být základem pro určení vypořádacího podílu hodnota vycházející z účetnictví společnosti či družstva se jako takový prosadí nezávisle na tom, zda způsob výpočtu vypořádacího podílu stanoví společenská smlouva či stanovy, nebo zda je vypořádací podíl určován podle zákonné úpravy. Ve světle tohoto obecného pravidla je potom nutno vykládat ustanovení § 233 obchod. zák. a musí je respektovat i případná odchylná úprava ve stanovách družstva. Proto v případě, že stanovy družstva určí vlastní způsob vypořádání, musí být vypořádání mezi družstvem a jeho členy poctivé v tom smyslu, aby hodnota vypořádacího podílu člena, jehož účast v družstvu (za trvání družstva) skončila, odpovídala hodnotě majetku připadajícího na jeho členský podíl.

20. Ve vztahu ke konkrétní projednávané věci podle odvolacího soudu při stanovení výše vypořádacího podílu navrhovatelky i) nelze podle odvolacího soudu vycházet pouze z majetkového listu určujícího transformační majetkový podíl navrhovatelky i) a dále z toho, že „podíl navrhovatelky i) od počátku členství se nijak nezměnil“, aniž by bylo zkoumáno, zda taková výše vypořádání odpovídá tržní hodnotě majetku, připadajícího na podíly dovolatelky i) a odpovídá tak požadavku poctivosti, což doposud soud I. stupně doposud neučinil.

21. Ve vztahu k otázce splatnosti nároku na vypořádací podíl a vzniku nároku na úrok z prodlení odvolací soud vychází z § 61 odst.3 obchod. zák. a konstatuje, že tříměsíční lhůta splatnosti pro vyplacení vypořádacího podílu na společnosti počíná běžet ode dne schválení roční účetní závěrky (za období, v němž zanikla účast společníka na společnosti) společnosti valnou hromadou, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

22. Ve vztahu k družstvu, kde se stanovy považují za smlouvu sui generis a zavazují všechny členy družstva lze dovodit, že ve stanovách lze upravit vztahy mezi členy, které připouští dispozitivní úprava v zákoně, nebo v zákoně upraveny vůbec nejsou. Ustanovení o splatnosti vypořádacího podílu mají normativní charakter a členové družstva, popř. jejich právní nástupci, jsou těmito ustanoveními vázáni. V této souvislosti nelze pominout, že mezi obecné náležitosti právního úkonu patří i požadavek souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

23. V návaznosti na uvedené odvolací soud obecně zastává právní názor, že jestliže by za účinnosti obchod. zák . stanovy obchodní společnosti či družstva určovaly lhůtu blížící se deseti letům pro splatnost vypořádacího podílu, lze v této části považovat stanovy za rozporné s dobrými mravy. Takto dlouhá splatnost vypořádacího podílu by mohla obstát pouze za předpokladu, jestliže by byla odůvodněna objektivními (byť třeba specifickými) poměry družstva (např. způsobem jeho hospodaření) a nepřesahovala-li by dobu, po kterou tyto poměry družstva neumožňují družstvu vypořádací podíl dosavadnímu členovi vyplatit, aniž by byla ohrožena existence či řádné fungování družstva.

24. Proto v daném konkrétním případě pro počátek prodlení a pro vznik nároku na úrok z prodlení je nutno se zabývat též otázkou splatnosti nároku na vypořádací podíl upraveného ve stanovách družstva majících přednost před úpravou vyplývající ze zákona, a to přes skutečnost, že ve stanovách určená konkrétní splatnost vypořádacího podílu v projednávaném případě se na první pohled může jevit jako nemravná. Pro definitivní závěr o neplatnosti (a nutnosti aplikace zákonné úpravy) z důvodu nemravnosti takto stanovami určené splatnosti nároku na vypořádací podíl bude zapotřebí posouzení stanovami určené lhůty splatnosti vypořádacího podílu z hlediska její odůvodněnosti objektivními (byť třeba specifickými) poměry družstva (např. způsobem jeho hospodaření). Délka této doby splatnosti vypořádacího podílu je přitom ve smyslu shora uvedeného akceptovatelná, nepřesahuje-li dobu, po kterou poměry družstva neumožňují (neumožňovaly) družstvu vypořádací podíl dosavadnímu členovi vyplatit, aniž by byla ohrožena existence či řádné fungování družstva.

25. I z uvedeného důvodu odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil, a to rovněž za účelem posouzení splatnosti vypořádacího podílu a s tím souvisejícího posouzení počátku prodlení a případného vzniku nároku na úrok z prodlení.

26. Z uvedených důvodů, obnášejících rozsáhlé dokazování odvolacímu soudu nezbylo, než rozsudek soudu I. stupně ve vztahu k navrhovatelce i) [Jméno navrhovatelky] podle § 219a o. s. ř. zrušit a v tomto rozsahu věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení, v němž bude pokračovat dědic [Jméno navrhovatelky] pozůstalý manžel [Jméno navrhovatele J].

27. V novém rozhodnutí rozhodne soud I. stupně rovněž o nákladech tohoto odvolacího řízení.