o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání odpůrce proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 73 Nc 4511/2020-34 ze dne 5. srpna 2020

1. Před podáním návrhu na zahájení řízení o náhradu způsobené újmy Krajský soud v Praze jako soud I. stupně shora uvedeným usnesením vyhověl návrhu navrhovatele a nařídil předběžné opatření, jímž ve výroku I. uložil [Jméno odpůrce] povinnost zdržet se jakýchkoliv právních dispozic s akciemi společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], id. č. emitenta [Anonymizováno], které jsou registrovány na účtu majitele id.č. [Anonymizováno], jímž je společnost [právnická osoba]., zejména zdržet se jejich zcizení či zatížení, ve výroku II. uložil navrhovateli, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení o předběžném opatření podat u soudu žalobu, kterou se bude proti odpůrci domáhat náhrady škody ve výši 1 168 731,23 Kč vzniklé v důsledku zcizení cca 30 % akcií společnosti [právnická osoba]. odpůrcem jakožto (údajným) členem statutárního orgánu navrhovatele a následným převodem finančních prostředků ve výši 1 168 731,23 Kč, které navrhovatel obdržel jako úhradu převodní ceny za tyto akcie, na soukromý bankovní účet odpůrce a ve výroku III. uložil odpůrci povinnost zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření částku ve výši 33 138 Kč.

2. Při rozhodování soud I. stupně vycházel z tvrzení navrhovatele, že je jediným akcionářem společnosti [právnická osoba]. kdy podíl v této společnosti představuje jeho klíčový a nejvýznamnější majetek. Měl tvrdit, že společnost [Anonymizováno] "[právnická osoba]" (dále též "jediný akcionář") je jediným akcionářem navrhovatele a odpůrce je bývalým statutárním ředitelem a bývalým jediným členem (předsedou) správní rady navrhovatele, přičemž v důsledku jeho protiprávního jednání v rozporu s povinností péče řádného hospodáře vznikla navrhovateli škoda, kterou je jediný akcionář navrhovatele připraven uplatnit u soudu akcionářskou žalobou na náhradu škody.

3. Vznik škody navrhovatel podle návrhu na vydání předběžného opatření měl spatřovat v tom, že odpůrce v rozporu se zájmy navrhovatele a jediného akcionáře, v rozporu s povinností péče řádného hospodáře, měl neoprávněně a pro navrhovatele nevýhodně zcizil podstatnou část majetku navrhovatele (cca 30 % akcií společnosti [právnická osoba].) a následně část ceny, jíž navrhovatel obdržel za zcizení tohoto majetku, bez jakéhokoliv právního důvodu měl převést na svůj bankovní účet. V důsledku toho měla vzniknout navrhovateli škoda ve výši minimálně 1 168 731,23 Kč. Dle tvrzení navrhovatele hrozí pokračování protiprávního jednání odpůrce a bezprostředně hrozí vznik dalších škod, když odpůrce nerespektuje své odvolání z funkcí a nadále vůči třetím stranám vystupuje jako zástupce navrhovatele v rozporu s aktuálním právním stavem a v rozporu se zájmy a pokyny jediného akcionáře. Konkrétně má odpůrce hrozit navrhovateli a jedinému akcionáři tím, že z navrhovatele zcela svévolné a neoprávněně převede zbývající majetek v podobě cca 70 % akcií společnosti [právnická osoba]. a za tímto účelem již činí potřebné kroky (mimo jiné zadání vypracování znaleckého posudku na ocenění těchto akcií). Z toho důvodu jediný akcionář, na základě zákona zastoupen navrhovatelem, žádal o nařízení předběžného opatření.

4. Soud I. stupně měl dále vycházet z konkrétních skutkových okolností uvedených navrhovatelem, podle nichž dne 20. ledna 2020 zaslal jediný akcionář dopis navrhovateli k rukám odpůrce, jakožto tehdejšího statutárního ředitele, na základě něhož věřitelé požadovali podrobnější informace ohledně hospodaření navrhovatele a jeho dceřiné společnosti [právnická osoba]. Proto jediný akcionář v souladu se stanovami navrhovatele přikázal odpůrci, aby vyčkal na valnou hromadu navrhovatele plánovanou na 24. ledna 2020, a aby přinejmenším do té doby nečinil žádné další kroky bez souhlasu navrhovatele. Dne 24. ledna 2020 měl jediný akcionář odvolat odpůrce z funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady navrhovatele a novým statutárním ředitelem a předsedou správní rady navrhovatele měl být jmenován [Anonymizováno]. O tom měl být odpůrce informován téhož dne elektronickou poštou v 8:46 hodin, neboť na ni obratem elektronickou poštou v 8:50 hodin téhož dne odpověděl. Odpůrce však odmítl toto své odvolání ze všech funkcí navrhovatele respektovat a namísto toho učinil sérii právních jednání a úkonů k přímé újmě navrhovatele a rovněž k újmě jediného akcionáře. Zejména odpůrce měl realizovat převod 30,0000276 % akcií společnosti [právnická osoba]., o nichž sám odpůrce měl tvrdit, že má přinejmenším hodnotu stovek milionů Kč z vlastnictví navrhovatele do vlastnictví společnosti [právnická osoba]., a to za cenu pouze 2,5 milionu Kč. To na základě pro navrhovatele zjevně nevýhodné smlouvy o převodu akcií ze dne 24. ledna 2020, později upravené dodatkem č. 1. Prostředky získané prodejem akcií odpůrce podle navrhovatele nepoužil na úhradu údajných dluhů navrhovatele či společnosti [právnická osoba]. nýbrž rozhodující část prostředků ve výši 1 168 731,23 Kč dne 17. 3. 2020 zcela svévolně měl převést na svůj osobní účet. Další jednání odpůrce v rozporu se zájmy navrhovatele navrhovatel spatřuje v tom, že odpůrce dne 24. ledna 2020 jako zástupce navrhovatele přijal rozhodnutí navrhovatele jakožto jediného akcionáře společnosti [právnická osoba]. ve formě notářského zápisu [Anonymizováno] o změně stanov společnosti [právnická osoba]. Podle tohoto má navrhovatel zcela nelogicky a proti svým zájmům sám sebe připravit o kontrolu nad společností [právnická osoba]. a naopak zásadním způsobem má zvýhodnit případné minoritní akcionáře společnosti oproti běžnému zákonnému uspořádání. Z výše nově stanovených kvor má být zřejmé, že tato změna byla činěna při vědomí současného záměru protiprávního zcizení cca 30 % akcií společnosti [právnická osoba]. ve prospěch společnosti [právnická osoba]. I následně, po zániku funkce odpůrci měl odpůrce tuto skutečnost nerespektovat a vůči třetím osobám měl nadále vystupovat jako člen statutárního orgánu navrhovatele a jeho jednání měla být opět v rozporu se zájmy a pokyny navrhovatele. Zejména měl odpůrce neoprávněně udělit plnou moc k zastupování navrhovatele na údajné valné hromadě společnosti [právnická osoba]. konané 11. února 2020 a na této valné hromadě měl odpůrcem ovládanou společností [právnická osoba]. učinit pokus provést kompletní změnu představenstva a dozorčí rady společnosti [právnická osoba]., přičemž do představenstva společnosti měl uvedený účastník nechat jmenovat, mimo jiné, svou osobou či teprve čtyřiadvacetiletou [Anonymizováno], jež je rodině spjata s [Anonymizováno], jediným jednatelem společnosti [právnická osoba]. Bezprostředně poté se měl odpůrce pokusit jednat také jakožto jediný člen představenstva společnosti [právnická osoba]., a to k újmě navrhovatele, když dne 8. května 2020 zaslal odpůrce jedinému akcionáři dopis, v němž se opět vydává za člena statutárního orgánu navrhovatele a domáhá se po jediném akcionáři poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 000 000 Kč a 51 milionu EUR s tím, že pokud nebudou prostředky poskytnuty, přistoupí ke zpeněžování majetku navrhovatele a to včetně zbývajících cca 70 % akcií společnosti [právnická osoba]. Své výhrůžky odpůrce dále zopakoval v dopise ze dne 22. června 2020. V současnosti dle navrhovatele reálně hrozí, že každým okamžikem může být z navrhovatele neoprávněně převedeno zbývajících asi 70 % akcií společnosti [právnická osoba]. Navrhovatel měl dále uvést, že podal u Městského soudu v Praze žalobu na určení vlastnictví k 30 % akcií společnosti [právnická osoba]. a na vydání těchto akcií. Řízení je vedeno pod sp. zn. 49 Cm 36/2020. Dne 15. 6. 2020 měl vydat Městský soud v Praze v uvedeném řízení usnesení, kterým vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření, kterým uložil společnosti [právnická osoba]. povinnost zdržet se jakýchkoliv právních dispozic s akciemi společnosti [právnická osoba]., zejména zdržet se jejich zcizení či zatížení. Společnosti [právnická osoba]. potom mělo být uloženo neprovádět žádné úkony, které by mohly způsobit či vést k dispozici s akciemi společnosti [právnická osoba]., jež jsou registrovány na účtu majitele id. č. [Anonymizováno], jímž je společnost [právnická osoba]. Navrhovatel měl dále doplnit, že bez zbytečného odkladu po odvolání odpůrce z funkcí ve svých orgánech a jmenování pana [Anonymizováno] do těchto funkcí, měl podat návrh na zápis změn vyplývajících z rozhodnutí jediného akcionáře ze dne 24. ledna 2020 do obchodního rejstříku. Změny v osobách statutárního ředitele a člena správní rady dosud nebyly do obchodního rejstříku zapsány pouze z toho důvodu, že Městský soud v Praze jakožto rejstříkový soud vydal zcela chybné usnesení č. j. B 20786/RD 67/MSPH Fj 37163/2020/MSPH, kterým tento návrh nepravomocně zamítl. Městský soud v Praze opřel své rozhodnutí o 2 předběžná opatření vydaná arbitrážním soudem pro [Anonymizováno], která pozastavovala účinnost rozhodnutí jediného akcionáře o odvolání odpůrce z funkcí u navrhovatele ze dne 24. ledna 2020. Jediný akcionář měl vyjádřit přesvědčení, že ruské soudy nikdy nebyly oprávněny rozhodovat o vnitřních poměrech české právnické osoby a ruská předběžná opatření nesplňovala požadavky pro vykonatelnost, neboť se jednalo o rozhodnutí nemeritorní a neadresná. Dne 18. 6. a 19. 6. 2020 mělo navíc dojít ze strany ruských soudů k vykonatelnému a již i pravomocnému zrušení těchto předběžných opatření, čímž měla odpadnout poslední překážka ve výmazu odpůrce, jakožto statutárního ředitele a předsedy správní rady navrhovatele a k zápisu pana [Anonymizováno], jakožto jediného člena těchto orgánů navrhovatele, do obchodního rejstříku.

5. Důvody pro nařízení předběžného opatření potom navrhovatel spatřoval, konkrétně v tom, že odpůrce se úmyslně vědomě pokusil navrhovateli způsobit významnou škodu v řádu stovek milionů Kč protiprávním prodejem ca 30 % akcií společnosti [právnická osoba]. významně pod cenou, když navrhovatel jejich hodnotu vyčísluje přinejmenším na 224 621 148 Kč, a to především na základě evidence zásob drahých kovů společnosti [právnická osoba]. ke dni 2. 2. 2020, rovněž na základě znaleckého posudku č. 150 910 vypracovaného společností [právnická osoba], jakož i na základě toho, že sám odpůrce v návrhu na nařízení předběžného opatření, který podal 12. února 2020 u Městského soudu v Praze, uváděl, že ke dni 2. 2. 2020 činila hodnota zásob drahých kovů společnosti [právnická osoba]. přibližně 757 000 000 Kč, přičemž hodnota kompletního majetku společnosti má být ještě vyšší. Další důvod pro nařízení předběžného opatření v této věci navrhovatel spatřuje v tom, že odpůrce se sám na úkor navrhovatele obohatil a způsobil navrhovateli škodu 1 168 731,23 Kč tím, že výraznou část prostředků z převodu cca 30 % akcií společnosti [právnická osoba]. po jejich připsání na účet navrhovatele obratem odpůrce neoprávněně převedl na svůj osobní účet, jak je uvedeno shora. Dalším důvodem pro nařízení předběžného opatření mělo být, že dle navrhovatele bezprostředně hrozí vznik dalších významných škod, neboť odpůrce se má chystat neoprávněně zcizovat jeho další majetek, jak je uvedeno shora. Jediný akcionář vyjádřil obavu, že se odpůrce v nejbližších dnech pokusí převod cca 70 % akcií společnosti [právnická osoba]. z vlastnictví navrhovatele zrealizovat s tím, že prostředky získané prodejem akcií se pokusí z navrhovatele vyvést. Navrhovatel měl poukazovat též na skutečnost, že orgány činné v trestním řízení již činí konkrétní kroky na podkladě trestního oznámení navrhovatele ze dne 12. 2. 2020 proti odpůrci jako podezřelému. Potřebu zatímní úpravy poměrů účastníku navrhovatel spatřoval v tom, že ačkoli odpůrce byl z pozice statutárního ředitele a člena správní rady navrhovatele dne 24. ledna 2020 odvolán, na konci své funkce účelově a v příkrém rozporu se zájmy navrhovatele se měl pokusit vyvést z navrhovatele majetek, když zcizil cca 30 % akcií společnosti [právnická osoba]. za pouhých 2,5 milionu Kč, ačkoliv hodnota těchto akcí je prokazatelně mnohonásobně vyšší, kdy sám odpůrce tvrdí, že hodnota společnosti [Anonymizováno], činí více než 757 000 000 Kč. Tím se měl pokusit způsobit navrhovateli významnou škodu. Současně odpůrce vyvedl z navrhovatele majetek, a to finanční prostředky ve výši 1 168 731,23 Kč, když tuto část ceny cca 30% akcií společnosti [právnická osoba]. obratem po jejím připsání na bankovní účet navrhovatele bez důvodu převedl na svůj soukromý účet, čímž navrhovateli způsobil rovněž škodu. Dále mělo být nutno zatímně upravit poměry účastníků z důvodu, že má hrozit vznik dalších významných škod navrhovateli, když odpůrce výslovně vyhrožuje, že se pokusí převést zbývajících cca 70 % akcií [právnická osoba]. z navrhovatele, přičemž se podle návrhu na vydání předběžného opatření odpůrce pokoušel těžit z aktuálně procesně nepřehledné situace vzniklé zejména v důsledku jeho protiprávních kroků a zjevně nesprávného rozhodnutí rejstříkového soudu, z kteréhož důvodu nadále vystupuje vůči třetím osobám jako zástupce navrhovatele, a to v příkrém rozporu se zájmy navrhovatele a jediného akcionáře a naopak v souladu se zájmy vlastními. Podle návrhu na vydání předběžného opatření navrhovatel měl vyjádřit připravenost podat navazující návrh ve věci samé v podobě akcionářské žaloby na náhradu škody vzniklé v důsledku porušení péče řádného hospodáře odpůrcem, kdy předmětem tohoto řízení bude nárok navrhovatele, ze zákona zastoupeného jediným akcionářem, vůči odpůrci na náhradu škody ve výši 1 168 731,23 Kč v souvislosti se zcizením cca 30 % akcií [právnická osoba]. a s převodem utržených peněz za akcie na svůj soukromý účet.

6. Soud I. stupně věc posuzoval podle § 74 a násl. o. s. ř. a rovněž posuzoval i navrhovatelem předložené doklady z hlediska osvědčení tvrzených skutečností. Jestliže byla v souvislosti s touto věcí vydána v minulosti rozhodnutí, soud I. stupně navíc hodnotil stávající stav z pohledu možné překážky věci rozhodnuté.

7. Podle závěrů soudu I. stupně pravomocné usnesení č. j. 79 Nc 4509/2020-11 ze dne 5. 6. 2020 nepředstavuje překážku věci rozhodnuté, když ve věci sp. zn. 79 Nc 4509/2020, je skutkový základu odlišný v tom smyslu, že v předmětné věci navrhovatel opírá svůj nárok na náhradu škody, který hodlá uplatnit v řízení o věci samé, o skutek spočívající ve vyvedení finančních prostředků ve výši 1 168 731,23 Kč z účtu navrhovatele odpůrcem a nikoliv ve zcizení cca 30 % akcií společnosti [právnická osoba]. za neadekvátně nízkou cenu, jak tomu bylo ve věci sp. zn. 79 Nc 4509/2020. Vzhledem k tomu není dána totožnost předmětu řízení v obou věcech, což podle soudu I. stupně vylučuje závěr o existenci překážky věci rozhodnuté.

8. Soud I. stupně po posouzení návrhu z hlediska právní úpravy a osvědčených skutečností uzavřel, že návrh na nařízení předběžného opatření je důvodný. Má tomu být proto, že v předmětné věci navrhovatel osvědčil existenci nároku na náhradu škody, jejž hodlá uplatnit ve věci samé, neboť mu odpůrce měl způsobit újmu po svém odvolání z funkce statutárního orgánu navrhovatele, když měl zcizit významnou část majetku navrhovatele (cca 30 % akcií společnosti [právnická osoba].) a následně značnou část tohoto protiplnění ve výši 1 168 731,23 Kč měl převést z účtu navrhovatele na jiný účet. Podle soudu I. stupně je zde dána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků ve vztahu k nakládání s dalším významným majetkem navrhovatele představovaným zbylými akciemi společnosti [právnická osoba]., neboť jediný společník navrhovatele přijal rozhodnutí o odvolání odpůrce z funkce statutárního orgánu navrhovatele a vyjádřil nesouhlas s tím, aby odpůrce činil dispozice s majetkem navrhovatele, avšak odpůrce přesto měl zcizit výše uvedené akcie a část finančních prostředku za akcie utržených. Odpůrce podle soudu I. stupně i nadále vystupuje jako statutární orgán navrhovatele a projevuje záměr zcizit i další akcie společnosti [právnická osoba]. z majetku navrhovatele. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Shora uvedené usnesení soudu I. stupně napadl odpůrce (odvolatel) včas podaným odvoláním a domáhal se jeho změny a zamítnutí návrhu, přičemž by podle jeho názoru mělo dojít v každém případě též ke zrušení napadeného rozhodnutí ve výroku III., když návrh na nařízení předběžného opatření podle odvolatele obsahuje řadu nepravdivých a zavádějících tvrzení, v návrhu byly úmyslně zamlčeny podstatné skutečnosti, jež důvodnost nařízení předběžného opatření vyvrací a o nákladech řízení by mělo být rozhodnuto v řízení ve věci samé.

10. Podle odvolatele poskytl navrhovateli v roce 2020 finanční prostředky v celkové výši 1 150 000 Kč. Podle odvolatele osoby, jež neoprávněně získaly dispoziční oprávnění k účtům navrhovatele, zneužily informace účelově vytržené z kontextu proti odpůrci, Podle odvolatele financoval navrhovatele z vlastních finančních prostředků, což má svědčit o jeho loajalitě a rovněž o nepříznivé finanční situaci navrhovatele. Podle odvolatele vykonával od 13. srpna 2015 funkci statutárního ředitele na předsedy správní rady v navrhovatelce a od června roku 2019 upozorňoval vedení jediného akcionáře na nepříznivou finanční situaci navrhovatele a jeho dceřiné společnosti [právnická osoba]. a žádal o poskytnutí peněžních prostředků za účelem jejího odvrácení. Odpůrce podle odvolání zaslal vedení jediného akcionáře řadu žádostí o poskytnutí financování. Podle odvolatele nedošlo ani k požadované restrukturalizaci dluhů společnosti [právnická osoba]. Za této situace hrozícího úpadku navrhovatelce a společnosti [právnická osoba]. odvolatel postupoval podle § 68 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a prodal část majetku [právnická osoba]., aby odvrátil její hrozící úpadek a získal prostředky k jejímu provoznímu financování. Proto odpůrce podepsal za navrhovatele jako převodce smlouvu o prodeji 30,0074875 % akcií ve společnosti [právnická osoba]. společnosti [právnická osoba]., a to za cenu v souladu se znaleckým posudkem č. A 175/2019 ze dne 25. listopadu 2019, jenž stanovil ke dni 30. září 2019 hodnotu 100 % akcií [právnická osoba]. na 0 Kč s ohledem na její předlužení. Přesto odpůrce jako statutární ředitel navrhovatele dosáhl při prodeji akcií [právnická osoba]. vyšší kupní ceny, když je nabízel ke koupi kromě [právnická osoba]. více zájemcům. Podle odvolatele se nezakládá na pravdě tvrzení navrhovatele o jeho odvolán z funkcí a jeho nahrazení [Anonymizováno], když předmětné rozhodnutí bylo učiněno generálním ředitelem jediného akcionáře, ačkoliv spadá do výlučné působnosti valné hromady jediného akcionáře. Následkem této vady je nicotnost rozhodnutí, jež odpůrce napadl žalobu na určení nicotnosti rozhodnutí, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 67/2020, vycházející z toho, že jediný akcionář je společností založenou podle ruského práva se sídlem na území [Anonymizováno]. Otázka, který orgán je oprávněn učinit rozhodnutí o obsazení orgánů v navrhovatelce, je statusovou otázkou jediného akcionáře, která se řídí výlučně právem [Anonymizováno], kdy podle ruského práva je důvodem nicotnosti vydání dotčeného rozhodnutí orgánem jediného akcionáře mimo působnost tohoto orgánu na místo rozhodnutí valné hromady. Proto podle odvolatele odpůrce nikdy nebyl odvolán z funkcí v navrhovateli a tyto funkce zanikly až uplynutím jeho funkčního období dne 13. srpna 2020.

11. Dále odvolatel vyjádřil názor, že soud usnesením ze dne 5. června 2020, č. j. 79 Nc 4509/2020-11 pravomocně zamítl návrh navrhovatelky na nařízení předběžného opatření, kterým by byly odpůrci uloženy stejné povinnosti a byla tak založena překážka pravomocně rozhodnuté věci, když jde o návrh s obsahově totožným žalobním petitem podaný v řízení vymezeném stejnými účastníky a shodnými skutkovými okolnostmi. Odpůrce dále poukázal na skutečnost, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. srpna 2020, č. j. 72 Cm 67/2020-112, bylo na návrh navrhovatelky nařízeno předběžné opatření, jímž se odpůrci ukládá povinnost zdržet se výkonu funkce statutárního ředitele a předsedy správní rady společnosti [Anonymizováno], IČ [IČO], se sídlem [adresa], jakož i zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn statutární ředitel a předseda správní rady této společnosti.

12. Podle odvolatele předběžné opatření nemá vztah k předmětu řízení vymezenému v návrhu, když navrhovatel má v úmyslu podat na odpůrce žalobu na náhradu újmy, která měla vzniknout převodem peněžních prostředků z účtu navrhovatelky na účet odpůrce, ačkoli z odvolání vyplývá, že předmětné platby byly splátkami zápůjček a že tedy žádná újma navrhovatelce provedenými platbami nevznikla. Jestliže by navrhovateli nárok na náhradu újmy z tvrzeného důvodu osvědčil, neměl by takový nárok věcný vztah k předběžnému opatření nařízenému soudem I. stupně.

13. Dále odvolatel poukázal na skutečnost, že nařízené předběžné opatření nechrání budoucí výkon rozhodnutí ve věci samé, když v řízení ve věci samé nejde o spor o akcie společnosti [právnická osoba]., jež jsou již vedena.

14. V dalším odvolatel zdůraznil, že nemůže nakládat s akciemi společnosti [právnická osoba]., neboť jeho funkční období jako statutárního ředitele a předsedy správní rady navrhovatelky uplynulo dne 13. srpna 2020. Odpůrce nemůže po zániku funkcí v navrhovateli zastupovat navrhovatele a činit za něho žádná právní jednání, která by směřovala k převodu akcií společnosti [právnická osoba]., přičemž dispozicím s akciemi [právnická osoba]. dále brání předběžné opatření nařízené usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. srpna 2020, č. j. 72 Cm 67/2020-112.

15. Konečně podle odvolatele z dikce zákona výslovně vyplývá, že se o nákladech předběžného opatření rozhoduje až v souvislosti s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení týkajícího se merita věci a proto výrok III. napadeného usnesení neobstojí.

16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), avšak odvolání odpůrce důvodným neshledal.

17. Odvolací soud v případě tohoto návrhu na vydání předběžného opatření vyšel shodně se soudem I. stupně z § 74 odst. 1 a násl. o. s. ř. Z § 74 odst. 1 o. s. ř. je zřejmé, že před zahájením řízení může být nařízeno předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

18. Soud tak před rozhodnutím o návrhu obecně zkoumá a posuzuje jednak tvrzení v návrhu obsažená a dále důkazy k němu připojené. Jde většinou o listiny, písemnosti a jiné důkazy (fotografie, záznamy na zvukových a obrazových nosičích, čestná prohlášení svědků, zprávy třetích osob, odborná, případně znalecká vyjádření). Předseda senátu nezkoumá na prvním místě návrh po hmotněprávní stránce (ačkoli posuzuje v rovině osvědčení, zda lze s dostatečnou mírou pravděpodobnosti usuzovat, že v řízení ve věci samé bude jednání žalovaného hodnoceno jako jednání protiprávní), ale posuzuje jej hlavně z procesního hlediska. Konkrétně zvažuje, zda je nutná zatímní úprava poměrů, případně zda hrozí zmaření výkonu rozhodnutí (exekuce). Dospěje-li k závěru, že alespoň jeden z těchto aspektů je osvědčen, návrhu vyhoví a předběžné opatření nařídí.

19. Zákon tak v zásadním rozsahu přenechává na úvaze soudu, zda a v jakém rozsahu navržené předběžné opatření nařídí. Příslušným pro využití takového oprávnění je především soud I. stupně a tomu v prvé řadě přísluší zvážit, zda předběžné opatření nařídit. V případě, že úvahy, jimiž se soud I. stupně při rozhodování o předběžném opatření řídil, mají své (alespoň do určité míry) logické opodstatnění a odpovídají tomu, co bylo dosud osvědčeno, nemá odvolací soud vážnější důvody zasahovat do rozhodnutí soudu I. stupně ve větší než nezbytně nutné míře.

20. Jak je proto zřejmé z § 75c o. s. ř., nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1.).

21. Pokud zákon shora pojednává o tom, že nutnost zatímní úpravy poměrů či hrozba zmaření výkonu rozhodnutí (exekuce) musejí být prokázány, praxe ustálila uvedené znění zákona na potřebě osvědčení potřebných skutečností navrhovatelem předběžného opatření předkládanými důkazy, když s ohledem na běh lhůt pro rozhodnutí není zpravidla žádné dokazování prováděno a předseda senátu téměř vždy rozhoduje bez jednání. Ze zákona je tak zřejmé, že z návrhu, ve spojení s předloženými důkazy, musí prokazatelně vyplývat (být jisté), že navrhovatel bude ve věci samé pravděpodobně úspěšný a je nutné zatímně upravit poměry nebo zabránit zmaření exekuce.

22. Odvolací soud na základě shora uvedeného zastává názor, podle něhož z povahy institutu předběžného opatření (rozhodování o zatímní úpravě poměrů) a ze lhůt, které jsou pro jeho vydání stanoveny, plyne, že soud nemá čas a ani nemůže sám ověřovat a shromažďovat listiny k tvrzením obsaženým v návrhu na vydání předběžného opatření.

23. Jak je v projednávaném případě zřejmé z obsahu spisu, navrhovatel předběžného opatření ke svému návrhu na vydání předběžného opatření, obsahujícímu celou řadu tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí, předložil značné množství listin. Na základě nich osvědčoval a skutečně osvědčil potřebné skutečností, jak správně uzavřel soud I. stupně.

24. Z návrhu na vydání předběžného opatření, jakož i z podaného odvolání je zřejmé, že odpůrce měl činit úkony při nakládání s majetkem navrhovatele, s dopady do majetkové sféry navrhovatele, řádově v milionech Kč, a to vzdor vůli jediného akcionáře navrhovatele společnosti [Anonymizováno] "[Jméno navrhovatele B]" [Anonymizováno], [Anonymizováno], registrační číslo [Anonymizováno]. Uvedené vzdorovité jednání odpůrce proti vůli vlastníka navrhovatele odůvodňuje odpůrce svým právním názorem na proces ustanovování statutárních orgánů navrhovatele, jenž má mít základ v cizozemském (v ruském) právním řádu, již se snaží odpůrce vykládat. Z návrhu na vydání předběžného opatření, jakož i z podaného odvolání je dále zřejmé i to, že odpůrce své oprávnění postupovat v rozporu s vůlí jediného akcionáře navrhovatele opírá o jím tvrzené pochybení jediného akcionáře navrhovatele při ustanovování statutárních orgánů navrhovatele. Konečně z návrhu na vydání předběžného opatření, jakož i z podaného odvolání je zřejmé, že i jiné soudy obdobně kriticky, jako v projednávaném případě soud I. stupně, nahlíží na činnost odpůrce při nakládání se svěřeným majetkem. Ohledně důsledků tvrzeného nesprávného nakládání odpůrce se svěřeným majetkem mají probíhat další soudní řízení.

25. Podle obsahu spisu tak není sporu o tom, že odpůrce, podle vlastního přesvědčení v pozici správce cizího majetku, v minulosti právně jednal při nakládání s cizím majetkem (s majetkem navrhovatele) v rozporu s vůlí vlastníka kapitálového majetku (jediného akcionáře navrhovatele), jenž si nepřál zpeněžení majetku své kapitálově vlastněné společnosti (navrhovatele) a současně uvedený vlastník kapitálového majetku byl přesvědčen o neexistenci oprávnění odpůrce nakládat s cizím majetkem (s majetkem jejž vlastnil navrhovatel). Navrhovatel přitom deklaruje svůj vážný úmysl domoci se soudní cestou svého práva na náhradu újmy, jež mu měla být tímto jednáním odpůrce způsobena.

26. Podle právního názoru odvolacího soudu již uvedené zcela nepochybně vyžaduje upravit poměry účastníků tak, aby bylo až do rozhodnutí soudu ve věci samé zatímně efektivně zabráněno zpeněžování majetku proti vůli jeho vlastníka, případně, aby bylo zabráněno vyvedení majetku z navrhovatelovy majetkové sféry, a to až do doby, než o věci rozhodne soud. Až v řízení ve věci samé bude prostor pro soud, aby posoudil důvodnost obrany odpůrce tvrdícího, že vzdor vůli jediného akcionáře (kapitálového vlastníka navrhovatele) byl oprávněn nakládat s majetkem navrhovatele a byl oprávněn si přivlastnit výtěžek zpeněžení tohoto majetku na úhradu svých tvrzených pohledávek, jejichž existenci naopak navrhovatel nepřipouští. V tomto směru soud I. stupně velmi pečlivě, v souladu se zákonem a věcně správně věc posoudil. Stejně tak bude mít odpůrce prostor k vedení složitého dokazování ohledně případných otázek cizozemského práva.

27. Shodně se soudem I. stupně ani odvolací soud neshledal v projednávaném případě důvod pro závěr o existenci překážky věci rozhodnuté, neboť ani podle odvolacího soudu pravomocné usnesení č. j. 79 Nc 4509/2020-11 ze dne 5. 6. 2020 nepředstavuje překážku věci rozhodnuté, když ve věci sp. zn. 79 Nc 4509/2020 je skutkový základ odlišný a rovněž je odlišný i důvod, pro nějž se navrhovatel domáhá zatímního zablokování aktivit odpůrce ve vztahu k nakládání odpůrce s majetkem navrhovatele, když si odpůrce měl nedůvodně přisvojovat tento majetek prostřednictvím převodů peněz na své účty. Ostatně podle obecného právního názoru odvolacího soudu i v případě, že by se objevily nové okolnosti, bylo by možno se domáhat nově rozhodnutí o předběžném opatření v téže věci.

28. Z uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť neshledal argumentaci odvolatele ve vztahu k vlastnímu nařízení předběžného opatření důvodnou.

29. Stejně tak odvolací soud neshledal důvodnou argumentaci odvolatele ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení za situace, kdy řízení ve věci samé nebylo v době rozhodování soudu I. stupně ještě zahájeno, když povinnost zahájit řízení o náhradě tvrzené újmy soud I. stupně navrhovateli uložil teprve napadeným rozhodnutím. Za této situace soud I. stupně zcela správně rozhodl též o nákladech řízení.

30. Ze stejných důvodů, shora již uvedených, o nákladech odvolacího řízení rozhodl též odvolací soud, a to způsobem uvedeným ve výroku II. tohoto usnesení. V této části odvolací soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když odpůrce sice v odvolacím řízení nebyl úspěšný, avšak navrhovateli v odvolacím řízení žádné náklady řízení nevznikly.