o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 75Cm 67/2016-270 ze dne 15. května 2020 o určení neplatnosti

1. Navrhovatel se návrhem došlým soudu dne 30. 5. 2016 domáhá vydání rozhodnutí uvedených v níže uvedených výrocích I. až III. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. května 2020 č.j. 75 Cm 67/2016 – 270.Podle navrhovatele byl dán rozpor se zákonem pro nesplnění zákonného minimálního počtu členů a současně tak zanikly i všechny orgány družstva. Účastník nemá žádné přijaté členy, protože žádný uchazeč o členství nedoručil na ustavující schůzi přihlášku pro přijetí za člena účastníka, pročež nebyli oprávněni hlasovat o jeho založení. Právní zástupce účastníka nemá platně udělenou plnou moc k zastupování v řízení, neboť byla udělena osobami, které byly neplatně zvoleny jako statutární orgán účastníka a účastník nemá platné stanovy.

2. Účastník navrhl zamítnutí návrhu, neboť navrhovatel není ve věci aktivně věcně legitimován.

3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 15. května 2020 č.j. 75 Cm 67/2016 - 270 rozhodl takto: „Návrh, aby bylo určeno, že zápis [fyzická osoba], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce předsedy představenstva [právnická osoba] se vznikem funkce 7. 12. 2015, provedený dne 29. 4. 2016 do obchodního rejstříku Městského soudu v Praze je neplatný a že všechny právní úkony, které za [právnická osoba] učinil jako předseda představenstva Jindřich Kalaš, jsou neplatné, se zamítá“ (výrok I.), dále „ Návrh, aby bylo určeno, že zápis [fyzická osoba], narozené [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce místopředsedy představenstva [Anonymizováno] se vznikem funkce 7. 12. 2015, provedený dne 29. 4. 2016 do obchodního rejstříku Městského soudu v Praze je neplatný a že všechny právní úkony, které za [právnická osoba] učinila jako místopředsedkyně představenstva [fyzická osoba], jsou neplatné, se zamítá (výrok II.), dále „Návrh, aby bylo určeno, že zápis [Anonymizováno], narozené [Anonymizováno], bytem [adresa], do funkce člena představenstva [právnická osoba] se vznikem funkce 7. 12. 2015, provedený dne 29. 4. 2016 do obchodního rejstříku Městského soudu v Praze je neplatný a že všechny právní úkony, které za [Anonymizováno] učinila jako člen představenstva [Anonymizováno], jsou neplatné, se zamítá.“ (výrok III.) a dále, že„ Navrhovatel je povinen zaplatit účastníku [adresa] na nákladech řízení částku 8 228 Kč k rukám advokátky [Anonymizováno] do tří dnů od právní moci usnesení“.

4. Na základě provedeného dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků měl soud prvního stupně za zjištěné následující rozhodné skutečnosti: z úplného výpisu z obchodního rejstříku účastníka (pořízeného soudem dne 28. 4. 2020) má soud za zjištěné, že účastník vznikl a do obchodního rejstříku byl zapsán dne 23. 4. 1997 jako družstvo (a stále existuje), s tím, že navrhovatel byl jeho předsedou představenstva od 23. 4. 1997 - 19. 10. 1998, že [Anonymizováno] byl zapsán ve funkci předsedy jeho představenstva od 7. 12. 2015 - 7. 12. 2017 (s datem zápisu 29. 4. 2016), [fyzická osoba] byla po stejné období zapsána jako místopředseda účastníka (se stejným dnem zápisu) a [Anonymizováno] byla rovněž tak po stejné období zapsána jako člen představenstva účastníka (se stejným dnem zápisu), jakož i to, že tyto osoby jsou od 11. 6. 2018 dosud členy představenstva účastníka s tím, že [Anonymizováno] je jeho předsedou a [fyzická osoba] jeho místopředsedou, přičemž představenstvo je od 29. 4. 2016 tříčlenné, se způsobem jednání: za družstvo jedná navenek kterýkoliv člen představenstva samostatně a podepisují vždy alespoň dva členové představenstva (s datem zápisu 23. 4. 1997).

5. Z obsahu zápisu ze sbírky listin (jehož obsahem je listina založená dne 26. 5. 2016, kterou je zápis z členské schůze [Anonymizováno] ze dne 7. 12. 2015), vzal soud prvního stupně za zjištěné, že dne 7. 12. 2015 proběhla členská schůze účastníka (dále též „předmětná schůze“), které se zúčastnilo 21 členů družstva, kteří do představenstva účastníka zvolili [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (vždy počtem hlasů 20 pro a 1 hlasem, odpovídajícím zdržení se hlasování). Skutečnost, že takto zvolené osoby byly zapsány do obchodního rejstříku účastníka, má soud za zjištěnou z výpisu specifikovaného výše. Skutečnost, že nebyl podán návrh na určení neplatnosti rozhodnutí předmětné schůze, má soud za zjištěné ze soudní databáze Lotus (evidující veškerá řízení o neplatnosti usnesení členských schůze účastníka, vedené u podepsaného soudu), ve spojení se shodnými tvrzeními účastníků (navrhovatel doznal, že takový návrh nepodal, aniž by jeho podání bylo kterémukoliv z účastníků známo). Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 4. 2017, č. j. 14 Cmo 109/2016-197, že navrhovatel byl vyloučen z účastníka usnesením jeho členské schůze ze dne 3. 12. 2006 (ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2019, č. j. 27 Cdo 5579/2017-251).

6. Na základě takto zjištěných skutečností bylo ve věci možno rozhodnout, aniž bylo potřebné dokazování doplňovat. K obsahu listinných důkazů nebylo vzneseno jakýchkoliv připomínek zpochybňujících jejich pravdivost či věrohodnost v rozsahu, který by výše dovozená skutková zjištění neumožnoval. Z ostatních provedených důkazů soud již žádné rozhodné skutečnosti nezjistil (není-li v zájmu přehlednosti odůvodnění usnesení níže u dílčích zjištění uvedeno výslovně jinak). Doplnění dokazování nebylo prováděno pro nadbytečnost, neboť zjištěný skutkový stav byl shledán jako postačující pro rozhodnutí věci.

7. Podle soudu prvního stupně právní zástupkyně účastníka je oprávněna jej v řízení zastupovat, protože plná moc jí byla udělena dne 12. 8. 2019 místopředsedkyní představenstva ([Anonymizováno]) a členem představenstva ([Anonymizováno]), a to na základě doloženého pověření od předsedy účastníka [fyzická osoba] uděleného dne 1. 8. 2019, kterým je pověřována [Anonymizováno] k zastupování [Anonymizováno] (jako předsedy představenstva účastníka) v soudním řízení. Neboli, [Anonymizováno] byla k udělení plné moci [Anonymizováno] pověřena předsedou statutárního orgánu dle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.; k tomu srov. např. rozhodnutí sp. zn. Rc 50/2014, v: Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek) a takto jí [Anonymizováno] i udělila. Princip materiální publicity (§ 121 odst. 1 o. z., § 8 odst. 1 z. o. v. r.) pak v této souvislosti vede k závěru, že údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně relevantní vůči třetím, jakož i vůči soudu, ledaže by soudu byly známy informace o tom, že tento zápis neodpovídá skutečnosti. To dopadá i na takto zapsané osoby, zastupující účastníka, které popsaným způsobem udělily plnou moc jmenované zástupkyni, aniž by bylo podepsanému soudu čehokoliv známo o nepravdivosti tomu odpovídajících zápisů (jak bude níže podrobněji odůvodněno).

8. Domáhá-li se navrhovatel určení neplatnosti zápisů (specifikovaných ve výrocích I. – III. tohoto usnesení) tam označených osob jako členů statutárního orgánu účastníka – představenstva (§ 705 z. o. k.) a neplatnosti všech jimi provedených úkonů z tohoto důvodu, jde o statusovou věc účastníka (právnické osoby) ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a)zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“),uplatnění z. ř. s. na vedení řízení. Soud je podaným návrhem navrhovatele vázán (§ 26 z. ř. s.), neboť nejde o řízení, které by bylo možno zahájit i bez návrhu (§ 13 odst. 1 z. o. k.). Navrhovatel se takto domáhá neplatnosti zápisu jmenovaných osob do obchodního rejstříku, nikoliv neplatnosti usnesení členské schůze o jejich volbě. Domáhá-li se navrhovatel změny zápisů v obchodním rejstříku, pak jde o návrh podaný sice včas, byl-li podán dne 30. 5. 2016, protože se tak stalo v poslední den jednoměsíční lhůty stanovené v § 101 odst. 1 z. o. v. ř. (ve spojení s § 120 z. o. v. ř.) po jejich provedení. Je tomu tak z důvodu, že zápis těchto osob byl proveden dne 29. 4. 2016, pročež lhůta počala běžet až dne následujícího (§ 57 odst. 1 o. s. ř.) a uplynula tak dne 30. 5. 2016). Navrhovatel však není osobou k podání tohoto návrhu oprávněnou (aktivně věcně legitimovanou), neboť nepatří mezi osoby, které mohou návrh dle § 101 odst. 1 z. o. v. ř. podat. Významné je to, že navrhovatel z účastníka byl pravomocně vyloučen. Z úpravy § 101 odst. 1 z. o. v. ř. je přitom zřejmé, že mimo tento institut se nelze domáhat určení neplatnosti zápisu v obchodním rejstříku, neboť jinak by tato úprava byla zbytečnou, postrádala by jakýkoliv smysl a docházelo by k obcházení zákona (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 1999, sp. zn. 1 Odon 101/97, nebo ze dne 18. 4. 2000, sp. zn. 29 Cdo 2259/99; obdobně srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2019, č. j. 14 Cmo 282/2017-135, v němž byl posuzován mezi stejnými účastníky obdobný návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti zápisu osob do obchodního rejstříku, který byl posouzen jako nedůvodný).

9. V zájmu úplnosti soud prvního stupně dodal, že předmětné schůze (na které bylo rozhodnuto o volbě členů představenstva účastníka, jejichž zápis má být určen jako neplatný) se účastnili členové družstva, kteří zvolili tyto osoby (tj. [fyzická osoba], [adresa] a [Anonymizováno]), pročež je možné uvažovat toliko o neplatnosti tomu odpovídajících usnesení (§ 663 z. o. k.)a nikoliv zdánlivosti či nicotnosti, ke které by bylo možno přihlédnout kdykoliv (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 4221/2011, nebo ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016). Jestliže účastník vznikl a do obchodního rejstříku byl zapsán dne 23. 4. 1997 (§ 62 odst. 1 ve spojení s § 260 obch. zák.), pak účastníka nelze pokládat za nevzniklého, resp. nelze se domáhat tomu odpovídajícího určení nebo takové následky vyvozovat (§ 68a odst. 1ve spojení s § 260 obch. zák.). Nebylo zjištěno nebo tvrzeno, že bylo rozhodnuto o neplatnosti účastníka (§ 68a odst. 2 obch. zák.). Účastník stejně tak nebyl zrušen rozhodnutím soudu [§ 93 z. o. k., §172 odst. 1, § 9 odst. 2 o. z.; §68 odst. 3 písm. d), odst. 6 obch. zák.], což znamená, že i pokud by nesplňoval zákonné požadavky stanovené pro jeho vznik, existuje a má neomezenou právní osobnost (§ 118, § 15 odst. 1 o. z.), což je zřejmé z toho, že nebyl z obchodního rejstříku vymazán (§ 185 o. z.). Jak vyplývá z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2019, č. j. 14 Cmo 282/2017-135, byl mezi stejnými účastníky posuzován obdobný návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti zápisu osob ([Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno])do obchodního rejstříku, jenž byl posouzen jako nedůvodný, se závěrem, vol. cit., že odpovídajícím procesním prostorem pro rozhodování o zápisech do obchodního rejstříku je rejstříkové řízení, nikoliv řízení nalézací, s tím, že otázka platnosti usnesení členských schůzí družstva může soud řešit výlučně v řízení o vyslovení neplatnosti příslušných usnesení dle § 663 odst. 2 z. o. k. Návrh na vyslovení požadované neplatnosti pak nemá preventivní význam a není dán naléhavý právní zájem na takovém určení. Navrhovatel netvrdil ani žádné skutečnosti, které by naplňovaly existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení [dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“)], o čemž byl navrhovatel (subsidiárně) poučen (jak je vyžadováno ustálenou soudní praxe v případě tohoto určení). Navrhovatel je neuvedl ani po poučení poskytnutém dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., avšak vzhledem k výše uvedeným zjištěním ohledně platnosti usnesení předmětné schůze tuto povinnost, při vysvětleném významu institutu upraveného v § 101 odst. 1 z. o. v. ř., splnit zjevně nelze, neboť takový zájem zde být nemůže. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel v zákonné lhůtě odvolání. V něm se obšírně zabýval tím, že dle jeho názoru nebylo družstvo platně založeno a potažmo pak ani platně zapsáno do obchodního rejstříku. Soud toto dostatečně nezjišťoval a ani nezkoumal. Podle odvolatele družstvo tím pádem v soudních řízeních, jichž je účastníkem, nemá žádné členy a ani členy představenstva ani kontrolní komise ani platné stanovy. V obchodním rejstříku má zapsané nepravdivé údaje. Následně odvolatel v odvolání rozebíral, jaké všechny údaje ohledně družstva zapsané v obchodním rejstříku jsou neplatné, nemá zapsaný ani název „bytové družstvo“. Dále se odvolatel v odvolání obšírně zabýval otázkami týkajícími se privatizace domu družstvem od Městské části [adresa] na adrese sídla družstva. Vzhledem k neplatnosti založení družstva a tím i neplatnosti všech jeho orgánů dle odvolatele nemohlo družstvo ani nikoho zmocnit, tudíž byla neplatná i dosavadní zmocnění k jednání za družstvo. Družstvo se též nepodřídilo zákonu o obchodních korporacích. Odvolatel navrhl odvolacímu soudu zrušit výroky I. – IV. usnesení soudu prvního stupně z výše uvedených důvodů. Odvolacímu soudu odvolatel též sdělil, že podal„ žalobu na zrušení obchodní společnosti jako neplatně založené právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku pod názvem [adresa]“.

11. K odvolání navrhovatele se vyjádřilo družstvo – podáním ze dne 7. 9. 2020. Zcela odmítlo argumenty odvolatele. Zdůraznilo, že navrhovatel ve věci není aktivně věcně legitimován, v obchodní rejstříku zapsaní členové statutárního orgánu družstva byli do svých funkcí řádně zvoleni, námitky nejsou relevantní pro dané řízení. Plně se ztotožnilo se závěry soudu prvního stupně, poukázalo na obdobnou věc řešenou u Vrchního soudu v Praze a rozhodnutou usnesením ze dne 4. 3. 2019 č.j. 14 Cmo 282/2017-135. Návrh na vyslovení požadované neplatnosti nemá preventivní význam a není dán naléhavý právní zájem na takovém určení. Družstvo navrhlo usnesení soudu prvního stupně potvrdit.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je správné a že odvolání je nedůvodné. Odvolací soud tak učinil po provedeném jednání, na němž trval navrhovatel, ovšem k němuž se nedostavil, pročež bylo jednáno v souladu s ust. § 101 odst.3 o.s.ř. bez jeho přítomnosti.

13. Soud prvního stupně zjistil všechny relevantní skutečnosti v dostatečném rozsahu a odpovídajícím způsobem, z nich zjistil všechny pro věc relevantní skutečnosti a vyvodil skutkové závěry. Provedl perfektní právní posouzení věci, přiléhavě aplikoval právní předpisy a dospěl ke správným právním závěrům. S nimi se odvolací soud plně ztotožňuje. Námitky odvolatele jsou pro danou věc zcela irelevantní, když v daném řízení se navrhovatel dožadoval určení neplatnosti zápisů konkrétních členů představenstva s konkrétními daty vzniku jejich funkce, do obchodního rejstříku. Jak správně s odkazem především na ust. § 101 odst.1 z.v.r. dovodil soud prvního stupně, aktivní věcnou legitimaci k podání revize zápisu do obchodního rejstříku podle § 101 odst.1 z.v.r. mají pouze zapsaná osoba a osoby zapisované v rámci jejího zápisu, v daném případě tedy družstvo či příslušní členové představenstva družstva. V žádném případě však jiný člen družstva, tím spíše pak bývalý člen družstva, jenž byl z družstva vyloučen a členství mu tak zaniklo. Vzhledem k tomuto nedostatku příslušného oprávnění navrhovatele není možné ani určení neplatnosti příslušného zápisu, neboť jinak, než postupem dle § 101 z.v.r. nelze již provedený zápis revidovat, tím spíše pak prohlásit za neplatný. Určení neplatnosti též naráží na nedostatek pravomoci soudu toto určit, a to ve vztahu k omezené možnosti přezkumu platnosti volby příslušných členů představenstva ve smyslu § 663 z.o.k., na kterýžto též správně soud prvního stupně poukázal. Lze tudíž uzavřít, že příslušný návrh nemá ani preventivní význam a navrhovatel nemá na jím požadovaném určení naléhavý právní zájem. K platnosti založení či vzniku družstva lze, vzhledem k odvolacím důvodům, poznamenat, že bylo-li družstvo jednou zapsáno do obchodního rejstříku, dnem tohoto zápisu vzniklo a rozhodnutí o jeho zápisu již nelze zrušit. Lze se toliko, z taxativně uvedených důvodů (viz. § 68a z.o.k.) domáhat prohlášení neplatnosti družstva (coby obchodní korporace) soudem, což ostatně navrhovatel i zřejmě učinil, jak soudu doložil svým podáním ze dne 13. 7. 2020. Takový návrh však nebyl předmětem řízení, v němž rozhodoval odvolací soud.

14. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako správné.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst.1 ve spojení s § 224 odst.1 o.s.ř., pročež přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení plně úspěšnému družstvu - dalšímu účastníkovi. Jeho náklady jsou dány náklady za právní zastoupení advokátem. Jejich výše je dána podle § 7 a § 9 odst.4 písm.c) vyhl.č. 177/1996 Sb. v příslušném znění (ke dni provedení úkonů právního zastoupení), přičemž částka za jedeno úkon právní pomoci činí 3 100 Kč (2 úkony tedy 2 x 3 100 Kč, což je celkem 6 200 Kč). Dále dalšímu účastníkovi prostřednictvím právní zástupkyně náleží paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. v příslušném znění (ke dni provedení úkonů právního zastoupení) (za 2 úkony 2 x 300 Kč), celkem 600 Kč. Celkem tedy činí povinnost navrhovatelek náhradě nákladů odvolacího řízení dalšímu účastníkovi částku 6 800 Kč.