o neplatnost rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne 12. června 2019, o žádosti navrhovatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 15. září 2021, č. j. 38 Cm 138/2019-353

1. Návrhem na zahájení řízení, doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen „soud I. stupně“) dne 21. listopadu 2019, se navrhovatelka kromě jiného domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud vyslovil neplatnost rozhodnutí shromáždění vlastníků účastníka konaného dne 12. června 2019. Soud I. stupně usnesením ze dne 29. listopadu 2019, č. j. 38 Cm 138/2019-39 vyloučil toto řízení k samostatnému projednání.

2. Soud I. stupně usnesením ze dne 26. června 2020, č. j. 38 Cm 138/2019-195 odkazem na ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SoP“), vyzval navrhovatelku ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení k zaplacení soudního poplatku za podaný návrh ve vyměřené výši 2 000 Kč na sdělený účet s poučením o zastavení řízení v případě nesplnění poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě.

3. V odpovědi doručené soudu I. stupně dne 23. července 2020 navrhovatelka kromě jiného požádala o osvobození od soudních poplatků.

4. Soud I. stupně usnesením ze dne 2. září 2020, č. j. 38 Cm 138/2019-215 žádosti navrhovatelky částečně vyhověl přiznáním osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %, když neshledal, že by se ze strany navrhovatelky jednalo o zřejmě svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva a poměry navrhovatelky toto osvobození zčásti odůvodňují.

5. Uvedené usnesení soudu I. stupně navrhovatelka napadla včas podaným odvoláním ze dne 18. září 2020 a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jí přizná osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu, aby vzhledem ke svým finančním možnostem mohla dostát svých práv.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 10. listopadu 2020, č. j. 6 Cmo 296/2020-232 napadené usnesení soudu I. stupně potvrdil (výrok I.) a navrhovatelce nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

7. Podáním ze dne 12. července 2021 navrhovatelka požádala o zahájení nového řízení na osvobození od soudních poplatků včetně nákladů za zastupování advokátem a podáním ze dne 31. srpna 2021 o ustanovení advokáta ex offo.

8. Soud I. stupně usnesením ze dne 15. září 2021, č. j. 38 Cm 138/2019-353 odňal navrhovatelce přiznané osvobození od soudních poplatků ve výši 50 % (výrok I.) a zamítl její žádost o ustanovení zástupce (výrok II.).

9. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že při ústním jednání konaném dne 12. července 2021 doporučil navrhovatelce kvalifikované zastoupení advokátem s cílem podat jí poučení o otázkách procesního práva ohledně jejích různých nároků. Navrhovatelka následně požádala o odročení jednání za účelem umožnění zvolit si zástupce pro toto řízení a využít tak práva být kvalifikovaně hájena, případně obrátit se na Českou advokátní komoru o přidělení advokáta. Dne 15. července 2021 navrhovatelka požádala o přidělení advokáta pro toto řízení a současně požádala o nové řízení ohledně žádosti o osvobození od soudních poplatků ve vyšším rozsahu, neboť ze svého důchodu není schopná uhradit náklady za zastupování advokátem ani ve výši 50 %. Dne 1. září 2021 navrhovatelka předložila vyžádané vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, včetně příloh prokazujících tvrzené skutečnosti.

10. Soud I. stupně opětovně neshledal, že by se v dané věci ze strany navrhovatelky jednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, ohledně poměrů navrhovatelky však dospěl k závěru, že tyto osvobození od soudních poplatků, a to ani zčásti, neodůvodňují.

11. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že

- navrhovatelka ukončila své podnikání ke dni 12. května 2021, dle údajů v živnostenském rejstříku je však její podnikatelská činnost stále vedena jako aktivní,

- důchod navrhovatelky se zvýšil z částky 15 356 Kč na částku 16 230 Kč, která již nepodléhá žádným exekučním srážkám,

- navrhovatelka je vlastníkem nemovitostí uváděných i v předchozí žádosti,

- náklady navrhovatelky na živobytí (strava, telefon, plyn, elektřina, fond oprav, osobní hygiena, léky) v celkové částce 10 472 Kč se snížily na částku 10 186 Kč, tudíž z důchodu jí nyní zbývá částka 6 045 Kč na ostatní výdaje, když při předchozím rozhodování jí nezbývalo ničeho,

- mimořádnými ročními náklady navrhovatelky jsou nedoplatek za plyn ve výši 2 291 Kč a za elektřinu ve výši 810 Kč, daň z nemovitosti ve výši 1 414 Kč ročně, pojištění bytu ve výši 1 702 Kč ročně, poplatek za odpady ve výši 720 Kč, údržba plynového kotle ve výši 1 500 Kč a komína ve výši 1 300 Kč, oprava plynových hodin ve výši 537 Kč a plynového spotřebiče ve výši 863 Kč, instalace vodoměru ve výši 1 550 Kč, které byly hrazeny již v minulosti,

- navrhovatelka uhradila platby za hrobová místa ve výši 2 300 Kč a 1 845 Kč, tyto částky byly uhrazeny též v minulosti,

- zůstatky na účtu navrhovatelky jsou téměř nulové.

12. Soud I. stupně dále uvedl, že navrhovatelka si musela být vědoma, že podání žaloby (návrhu na zahájení řízení) je ze zákona spojeno s povinností platit soudní poplatky při zajištění odpovídajících peněžních prostředků a nespoléhat se na částečné nebo úplné osvobození od placení soudních poplatků na základě rozhodnutí soudů. Navrhovatelka jako účastnice řízení má i jiné povinnosti a náklady s tím spojené nelze přenášet na stát formou úlev z poplatkových či jiných povinností s tím spojených (úhrada nákladů za advokáta). Ve vztahu k poplatkové povinnosti má soud nejen povinnost zabránit vzniku majetkových překážek v přístupu účastníka řízení k soudu, ale i povinnost chránit zájem státu na získání stanovených soudních nebo jiných poplatků od účastníků řízení, kteří mají ze zákona povinnost k jejich placení. Nedostatek peněžních prostředků na účtu navrhovatelky či v hotovosti zdaleka neznamená přiznání nároku na osvobození od soudních poplatků, zejména když navrhovatelka má i nemovitý majetek milionové hodnoty.

13. Ohledně žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů soud I. stupně uvedl, že navrhovatelku poučil o možnosti podat žádost o ustanovení zástupce, což učinila, nesplnila však všechny zákonem stanovené povinnosti, a proto její žádost zamítl. Přiznané částečné osvobození od soudních poplatků navrhovatelka pozbyla výrokem I. předmětného usnesení soudu I. stupně, neboť u ní již nebyly naplněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a rovněž nelze dovodit potřebu ochrany jejích zájmů. Navrhovatelce žádná konkrétní újma nehrozí a pojem nezbytnosti nutno vyložit tak, že se jedná o situace, v nichž je konkrétními okolnostmi odůvodněn závěr, že bez zastoupení by účastník řízení takovou újmu v řízení utrpěl.

14. Soud I. stupně odkazem na zjištění ze své činnosti upozornil na skutečnost, že navrhovatelka je značně aktivní v podávání žalob nebo návrhů na zahájení řízení a jiných obstrukčních návrhů či nedůvodných námitek a stížností. Musí si být vědoma, že podání žaloby nebo návrhu na zahájení řízení je ze zákona spojeno s povinností zaplatit příslušný soudní poplatek a v případě kvalifikovaného hájení u soudu s poplatky za zastupování advokátem, a nemůže spoléhat na částečné nebo úplné osvobození od placení soudních poplatků a přenášet tak finanční náklady na stát.

15. Proti uvedenému usnesení soudu I. stupně podala navrhovatelka (odvolatel) včasné odvolání ze dne 4. října 2021 a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a přiznal jí osvobození od soudních poplatků nejméně ve výši 80 % v souladu s řízením vedeným u Nejvyššího správního soudu, resp. jako důchodkyni až do výše 100 % s přihlédnutím k dalšímu zvyšování cen ve všech odvětvích.

16. Navrhovatelka v odůvodnění kromě jiného uvedla, že napadené usnesení obsahovalo nepravdivé výroky, bylo jí odejmuto právo na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení advokáta, postupy uplatněnými jednajícím soudcem v řízení byla znevýhodněna a poškozena a naopak zvýhodněn účastník, rozhodování soudce bylo podjaté se záměrem zabránit navrhovatelce domoci se jejích práv. Žádost o osvobození od soudních poplatků nebyla řádně posouzena, vzhledem k finančním možnostem navrhovatelky nebylo dostačující ani osvobození v rozsahu 50 %, když v řízení u Nejvyššího správního soudu, jenž posuzoval stejné údaje jako při odebrání osvobození v tomto řízení, jí bylo přiznáno osvobození ve výši 80 %. Jednající soudce jí měl na její žádost ustanovit advokáta a nikoliv jí doporučit, aby si advokáta zvolila sama nebo požádala o ustanovení Českou advokátní komoru. Předložení úředních dokladů o ukončení činnosti OSVČ nevyžaduje nahlížet do živnostenského rejstříku, neboť v něm se živnostenské podnikání neobnovuje. Navrhovatelka je vlastníkem poloviny bytu [Anonymizováno], byla připravena o značnou část majetku a zničených osobních věcí. Požadované platby do fondu oprav navrhovatelka odmítla hradit z důvodu nepředkládání zpráv o hospodaření účastníka. Výrok soudce o nesplnění všech podmínek pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení advokáta navrhovatelka označila za uzmutí svých práv s požadavkem jejich obnovy v souladu s řízením u Nejvyššího správního soudu. Názor, že navrhovatelka si musela být vědoma povinnosti zaplatit soudní poplatky, není relevantní, neboť pak by se mnozí lidé vůbec nemohli domoci svých práv, a postupy zaručující jejich práva byly napadeným usnesením zcela zpochybněny.

17. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky není důvodné.

18. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi řízení zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka řízení a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi řízení osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

19. Smyslem uvedeného ustanovení, které není ustanovením poplatkově právní povahy, není řešení sociální a jiné situace účastníků řízení, ale to, aby účastníci řízení nebyli pouze pro své majetkové nebo jiné významné osobní poměry vyloučeni z práva na přístup k soudu, zajištěného Listinou základních práv a svobod, a aby možnost uplatnit nebo hájit vlastní práva nepodléhala tzv. majetkovému cenzu. Jde tudíž o zcela výjimečný nástroj, který soud použije, pokud účastník řízení dostatečně osvědčil, že nemá žádnou rozumnou možnost splnit poplatkovou či jinou finanční povinnost. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, povaze uplatněného nároku, výši příjmů žadatele, množství disponibilních finančních prostředků a možnosti si je opatřit a rovněž k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku nebo jiných nákladů spojených s řízením. Osvobození od soudních poplatků odůvodňují poměry žadatele zpravidla tehdy, pokud by nemohl platit náklady bez ohrožení výživy vlastní nebo výživy osob, k nimž má ze zákona vyživovací povinnost, což však u navrhovatelky rozhodně nehrozí.

20. Podle ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníkovi řízení, u něhož jsou předpoklady pro osvobození soudem od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 o. s. ř., předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů; podle odst. 2, vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka řízení nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu zástupce z řad advokátů.

21. Jedním z předpokladů pro vyhovění žádosti účastníka řízení na ustanovení zástupce je zjištění, že jsou u něho splněny zákonné podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Lze jej aplikovat v případě, že osobní, majetkové a výdělkové poměry účastníka řízení mu znemožňují uhradit soudní poplatek a domáhat se svého práva u soudu. Žadatel o osvobození od soudního poplatku je povinen věrohodným způsobem prokázat soudu své poměry, jež jsou rozhodné pro posouzení jeho žádosti. Důkazem o majetkových poměrech nemůže být tvrzení účastníka řízení, že nemá k dispozici finanční prostředky. Osvobození od soudních poplatků lze přiznat, odůvodňují-li to poměry účastníka řízení, který má povinnost prokázat důvodnost osvobození ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř., neboť osvobození je výhodou proti druhému účastníkovi řízení. Při rozhodování o přiznání, resp. nepřiznání osvobození od soudních poplatků soud vychází z posouzení podkladů o majetkových poměrech žadatele, které je povinen soudu poskytnout vyžádaným vyplněným Prohlášením o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

22. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona o SoP vymezuje vznik poplatkové povinnosti, která podle písm. a) vzniká podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Pokud není poplatková povinnost uvedeným způsobem splněna, soud vyzve žalobce (navrhovatele) k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu (návrh na zahájení řízení) ve vyměřené výši dle sazebníku poplatků. Případná žádost o osvobození od soudního poplatku je posuzována a je o ní rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na základě předložených, případně vyžádaných důkazů.

23. Ustanovení § 138 odst. 2 o. s. ř. umožňuje předsedovi senátu kdykoli během řízení odejmout přiznané osvobození od soudních poplatků, a to i se zpětnou účinností, pokud se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka řízení (žadatele) osvobození od soudních poplatků neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

24. Odvolací soud posouzením skutkového a právního stavu soudem I. stupně a předložených důkazů dospěl k závěru, že dříve přiznané osvobození od soudních poplatků ve výši 50 %, se kterým navrhovatelka přes potvrzení odvolacím soudem nesouhlasila, jí na základě změněných stávajících majetkových poměrů již nenáleží a bylo jí proto důvodně odejmuto, když navrhovatelka již není v takové hmotné nouzi, která by jí bránila v zaplacení vyměřeného soudního poplatku a nadále umožňovala požívat výhody byť částečného osvobození od soudních poplatků.

25. Odnětím osvobození od placení soudních poplatků v plném rozsahu navrhovatelka pozbyla i právo na ustanovení zástupce z řad advokátů.

26. Na základě uvedených skutečností odvolací soud napadené usnesení ve výrocích I. a II. podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

27. Odvolací soud odkazem na zjištění ze své úřední činnosti se shoduje s konstatováním soudu I. stupně o nadměrné aktivitě navrhovatelky v podávání žalob nebo návrhů na zahájení řízení, které ze zákona podléhá poplatkové povinnosti a navrhovatelka spoléhá, že bude této povinnosti zbavena přiznáním osvobození od placení soudních poplatků soudem zčásti nebo případně i zcela.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud I. stupně v rozhodnutí, kterým řízení skončí.