o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 7. června 2019, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2020 č. j. 74 Cm 139/2019-65, 74 Cm 141/2019,

1. Navrhovatel se (kromě jiného, jež není předmětem tohoto odvolacího řízení) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka konané dne 7. 6. 2019 přijatých pod bodem jednání 6) a 10). Navrhovatel tvrdil, že je společníkem účastníka. Podíl navrhovatele činil 799/11420. Dále byl společníkem [Anonymizováno] s podílem 148/11420 a [Anonymizováno] s podílem 9136/11420.

2. Pokud jde o důvody neplatnosti usnesení k bodu 6) pořadu jednání uvedl, že bylo přijato ve znění: „Zisk za rok 2018 bude převeden na účet nerozděleného zisku minulých let.“ Pro schválení tohoto usnesení hlasoval [Anonymizováno], proti schválení hlasoval navrhovatel b). Usnesení považují navrhovatelé za neplatné pro rozpor se zákonem, společenskou smlouvou a dobrými mravy. Odkázali na ust. čl. IX. odst. 5. a odst. 2. bod. 2. společenské smlouvy, dle kterého platí, že pro přijetí rozhodnutí valné hromady o vyplacení zisku společníkům, tedy o způsobu naložení se ziskem je potřeba souhlasu všech společníků společnosti. Pro přijetí napadeného usnesení hlasoval pouze společník [Anonymizováno], společník [právnická osoba] hlasoval proti přijetí dotčeného usnesení a navrhovatel a) nehlasoval, neboť nebyl na valné hromadě přítomen. Usnesení nemohlo být platně přijato, neboť pro jeho schválení nehlasovali všichni společníci, tak jak vyžaduje společenská smlouva společnosti. Kromě výše uvedeného důvodu neplatnosti je usnesení neplatné také pro rozpor se zákonem, neboť představuje zneužití postavení většinového společníka [Anonymizováno] na úkor menšinových společníků [právnická osoba] a [Anonymizováno], kdy většinový společník [Anonymizováno] omezuje právo zbylých společníků na vyplacení jejich podílů z dosaženého zisku společnosti, aniž by pro takový postup existoval ospravedlnitelný důvod. Ze zápisu z jednání valné hromady nevyplývá, že by většinový společník (a zároveň jednatel společnosti) vysvětlil důvody, proč nebude společníkům vyplacen jejich podíl na dosaženém zisku. Zároveň za situace, kdy většinový společník, který je zároveň i jednatelem společnosti žádá valnou hromadu o schválení obecného, blíže nespecifikovaného úvěrového rámce do výše 60 000 000 Kč a zároveň řádně nezdůvodní, proč nebude společníkům vyplacen jejich podíl na dosaženém zisku, představuje tento postup většinového společníka bezdůvodné zadržování dosaženého zisku v neprospěch menšinových společníků, kdy zároveň nelze takové jednání považovat za jednání v nejlepším zájmu společnosti a všech jejich společníků. Navrhovatelé odkázali na ustanovení § 212 odst. 1. věty druhé o.z. „Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.“, který obsahově navazuje a přebírá původní zásadu stanovenou v ust. § 56a obch.zák. : „(1) Zneužití většiny stejně jako menšiny hlasů ve společnosti je zakázáno. (2) Jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit, je zakázáno.“, je nepochybné, že bezdůvodné nevyplacení podílu zisku menšinovým společníkům není v souladu s výše citovanými ustanoveními, neboť základním právem společníka ve společnosti s ručením omezeným a de facto i smyslem účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, je jeho právo na podíl na dosaženém zisku. Navrhovatel odkázal na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011, ve kterém bylo mimo jiné judikováno, že: „Předkládá-li představenstvo akciové společnosti valné hromadě návrh na rozdělení zisku v souladu s § 192 odst. 1 obch. zák., je povinno jej odůvodnit. Vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen a bude (po povinném přídělu do rezervního fondu podle § 217 obch. zák. a případně dalších, v souladu se zákonem a stanovami vytvořených, fondů) ponechán společnosti a použit pro její podnikání, avšak pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (§ 56a odst. 1 obch. zák.).“ Byť se citované usnesení týká akciové společnosti a bylo vydáno v režimu obchodního zákoníku, jsou navrhovatelé přesvědčeni, že je plně aplikovatelné i na poměry obchodních korporací dle současné právní úpravy, resp. že je plně aplikovatelné na řešený případ v režimu společnosti s ručením omezeným. V podobném duchu hovoří také aktuální usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 v rámci něhož bylo judikováno, že: „Právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře; vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů. Důležitým důvodem pro nerozdělení zisku mohou být mimo jiné i ujednání obsažená ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti.“ A dále v rámci citovaného usnesení NSČR bylo také judikováno, že: „Pozvánka na jednání valné hromady akciové společnosti obsahuje i návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění. Zdůvodnění musí poskytnout akcionářům alespoň základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno. Důvody, pro které je navrhováno přijetí určitého usnesení, by zásadně měly být uvedeny stručně, jasně a výstižně. Ze zdůvodnění by akcionářům mělo být (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času) zřejmé, proč představenstvo (popř. jiná osoba svolávající valnou hromadu) navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem. Za řádné zdůvodnění nelze považovat sdělení, že rozhodování o dotčené záležitosti spadá do působnosti valné hromady, ani paušální odkaz na rozsáhlé dokumenty obecné povahy, z nichž akcionáři nemohou získat potřebné informace v nezbytném rozsahu bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času.“ Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že závěry citovaného rozhodnutí jsou plně aplikovatelné i v podmínkách společnosti s ručením omezeným, když ze skutkových okolností případu, které jsou v rámci žaloby popsány, vyplývá, že pozvánka na valnou hromadu společnosti, ani odůvodnění usnesení, kterém bylo rozhodnuto o nerozdělení dosaženého zisku, nenaplňují zákonné požadavky kladenými na dotčená jednání a jsou v rozporu s judikovanými zásadami. Dodali, že zneužití práv a postavení majoritního společníka na úkor menšinových společníků je zároveň v rozporu s obecným principem dobrých mravů, čímž je naplněn důvod neplatnosti usnesení valné hromady dle ust. § 191 odst. 2. zákona o obchodních korporacích.

3. Pokud jde o důvody neplatnosti usnesení k bodu 10) pořadu jednání, kterým bylo schváleno nové znění smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti, uvedl navrhovatel, že pro schválení tohoto usnesení hlasoval [Anonymizováno], proti hlasoval společník [právnická osoba] Návrh usnesení, o němž bylo hlasováno, byl stejně tak jako usnesení, které mělo být přijato, příliš obecné a neurčité, kdy z textu napadaného usnesení: „Valná hromada společnosti [právnická osoba] schvaluje nové znění smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti.“ není jasné, jaké jsou parametry nové smlouvy o výkonu funkce, resp. jaké mají být změny oproti původnímu znění smlouvy o výkonu funkce. Jedná se de facto o požadavek udělení blanketního souhlasu společníků, kdy je objektivně nemožné posoudit, zda přijetí takového usnesení je v zájmu společnosti, resp. zda podmínky výkonu funkce jednatele ve společnosti jsou pro společnost přijatelné, ekonomicky výhodné a udržitelné. Text smlouvy o výkonu funkce ani nebyl součástí pozvánky na valnou hromadu, aby se společníci mohli s dostatečným časovým předstihem seznámit s obsahem smlouvy a jejími dopady, resp. změnami. Důvodem neplatnosti tohoto usnesení valné hromady tak je jeho rozpor se zákonem, kdy navrhované usnesení nesplňuje zákonné požadavky kladené na návrh usnesení, tj. je neurčité a neposkytuje společníkům dostatek informací, které měli mít pro relevantní a objektivně odpovědné rozhodnutí s tím, že i na toto rozhodnutí valné hromady jsou plně aplikovatelná výše citované usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 155/2001, ale zejména potom usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 týkající se řádného odůvodnění, přičemž druhé z citovaných usnesení se explicitně vyjadřuje také k problematice odůvodnění návrhu usnesení valné hromady v pozvánce na valnou hromadu v kontextu schvalování smlouvy o výkonu funkce: „Pozvánka na valnou hromadu může být v závislosti na konkrétních okolnostech (pořadu jednání, typu záležitostí, které mají být projednány, poměrech dané společnosti atd.) značně obsáhlá. Např. má-li valná hromada rozhodovat o změně stanov společnosti, musí pozvánka obsahovat - jakožto součást návrhu usnesení valné hromady - celé znění navrhovaných změn stanov (nestačí tudíž do pozvánky uvést toliko charakteristiku podstaty navrhovaných změn stanov). Je-li přitom navrhovaná změna stanov rozsáhlá, lze (zpravidla pro přehlednost) text změny stanov pojmout do samostatné přílohy, jež bude součástí pozvánky, a v návrhu usnesení uvést, že valná hromada schvaluje změnu stanov ve znění uvedeném v (konkrétní) příloze. Obdobně, schvaluje-li valná hromada účetní závěrku či smlouvu o výkonu funkce, musí být účetní závěrka či schvalovaná smlouva součástí návrhu usnesení, přičemž je lze – zejména pro lepší přehlednost – umístit do samostatné přílohy pozvánky (jež bude součástí pozvánky a na niž se odkáže v textu návrhu usnesení).“

4. Účastník označil návrh za obstrukční a šikanózní. Vztahy mezi majoritním společníkem [Anonymizováno] a minoritními společníky [Anonymizováno] a [právnická osoba] (dříve [Anonymizováno]) jsou dlouhodobě napjaté. O tom svědčí především to, že záležitosti řešené napadenými usneseními jsou na valných hromadách projednávány opakovaně, společníci o nich vědí a znají je z předchozích jednání. Vždy hlasují proti návrhům. Navrhovatelé sice tvrdí, že nechtějí poškodit společnost, ale na valné hromadě v červnu 2016 úmyslně zablokovali přijetí usnesení valné hromady, kterým společnost plní svou zákonnou povinnost podřídit se novým právním předpisům. Účastník odeslal navrhovateli pozvánku na valnou hromadu, která obsahovala program jednání a návrhy usnesení k jednotlivým bodům jednání. V příloze pozvánka obsahovala účetní závěrky za minulý rok, zprávu auditora a výroční zprávu společnosti. Pozvánka byla odeslána doporučeně s elektronickou dodejkou. Podle elektronické dodejky byla pozvánka na valnou hromadu společníku [Anonymizováno] doručena dne 21. května 2019. Mezi doručením pozvánky a konáním valné hromady byly všechny materiály, které měla valná hromada projednávat, k dispozici i v sídle společnosti, i u právního zástupce v advokátní kanceláři, kde se měla valná hromada konat. Navrhovatel nepožadoval žádné nahlédnutí do materiálů, ani žádné vysvětlení, ani nic jiného a o nic se nezajímal. Jednání valné hromady se skutečně účastnili pouze dva ze tří společníků - společnost [právnická osoba] prostřednictvím svého právního zástupce [Anonymizováno]. Účastník toto zastoupení akceptoval, i když z textu plné moci vyplývá pochybnost, zda plnou moc uděluje právnická osoba [právnická osoba], jako společník, nebo fyzická osoba [Anonymizováno], neboť v textu je uvedeno cit.: „Já níže podepsaný [Anonymizováno], nar……. jednatel společnosti …… (legislativní zkratka „Společnost“) tímto zmocňuji [Jméno advokáta A] …. aby Společnost zastupoval ….. jako společníka … [právnická osoba]…..“. Přes uvedenou pochybnost účastník plnou moc a zastupování zmocněnce připustil, aby ani v nejmenším neporušil práva společníků. K aktivní legitimaci navrhovatele poukázal na to, že navrhovatel se valné hromady neúčastnil.

5. Účastník k neplatnosti usnesení k bodu 6) pořadu jednání valné hromady uvedl, že nesouhlasí s navrhovatelem předestřeným výkladem společenské smlouvy. Podle názoru účastníka je v ustanovení článku IX. odst. 2 odrážka druhá uvedeno cit.: „Do působnosti valné hromady dále patří rozhodnutí: - o vyplacení zisku společníkům,….“. Návrh napadeného usnesení zněl: „Zisk za rok 2018 bude převeden na účet nerozděleného zisku minulých let.“. Valná hromada tedy nerozhodovala doslova o „vyplacení zisku společníkům“. Napadené usnesení není neplatné také pro rozpor se zákonem, nepředstavuje zneužití postavení většinového společníka na úkor menšinových společníků, většinový společník [Anonymizováno] nijak neomezuje právo zbylých společníků na vyplacení jejich podílů z dosaženého zisku společnosti. Pro takový postup existuje ospravedlnitelný důvod. Jak společníci z vlastní činnosti jistě vědí, existuje z minulosti vysoké dluhové zatížení společnosti [právnická osoba] Navrhovatel byl členem statutárního orgánu - konkrétně [Anonymizováno] byl členem představenstva až do 1. června 2007. I pod jeho vedením se společnost [právnická osoba] (tehdy a.s.) dostala na hranici úpadku, a aby přežila, musela si od společníků půjčit masivní množství peněžních prostředků. Součet půjček společníků činí částku 42 873 410,49 Kč. Celá tato částka je splatná dne 31. 12. 2022. Společnost takto vysokou částku k dispozici nemá a nezbývá jí prakticky nic jiného, než spořit si ze zisku na budoucí splátky těchto dluhů. Již dnes je jisté, že prostředky z účtu nerozděleného zisku minulých let na celkovou splátku dluhů nebudou dostačovat. Účastník připomněl kogentní ustanovení § 40 odst. 1 z.o.k., podle kterého obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo jiné prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. Za daných okolností je účastník tohoto stavu blízko a musí činit nutná opatření, aby si zajistil dostatek peněžních prostředků pro splacení dluhů. Proto bude nezbytné jednak nevyplácet zisk společníkům, ale také zajistit si úvěrování, aby své splatné závazky dokázal zaplatit. Účastník zastává názor, že zde dochází k situaci, kdy na sebe naráží právo společníků na výplatu zisku a povinnost společnosti postupovat s péčí řádného hospodáře, zejména její povinnost splácet splatné závazky a na toto splacení se připravovat. Z uvedeného je zřejmé, že si účastník musí připravovat nejen vlastní peněžní prostředky z nerozděleného zisku, ale také financování na splátky dluhů, které navrhovatelé napadají v rámci jiného usnesení. Dále je nezbytné tvořit vlastní zdroje na pokrytí nutných investic do technologické obnovy pivovaru, kdy většina technologií je přes 20 let stará a investičně velmi náročná, což společníci musí vědět, je to elementární znalost věci v tomto oboru podnikání. Účastník připomněl, že návrh usnesení k bodu 6) obdržel navrhovatel v pozvánce a nijak se nezajímal o důvody, proč je navrhován převod zisku na účet nerozděleného zisku z minulých let, a to zřejmě proto, že důvody znal a napadení tohoto usnesení je z jejich strany pouze formální. Napadené usnesení je v souladu s příslušnými právními předpisy, žádného společníka nezvýhodňuje ani neznevýhodňuje. Totožná usnesení o převodu zisku na účet nerozděleného zisku z minulých let je na jednáních valné hromady přijímáno opakovaně pravidelně od doby, kdy se podařilo překonat ztráty z bývalého vedení [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Účastník zároveň zastává názor, že navrhovatel o nutnosti a povinnosti platit závazky pivovaru vůči svým věřitelům společníkům dobře vědí. Je možné, že společník [právnická osoba] o dluzích účastníka vůči společníkům svého zmocněnce [Anonymizováno] neinformoval, ale to nic nemění na skutečnosti, že o závazku účastníka splácet půjčky dobře ví. Právní zástupce společníka [Anonymizováno] si na valné hromadě vyžádal obrovské množství ekonomických a souvisejících informací, které mu byly poskytnuty v sídle společnosti účastníka dne 15. srpna 2019, a mezi nimi byl i přehled půjček společníků a přehled nutných investic. Žaloba je prokazatelně podávána cca tři týdny po tomto datu. Za daných okolností je v rozporu s dobrými mravy spíše jednání navrhovatelů, než účastníka.

6. K neplatnosti usnesení k bodu 10) pořadu jednání valné hromady účastník tvrdil, že navrhovaný text smlouvy o výkonu funkce byl ode dne odeslání pozvánek společníkům k dispozici jak v sídle společnosti, tak i v místě konání valné hromady. Navrhovatel a) mohl před konáním valné hromady do textu nahlédnout a položit jakýkoliv dotaz ke smlouvě o výkonu funkce. Navrhovatel neprojevil o žádnou informaci týkající se smlouvy o výkonu funkce. Ostatně smlouva o výkonu funkce, stejně jako všechny zprávy, účetní závěrka a související dokumentace ležela na stole, u kterého seděly všechny osoby přítomné na valné hromadě. Změny ve smlouvě o výkonu funkce byly minimální. Měnilo se pouze ustanovení článku 4. odst. 2 a to jen na čtyřech místech minimálně a seznámit se s nimi a vyhodnotit zabere obvykle zkušenému společníku méně než pět minut času.

7. K výzvě soudu prvního stupně účastník rozvedl tvrzení, že vyplacením zisku by se účastník dostal do úpadku. Znovu uvedl, že v minulosti byli navrhovatelé, popřípadě jejich právní předchůdci členy statutárního orgánu společnosti [právnická osoba] a v té době se společnost dostávala do velmi těžké hospodářské situace. Z té doby nepocházejí ve společnosti žádné zisky, ale vzniklé rozsáhlé ztráty společnosti. Do zisku se společnost dostala až v posledních několika letech. Účastník musel zkoumat, zda by vyplácení podílů na zisku, případně jejich výše nebyla v rozporu s ustanovením § 161 odst. 4 z.o.k., dle kterého částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou. Podle účetní rozvahy ke dni 31. 12. 2018 měl účastník neuhrazenou ztrátu z minulých let ve výši 38 049 273,78 Kč. Výsledek hospodaření za rok 2018 činil 3 869 887,74 Kč. Součet nerozděleného zisku z minulých let činí 17 767 692,33 Kč. Na fondech tvořených ze zisku má účastník 4 100 000 Kč. Na základě uvedených položek vypočítaný podíl na zisku podle ustanovení § 161 odst. 4 z.o.k. vychází jako záporný, a to mínus 12 311 693,71 Kč a tedy na základě uvedeného záporného výsledku nesmí vyplácet žádnému společníku žádný podíl na zisku.

8. Účastník se dále podrobněji zabýval tím, zda by se při výplatě zisku dostal do úpadku, popřípadě hrozícího úpadku podle § 3 odst. 5 i.z. Vzal v úvahu i předpokládané údaje, jejichž pravou hodnotu nikdo nezná, jako je předpokládaný růst tržeb a zisků, případně i mezd a výrobních nákladů, oproti splatným závazkům společnosti, které jsou jednoznačně určeny. V přehledných tabulkách uvedl za období roku 2017 až 2025 současné i očekávané tržby a hospodářský výsledek, konkrétně stav a vývoj tržeb, investic, zásob, zabýval se též dlouhodobými závazky a možností jejich splácení, kdy mimo jiné uvedl, že půjčku od společníků nelze splatit z běžných ročních příjmů, proto účastník shromažďuje od roku 2015 finanční prostředky. I tak bude možné vyplatit z vlastních prostředků částku maximálně 27 mil. Kč a zbývající část bude nutné pokrýt novým úvěrem ve výši cca 15 mil. Kč. Jeho splatnost by měla být 10 let a úroková sazba do 2%. V tom případě budou celkové roční splátky všech úvěrů činit cca 3 200 tis. Kč. Při horších podmínkách úvěru (vyšší úroková sazba, kratší doba splácení) by hrozilo riziko platební neschopnosti. Jedná se o maximální úvěrové zatížení, které je účastník schopen unést. I nadále bude platit nutnost trvalého růstu tržeb cca 5% ročně, udržování (nezvyšování) úrovně provozních nákladů vzhledem k tržbám, opatrné investování ve výši odpisů a neprodlužování doby obratu zásob a pohledávek. Pokud se takový úvěr nepodaří získat od banky, bude nutné použít prostředky jiného subjektu. V každém případě splátky úvěrů pohltí od roku 2023 celý zisk a podíly na zisku bude možné vyplácet až po splacení některého z nich, což bude nejdříve v roce 2027. Pokud by se podíly na zisku začaly vyplácet již nyní (z rezervních finančních prostředků), znamenalo by to nutnost navýšení úvěru v roce 2023, což není ufinancovatelné. Účastník dosahuje trvalého růstu tržeb, provozního i čistého zisku. Náklady rostou proporcionálně k tržbám. Na vybrané investice čerpá účastník bankovní úvěry. Oběžná aktiva - zásoby a pohledávky - vážou jen nezbytně nutné množství finančních prostředků a intenzita jejich využití se zvyšuje, neboť doba obratu klesá. Účastník akumuluje od roku 2015 finanční prostředky, které nejsou nezbytně nutné k zajištění provozu, na splátku dlouhodobého závazku vůči společníkům na konci roku 2022. Její výše činí 41 303 tis. Kč. Pokud by se musel [právnická osoba], zbavit všech vlastních prostředků a úplně ignorovat rizika havárií a potřeby investic, zda by z vlastních nakumulovaných zdrojů byl schopen zaplatit maximálně 27 mil. Kč. To však nelze důvodů obyčejné předběžné opatrnosti učinit, protože musí mít rezervu na nezbytné investice a důvodně lze předpokládat, že z vlastních zdrojů zvládne [právnická osoba] zaplatit přibližně 20 milionů Kč. Na zbývající část bude muset získat další úvěr ve výši cca 20 mil. Kč, což je opět téměř přes maximálně únosnou výši. Jakékoli použití peněžních prostředků nad rámec nutných provozních potřeb a řádného splácení úvěrů by za dané finanční situace vážně ohrozilo platební schopnost podniku a mohlo by způsobit jeho insolvenci.

9. Závěry účastníka vycházejí z logických předpokladů a legitimních očekávání při relativní stabilitě trhu, ale skutečná čísla na tak dlouho dopředu nemůže nikdo znát, a není jak prokázat, že to tak přesně nastane. Pokud se do 31. 12. 2022 účastníkovi nepodaří získat úvěr v potřebné výši, tak s ohledem na splatné závazky se do pozice hrozícího úpadku podle § 3 odst. 5 i.z., může snadno dostat, aniž by vyplácel podíly na zisku.

10. Podle navrhovatele a) rozhodně nepodal návrh v úmyslu šikanovat nebo obstruovat chod společnost, další společníky či členy statutárního orgánu společnosti, ale z důvodů ochrany zájmů a práv společnosti a všech jejich společníků (v podmínkách společnosti zejména minoritních společníků). Má za zarážející, že důvody pro nevyplacení zisku společníkům (napadené snesení č. 6), jsou detailně uvedeny až v reakci na podaný návrh a nebyly společníkům řádně prezentovány před konáním valné hromady. Odkazy do minulosti na skutečnost, že navrhovatel a) a pan [Anonymizováno] byli před více jak 13 lety členem statutárního orgánu společnosti a tedy že z této de facto historie, by měli být seznámeni s aktuálním ekonomickým stavem společnosti je na hranici absurdnosti. Argumentaci účastníka o výkladu ustanovení článku IX. odst. 2. odrážky druhé spol. smlouvy, že valná hromada tedy nerozhodovala doslova o „vyplacení zisku společníkům“ považuje za snad nepovedený pokus o gramatické cvičení, kdy touto absurdní argumentací účastník zcela přehlíží účel citovaného ustanovení a zejména pak závěry obsažené v žalobě citované judikatuře.

11. Ve vyjádření navrhovatele a) k usnesení k bodu 10) pořadu jednání je opět potvrzena důvodnost podaného návrhu, obsah repliky dalšího účastníka jasně podtrhuje skutečnost, že nebyly splněny zákonem a judikaturou definované podmínky pro hlasování valné hromady o schválení resp. neschválení změn smlouvy o výkonu funkce. Vysvětlení ke změnám smlouvy o výkonu funkce se objevuje až v replice k žalobě. Doplnil, že na jednu stranu je společnost prezentována jako finančně ohrožený subjekt, který nemůže vyplatit zisk svým společníkům, který potřebuje externí úvěrové financování a zároveň na stranu druhou požaduje změnu smlouvy o výkonu funkce jednatele (a majoritního společníka v jedné osobě) spočívající v navýšení odměny jednatele v celkové výši o 30 000 Kč měsíčně. Je tedy při nejmenším paradoxní, že žalovaná sáhodlouze uvádí důvody, proč není možné vyplatit zisk společníkům a proč potřebuje externí financování a zároveň žádá o schválení navýšení odměny pro majoritního společníka - jednatele, které představuje v rámci ročního výhledu navýšení o 360 000 Kč do již tak „těžce zkoušeného“ hospodaření společnosti. Tento postup považuje navrhovatel za postup v rozporu s dobrými mravy a ust. § 212 o.z., tedy za projev zneužití postavení majoritního společníka, který usiluje o navýšení své vlastní majetkové sféry z prostředků společnosti a svým dalším společníkům blokuje podíl na zisku, aniž by svůj postup řádně před rozhodným hlasováním valné hromady řádně.

12. Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. června 2020 č. j. 74 Cm 139/2019-65, 74 Cm 141/2019 rozhodl tak, že usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba]., k bodu č. 3 pořadu jednání valné hromady ve znění: „Valná hromada společnosti [právnická osoba] souhlasí s úvěrovým financováním společnosti až do částky 60.000.000,-Kč.“ není rozhodnutím právnické osoby (výrok I.), dále že usnesení téže valné hromady k bodu č. 4 pořadu jednání valné hromady není rozhodnutím právnické osoby (výrok II.) - tato část usnesení soudu prvního stupně nebyla níže uvedeným odvoláním napadena. Dále pak soud prvního stupně jmenovaným usnesení rozhodl, že Návrh na určení, že usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., se sídlem [adresa], IČ: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 221099, ze dne 07.06.2019 k bodu č. 6 pořadu jednání valné hromady ve znění: „Zisk za rok 2018 bude převeden na účet nerozděleného zisku minulých let.“ je neplatné se zamítá“ (výrok III.) a že „Návrh na určení, že usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta B]., se sídlem [adresa], IČ: [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 221099, ze dne 07.06.2019 k bodu č. 10 pořadu jednání valné hromady ve znění: „Valná hromada společnosti [právnická osoba] schvaluje nové znění smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti.“ je neplatné se zamítá“ (výrok IV.), a dále, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok V.).

13. V rámci svého odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že „návrh na zahájení řízení byl podán navrhovatelem a) dne 6.9.2019, navrhovatelem b) dne 9.9.2019. Napadená valná hromada se konala dne 7.6.2019. Návrh podaný navrhovatel a) byl podán včas“. Další podmínkou aktivní legitimace je podaný protest. Navrhovatel a) se valné hromady neúčastnil a protest tedy nepodal. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, ze dne 27. 3. 2019 (které bylo sice přijato v poměrech akciové společnosti, ale je použitelné i pro společnost s ručením omezeným): ,,úkolem soudů .. bude posoudit, zda teleologický výklad § 424 odst. 1 z. o. k. nevede - s ohledem na účel, pro který byl protest upraven - k odlišnému závěru než výklad gramatický a zda není namístě popsanou výjimku upravenou v § 424 odst. 1 z. o. k. zúžit toliko na akcionáře, kteří se jednání valné hromady nezúčastnili z vážných (omluvitelných) důvodů“. K výzvě soudu doložil navrhovatel existenci zásadního důvodu neúčasti na napadené valné hromadě, a to nutnost péče o nemocného syna; soud shledal z potvrzení vystaveného nemocnicí [adresa] zde uvedený důvod jako velmi vážný a neúčast navrhovatele na valné hromadě posoudil jako omluvitelnou (s ohledem na citlivost údajů uvedených v potvrzení soud pouze listinu nezaložil do spisu, ale vrátil navrhovateli, pozn. soudu). Soud přisvědčil tomuto důvodu neúčasti jako omluvitelnému a neshledal absenci protestu u navrhovatele a) jako důvod pro neúspěch ve věci.

14. K napadenému usnesení č. 6) o převedení zisku na účet nerozděleného zisku minulých let soud především uvádí, že se ztotožňuje s účastníkem v tom, že valná hromada nerozhodovala o vyplacení zisku společníkům. Rozhodla, že zisk bude převeden na účet nerozděleného zisku. Je nutno zkoumat toto rozhodnutí v kontextu celé společenské smlouvy. V ustanovení článku IX. odst. 2 odrážka druhá je uvedeno (cit.): „Do působnosti valné hromady dále patří rozhodnutí: - o vyplacení zisku společníkům,….“, a to se souhlasem všech společníků. Ovšem podle článku IX.1. patří do působnosti valné hromady rozhodování záležitostí uvedených v § 125 odstavec 1 obchodního zákoníku; tedy i podle písmena b) tohoto ustanovení: schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát. Soud nezpochybňuje, že vyplacení zisku je jedním ze způsobů rozdělení zisku. Nicméně z úpravy ve společenské smlouvě je zjevné, že společnost klade na „vyvedení“ zisku ze společnosti tvrdší požadavky, než na jiné způsoby rozdělení zisku. Opačný výklad by šel proti smyslu úpravy ve společenské smlouvě, budoucí společníci neměli jiný důvod ke speciální úpravě. Zařazení ustanovení v článku IX. odst. 2 odrážka druhá by pak postrádalo smyslu.

15. K tvrzení navrhovatelů o zneužití většiny společníkem Dařílkem soud konstatuje, že k tomu nedošlo. Především není naplněn jeden ze znaků zneužití většiny, a to jednání ke škodě celku. Naopak jednáním ke škodě celku by bylo opačné hlasování většinového akcionáře. Soud provedl řadu důkazů smlouvami o půjčkách, z nichž je patrno, že půjčky v hodnotě cca 40 mil. Kč budou splatné do 31. 12. 2022. Z důkazu těmito smlouvami a korespondencí navrhovatelů s účastníkem je patrno, že o tomto závazku účastníka jsou navrhovatelé jako věřitelé informování. Z důkazu zprávou nezávislého auditora ze dne 14. 5. 2019 a jejími přílohami - rozvahou a účetní závěrkou na rok 2018 a přílohou k této účetní závěrce (u posledních dvou důkazů se jedná o listiny, které byly projednávány na napadené valné hromadě) se podává, že neuhrazená ztráta z minulých let činí - 38 049 273,78 Kč. Nerozdělený zisk minulých let činí 17 767 692,33 Kč, výsledek hospodaření 2018: 3 869 887,74 Kč a fondy ze zisku: 4 100 000 Kč.

16. Podle ust. § 161 odst. 4 z.o.k. „Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou“. Účastník tak nebyl oprávněn vyplatit na základě účetní závěrky za rok 2018 žádné podíly na zisku. Pokud by většinový akcionář hlasoval jinak, došlo by bezesporu k zneužití většiny k újmě celku. V tomto případě lze jeho hlasování posoudit jej jako zákon respektující a společnost ochraňující a konec konců „poškozující“ i jeho samotného, neboť ani jemu vyplacen zisk nebude.

17. Dále soud prvního stupně připomněl, že kromě schválení řádné či mimořádné účetní závěrky za minulé účetní období ze strany valné hromady a splnění tzv. bilančního testu dle § 161 odst. 4 z.o.k. (o čemž soud pojednal v předchozím odstavci) je podmínkou pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku také nezpůsobení úpadku společnosti. Soud připomíná, že důkazu smlouvami o půjčkách v hodnotě cca 40 mil. Kč, zčásti poskytnutých oběma navrhovateli se podává, že tyto budou splatné do 31. 12. 2022. Z účetní závěrky je patrno, že k 31. 12. 2018 byl zisk k rozdělení mezi společníky záporný ve výši - 12 312 693,71 Kč. Účastník byl sice ve sledovaném období ziskový, nicméně i kdyby se jeho zisk do splatnosti půjček (31. 12. 2022) pohyboval zhruba ve stejné výši, tak ani součet tohoto zisku a zisku z minulých let nebude postačovat na úhradu půjček; účastník tuto situaci (a také nutnou modernizaci zařízení pivovaru) hodlá řešit právě úvěrem, jehož rámec byl předmětem jednání valné hromady. Lze tedy s účastníkem souhlasit, že vyplacením zisku by byl ohrožen úpadkem, zisk je třeba akumulovat právě pro účely vrácení půjček všem společníkům. Tedy valná hromada takové rozhodnutí přijmout platně nemohla (§ 40 odst. 1 z.o.k.) a správně nerozhodla o vyplacení zisku, ale o jeho převedení na účet nerozděleného zisku minulých let. Ani z tohoto pohledu nemohlo tak dojít k zneužití hlasů většinového akcionáře, protože není splněn jeden ze znaků - jednání ke škodě celku. Opačné rozhodnutí - tedy o tom, že zisk rozdělen bude - by bylo neplatné pro porušení zákona z důvodu dle ust. § § 161 odst. 4 a 40 odst. 1 z.o.k. I kdyby snad - mimo nadání - bylo usnesení neplatné, byl by dán důvod pro nevyslovení neplatnosti podle ust. § 260 odst. 2 o.z. Podle tohoto ustanovení soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. V souvislosti se záporným zůstatkem a neúspěchem v insolvenčním testu by zisk vyplacen být nemohl. Statutární orgán nemohl při jednání s péčí řádného hospodáře takový návrh ani předložit. A pokud by snad došlo přijatým usnesením k porušení zákona nebo stanov, bylo by toto porušení ve světle rizika hrozícího účastníku přijetím rozhodnutí o vyplacení zisku společníkům skutečně bagatelní a v bytostném zájmu hodném právní ochrany by bylo neplatnost nevyslovit.

18. S navrhovateli lze dle soudu prvního stupně ovšem souhlasit, že společníci mají právo být informováni o důvodech, proč nemá zisk být rozdělen. Ovšem nelze přisvědčit názoru, že toto odůvodnění má obsahovat pozvánka. Navrhovateli citovaná judikatura se váže k akciové společnosti, nikoli ke společnosti s ručením omezeným. Pozvánka na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným musí obsahovat: termín konání, místo konání, pořad jednání valné hromady, a návrh usnesení. Tedy: u s.r.o. není stanovena povinnost odůvodnění a případného připojení příloh jako u a.s., jak plyne z ust. § 407 odst. 1 písm. f) z.o.k.. Pozvánka na napadenou valnou hromadu všechny zákonem předepsané náležitosti splňovala, a společenská smlouva účastníka tyto nerozšiřuje. K tomu, aby se společníci seznámili s podklady, slouží u s.r.o. možnost seznámit se s podklady před konáním valné hromady. Podle soudu prvního stupně protest nic dalšího neobsahuje, tedy nebylo v něm tvrzeno, navrhovatel b) žádal o podání informací k důvodům přijatého usnesení. Soud se tedy tvrzeními navrhovatelů v tomto ohledu zabývat nemůže, nicméně uvádí, že ani ze zápisu z valné hromady se nic takového nepodává, ostatně navrhovatelé ani netvrdili, že by položili na valné hromadě či před jejím konáním dotazy, které jim nebyly zodpovězeny; navrhovatel a) se ostatně neúčastnil. První žádost o podání informací a doložení listin o záležitostech projednávaných na napadené valné hromadě je datována dnem 8. 7. 2019, tedy měsíc po konání napadené valné hromady (7. 6. 2019). Soud má za prokázané listinami označenými Sledování zásilek, že pozvánka byla doručena navrhovatelům včas, měli tedy dostatečný prostor k tomu, aby si informace vyžádali a to nejen před konáním napadené valné hromady, ale i v jejím průběhu. Nic z toho prokázáno nebylo. Podle ust. § 155 z.o.k. má společník právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží. Skutečnost, že navrhovatelé nevyužili svých práv společníka, nelze klást navrhovateli k tíži. Ostatně lze přisvědčit účastníku, že byli dobře obeznámeni s existencí půjček a dobou jejich splatnosti. Tyto musely být zaneseny v účetních závěrkách za účetní období od roku 2007, kdy byly poskytnuty. A navrhovatelé jako jedni z poskytovatelů půjček byli obeznámeni i s hospodařením účastníka z účetních závěrek. Je tedy otázkou, zda požadavek na informaci o důvodech, proč zisk nemůže být rozdělen neposoudit jako informaci veřejně dostupnou (míněno z účetních závěrek a nadto z osobní vědomosti navrhovatelů) a takovou informaci neposkytnout v souladu s ust. § 156 odst. 1 z.o.k. K ničemu takovému ale nedošlo. Soud dodává, že tyto úvahy uvedl pouze pro vyčerpání celého předmětu řízení, když je vázán obsahem protestu.

19. Shodně soud prvního stupně uzavřel i o napadeném usnesení č. 10 o schválení smlouvy o výkonu funkce jednatele. Protest navrhovatele b) proti tomuto usnesení však nic o nepřiměřenosti odměny neobsahoval, tato skutečnost byla poprvé tvrzena až v replice navrhovatele b) na vyjádření účastníka k návrhu a soud se tedy touto skutečností zabývat nemůže. Lze dodat, že i tato listina byla vyžádána navrhovatelem b) až měsíc po konání valné hromady. Nic nebránilo navrhovatelům využít svého práva podle ust. § 155 z.o.k., měli možnost seznámit se se smlouvou o výkonu funkce před konáním valné hromady po doručení pozvánky, tuto možnost nevyužili. Ani zde nelze nečinnost navrhovatelů klást k tíži účastníku, který neporušil žádné ustanovení zákona ani stanov. Ostatně ze zápisu o konání valné hromady se podává, že text smlouvy byl na valné hromadě k dispozici, a následující konstatování navrhovatele b) že se nemohl se smlouvou seznámit podrobně je ve světle předchozího odůvodnění uvedeného v tomto odstavci zjevně účelové. Z téhož důvodu nemohou navrhovatelé argumentovat tím, že důvod neplatnosti nemohli na valné hromadě zjistit. K tvrzení o neurčitosti tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že text smlouvy o výkonu funkce nemusí být přílohou pozvánky; o důvodech viz předchozí část odůvodnění, pojednávající o náležitostech pozvánky na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným. Navrhovateli citované judikáty se vztahují výlučně k valné hromadě a.s., která musí obsahovat krom návrhu usnesení také jeho odůvodnění. Soud neshledal ani neurčitost usnesení, když konkrétní smlouva byla na valné hromadě projednána, společníci měli možnost se s jejím obsahem seznámit, a pak postačuje zcela formulace usnesení tak, jak bylo na valné hromadě přijato.

20. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Na navrhovatele lze pohlížet jako na úspěšné v části řízené uvedené ve výroku I. a II. tohoto usnesení, účastník pak byl úspěšný v části řízené uvedené ve výroku III. a IV. tohoto usnesení. Protože úspěch každé strany v řízení činí 50% návrhem uplatněného nároku, rozhodl soud tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení z hlediska poměru úspěchu ve věci žádný z účastníků.

21. Proti usnesení soudu prvního stupně, do jeho výroků III - V., podali oba navrhovatelé /navrhovatel a) i navrhovatel b)/ v zákonné lhůtě odvolání. Vůči navrhovateli b) bylo odvolací řízení usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020 č. j. 74 Cm 139/2019-89 (v právní moci dne 27. 9. 2020) zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Dne 30. 7. 2020 navrhovatel a) doplnil své odvolání s tím, že pro přijetí rozhodnutí valné hromady o vyplacení zisku společníkům, tedy o způsobu naložení se ziskem (k bodu pořadu 6) je potřeba souhlasu všech společníků společnosti bez ohledu na to, o jaký způsob naložení se ziskem se jedná (viz. čl. IX odst. 5 a odst. 2 bod 2 společenské smlouvy). Navrhovatel a) nehlasoval, navrhovatel b) hlasoval proti, pro hlasoval pouze většinová společník [Anonymizováno]. Předmětné usnesení valné hromady tak nebylo platně přijato, protože pro ně nehlasovali všichni společníci. Dále odvolatel namítl zneužití hlasovacího práva většinového společníka, což zákon ani judikatura nepřipouští. Usnesení k bodu pořadu jednání valné hromady č. 10 namítl odvolatel, že usnesení valné hromady bylo neurčité a pozvánka k němu neposkytla společníkům bližší informace ohledně aspektů změn smlouvy o výkonu funkce jednatele. Až ex post vyšlo najevo, že má dojít k navýšení odměny jednatele za výkon jeho funkce v kontextu s nevyplacením zisku společníkům. Odvolatel poukázal na jím uváděnou judikaturu, kdy i pozvánka u společnosti s ručením omezeným musí být do jisté míry formalizována. Poukázal na nemožnost dostatečné přípravy na smlouvu o výkonu funkce jednatele, nemožnost předběžné konzultace takovéto smlouvy. Ohledně nákladového výroku odvolatel poukázal na jeho souvislost s ostatními napadenými výroky, jež v případě jemu konvenujícímu názoru by musely být změněny, včetně výroku o náhradě nákladů řízení. Odvolatel navrhl změnit rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. a návrhu v této čísti vyhovět - prohlásit neplatnost přijatých usnesení, a dále mu přiznat plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

22. K odvolání navrhovatele ad a) se dne 16. 9. 2020 vyjádřil další účastník. Uvedl, že navrhovatel směřuje k vyplacení zisku společnosti, přičemž však s ohledem na to, že všichni společníci jsou věřiteli dalšího účastníka z titulu jimi poskytnutých půjček, mu musí být jasné, že ekonomická situace společnosti vyplácení zisku společníkům neumožňuje. Bylo by to i v rozporu s § 161 odst. 4 z.o.k. Hlasovala-li by valná hromada výslovně o vyplacení zisku společníkům, pak by musel být dán souhlas 100% hlasů všech společníků, pro jakékoli jiného hlasování o použití zisku není třeba kvalifikovaného kvora ani většiny. Výrok III. usnesení soudu prvního stupně je potud správný. Ohledně pozvánky uvedl další účastník, že tato byla dostatečně určitá. Čistý zisk po zdanění se zvýšil díky činnosti jednatele na 3 870 000 Kč, zatímco zvýšení odměny jednatele bylo v řádu tisíců korun. Judikát 29 Odo 155/2001 se týká zvyšování základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným, nikoli smlouvy o výkonu funkce jednatele, rozhodnutí 27 Cdo 3885/2017 řeší náležitosti pozvánky na valnou hromadu akciové společnosti. Navrhovatel ad a) se na valnou hromadu už pět let nedostavil, pročež je lichá jeho argumentace o nemožnosti včas se radit ohledně programu valné hromady s advokátem. Další účastník navrhl usnesení soudu prvního stupně potvrdit a přiznat dalšímu účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení.

23. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

24. Odvolací soud se zcela ztotožnil jak s rozsahem a způsobem dokazování soudem prvního stupně, tak s jeho hodnocením důkazů, tak i s jeho skutkovými závěry. Sdílí též i jeho právní závěry. To vše ve vztahu k výrokům III. a IV. usnesení soudu prvního stupně, jakož i k výroku V. coby nákladovému, kdy náhrada nákladů byla přiznána dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ohledně usnesení valné hromady č. 6 o převedení zisku na účet nerozděleného zisku minulých let, čl. IX odst. 2 bod druhý společenské smlouvy v rozhodném znění stanoví, že rozhodnutí o vyplacení zisku společníkům…se souhlasem všech společníků patří do působnosti valné hromady. Podle čl. IX. 1 společenské smlouvy patří do působnosti valné hromady rozhodování záležitostí dle § 125 odst. 1 obch.zák., což zahrnuje schvalování řádné, mimořádné a konsolidované případně i mezitímní účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát. Logický i teleologický, jakož i systematický výklad řečených ustanovení je, že v rámci dispozitivní úpravy ve společenské smlouvy se společníci dohodli na kvalifikované většině nutné pro přijetí rozhodnutí valné hromady o výplatě zisku společníkům, zatímco pro ostatní rozhodování ohledně schvalování účetních závěrek a k tomu se logicky i právně vážícího rozdělování zisku či úhrady ztráty coby nadřazené kategorii „jen“ vyplácení zisku, souhlas 100% hlasů všech společníků nutný není. Se soudem prvního stupně lze souhlasit též ohledně toho, že majoritní společník Dařílek v rámci předmětného rozhodování nijak nezneužil většiny, leč toliko využil svých hlasů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí o nerozdělení - nevyplacení zisku společníkům je konsekventní s hospodářskou situací společnosti - neuhrazená ztráta z minulých let ve výši 38 049 273,78 Kč. Soud prvního stupně se velmi podrobně s touto situací vypořádal, odvolací soud s jeho skutkovými i právními závěry potud plně souhlasí, když nelze opomíjet povinnost jednatele resp. společnosti naplnit podmínky tzv. bilančního testu dle § 161 odst. 4 obch.zák.

25. Ohledně usnesení č. 10) předmětné valné hromady lze konstatovat, že toto usnesení je zcela určité a srozumitelné. V rámci pozvánky na valnou hromadu byl řádně uveden konkrétní bod jednání - „schválení změn smlouvy o výkonu funkce jednatele“, navíc bylo uvedeno i jeho objasnění doprovodným textem a byl uveden návrh usnesení „valná hromada společnosti [právnická osoba]. schvaluje nové znění smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti“. Za situace, že má společnost jediného jednatele - [Anonymizováno], je pozvánka i přijaté usnesení určité a srozumitelné. Zcela je třeba odmítnout, v souladu s vyjádřením dalšího účastníka k odvolání, navrhovatelem a) uváděnou judikaturu Nejvyššího soudu potud, že na danou věc nedopadá. Nejde ani o změnu výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, ani o valnou hromadu akciové společnosti. Zákon speciálně separátně upravuje obligatorní náležitosti pozvánky valné hromady společnosti s ručením omezeným (viz. § 154 z.o.k.) a valné hromady akciové společnosti (viz. § 407 z.o.k.) právě proto, aby se zásadně odlišily tyto dva typy kapitálových společností. Jinak řečeno, rozsah práv a povinností členů obchodní korporace - kapitálové společnosti, na straně jedné společníků společnosti s ručením omezeným a na straně druhé akcionářů akciové společnosti, je zásadně odlišný, pročež právě proto je tato otázka u každé ze jmenovaných společností upravena zákonem, a to separátně. To samozřejmě platí též o právech a povinnostech vztahujícím se k valné hromadě coby nejvyššímu orgánu obou typů společností. Uvedené skutečností v předmětné pozvánce ze dne 17. 5. 2019 potud zcela postačují. Text smlouvy o výkonu funkce (nové) byl na valné hromadě k dispozici, a bylo věcí navrhovatele a), že se valné hromady nezúčastnil ani si jej dopředu nevyžádal (když z pozvánky zvěděl, že by měla být přijímána). Předmětná dvě usnesení valné hromady dalšího účastníka tak nejsou ani v rozporu se zákonem, ani se společenskou smlouvou.

26. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v odvolatelem a) napadených výrocích III - V. jako správné potvrdil, když ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení rozhodl soud správně podle úspěchu ve věci.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., a přiznal plně úspěšnému dalšímu účastníkovi jejich náhradu v celkové částce 4 114 Kč. jejich výše představuje odměna advokáta z jeden úkon právní pomoci ve výši 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb.), 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb.), jakož i daň z přidané hodnoty z uvedených částek. Navrhovatel ad a) je povinen zaplatit tuto náhradu do 3 dnů od právní moci usnesení odvolacího soudu, k rukám zástupce dalšího účastníka.