Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 6 Cmo 281/2020-174 ECLI:CZ:VSPH:2021:6.Cmo.281.2020.1 Rozsudek

o vydání opisu seznamu členů stavebního bytového družstva, k odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. června 2020 č. j. 24 Cm 144/2018-141,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D., · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 14. 7. 2021

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci

žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]

bytem [Adresa žalobce]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného]

sídlem [Adresa žalovaného]

zastoupený procesní opatrovnicí [Jméno opatrovnice], advokátkou

sídlem [Anonymizováno]

o vydání opisu seznamu členů stavebního bytového družstva, k odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. června 2020 č. j. 24 Cm 144/2018-141,


I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. června 2020 č. j. 24 Cm 144/2018-141 se potvrzuje.

II. Žalovaný - [Jméno žalovaného], je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 3 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Opatrovnici [Jméno opatrovnice], advokátce, se sídlem sídlem [adresa], se za odvolací řízení přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 2 780 Kč.

IV. Žalovaný - [Jméno žalovaného], je povinen zaplatit České republice - Krajského soudu v Ústí nad Labem, náhradu odvolacích nákladů řízení vzniklých České republice ve výši 2 780 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v [Anonymizováno] dne 24. 3. 2016 se domáhal žalobce na žalovaném (dále též „družstvo“), aby mu za úhradu nákladů vydalo opis seznamu všech členů. Okresní soud v [Anonymizováno] žalobě rozsudkem ze dne 13. 4. 2017 č. j. 39 C 30/2016-56 vyhověl. K odvolání družstva byl rozsudek usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacího ze dne 26. 7. 2018 č. j. 11 Co 236/2017-79 zrušen a věc byla postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu věcně příslušnému. Usnesením ze dne 29. 11. 2018 č. j. 24 Cm 144/2018-89, které nabylo právní moci 18. 12. 2018, soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 24 Cm 25/2018; jednalo se o řízení o určení členství v družstvu mezi stejnými účastníky ve stejném procesním postavení. V řízení vedeném pod sp. zn. 24 Cm 25/2018 soud rozsudkem ze dne 15. 8. 2018 č. j. 24 Cm 25/2018-75 určil, že žalobce je členem družstva a tento rozsudek byl k odvolání družstva potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019 č. j. 6 Cmo 321/2018-109. Rozhodnutí o určení členství žalobce v družstvu tak nabylo právní moci 7. 2. 2019. Usnesením ze dne 16. 1. 2020 č. j. 24 Cm 144/2018-112, které nabylo právní moci 19. 2. 2020, soud prvního stupně družstvu ustanovil procesní opatrovnici s odkazem na § 29 odst. 2 a 4 o.s.ř.

2. Družstvo navrhovalo zamítnutí žaloby.

3. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Žalovaný je povinen vydat žalobci za úhradu nákladů opis seznamu svých členů, který bude obsahovat jména členů, adresu jejich bydliště či sídla a den a způsob vzniku jejich členství a to do tří dnů od právní moci rozsudku.“ (výrok I.), „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 37 195,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce.“ (výrok II.), „Žalovaný je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení, přičemž výše a splatnost této náhrady nákladů řízení vzniklých státu bude určena následně a to spolu s tím anebo poté, co bude přiznána náhrada odměny a hotových výloh soudem ustanovené procesní opatrovnici žalovaného.“ (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že žalobu projednal a rozhodl o ní při jednání konaném dne 3. 6. 2020. Soud prvního stupně uvedl, že dokazování neprováděl s tím, že rozhodné skutkové okolnosti, tj. že žalobce je členem družstva a že písemně požádal o vydání opisu seznamu členů již 9. 12. 2015, byly nesporné. Soud prvního stupně proto vzal shodná tvrzení stran ohledně těchto skutečností za své skutkové zjištění. Dále soud prvního stupně citoval následující zákonná ustanovení: § 580 z.o.k, § 581 odst. 2 věty první z.o.k, § 582 odst. 1 z.o.k. a § 583 z.o.k. Soud prvního stupně následně uvedl, že o žalobě rozhodoval podle citované právní úpravy; tedy podle právní úpravy před novelou zákonem č. 163/2020 Sb., účinnou od 1. 7. 2020. Ustanovení § 582 odst. 1 z.o.k. je kogentní, proto se nezabýval tím, jak upravují právo člena na vydání opisu seznamu členů stanovy. Žalobce je členem družstva a dopisem ze dne 9. 12. 2015 požádal o vydání opisu seznamu členů. Vydání opisu seznamu členů družstvem členovi družstva, jenž si o to písemně požádal, je použitím údajů zapsaných v seznamu členů pro družstevní potřeby ve vztahu k žádajícímu členovi. Žalovaným dovozovaný rozpor § 582 odst. 1 z.o.k. s ustanovením § 581 odst. 2 z.o.k. zde tedy není. Žalobce jako člen družstva má tedy právo na vydání opisu seznamu členů, tj. seznamu osob, jejichž členství v družstvu ke dni vydání opisu seznamu trvá - údaje o bývalých členech, jak vyplývá z ustanovení § 583 z.o.k., součástí opisu seznamu členů nejsou. Součástí seznamu je adresa či sídlo člena a den a způsob vzniku členství a tyto skutečnosti musí být součástí opisu seznamu aktuálních členů. Není zde tedy možnost, aby soud „pečlivě zvážil“, jak ho k tomu družstvo vybídlo, zda lze tyto údaje (zejména adresy členů) žalobci vydat. Musí být vydány, neboť to zákon předepisuje. Naproti tomu představa žalobce o rozsahu seznamu členů (že v něm má být o cca 16 000 členů více, než v něm družstvo vede) pro předmětné řízení nemá význam. Družstvo bude vydávat opis toho seznamu, který vede, nikoliv opis seznamu konvenujícího představám žalobce. Žalobce je v seznamu členů (znovu) veden (jen) proto, že si spornou otázku (trvání) členství prosadil soudně. Protože v opisu seznamu, který se vydává členovi na jeho žádost, bývalí (třeba i neoprávněně vyškrtnutí) členové nejsou, tak o kolizi uplatněného nároku s ustanovením § 583 z.o.k., jak o ní žalovaný uvažoval, nejde. Žalobu tedy soud prvního stupně shledal jako důvodnou, proto jí vyhověl. Nad rámec samotného odůvodnění rozhodnutí ve vazbě na obranu žalovaného (že seznam obsahuje osobní údaje) soud prvního stupně ještě konstatoval, že žalobce má povinnost s údaji obsaženými ve vydaném opisu seznamu členů nakládat v souladu s právními předpisy a též v souladu s principem loajality a odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2011 sp. zn. 29 Cdp 3704/2009. Náhradově nákladový výrok II. odůvodnil soud prvního stupně odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř. Výrok III. odůvodnil odkazem na § 148 odst. 1 o.s.ř. s tím, že výše náhrady nkladů řízení státu bude určena následně zvláštním rozhodnutím.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání. V odvolání vznesl stěžejní odvolací námitky:

1) Seznam členů obsahující soubor citlivých osobních informací uvedených v rozsudku – jména členů družstva, jejich bydliště, den a způsob vzniku jejich členství, se stane vydáním do rukou žadatele prakticky veřejně přístupným, proto je nutno ustanovení § 581 odst. 2 z.o.k. vykládat tak, jak vyplývá z textu zákona, tedy že údaje v seznamu jsou určeny pro potřeby družstva ve vztahu k družstevníkům a nikoliv naopak pro potřeby družstevníků ve vztahu k družstvu. Pokud by měly být použity údaje ze seznamu členů pro potřeby družstevníků, pak by takové nakládání s údaji ze seznamu členů pro potřeby družstevníků bylo nutno považovat za jiný účel ve smyslu § 581 odst. 2 poslední věta z.o.k. a k takovému využití je ze zákona potřebný souhlas členů družstva, kterých se žádost týká.

2) Pokud § 582 odst. 2 z.o.k. ve znění do 1. 7. 2020 vyžadoval vůči každému, kdo nahlíží do seznamu členů osvědčení právního zájmu, pak by musel být osvědčen i v případě vydání opisu seznamu všech členů, což je mnohem významnější zásah do informací o členech družstva, než pouhé nahlédnutí do příslušného seznamu. Žalobce právní zájem neprokázal.

3) Výkladu uvedenému ad 1) a 2) nasvědčuje o novela z.o.k. účinná od 1. 7. 2020, která se dotkla znění § 582 z.o.k. Věc by nyní měla být posouzena již podle nové úpravy účinné od 1. 7. 2020.

4) Formulovaný výrok není vykonatelný a žaloba měla být zamítnuta.

Navrhl, aby rozsudek byl v celém rozsahu zrušen a žaloba zamítnuta.

K odvolání se vyjádřil též žalobce, který rozporoval argumentaci odvolatele a navrhl potvrdit ve všech výrocích napadený rozsudek a přiznání náhrady nákladů řízení.

5. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Dle § 582 z.o.k. v rozhodném znění (tedy znění do 30. 6. 2020), „Družstvo vydá každému členovi na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti.“ (odst. 1), „Představenstvo umožní každému nahlédnout do příslušné části seznamu, jestliže osvědčí právní zájem na tomto nahlédnutí nebo doloží písemný souhlas člena, kterého se zápis týká; podpis člena musí být úředně ověřen.“ (odst. 2).

7. Dle § 583 v rozhodném znění „Přestane-li být člen družstva jeho členem, družstvo to v seznamu členů vyznačí bez zbytečného odkladu. Do této části seznamu představenstvo umožní nahlédnout pouze bývalému členovi, jehož se zápis týká, a jeho právnímu nástupci. Jiné osobě poskytne družstvo údaje zapsané v seznamu pouze za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů.“

8. V posuzovaném případě bylo mezi účastníky nespornou skutečností, že žalobce coby člen dotčeného družstva požádal o opis seznamu členů dopisem ze dne 9. 12. 2015. Je-li určité „hmotněprávní“ jednání učiněno v době, kdy platí (a je účinná) určitá právní úprava, jež je následně novelizována, (aniž by novela obsahovala přechodná ustanovení stanovící určitá speciální pravidla pro její aplikaci ve vztahu k předchozí právní úpravě), použije se podle zavedených (– soudní judikaturou i právní teorií) obecně uznávaných doktrinálních názorů při posuzování právních jednání učiněných před novelou právní úprava platná a účinná v době učinění příslušných právních jednání. Ostatně opačný závěr by znamenal použití retroaktivity, jež je obecně pokládána za nepřípustnou s ohledem na její rozpor s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty. Odvolatel se tedy mýlí, měl-li za to, že věc má být posuzována z hlediska hmotného práva podle nové právní úpravy účinné od 1. 7. 2020.

9. Právní úprava § 582 z.o.k., jež se na daný případ - s ohledem na učinění posuzovaného právního jednání před 1. 7. 2020, aplikuje, rozlišuje z osobního hlediska mezi „širším“, resp. „neomezenějším“ právem člena družstva, jež má dle § 582 odst. 1 z.o.k. nárok na vydání opisu seznamu všech aktuálních členů družstva bez dalšího, resp. za úhradu nákladů na opis seznamu všech členů družstva, a to ve lhůtě bez zbytečného odkladu od doručení žádosti a mezi „omezenějším“ právem „každého“, tedy jiných (třetích) osob, jež jsou dle § 582 odst. 2 z.o.k. oprávněny nahlédnout do příslušné části seznamu. Tyto jiné osoby tak nemohou učinit bez dalšího, neboť jsou omezeny ve věcném rozsahu - tzn. nemohou nahlédnout do seznamu všech členů družstva, ale jen do příslušné části seznamu, a to jen tehdy, osvědčí-li na tom právní zájem či doloží-li písemný souhlas dotčeného člena. Takovou třetí osobou bude např. zájemce o nabytí družstevního podílu, jenž si bude chtít ověřit, zda osoba, která hodlá prodat svůj družstevní podíl je skutečně jeho vlastníkem. Odvolací soud tedy pro daný případ shrnuje, že z § 582 odst. 1 z.o.k. ve spojení s § 583 z.o.k. vyplývá, že členovi družstva lze vydat pouze opis seznamu všech aktuálních členů družstva a nikoli bývalých členů družstva, a to bez dalšího, resp. za úhradu nákladů za opis seznamu. Ke stejným závěrům jako odvolací soud ostatně dospěla i odborná právní teorie v komentářové literatuře (srov. komentář k § 582 z.o.k. ve znění do 30. 6. 2020 in Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2017, 1128 s.). Odvolatel se tedy mýlil, měl-li za to, že žalobce coby člen družstva musel v případě žádosti o vydání opisu seznamu všech členů osvědčovat právní zájem.

10. A konečně ani nevykonatelnost výroku I. napadeného rozsudku odvolací soud neshledal, neboť výrok je srozumitelný a dostatečně určitý, když předně definuje povinnost žalovaného, jež musí splnit dle tohoto rozsudku. Odvolací soud neshledal tedy důvodnou ani poslední stěžejní odvolací námitku.

11. Novelizace předmětných ustanovení z.o.k. provedená zákonem č. 163/2020 Sb. od 1. 7. 2020 zvýšila ochranu členů a údajů o nich zapisovaných do seznamu členů. Dle právní úpravy účinné od 1. 7. 2020 už zákon neumožňuje členovi družstva vydání opisu všech členů družstva, jak tomu bylo dle předchozí párvní úpravy (viz § 582 z.o.k. ve znění novely č. 163/2020 Sb.). Ke stejnému závěru ostatně dospěla i odborná právní teorie v komentářové literatuře (srov. komentář k § 582 z.o.k. ve znění od 1. 7. 2020 in Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, 2020, 1316 s.). Jak rozvedeno výše, tato právní úprava se však na posuzovaný případ nepoužije.

12. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný, včetně akcesorických výroků.

13. Jelikož se řízení ve věci samé končí (viz § 151 odst. 1 o.s.ř.) byl odvolací soud povinen rozhodnout o odměně opatrovnice za odvolací řízení. Ta učinila v odvolacím řízení jediný úkon právní služby – odvolání, tudíž jí náleží odměna za tento úkon právní služby ve výši 2 480 Kč (§ 9 odst. 4 písm. c) a § 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/) a dále jí náleží k tomuto úkonu právní služby jedna paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Tudíž jí celkem náleží na odměně a náhradě hotových výdajů částka ve výši 2 780 Kč, jež jí bude vyplacena soudem prvního stupně, jež opatrovnicí ustanovil.

14. Dále bylo nutno rozhodnout i o náhradě nákladů řízení státu za odvolací řízení (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Ty sestávají z odměnya náhrady hotových výdajů přiznané opatrovnici za odvolací řízení ve výši 2 780 Kč, jež je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem neúspěšný odvolatel - žalovaný.

15. A konečně byl odvolací soud s ohledem na ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. rozhodnout i o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 211 o.s.ř.) platí, že jejich náhrada náleží úspěšnému žalobci. Žalovaný je tudíž povinen nahradit náklady odvolacího řízení žalobci ve výši 3 400 Kč. Ty sestávají z odměny advokáta za jediný úkon právní služby – vyjádření k odvolání ve výši 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky) a dále náleží k tomuto úkonu právní služby jedna paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 uvedené vyhlášky). Tudíž úspěšnému žalobci celkem náleží na odměně a náhradě hotových výdajů částka ve výši 3 400 Kč.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř. vyjma náhradově nákladových výroků; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.