Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 6 Cmo 27/2021-102 ECLI:CZ:VSPH:2022:6.Cmo.27.2021.1 Usnesení

o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 20. 2. 2018, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 55/201879 ze dne 22. září 2020

JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 2. 2. 2022

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]

bytem [Adresa navrhovatele]

zastoupený advokátkou [Jméno advokátky]

sídlem [Adresa advokátky]

za

účasti: [právnická osoba],

[adresa], IČO [IČO advokátky]

sídlem [Adresa advokátky]

zastoupené advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 20. 2. 2018, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 55/201879 ze dne 22. září 2020


I. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 77 Cm 55/201879 ze dne 22. září 2020 se mění tak, že se návrh na zahájení řízení zamítá.

II. Navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 39 026 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. rozhodl tak, že usnesení shromáždění účastníka přijatého v bodě 4 - kompenzace za neprovedené plynové přípojky - dne 20. února 2018, je zdánlivé a ve výroku II. uložil účastníkovi povinnost zaplatit navrhovateli k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 25 855 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatel je členem účastníka (též označovaného zkráceně SVJ), neboť má ve vlastnictví 2 bytové jednotky. Dne 20. února 2018 se konalo shromáždění účastníka, jehož se navrhovatel účastnil a kde pod bodem 4 označeným - kompenzace za neprovedené plynové přípojky - bylo nadpoloviční většinou přítomných přijato rozhodnutí o kompenzaci ve výši 1 007,40 Kč/ na jednotku ve prospěch účastníka, poskytnutou vlastníky 37 jednotek, a to za provedení a revizi plynových přípojek, jež účastník zaplatil z fondu oprav ve výši 3 758,23 Kč/ na bytovou jednotku, ačkoli tyto práce a materiál nebyly provedeny ve prospěch SVJ, ale ve prospěch 37 jednotek a jejich vlastníků, přičemž navrhovatel hlasoval proti tomuto rozhodnutí.

3. Rozhodnutí účastníka ze dne 20. února 2018 podle soudu I. stupně souviselo se skutečností, že v případě 37 bytových jednotek z celkových 49 jednotek v domě ve správě SVJ došlo kromě opravy plynu ve společných částech domu (rozvody plynu až k uzávěru pro byt) i k opravě plynových rozvodů v samotných bytech, a to od uzávěru v bytě až ke spotřebiči, tedy v části plynového vedení, která již není společnou části domu. Oprava hadic plynu v bytech měla být zcela zaplacena z fondu oprav a měla se týkat 37 jednotek a na tyto opravy bylo vynaloženo z fondu oprav na každou z 37 bytových jednotek 3 758,23 Kč. Vynaložení těchto prostředků z fondu oprav mělo být odhlasováno na předchozím shromáždění účastníka konaném dne 15. 11 2016, jehož usnesení nebyla napadena.

4. Soud I. stupně věc posuzoval podle § 245 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), podle § 1209 odst. 1 NOZ a podle § 260 odst. 1, 2 NOZ a konstatoval, že navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu a návrh podal včas.

5. V dalším soud I. stupně posuzoval i to, zda předmětné rozhodování o kompenzacích za neprovedené plynové přípojky náleží do působnosti shromáždění účastníka s tím, že podle soudu I. stupně o případné zdánlivosti usnesení účastníka rozhoduje soud z úřední povinnosti a jestliže by soud zdánlivost rozhodnutí přijatého účastníkem zjistil, potom by na takové rozhodnutí bylo nahlíženo, jako by nebylo přijato.

6. V daném případě shromáždění účastníka podle soudu I. stupně rozhodovalo o vrácení peněz do fondu oprav za opravu plynu provedenou v 37 jednotkách. Jednalo se podle soudu I. stupně o opravu prováděnou přímo v bytech a nikoliv o opravu prováděnou ve společných částech domu. Podle soudu I. stupně do působnosti shromáždění dle čl. 11 odst. 7 spadá rozhodování o opravě společných částí domu a pozemku, nikoliv o opravách v bytech jednotlivých spoluvlastníků. Jestliže proto shromáždění účastníka dne 20. února 2018 rozhodovalo o tom, co nespadalo do jeho působnosti, je nutno podle soudu I. stupně na takové rozhodnutí hledět jako by nebylo přijato, když účastník neprokázal, že by si takové rozhodnutí vyhradil do působnosti shromáždění.

7. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolal účastník (odvolatel) z důvodu nesprávného skutkového závěru a nesprávného právního posouzení věci a domáhal se zrušení věci a její vrácení soudu I. stupně.

8. Podle odvolatele soud I. stupně nevzal v úvahu skutečnost, že účastník jednal při svém rozhodování zcela v kompetenci udělených oprávnění pří správě domu dle čl. 5 stanov, když správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek. V případě návrhem napadeného usnesení č. 4 ze dne 20. 2. 2018 bylo podle odvolatele rozhodováno o majetkových záležitostech účastníka, a to o způsobu vrácení částky 1 007,40 Kč vyplacené z fondu oprav účastníka ve prospěch vlastníků bytových jednotek. V dané věci nebylo rozhodováno o tom, zda budou tyto vyplacené peněžní prostředky požadovány zpět do fondu oprav, ale o způsobu jejich navrácení vlastníky bytových jednotek (členů účastníka) a bylo přijato napadené usnesení č. 4, podle něhož „Bytové jednotky, kterým byly z prostředků fondu oprav proplaceny hadice, ventil a výměna, bude částka 1.007,40 Kč zaúčtována v rámci ročního vyúčtování“.

9. Uvedené rozhodnutí podle odvolatele nelze považovat za zdánlivé, neboť bylo přijato zcela v kompetenci shromáždění a řešilo pouze možnou formu vrácení peněžních prostředků zpět do majetku účastníka. Podle odvolatele navrhovatel byl iniciátorem řešení vzniklé situace, když poukazoval na výdaje z fondu oprav účastníka a na jím tvrzené neoprávněné vyplacení plnění zhotoviteli i za části plynové přípojky ve výlučném vlastnictví vlastníků bytových jednotek a přesto proti tomuto způsobu vrácení vyplacených částek nesouhlasně hlasoval. Podle odvolatele návrhem napadené usnesení pouze reagovalo na rozhodnutí předchozího shromáždění účastníka z roku 2016. Rozhodnutí o způsobu vrácení prostředků do fondu oprav je podle názoru odvolatele zcela v kompetenci orgánu účastníka a nemůže jít o rozhodnutí zdánlivé, ale o projev vůle k řešení a nápravě věci v rámci vnitřní rozhodovací pravomoci účastníka cestou obecné povinnosti vrácení bezdůvodného obohacení, což nikdo s dotčených vlastníků 37 bytů nerozporoval.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a po částečném zopakování dokazování zápisem z předmětného shromáždění účastníka dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

11. Ze zápisu ze shromáždění účastníka ze dne 20. 2. 2018 odvolací soud zjistil, že shromáždění bylo usnášeníschopné, neboť se jej zúčastnilo 57,34 % hlasů. a pod bodem 4 byla projednávána kompenzace za plynové přípojky neprovedené ve prospěch účastníka, ale ve prospěch vlastníků jednotlivých 37 jednotek. Před hlasováním byli členové účastníka předsedou shromáždění informováni, že na shromáždění konaném 15. 11. 2016 bylo odsouhlaseno, že plynové hadice, které jsou v bytech za uzávěrem v bytové jednotce, budou proplaceny v plném rozsahu z fondu oprav. Předseda shromáždění přítomným sdělil, že je vhodné, aby majitelé, jimž bylo vedení mezi uzavíracím ventilem umístěným v bytové jednotce (včetně) a spotřebičem vyměněno a uhrazeno z fondu oprav, do tohoto fondu oprav vrátili částku 1 007,40 Kč z celkové částky 3 758,23 Kč, vynaložené na práce související s rozvodem plynu ke každé bytové jednotce a proplacené z fondu oprav. Částka 1 007,40 Kč měla v případě každé bytové jednotky odpovídat ceně hadice, ventilu a práce za tu část, jež patří již k bytové jednotce, tedy do výlučného vlastnictví každého vlastníka bytové jednotky. Následně proběhlo hlasování o návrhu, podle něhož vlastníci bytových jednotek, kterým byly z prostředků fondu oprav proplaceny hadice, ventil a práce, vrátí do fondu oprav částku 1 007,40 Kč, jež jim bude zaúčtována v rámci ročního vyúčtování. Návrh byl přijat 82 % hlasů, proti bylo 15 % hlasujících, když navrhovatel hlasoval proti.

12. Odvolací soud vycházel ze skutečnosti, že se v minulosti členové účastníka na svém shromáždění konaném dne 15. 11. 2016 shodli na tom, že výměna komponentů rozvodů plynu (včetně ceny práce), představující částku 3 758,23 Kč na každou z 37 bytových jednotek, kde se výměna realizovala, bude hrazena z fondu oprav účastníka. S ohledem na to, že navrhovatel s takovým způsobem financování nesouhlasil, bylo pod bodem 4 nyní projednávaného usnesení shromáždění konaného dne 22. září 2020 přijato usnesení, že částka vynaložená z fondu oprav na výměnu těchto plynových přípojek ve výlučném vlastnictví ve výši 1 007,40 Kč bude vrácena vlastníky bytových jednotek do fondu oprav, a to na základě ročního vyúčtování.

13. Při jednání odvolacího soudu navrhovatel potvrdil, že usnesení předchozího shromáždění účastníka konaného dne 15. 11. 2016, jež není předmětem nynějšího přezkumu, nebylo napadeno návrhem podaným u soudu. Konečně odvolací soud vycházel i ze skutečnosti, že podle názoru navrhovatele je rozsah vrácených prostředků do fondu oprav ve výši 1 007,40 Kč na jednotku nedostatečný, když do uvedeného fondu by měla být vrácena každým vlastníkem 37 jednotek celá částka vynaložená na každou z jednotek ve výši 3 758,23 Kč.

14. Z hlediska právního odvolací soud vycházel z § 1208 a § 1209 odst. 1 NOZ.

15. Z § 1209 odst. 1 NOZ je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

16. Jak je zřejmé z § 1208 NOZ do působnosti shromáždění patří změna stanov, volba a odvolávání členů volených orgánů a rozhodování o výši jejich odměn, schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků, schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky a dále rozhodování o členství společenství vlastníků v právnické osobě působící v oblasti bydlení, o opravě nebo údržbě společné části anebo stavební úpravě společné části, která nevyžaduje změnu prohlášení, převyšují-li náklady částku stanovenou prováděcím právním předpisem; to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného, udělování předchozího souhlasu k nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitých věcí nebo k jinému nakládání s nimi, k nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž hodnota převyšuje částku stanovenou prováděcím právním předpisem, nebo k jinému nakládání s nimi; to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného, k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků včetně schválení výše a podmínek úvěru, k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil. Dále do působnosti shromáždění patří určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku, a rozhodnutí o její změně a rozhodování v dalších záležitostech určených zákonem, stanovami nebo v záležitostech, které si shromáždění k rozhodnutí vyhradí.

17. Odvolací soud vycházel též u § 245 NOZ, z něhož je zřejmé, že na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, jež bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, se hledí, jako by nebylo přijato.

18. S ohledem na uvedené zastává odvolací soud právní názor, podle něhož do působnosti shromáždění účastníka náleží rozhodovat o výdajích z jednotlivých fondů zřizovaných účastníkem a mezi nimi i o výdajích z fondu oprav. Jestliže proto shromáždění účastníka rozhodlo usnesením přijatým předchozím shromážděním účastníka konaným dne 15. 11. 2016 o tom, že na práce při opravě vedení plynu ke každé z 37 jednotek bude vynaloženo 3 758,23 Kč a předmětným přezkoumávaným usnesením přijatým dne 22. září 2020 toto své předchozí usnesení revokovalo tak, že uvedené prostředky vynaložené na každou jednotku z fondu oprav nebudou činit uvedenou částku, nýbrž částku o 1 007,40 Kč nižší (čímž částečně shromáždění účastníka vyšlo vstříc námitkám navrhovatele) a částku 1 007,40 Kč vlastníci dotčených jednotek vrátí do fondu oprav na základě ročního vyúčtování, kam bude tato částka k tíži vlastníka zahrnuta, je i takovéto rozhodnutí podle odvolacího soudu rozhodnutím v působnosti shromáždění účastníka.

19. Na základě uvedeného učinil odvolací soud dílčí právní závěr, podle něhož na předmětné usnesení shromáždění účastníka nelze nahlížet jako na usnesení nicotné, když bylo přijato v rámci působnosti shromáždění účastníka a není zde ani jiný důvod pro jeho nicotnost.

20. Konečně na základě uvedeného učinil odvolací soud i další právní závěr, podle něhož na straně navrhovatele není pro vyslovení neplatnosti přijatého usnesení důležitý důvod, když v projednávaném případě formou revokace předchozího (již soudně nenapadnutelného) usnesení účastník navrhovateli dobrovolně vyhověl v jeho požadavku na přijetí usnesení o vrácení (byť jen části) prostředků do fondu oprav. Konečně odvolací soud nepřehlédl ani správné konstatování soudu I. stupně v tom směru, že nízká částka, jíž se navrhovatelem napadené usnesení týkalo, nenaplňuje materiálním obsahem předpoklad stanovený zákonem v podobě důležitého důvodu k tomu, aby bylo možno připustit zásah státní moci do demokraticky vzniklého rozhodnutí samosprávného celku.

21. Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení za podmínek § 220 o. s. ř. změnil tak, že návrh navrhovatele na zahájení řízení zamítl.

22. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi přiznal proti neúspěšnému navrhovateli právo na plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Tyto náklady byly představovány náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na právní zastoupení podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4, § 11, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a činily celkově částku ve výši 39 026 Kč.

23. Náklady advokáta tvoří odměna za zastoupení advokátem podle ustanovení § 7 bodu 5 § 9 odst. 4 písm. c) a § 13 odst. 3 AT za 9 úkonů dle § 11 odst. 1 za převzetí věci, podání z 9. 8. 2018, podání z 14. 4. 2020, podání z 23. 6. 2020, účast na jednání dne 5. 5. 2020, účast na jednání dne 22. 9. 2020, porada s klientem přesahující 2 hodiny dne 6. 10. 2020, sepis odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 2. 2. 2022 po 3 100 Kč/úkon. Zástupce účastníka má právo ke každému z úkonů na režijní paušál 300 Kč a má podle § 137 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. právo na náhradu za advokátem odvedenou DPH ve výši 6 426 Kč.

24. Proto bylo rozhodnuto v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi náklady řízení před soudy obou stupňů ve shora uvedené výši 39 026 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce účastníka.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.