o neplatnost vyloučení člena ze spolku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2021, č. j. 75 Cm 201/2019-308
JUDr. Stanislav Bernard · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 10. 2022
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]
bytem [Adresa navrhovatele]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za
účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta C]
sídlem [Adresa advokáta C]
o neplatnost vyloučení člena ze spolku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2021, č. j. 75 Cm 201/2019-308
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. října 2022, č. j. 6 Cmo 266/2021-346, se ve výroku II. doplňuje tak, že se usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. června 2021, č. j. 75 Cm 201/2019-308, potvrzuje i ve výroku III.
Usnesením ze dne 13. 10. 2022, č. j. 6 Cmo 266/2021-346, Vrchní soud v Praze jako soud odvolací odmítl odvolání navrhovatele proti výroku I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2021, č. j. 75 Cm 201/2019-308, ve výroku II. uvedené usnesení potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Opomněl však rozhodnout o odvolání proti výroku III. napadeného usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Posledně uvedený výrok napadl navrhovatel s tím, že soud prvního stupně měl přihlédnout k důvodu, pro který byl návrh částečně zamítnut, a ke skutečnosti, že spolek nepovažuje navrhovatele za svého člena.
Odvolací soud podle § 167 odst. 2 ve spojení s § 166 odst. 1 věty druhé a odst. 2 věty první za středníkem své usnesení doplnil o výrok, kterým podle § 219 o. s. ř. výrok III. napadeného rozsudku nákladech řízení potvrdil, neboť je věcně správný.
Soud prvního stupně o nákladech řízení rozhodl správně podle § 23 z. ř. s. a contrario ve spojení § 142 odst. 2 o. s. ř., totiž podle zásady úspěchu ve věci, neboť navrhovatel měl úspěch s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení rady spolku z 8. 1. 2017 (soud dokonce rozhodl o nicotnosti rozhodnutí), zatímco jeho návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze ze dne 29. 4. 2017 by zamítnut. Úspěch ve věci se přitom při rozhodování o nákladech řízení posuzuje z procesních hledisek, tj. zamítnutí návrhu znamená procesní neúspěch. Poměr úspěchu ve věci tedy činil 1:1, pročež soud prvního stupně správně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ostatní skutečnosti (specifický postoj účastníků, legitimní očekávání apod.) může soud zohlednit při aplikaci § 150 o. s. ř., který však umožňuje pouze náklady úspěšnému účastníkovi zcela nebo zčásti nepřiznat, nikoli však přiznat náklady řízení tomu z účastníků, který ve věci úspěch neměl.
Proti výrokům tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).