o určení členství v bytovém družstvu, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 37 Cm 19/2018-106 ze dne 7. října 2019
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 29. 9. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Josefa Holejšovského Ph.D., ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]
bytem [Adresa žalobkyně]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky]
sídlem [Adresa advokátky]
proti
žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného]
sídlem [Adresa žalovaného]
o určení členství v bytovém družstvu, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 37 Cm 19/2018-106 ze dne 7. října 2019
I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 37 Cm 19/2018-106 ze dne 7. října 2019 se potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 2 550 Kč.
1. Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl z důvodu soudem zjištěného zániku členství žalobkyně ve [právnická osoba] (dále též bytové družstvo) žalobu o určení členství žalobkyně v žalovaném bytovém družstvu.
2. Vyšel ze skutečnosti, že podle žaloby měla žalobkyně tvrdit, že je členkou žalovaného bytového družstva, byť dne 19. 3. 2018 mělo představenstvo žalovaného rozhodnout o jejím vyloučení z důvodu tvrzeného hrubého porušování povinností vyplývajících z nájmu družstevního bytu, a to poté, co měla být z téhož důvodu upozorněna na své jednání výstrahou ze dne 14. 9. 2017. Podle žalobkyně měl žalovaný, resp. shromáždění delegátů žalovaného, odmítnout se zabývat podanými námitkami žalobkyně proti vyloučení pro jejich opožděnost.
3. Podle žaloby členství žalobkyně v žalovaném bytovém družstvu nezaniklo vyloučením, neboť nebyly naplněny všechny předpoklady pro takový závěr. Mělo tomu být pro neplatnost rozhodnutí žalovaného o vyloučení žalobkyně z žalovaného bytového družstva, jehož má být členkou od r. 2011. V souvislosti s jejím členstvím v bytovém družstvu ji mělo přenechat od 3. 3. 2011, do nájmu družstevní byt č. [Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. podlaží domu čp. [adresa].
4. Soud I. stupně dále vycházel z žalobních tvrzení, podle nichž dne 19. 3. 2018 představenstvo žalovaného rozhodlo o vyloučení žalobkyně z bytového družstva s poukazem na skutečnost, že přes výstrahu, vytýkající žalobkyni hrubé porušování povinností vyplývajících z nájmu družstevního bytu, tyto povinnosti nepřestala porušovat. Rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva nebylo žalobkyni podle žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou, neboť se na adrese předmětného bytu nezdržuje. Později jí tato výstraha podle žalobních tvrzení měla být doručena vhozením do schránky, o čemž se žalobkyně měla dozvědět až 29. 5. 2018. Žalobkyně dovodila, že ji tato výstraha nebyla doručena přesto, že pravidelně dochází do účtárny družstva za účelem úhrady plateb spojených s nájmem bytu.
5. Podle žalobních tvrzení měl následně po výstraze žalovaný rozhodnout též o vyloučení žalobkyně z bytového družstva, přičemž do tohoto rozhodnutí podala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně námitky, k nimž žalovaný nepřihlížel pro jejich opožděnost.
6. Soud I. stupně dále vycházel z žalobních tvrzení, podle nichž se žalobkyně v předmětném družstevním bytě nezdržuje, je v něm odpojen přívod elektrického proudu a v důsledku svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu má žalobkyně bydlet společně se synem [Anonymizováno] u své matky na adrese [adresa]. V žalobě měla žalobkyně poukazovat na svoji invaliditu třetího stupně a měla zdůrazňovat, že již uvedené má vylučovat, aby jakýmkoliv způsobem porušovala domovní řád, či rušila noční klid v domě, jak se má podávat v rozhodnutí o jejím vyloučení. Soud I. stupně konečně posuzoval i tvrzení žalobkyně, že rozhodnutí o vyloučení z družstva obdržela, avšak pouze obyčejnou poštou a nevěděla, od kdy jí běží lhůta k podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vyloučení a z toho důvodu námitky podala až 4. 5. 2018.
7. Ve svém rozhodnutí soud I. stupně pokládal za významnou skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý s ohledem na její závažné psychické postižení v důsledku něhož byla rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 43/2014-49 omezena ve způsobilosti k právním úkonům nezanedbatelným způsobem a byl jí ustanoven opatrovník - [adresa]. Soud I. stupně konstatoval, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou a její práva v řízení proto nezaznamenala újmu.
8. Podle názoru soudu I. stupně se žalobkyně dopustila řady pochybení, zejména neohlášením změny bydliště a nepřebíráním doporučené pošty, čímž podle soudu I. stupně navodila situaci, kdy v případě výstrahy a rovněž vyloučení z družstva neměla povědomost o běžících lhůtách.
9. Podle soudu I. stupně bylo prokázáno, že představenstvo žalovaného družstva hrubé porušování povinností žalující uživatelkou družstevního bytu projednalo a udělilo jí výstrahu a následně ji i vyloučilo z družstva, vše v souladu se stanovami a ustanoveními zákona. Podkladem pro závěry soudu I. stupně byla především shora uvedená právní jednání družstva, jakož i doklady o doručení těchto písemných právních jednání. Uvedené písemnosti se podle soudu I. stupně dostaly do sféry dispozice žalobkyně.
10. Z hlediska právního soud I. stupně konstatoval, že žalovaný dostál své povinnosti, uložené mu § 621 zák.č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), přičemž podle soudu I. stupně na základě rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 43/2014-49 a na základě zjištění znalce z oboru psychiatrie [Anonymizováno] soud I. stupně dospěl k právnímu závěru, podle něhož žalobkyně byla v rozhodném období schopna porozumět důsledkům uzavření jakékoliv smlouvy a byla schopna obstarávat si své záležitosti, včetně jednání na úřadech a byla též schopna účasti na soudním řízení.
11. Podle soudu I. stupně samotná skutečnost omezení žalobkyně ve svéprávnosti nemůže odůvodňovat její neplnění povinností ukládaných zákonem a stanovami žalovaného družstva. Zejména potom neplnění povinnosti ohlásit změnu svého bydliště. Proto soud I. stupně shledal žalobu nedůvodnou, a zamítl ji za současného rozhodnutí o nákladech řízení.
12. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolala žalobkyně (odvolatelka) a domáhal se jeho změny a vyhovění žalobě.
13. Dle názoru odvolatelky soud I. stupně nesprávně hodnotil provedené důkazy a došel k nesprávným skutkovým zjištěním a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil.
14. Odvolatelka soudu I. stupně vytkla, že nevzal v úvahu skutečnost, že v době svého vyloučení žalovaným družstvem byla omezena ve svéprávnosti, avšak rozhodnutí o vyloučení z družstva nebylo zasláno a doručeno rovněž opatrovníkovi, tedy [adresa]. Proto podle odvolatelky s rozhodnutím o vyloučení nelze spojit účinky vyloučení člena z družstva a členství žalobkyně v žalovaném [Anonymizováno] podle odvolatelky nikdy nezaniklo.
15. Odvolatelka zdůraznila, že pokud by chtěla svůj podíl v družstvu převést, potřebovala by k tomu souhlas soudu, avšak není chráněna proti zásahu v podobě zbavení jejího podílu v družstvu.
16. Poukázala na skutečnost, že smyslem omezení svéprávnosti je ochrana zájmu samotných fyzických osob, jež pro svůj duševní stav nejsou schopny činit s dostatečnou vlastní odpovědností právní úkony a soud má zvážit, zda míra nebezpečí nakládání s majetkem osobou zbavenou svéprávnosti a případný následek takovéhoto jednání vyváží tak zásadní zásah do práva člověka, jakým je omezení jeho svéprávnosti. Podle odvolatelky se soud I. stupně odklonil od rozsudku okresního soudu tím, že sám zhodnotil, že žalobkyně měla dostatečnou způsobilost k jednání týkající se jejího podílu v bytovém družstvu. Zdůraznila, že oznámení změny bydliště soud považuje sice za nenáročnou povinnost, ale člověk omezený ve svéprávnosti není schopen posoudit následky takového neoznámení v podobě zbavení člena družstva členství v bytovém družstvu a jeho připravení o byt.
17. Podle odvolatelky vyvstává otázka, zda opatrovník žalobkyně [adresa], dostatečně naplnil své povinnosti uložené mu rozsudkem okresního soudu za žalobkyni jednat. Vyjádřila názor, že bylo povinností opatrovníka v oblasti majetkové, představované jejím členstvím v bytovém družstvu, spojené s podílem a nájmem družstevního bytu, aby žalobkyni na tyto skutečnosti upozornit, případně za ni jednal, obdobně, jak je v procesním předpise v § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nahlíženo v řízení o zmatečnost na situaci, kdy v řízení vystupoval jako účastník ten, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení.
18. Odvolatelka dále poukázala na skutečnost, že žalovanému žádná újma nehrozí, neboť za předmětný byt užívaný žalobkyní je pravidelně placeno. Na druhé straně vyloučení z družstva by žalobkyni způsobilo závažnou újmu např. proti tržnímu případnému zpeněžování podílu.
19. Odvolatelka vyjádřila právní názor, podle něhož za situace, kdy se žalovanému vraceli písemnosti určené do vlastních rukou žalobkyně s vyznačením, že se adresát odstěhoval, měl se žalovaný snažit žalobkyni vyzvat k nápravě např. zprávou zanechanou na pokladně, kam žalobkyně chodí každý měsíc osobně hradit náklady na byt, event. zasláním výzvy běžnou poštou. Uvedený postup je podle odvolatelky běžnou praktikou žalovaného, umožňující mu ukončit členství v družstvu z malicherných důvodů bez nutnosti prokazování důvodů vyloučení z družstva.
20. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a odvolání žalobce důvodným neshledal.
21. V rámci přezkumu napadeného rozsudku soudu I. stupně a při posuzování důvodnosti či nedůvodnosti argumentace žalobkyně odvolací soud vychází z nezpochybňovaných skutečností, a to, že žalobkyně v období předmětného projednávaného vylučování z družstva v roce 2017 - 2018 sice měla zapsánu adresu v seznamu členů bytového družstva [adresa], avšak korespondenci od žalovaného na této adrese nepřebírala. Nepřebrala tak na této adrese výstrahu ze dne 14. 9. 2017 před vyloučením z družstva ani vlastní rozhodnutí představenstva družstva ze dne 19. 3. 2018 o vyloučení z žalovaného bytového družstva, obsahující poučení o možnosti podat námitky ke shromáždění delegátů ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení, když listovní zásilku s tímto rozhodnutím nebylo možno žalobkyni doručit, a to ani po té, co pošta žalobkyni vyzvala dne 22. 3. 2018 k vyzvednutí si uvedené listovní zásilky, jež se vrátila jako nedoručená žalovanému dne 10. 4. 2018. Odvolací soud dále vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně podala námitky proti vyloučení až 4. 5. 2018.
22. Dále odvolací soud dále vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně je podle rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 43/2014-49 omezena na svéprávnosti tak, že není způsobilá se zavazovat k plnění, jehož hodnota převyšuje částku 20 000 Kč a žalobkyni podle tohoto rozhodnutí bylo jmenováno opatrovníkem [adresa]. Odůvodnění tohoto rozhodnutí přitom obsahuje výňatek ze znaleckého posudku ze dne 18. 11. 2014, podle něhož žalobkyně je schopna nakládat s finančními prostředky v částce jí dostupné, spravovat své jmění, samostatně se rozhodovat, je schopna právně jednat v běžných záležitostech, je schopna porozumět důsledkům uzavření jakékoliv smlouvy a je schopna si obstarávat své záležitosti na úřadech, včetně účasti na soudním řízení. Konečně odvolací soud vyšel též ze skutečnosti, že v řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že mu nebylo známo rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 43/2014-49 o omezení žalobkyně na svéprávnosti a o jmenování opatrovníka [adresa].
23. Z hlediska právního odvolací soud vycházel z § 614 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen ZOK) o vyloučení člena družstva, z něhož je zřejmé, že člen může být z družstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. S uvedeným ustanovením zákona je aktuální z hlediska projednávané věci § 618 ZOK, podle jehož odst. 1 proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak toto právo zaniká.
24. Dále odvolací soud vycházel z § 580 ZOK. Z tohoto ustanovení ZOK je zřejmé, že družstvo vede seznam členů (odst. 1). Do seznamu členů se zapisují jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa pro doručování, dále den a způsob vzniku a zániku členství v družstvu a konečně i výše členského vkladu a rozsah splnění vkladové povinnosti k členskému vkladu (odst. 2). Podle tohoto ustanovení člen oznámí a doloží družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala a družstvo provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude změna prokázána (odst. 3).
25. Z uvedeného vyplývá, že seznam členů patří mezi základní dokumenty družstva.
26. Kromě povinnosti družstva provést bez zbytečného odkladu změny údajů v seznamu, zákon výslovně stanoví, že družstvo provede zápis změny zapisované skutečnosti v seznamu poté, co mu bude změna prokázána. Současně zákon výslovně stanoví povinnost člena oznámit a doložit družstvu každou změnu údajů evidovaných v seznamu, a to bez zbytečného odkladu poté, co změna nastala. V praxi je tak podle odvolacího soudu velice důležité provádění aktualizace seznamu členů, což se ve značném rozsahu projevuje též v případě změn bydliště členů družstev.
27. Je tak zřejmé, že každý člen družstva má povinnost oznámit družstvu bez zbytečného odkladu jakoukoliv změnu údajů, jež jsou ve vztahu k jeho osobě v seznamu členů vedeny a příslušnou změnu je člen současně povinen družstvu prokázat zpravidla odpovídajícími listinami. Tomu odpovídá družstvu zákonem uložená povinnost provést zápis změny rovněž bez zbytečného odkladu.
28. Shora uvedená právní úprava seznamu členů zvolená ZOK, vedle respektování skutečnosti, že bytové družstvo obecně nemá možnosti a prostředky pátrat po podstatných datech svých členů, zejména po aktuálních adresách bydlišť členů, po nástupnících členů družstva atd. Uvedená právní úprava seznamu členů se tak stává jedním z ustanovení praktických pro fungování družstev, jež jsou odpovědna za poskytování informací v rámci družstva o členu družstva, a jsou odpovědna též za poskytnutí informací členu družstva, významných pro výkon jeho práv a významných pro seznamování se s povinnostmi a neméně významných pro samotné plnění povinností člena družstva, jehož se informace týkají.
29. Z uvedené právní úpravy jsou podle právního názoru odvolacího soudu zřejmé i možné následky nerespektování uvedených zákonem stanovených povinností členem družstva, neboť jestliže člen změnu evidovaných údajů družstvu neoznámí, vystavuje se nebezpečí nedoručení důležitých písemností např. pozvánek na členskou schůzi, rozhodnutí o vyloučení z družstva atd. V takovém případě se podle právního názoru odvolacího soudu člen družstva v důsledku své nečinnosti nemůže bránit tvrzením, že mu ze strany družstva nebylo řádně doručováno.
30. Neméně je s ohledem na uvedené významná pro rozhodnutí v projednávané věci i právní úprava doručování některých písemností družstva, jak je uvedeno v § 621 ZOK, z něhož vyplývá, že rozhodnutí o vyloučení člena, rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena uvedenou v seznamu členů.
31. Na základě uvedeného zastává odvolací soud již shora zřejmý právní názor, podle něhož je povinností bytového družstva, mimo jiné, vést seznam svých členů s jejich adresami, na něž jim bude družstvem doručováno, přičemž této povinností bytového družstva odpovídá povinnost členů bytového družstva bezodkladně oznámit a odpovídajícím způsobem doložit každou změnu údajů, jež jsou v seznamu členů evidovány.
32. Ze shora uvedených důvodů, zasílalo-li [Jméno žalovaného] v daném případě své člence (odvolatelce), písemnosti významné z hlediska jejího členství v družstvu (výstrahu, rozhodnutí o vyloučení) na adresu odvolatelkou uváděnou v seznamu členů, postupovalo podle právního názoru odvolacího soudu správně. Uvedené bytové družstvo tak postupovalo zcela v souladu s § 821 ZOK a se stanovami družstva a na shora uvedené listiny je proto nutno v souladu se zákonem nahlížet jako na listiny jejichž obsah byl adresátovi řádně oznámen. Je tomu tak proto, neboť bytové družstvo si splnilo svoji povinnost oznámit dotčenému členovi (odvolatelce) obsah písemnosti zasláním písemnosti na adresu uvedenou v seznamu členů žalovaného družstva.
33. V souvislosti s uvedeným odvolací soud učinil dílčí závěr, že žalobkyně byla ve smyslu § 621 ZOK a stanov bytového družstva seznámena s uvedenými písemnostmi (výstraha a vyloučení z bytového družstva). Následným marným uplynutím třicetidenní lhůty pro podání námitek ke shromáždění delegátů ve smyslu § 619 ZOK došlo k završení procesu vyloučení žalobkyně z žalovaného bytového družstva. Tímto završením procesu vyloučení žalobkyně z bytového družstva došlo k zániku členství žalobkyně v žalovaném družstvu ve smyslu § 610 písm. c) ZOK.
34. Odvolací soud se neztotožnil s argumentací odvolatelky, že měla být doručována korespondence týkající se výstrahy v souvislosti s děním v bytě pronajímaném družstvem žalobkyni a týkající se jejího vyloučení rovněž opatrovníkovi [adresa], přičemž pokud by odvolatelka chtěla svůj podíl v družstvu převést, potřebovala by k tomu souhlas soudu, avšak není chráněná, proti zásahu v podobě zbavení jejího podílu v družstvu.
35. Důvodem je skutečnost, že žalovaný o shora uvedeném omezení žalobkyně a o jejím opatrovníkovi evidentně neměl informace, přičemž navíc žalobkyně i podle výňatku ze závěrů znalců obsažených v rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 43/2014-49 byla schopna spravovat své jmění, samostatně se rozhodovat, právně jednat v běžných záležitostech, je schopna porozumět důsledkům uzavření jakékoliv smlouvy a je schopna si obstarávat své záležitosti na úřadech, včetně účasti na soudním řízení. Z uvedeného nepochybně plyne i to, že žalobkyně byla schopna sdělit adresu svého bydliště do seznamu členů tak, by jí bylo možno družstvem doručovat. Předmětný problém žalobkyně přitom nevyplývá z toho, že by nebyla schopna se z důvodu neoznámení záležitosti družstvem opatrovníkovi bránit vyloučení z družstva, ale z toho, že se o vyloučení nedozvěděla, ačkoli bylo v jejích mentálních i fyzických schopnostech sdělit svoji aktuální adresu (adresu člena družstva) družstvu.
36. Uvedené platí obdobně rovněž ohledně námitky odvolatelky, že oznámení změny bydliště soud považuje sice za nenáročnou povinnost, ale člověk omezený ve svéprávnosti není schopen posoudit následky takového neoznámení.
37. Stejně tak se odvolací soud neztotožnil s argumentací odvolatelky, že se soud I. stupně odklonil od shora uvedeného rozsudku okresního soudu tím. že sám zhodnotil, že žalobkyně měla dostatečnou způsobilost k jednání týkající se jejího podílu v bytovém družstvu. Důvodem je skutečnost, že soud I. stupně, jakož i odvolací soud jsou vázáni shora uvedeným rozhodnutím Okresního soudu v [adresa] ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 43/2014-49, v němž je uvedeno omezení odvolatelky toliko v uvedených finančních záležitostech. Pokud soud I. stupně z důvodu objektivnosti a snahy o dosažení správného, zákonného a spravedlivého rozhodnutí si ověřil názor vyplývající z výrokové části uvedeného Okresního soudu v [adresa], že žalobkyně potřebuje součinnost opatrovníka toliko při nakládání s finančními prostředky a nikoliv v oznamování údajů právnickým osobám a k ověření si tohoto názoru jej porovnal s částí odůvodnění rozsudku Okresního soudu v [adresa] pojednávajícím o závěrech znalců, nelze tomuto postupu ničeho vytknout. Závěry soudu I. stupně mající podklad v závazném výroku uvedeného rozhodnutí uvedeného okresního soudu podle právního názoru odvolacího soudu nejsou založeny na odborných závěrech, k jejichž přijetí by nebyl soud I. stupně oprávněn.
38. Odvolací soud se neztotožnil ani s argumentací odvolatelky, podle níž žalovanému žádná újma nehrozí a měl by proto být v řízení neúspěšný, neboť podle právního názoru odvolacího soudu odvolatelka sice má pravdu v tom, že dopady jejího vyloučení jsou na její straně citelné, avšak povinností žalovaného je z principu udržovat poměry v jím spravovaném a vlastněném domě tak, aby mohli ostatní členové družstva nerušeně uspokojovat své základní potřeby bydlení, což bez opatření nyní projednávaného soudem nebylo možné, jestliže žalobkyně nezjednala nápravu zejména v tom směru, aby obyvatelé domu nebyli rušeni nočním hlukem vycházejícím z bytu pronajatého žalobkyni a mohli tak regenerovat své síly v době nočního klidu. Otázka řádného placení žalobkyní není podle odvolacího soudu v projednávaném případě významná, neboť nebyla předmětem rozhodnutí o vyloučení žalobkyně z družstva.
39. Ze všech těchto důvodů odvolací soud uzavřel shodně se soudem I. stupně, že žalobkyni z důvodu řádného ukončení procesu vyloučení z družstva nelze vyhovět v její žalobě. Proto odvolací soud ve výroku I. tohoto rozsudku napadený zamítavý určovací rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
40. O nákladech odvolacího řízení bylo, vzhledem k plné úspěšnosti žalovaného, rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšnému žalovanému byla přiznána plná náhrada nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 2 550 Kč, představovaná náklady na vedení řízení v paušální výši stanovené podle vyhlášky č. 254/2015 a dále představovaná náklady jízdného vynaloženého na cestu k jednání odvolacího soudu dne 29. 9. 2021. Výše paušalizovaných nákladů advokátem nezastoupeného žalovaného vynaložených po podání návrhu na zahájení řízení, jenž se vyjádřil k podanému odvolání žalobkyně a dostavil se k projednání věci odvolacím soudem, činí podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 300 Kč za každý z těchto úkonů, celkem tedy 600 Kč. Náklady na jízdné žalovaného k jednání odvolacího soudu dne 29. 9. 2021 vykonané vozidlem [Anonymizováno] RZ [Anonymizováno] na trase z [adresa] a zpět při ujetých 2x 155 km představují částku 1 950 Kč. Celkově tak úspěšný žalovaný vynaložil v průběhu odvolacího řízení částku 2 550 Kč a z toho důvodu v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud ve výroku II. tohoto rozhodnutí zavázal neúspěšnou žalobkyni k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 2 550 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.