o zaplacení úroků z prodlení, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. srpna 2021, č. j. 13 Cm 209/2017-183

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „soud I. stupně“) dne 11. února 2016 se žalobce domáhal na žalované zaplacení specifikovaných úroků z prodlení z částky 246 251 Kč za nesplnění povinnosti uložené žalované rozsudkem soudu I. stupně ze dne 14. února 2006, č. j. 13 Cm 748/2005-337 s nabytím právní moci dne 15. července 2006.

2. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 14. července 2020, č. j. 13 Cm 209/2017-109 z důvodu promlčení zamítl žalobní návrh žalobce v konečném znění na zaplacení 17 % úroků z prodlení z částky 246 251 Kč ode dne 17. března 1995 do zaplacení (výrok I.) a žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

3. Ke včasnému odvolání žalobce ze dne 26. srpna 2020 proti výroku I. uvedeného rozsudku Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem 17. června 2021, č. j. 6 Cmo 267/2020-151 potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně (výrok I.) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

4. Proti uvedeným rozsudkům podal žalobce včasné „blanketní“ dovolání ze dne 17. července 2021 se současnou žádostí o osvobození od soudního poplatku za podané dovolání a bezplatné ustanovení právního zástupce, který po svém ustanovení zdůvodní podané dovolání. V odůvodnění žádosti uvedl, že je zcela nesolventní, narůstají mu náklady na zajištění léků a životních potřeb, valorizace důchodů ani zdaleka nepostačuje pokrýt tyto náklady, jediným příjmem žalobce je jeho starobní důchod ve výši 9 341 Kč. Žalobce dvakrát prodělal infarkt myokardu, je po operaci nádorového onemocnění a v důsledku značného sluchového handicapu je při důležitých jednáních stresován a není schopen adekvátně reagovat. Žalobce předložil usnesení Policie České republiky o odložení trestního stíhání [Anonymizováno], který měl před svou sebevraždou oběšením jako insolvenční správce zpronevěřit finanční prostředky z majetkové podstaty žalobce, rozsudek o zrušení bezpodílového vlastnictví žalobce a jeho manželky, lékařské zprávy s informacemi o svém zdravotním stavu a jeho manželky, rozhodnutí [právnická osoba] o výši svého starobního důchodu a jeho manželky a přehled měsíčních výdajů v celkové výši 7 531 Kč.

5. Soud I. stupně usnesením ze dne 24. srpna 2021, č. j. 13 Cm 209/2017-183 zamítl návrh žalobce na

- I. osvobození od soudního poplatku za dovolání,

- II. ustanovení zástupce z řad advokátů.

6. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že osobní a majetkové poměry žalobce jsou mu podrobně známy z uváděných předchozích řízení, v nichž bylo žalobci přiznáno osvobození od soudního poplatku a ustanoven advokát. V projednávané věci však dospěl k závěru o nutnosti uplatnění jedné z výjimek daných zákonem a návrhu žalobce nevyhovět z důvodu svévolného nebo zřejmě bezúspěšného uplatňování práva, neboť na základě doplněné žaloby a rozsudků soudu I. stupně i odvolacího soudu se domáhá nároku, který lze označit téměř za historický. Částka 246 251 Kč byla žalobci přiznána z titulu náhrady škody v jiném řízení rozsudkem ze dne 14. února 2006, č. j. 13 Cm 748/2005-337 s nabytím právní moci dne 15. července 2006, žalobce podal návrh na exekuci této částky až dne 8. února 2016, tj. téměř 10 let od vydání uvedeného rozsudku a pouhé 3 dny před podáním žaloby v této věci. K námitce promlčení vznesené žalovanou soud I. stupně uvedl, že k promlčení jistiny muselo dojít nejpozději ke dni 18. března 2005, na což byl žalobce upozorněn soudem I. stupně, odvolacím soudem i rozhodnutím Okresního soudu v [Jméno žalobce B] jako exekučního soudu ze dne 6. ledna 2007, č. j. 48 EXE 432/2016-168, kterým bylo exekuční řízení zastaveno.

7. Soud I. stupně usnesením ze dne 28. listopadu 2018, č. j. 13 Cm 209/2017-60 sice přiznal žalobci právo na osvobození od soudního poplatku za podanou žalobu, nyní však dospěl k závěru, že návrh žalobce je zjevně bezúspěšný, neboť žalovaná uplatnila námitku promlčení, kterou soud I. stupně i odvolací soud shledaly důvodnou a srozumitelně žalobci vysvětlily důvod promlčení uplatněné pohledávky s tím, že v původním řízení vedeném pod sp. zn. 13 Cm 748/2008 nebyly úroky z prodlení žalobcem uplatněny a tudíž nebylo o nich rozhodováno.

8. Na základě uvedených skutečností soud I. stupně vyhodnotil dovolání podané žalobcem jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť o promlčení jeho nároku rozhodly výše uváděné soudy svými rozhodnutími, a proto návrh žalobce na přiznání osvobození od soudního poplatku za podané dovolání a současně automaticky i návrh na ustanovení advokáta zamítl.

9. Ve včas podaném odvolání ze dne 8. září 2021 proti oběma výrokům uvedeného usnesení soudu I. stupně žalobce (odvolatel) odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) ve spojení s ustanovením § 205a písm. b) o. s. ř. navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně zrušil a přiznal mu osvobození od soudního poplatku za podané odvolání a ustanovil mu zástupce k ochraně jeho práv.

10. Žalobce namítl, že soud I. stupně mu napadeným usnesením odepřel právo na uplatnění opravných prostředků proti zásahu do jeho práv zaručené Ústavou České republiky a nápravy pochybení, k nimž došlo v dané věci, Nejvyšším soudem České republiky a případně i Ústavním soudem. Konstatováním, že ze strany žalobce se jedná o svévolné a bezúspěšné uplatňování práva, soud I. stupně předurčuje výsledek rozhodování o opravných prostředcích a snaží se zabránit žalobci posoudit věc oběma uvedenými soudy. Soud I. stupně nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a doloženým důkazům, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a neprovedl posouzení navržených důkazů k prokázání rozhodných skutečností, tudíž jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a řízení tak bylo postiženo vadami, jež měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobce listinnými důkazy prokázal, že podanými žalobami se domáhal i přiznání úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení, což soud I. stupně osvědčil v původním řízení v záhlaví rozsudku soudu I. stupně ze dne 14. února 2006, č. j. 13 Cm 748/2005-337 s uvedením sporné částky 1 441 562 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení soudu I. stupně byla jistina 246 251 Kč v exekučním řízení popřena námitkou promlčení uplatněnou žalovanou a proto je promlčen i nárok žalobce na přiznání úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobce je názoru, že nelze popřít to, co nebylo soudem pravomocně rozhodnuto, dosud nebylo napraveno pochybení soudu I. stupně, který dosud nejednal a nerozhodl o úrocích z prodlení a náhradě nákladů řízení, proto nárok na přiznání úroků z prodlení nemohl být promlčen. Soud I. stupně se při tvrzení, že žalobce uplatnil exekuci na vymožení plnění téměř 10 let od vydání původního rozsudku, nevypořádal se skutečností, že promlčecí lhůta činí 10 let a zastavuje se provedením právního úkonu, tj. podáním žaloby. Žalobce uplatnil exekuci na částku 246 251 Kč před uplynutím promlčecí doby dne 2. února 2016. Lhůta pro promlčení nároku se počítá od okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl, kdo má plnit a v jaké výši.

11. K nepodložené úvaze soudu I. stupně a neustálé účelové ochranářské snaze žalované je žalobce ohledně bezúspěšného uplatňování práva názoru, že osvědčil zásadní pochybení soudu I. stupně v původním řízení, které je soud I. stupně povinen zhojit, neboť bez viny žalobce soud I. stupně nedostatkem vůle vyhovět právu a porušením zákazu libovůle poškodil ve velkém rozsahu žalobce na hmotném právu a je proto nutno zajistit nápravu.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

13. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi řízení zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka řízení a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi řízení osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažní důvody a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

14. Podle ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníkovi řízení, u kterého jsou předpoklady pro osvobození soudem od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 o. s. ř., předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytné třeba k ochraně jeho zájmů.

15. Osvobození od soudních poplatků je jedním z předpokladů pro vyhovění žádosti účastníka řízení o ustanovení zástupce soudem a jako výjimečné opatření přichází v úvahu, pokud osobní, majetkové a výdělkové poměry znemožňují účastníkovi řízení uhradit soudní poplatek a tím se domáhat svého práva u soudu. Osvobození od soudních poplatků lze přiznat pouze výjimečně při existenci zvlášť závažných důvodů a je povinností účastníka řízení jako žadatele věrohodným způsobem prokázat své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti. Rozhodnutí soudu o přiznání resp. nepřiznání osvobození od soudních poplatků vychází z posouzení dostatečných a úplných podkladů o majetkových poměrech, jež je žadatel povinen soudu poskytnout.

16. Jedním z předpokladů pro vyhovění žádosti účastníka řízení na ustanovení zástupce by bylo zjištění, že by u něho byly splněny zákonné podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Druhým předpokladem je zjištění, že ze strany účastníka řízení se nejedná o svévolné nebo zřejmě neúspěšné uplatňování nebo bránění práva.

17. Aby mohl soud dospět k závěru, zda se jedná o svévoli či zřejmou bezúspěšnost uplatněného nároku či nikoliv, musí být ze žaloby (návrhu) patrno, čeho se žalobce domáhá v souladu s ustanovením § 42 odst. 4 o. s. ř.

18. O svévolné uplatňování práva jde, pokud žalobce zřejmě nemá pro svá tvrzení oporu v hmotném právu, což musí být na první pohled zřejmé již z podané žaloby bez potřeby provádění dokazování.

19. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva se jedná v případě, pokud pouze z podané žaloby je nesporné, že žalobce nemůže mít úspěch ve věci, zpravidla je-li již ze samotných údajů tvrzených účastníkem řízení nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti soudu nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku žalobce nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda se jedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, platí v řízeních před soudy I. stupně, v odvolacím i dovolacím řízení stejná hlediska.

20. V projednávané věci se odvolací soud ztotožnil s právním názorem soudu I. stupně, že k promlčení jistiny 246 251 Kč na podkladě námitky promlčení vznesené žalovanou došlo po uplynutí 10-leté promlčecí doby nejpozději ke dni 18. března 2005, jak soud I. stupně zmínil v odůvodnění svého rozsudku ze dne 14. července 2020, č. j. 13 Cm 209/2017-109, který odvolací soud k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 17. června 2021, č. j. 6 Cmo 267/2020-151 potvrdil se závěrem o vyhodnocení námitky promlčení jako důvodné, neboť spolu s jistinou se promlčí i úroky z prodlení jako celek. Z uvedeného vyplývá jednoznačný závěr, že návrh žalobce na přiznání úroků z prodlení je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.

21. Na základě uvedených skutečností odvolací soud napadené usnesení podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř., s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalované v souvislosti s tímto odvolacím řízením žádné náklady nevznikly.