o neplatnost usnesení členské schůze ze dne 25. 11. 2015, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. dubna 2021, č. j. 20 Cm 15/2016-173

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 4. 2. 2016 domáhal se navrhovatel určení, že na usnesení členské schůze [právnická osoba] (dále jen „družstvo“), ze dne 25. 11. 2015, kterým bylo rozhodnuto o změně čl. 12 odst. 8 stanov družstva, se hledí, jako by nebylo přijato, nebo určení, že uvedené usnesení je neplatné.

2. Navrhovatel tvrdil, že je členem družstva. Napadeným usnesením změnila členská schůze družstva stanovy tak, že napříště měl mít každý člen při hlasování na členské schůzi počet hlasů rovnající se součtu hlasů zjištěných dle evidovaných i započatých ha plochy chmelnic dle čl. 3.3 stanov a hlasů vypočtených z výše jeho obratu s družstvem. Za každých započatých 100 tis. Kč obratu měl členovi náležet jeden hlas. Obratem se přitom má rozumět průměrná roční výše veškerých pohledávek a závazků člena, evidovaných v účetnictví družstva v daném období v Kč, včetně DPH dle platných předpisů, snížená o neuhrazenou hodnotu závazků člena po splatnosti k datu posledního dne daného období. Daným obdobím se rozuměly poslední tři uplynulé kalendářní roky. Každý člen družstva měl vždy do 31. března každého roku obdržet písemnou informaci o počtu svých hlasů podle výše obratu, která měla být platná do 31. 3. následujícího roku. Za správnost výpočtu mělo odpovídat představenstvo. [právnická osoba] a členovi, který by dočasně neměl zaregistrovanou sklizňovou plochu chmelnic, měl náležet za počty hektarů 1 hlas. Jeden člen mohl na členské schůzi hlasovat maximálně deseti procenty všech hlasů v družstvu. V případě hlasování o věcech uvedených v čl. 12 odst. 7 a odst. 11 písm. d), f) a k) měl každý člen mít pouze jeden hlas.

3. Navrhovatel namítal, že schválené ustanovení stanov je neurčité a nesrozumitelné, a to především v části týkající se obratu. Poukazoval na to, že podle § 1721 občanského zákoníku se závazkem rozumí závazkový právní vztah, z něhož věřiteli vzniká právo na určité plnění (pohledávka) a dlužníkovi povinnost pohledávku uspokojit (dluh). Vznikají proto pochybnosti, zda mají být pohledávky do obratu započítávány dvakrát, a pokud mají být odečteny závazky po splatnosti, zda se to týká i pohledávek člena za družstvem. Také není zřejmé, jak se pohledávky a závazky budou počítat v čase. Neurčitost uvedeného ustanovení má podle navrhovatele za následek jeho nicotnost.

4. Podle navrhovatele je schválené ustanovení stanov dále v rozporu s dobrými mravy a zákonem. Podle navrhovatele je to především představenstvo družstva, které rozhoduje o tom, s kým a za jakých podmínek vstoupí družstvo do smluvního vztahu, a tedy i o tom, jakého obratu člen s družstvem dosáhne. Představenstvo družstva tak může ovlivnit počet hlasů jednotlivých členů, což může opět ovlivnit jmenování a odvolávání členů. Členové představenstva budou s jednotlivými členy družstva uzavírat smlouvy tak, aby více hlasů měli členové družstva, kteří při novém jmenování podpoří dosavadní členy představenstva. Navíc členové představenstva jsou sami členy družstva, pročež budou v zájmu posílení své pozice v družstvu preferovat zvýšení svého obratu s družstvem na úkor ostatních členů družstva, čímž dojde k nepřípustné nerovnosti mezi členy družstva. Družstvo tak bude fakticky ovládat jeho management na úkor jeho členů. Schválená změna navíc působí retroaktivně, neboť počet hlasů má být určován podle obratu za předchozí tři kalendářní roky, tj. za období, kdy většina členů nevěděla, že bude významné pro rozhodování členské schůze. Uvedené ustanovení omezuje hospodářskou soutěž, neboť nutí členy k tomu, aby přednostně obchodovali s družstvem, a takové členy zvýhodňuje. Do obratu mohou být zahrnuty i pohledávky z půjček nebo úvěrů poskytnutých družstvem členovi. Schválená změna stanov vede k nepřiměřenému oslabení kontroly nad statutárním orgánem, neboť způsobem shora popsaným umožňuje statutárnímu orgánu, aby ovlivnil rozhodování členské schůze, a to i při volbě kontrolní komise. To odporuje nezávislosti kontrolní komise družstva.

5. Družstvo uvedlo, že je soukromoprávní korporací a do jeho poměrů by mělo být zasahováno jen ojediněle, jde-li o skutečné ohrožení práv členů. Navrhovatel však nevymezuje, jaká jeho členská práva jsou ohrožena. Družstvo poukázalo i na to, že napadené usnesení bylo schváleno 82 % hlasů, když proti hlasovalo jen 8 z celkového počtu 76 členů. Podle družstva není nové ustanovení stanov v rozporu se zákonem. Princip hlasování podle plochy obhospodařovaných chmelnic platil v družstvu již od jeho založení v roce 1992. Obrat mezi členy a družstvem regulují pravidla financování, obsahující maximální limity, které může družstvo členovi poskytnout. Tvrzení o možné závislosti členů družstva na členech představenstva považovalo družstvo za obecnou a nekonkrétní spekulaci. Sporná změna stanov byla se členy družstva projednávána již od roku 2013. Výklad pojmu obrat podle družstva nepůsobí problémy, družstvo jej vykládá ve smyslu účetních předpisů.

6. Družstvo doplnilo, že poskytuje svým členům služby v podobě výstavby a oprav chmelnic, výroby, oprav a servisu strojů potřebných pro pěstování, sklizeň, zpracování a skladování chmele, s chmelem obchoduje a poskytuje členům financování a informační technologie. Členové družstva hospodaří na 94 % ploch chmelnic v České republice. Schválená změna stanov cílila na posílení postavení členů družstva, kteří svou ekonomickou činnost spojili s družstvem. Změna v určení počtu hlasů neměla zásadní vliv na výsledky následných hlasování a je podle družstva projevem zásady družstevní demokracie.

7. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně napadeným rozsudkem návrh zamítl (výrok I.) a družstvu přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Po skutkové stránce zjistil, že od roku 1995 bylo hlasování na členské schůzi upraveno stanovami družstva tak, že za každý započatý hektar plochy chmelnic příslušel členovi jeden hlas; [právnická osoba] a členové s dočasně nezaregistrovanou plochou chmelnic měli 1 hlas. Sporná změna stanov byla navržena už členské schůzi v roce 2013, avšak pro schválení se nenašla potřebná většina. Před napadenou členskou schůzí se konaly regionální schůzky, kde byl program schůze předem projednán, a to za účasti navrhovatele. Představenstvo odůvodnilo návrh tak, že dosavadní způsob hlasování neodráží napojení ekonomických aktivit členů na družstvo. Historické investice družstva do objektů spojených se skladováním a zpracováním chmele by neměly smysl pro členy ani pro obor, pokud družstvo nebude mít co skladovat a zpracovávat. Návrh byl doporučen ke schválení kontrolní komisí družstva a schválen 62 hlasy při 8 hlasech proti a 6 zdrženích. Soud prvního stupně také zjistil, že družstvo nabízí členům finanční prostředky podle pravidel financování, které vydává každý rok představenstvo družstva, a dále výkup sušeného chmele za zálohovou kupní cenu, která nevylučuje, že konečná kupní cena bude vyšší.

8. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh byl podán včas, členská schůze byla řádně ustavena a nepřekročila pořad jednání. Uzavřel, že schválená úprava počtu hlasů je dostatečně určitá a srozumitelná a že družstvu nečiní problém počet hlasů určit. Skutečnost, že z veřejně dostupných údajů nelze počet hlasů vypočítat, nepovažoval za podstatnou, neboť člen družstva se může v pochybnostech obrátit na kontrolní komisi, případně využít práva členů na informace. Sporné ustanovení stanov neodporuje zákonu, neboť z něj neplyne, že by představenstvo ovlivňovalo kontrolní komisi. Jinak zákon nevylučuje, aby stanovy družstva opustily zásadu, podle které náleží každému členovi družstva jeden hlas. Korektivem je pouze hledisko dobrých mravů, které však porušeno nebylo, neboť zachovává princip rovnosti členů v tom smyslu, že jim zaručuje stejnou možnost získat hlasy. Rovnost je zachována i v tom, že započten je veškerý obrat člena s družstvem, a za správné považuje soud prvního stupně i krácení obratu o neuhrazené závazky člena po splatnosti. Zneužití nové úpravy brání účelovost poskytování finančních prostředků, nastavení limitů podle pravidel financování, i úprava, podle které může člen hlasovat nejvýše 10 % hlasů. Půjčku [právnická osoba] schválila členská schůze ještě před schválením sporné změny stanov. Smluvní retroaktivita je v soukromém právu přípustná. Soud prvního stupně tak neshledal na sporné změně stanov nic nemravného.

9. Proti tomuto rozsudku podal odvolání navrhovatel, namítaje, že soud prvního stupně neprovedl důkaz informacemi družstva o podrobnostech týkajících se obchodování družstva s jeho členy v letech 2010-19 a počtech hlasů jednotlivých členů. Navrhovatel tyto údaje nepovažuje za nadbytečné, nýbrž za nezbytné pro zpochybnění důvodu změny v přidělování hlasů na členské schůzi. Bez provedení navržených důkazů nemohl soud prvního stupně dojít k závěru, že účelem změny bylo posílit členy družstva, kteří s ním spojili svou podnikatelskou činnost, aby nepozbyly smyslu investice družstva do objektů spojených se skladováním a zpracováním chmele. Navrhovatel dále opakoval a rozváděl svoji argumentaci týkající se neurčitosti a nesrozumitelnosti nového způsobu určení počtu hlasů. Členové mají nezadatelné právo zjistit si před členskou schůzi i bez součinnosti orgánů družstva počet hlasů, kterými disponují ostatní členové družstva. Navrhovatel opakuje a rozvádí i svou argumentaci, podle které schválená změna stanov umožňuje představenstvu, aby svou činností (rozhodováním, s kým a jak bude družstvo obchodovat) ovlivňovalo počet hlasů jednotlivých členů, a tím i volbu konkrétních osob do orgánů družstva. Ohrožena je tak nezávislost kontrolní komise zaručená zákonem, neboť členové kontrolní komise budou vždy pod vlivem zájmové skupiny členů, která půjde na ruku představenstvu. V praxi pak představenstvo odmítlo navrhovateli předložit účetní doklady, ze kterých by bylo možné určit počet hlasů. Navrhovatel argumentuje opět i retroaktivitou schválené změny stanov. Podle navrhovatele se soud prvního stupně měl zabývat i motivací ke schválené změně stanov a otázkou, zda tvrzeného účelu bylo dosaženo. Za nepatřičné považoval především, že do obratu se pro účely stanovení počtu hlasů započítávají i půjčky poskytnuté družstvem členovi, neboť se tím družstvo posouvá do oblasti finančního trhu, pro kterou nebylo založeno. Není přípustné, aby člen, který si od družstva vezme půjčku, získal více hlasů. Ne všichni členové této možnosti využívají. Pro chmelaře je členství v družstvu v podstatně nezbytností; v případě vystoupení by byli finančně poškozeni, neboť značná část majetku družstva se nachází v nedělitelném fondu, k němuž se nepřihlíží při výpočtu vypořádacího podílu. Podle navrhovatele družstvo neuvedlo legitimní důvod pro změnu pravidel přidělování hlasů. Tuto změnu považuje navrhovatel za nemravnou a nespravedlivou. Protože soud prvního stupně se s uvedenou argumentací řádně nevypořádal, navrhl, aby odvolací soud jeho usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně, lze-li uvedené vady zhojit, aby napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.

10. Družstvo ve svém vyjádření považovalo zamítnutí důkazních návrhů informacemi družstva o podrobnostech týkajících se obchodování družstva se členy za racionální, neboť po doplnění skutkových tvrzení a důkazů ze strany družstva pominul informační deficit na straně navrhovatele. Navíc navrhovatel netvrdil, co mají jím požadované informace prokázat či vyvrátit. K otázce určitosti nového znění stanov družstvo uvedlo, že pojem obrat vykládá podle zákona o účetnictví, což nečiní aplikační potíže. Ani navrhovatel se neobrátil po dobu 6 let platnosti nového znění stanov na družstvo s požadavkem na odstranění pochybností ohledně výkladu pojmu obrat člena. Tvrzení navrhovatele o ohrožení nezávislosti kontrolní komise, zvýhodnění či diskriminaci jednotlivých členů považuje družstvo za spekulace a poukázalo na kontrolní mechanismy, na které již upozorňovalo v řízení před soudem prvního stupně. Poukazuje na skutečnosti, že družstvo poskytuje svým členům již desítky let stejné formy podpory, všichni členové mají k této podpoře rovný přístup a žádný z nich není nucen tuto podporu čerpat ani není za její nečerpání nijak postihován. Nikdo není nucen v družstvu setrvávat, neboť na chmelařském trhu v České republice podnikají i subjekty, které nejsou členy družstva. Všechna rozhodnutí, která podle nových pravidel hlasování schválila členská schůze, by byla přijata i podle předchozího znění stanov. Družstvo navrhlo napadené rozhodnutí potvrdit jako věcně správné.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, avšak neshledal je důvodným.

12. Podle § 650 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění ke dni konání členské schůze (dále jen „z. o. k.“), každý člen má při hlasování na členské schůzi 1 hlas, ledaže stanovy určí, že má hlasů více (odstavec 1). Každý člen má 1 hlas, rozhoduje-li členská schůze o (a) schválení poskytnutí finanční asistence, (b) uhrazovací povinnosti, (c) zrušení družstva s likvidací, (d) přeměně družstva, (e) vydání dluhopisů (odstavec 2).

13. Podle § 663 z. o. k. každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (odstavec 1 věta první). Důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s dobrými mravy (odstavec 2).

14. Podle § 45 odst. 2 z. o. k. na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění.

15. Podle § 212 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

16. Protože usnesení členské schůze družstva je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 právním jednáním (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 445/2018), lze je považovat za nicotné ve smyslu § 45 odst. 2 z. o. k. jen tehdy, nelze-li jeho obsah zjistit ani výkladem (§ 553 odst. 1 z. o. k.). Stanovy družstva se mají vykládat „tak, jak by jim rozuměla svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka a schopností jej používat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.) v postavení člena družstva“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2711/2019).

17. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že metoda určení počtu hlasů na členské schůzi je ve sporném usnesení popsána dostatečně určitě a umožňuje po nahlédnutí do účetnictví družstva jednoznačně určit počet hlasů, které má člen mít „podle obratu s družstvem“. Vzhledem k použité formulaci „průměrná roční výše pohledávek a závazků člena, evidovaných v účetnictví družstva“, je zřejmé, že pojmy „pohledávka“, „závazek“ a „obrat“ jsou použity ve svém účetním významu, tj. např. závazkem se nerozumí závazkový právní vztah ve smyslu § 1721 o. z., nýbrž dluh. Není tedy rozumný důvod, proč by se měly pohledávky nebo dluhy člena započítávat dvakrát. Stejně tak pojem „průměrná roční výše“ má zřejmě reagovat na skutečnost, že pohledávky i závazky (tj. dluhy) se v čase mění (vznikají a zanikají) - nabízí se tak rozumný výklad (s přihlédnutím k zásadě rovnosti členů podle § 212 odst. 1 o. z.) váženým průměrem, kdy váhu tvoří doba, po kterou v rozhodném období pohledávka či závazek v určité výši trvaly. Tomuto výkladu napovídá i ustanovení, podle kterého se nezapočítávají závazky po splatnosti, neboť tím by si člen mohl zvýšit počet hlasů neplacením svých splatných dluhů. Navrhovatelovy pochybnosti o významu pojmů uvedených ve sporném usnesení lze odstranit výkladem, pročež závěr o nicotnosti sporného usnesení není namístě.

18. Sporné usnesení rovněž respektuje zákonnou úpravu počtu hlasů na členské schůzi (§ 650 z. o. k.) a odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně i v jeho závěrech, podle kterých nová úprava určení počtu hlasů není v rozporu s nezávislostí kontrolní komise (§ 715 odst. 2 z. o. k.) ani s dobrými mravy.

19. K argumentaci navrhovatele potom odvolací soud doplňuje následující:

a. Podle § 715 odst. 2 z. o. k. je kontrolní komise nezávislá při výkonu své působnosti. To ovšem neznamená, že by její složení nemělo záviset na rozložení počtu hlasů v členské základně.

b. Ze zákona neplyne žádné právo člena na to, aby byl schopen sám určit počet hlasů ostatních členů družstva bez součinnosti jeho orgánů. Bez součinnosti s představenstvem ostatně člen není schopen v zákonném režimu ani zjistit, kdo je a není dalším členem družstva, neboť právě představenstvo rozhoduje o přijímání členů (§ 577 odst. 3 z. o. k.), o jejich vyloučení (§ 617 odst. 1 z. o. k.), a jemu členové oznamují vystoupení z družstva. Odvolací soud nicméně považuje za souladné se zásadou rovného zacházení s členy a šetření jejich oprávněných zájmů (§ 212 odst. 1 o. z.), aby družstvo informovalo členy o tom, kolik má který člen hlasů, a v případě pochybností objasnilo, jak k počtu hlasů jednotlivých členů dospělo. Ze zásady loajality člena družstva potom plyne, že tyto informace člen družstva nesmí zneužít, ani poskytnout třetím osobám.

c. Ze zákona neplyne ani zákaz takové úpravy ve stanovách, která činí počet hlasů na budoucích členských schůzích závislým na skutečnostech, které nastaly před přijetím takové úpravy.

d. V řízení podle § 663 z. o. k. posuzuje soud pouze, zda je napadené usnesení členské schůze v souladu se zákonem, stanovami a dobrými mravy. Naopak není jeho úkolem posuzovat, zda je takové usnesení věcně odůvodněné nebo vhodné pro dané družstvo, případně zda důvod uváděný představenstvem k jeho přijetí odpovídá skutečné motivaci. Tyto otázky totiž spadají do sféry vnitřní autonomie družstva jako soukromoprávní korporace, která si své poměry v mezích zákona sama stanovami upravuje. Většina navrhovatelových námitek přitom směřuje právě k posouzení otázky odůvodněnosti či vhodnosti sporné úpravy. To se týkalo i navrhovatelových důkazních návrhů, které soud prvního stupně správně zamítl.

e. Navrhovatelovy úvahy o možnosti zneužití sporné úpravy považuje soud za pohříchu spekulativní. Sporné ustanovení nezakládá nerovnost členů v přístupu ke službám poskytovaným družstvem. Pokud by představenstvo družstva poskytovalo služby jen některým členům a jiným je poskytnout bezdůvodně odmítalo, porušovalo by tím zásadu rovnosti členů zakotvenou v § 212 odst. 1 o. z., a protože na základě rozsahu poskytnutých služeb se určuje počet hlasů člena na členské schůzi, mohlo by takové porušení mít za následek i vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. Navrhovatel však netvrdí, že by se představenstvo v posledních 6 letech, které uběhly od sporné členské schůze, chovalo v rozporu s uvedenou zásadou rovnosti členů, a družstvo naopak dokládalo soudu prvního stupně pravidla zajišťující rovné podmínky pro poskytování služeb členům.

f. Jestliže činnost družstva spočívá v poskytování služeb členům, nevidí ani odvolací soud nic nemravného na úpravě stanov, která dává více hlasů těm členům, kteří těchto služeb více využívají. Takoví členové mají logicky i větší zájem na tom, aby mohli ovlivňovat rozhodování družstva. Za nemravnou pak odvolací soud nepovažuje ani skutečnost, že nová úprava počtu hlasů motivuje členy k tomu, aby využívali služeb družstva.

20. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

21. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému družstvu. Náklady družstva sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 2 úkonech právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

b. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

c. cestovného na trase [adresa] osobním automobilem [Anonymizováno] s kombinovanou spotřebou 5,0 l nafty/100 km (vyhláška č. 511/2021 Sb.), v částce 1 169 Kč,

d. náhrady za promeškaný čas v rozsahu dvakrát tří půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, ve výši 600 Kč.