o zaplacení částky 22 109 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 39 Cm 57/2015-602 ze dne 20. června 2019
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 4. 5. 2021
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Josefa Holejšovského Ph.D., ve věci
žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce]
sídlem [Adresa žalobce]
proti
žalovanému: 1. [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]
bytem [Adresa žalovaného]
zastoupený žalovanou 2.
2. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované]
bytem [Adresa žalované]
o zaplacení částky 22 109 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 39 Cm 57/2015-602 ze dne 20. června 2019
I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 39 Cm 57/2015- 602 ze dne 20. června 2019 se v napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. a III., potvrzuje.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové jako soud I. stupně ve výroku I. uložil žalovaným 1) a 2) povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci do tří dnů částku 22 109 Kč s příslušenstvím specifikovaným v uvedeném výroku, ve výroku II. zamítl návrh na zaplacení části úroku z prodlení z jednotlivých částek v uvedeném výroku specifikovaných za období od 1. 4. 2013 do 13. 1. 2014 a ve výroku III. oba žalované zavázal nahradit žalobci do tří dnů náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 4 790 Kč.
Soud I. stupně při rozhodování vyšel z žaloby, z jejího doplnění i ze stanovisek žalobce, jenž se domáhal na žalovaných zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z důvodu dlužné úhrady stanovených příspěvků spojených se správou domu a pozemku [Anonymizováno], IČ [IČO] (dále též SVJ) s tím, že SVJ uzavřelo s žalobcem dne 20. 12. 2012 jako správcem příkazní smlouvu o obstarání správy domu. SVJ mělo m podle žaloby zmocnit žalobce, aby svým vlastním jménem vymáhal po dlužnících dlužné předepsané platby spojené s vlastnictvím a užíváním bytu, případně další dlužné částky související se správou domu a pozemku a podávala návrhy soudu. Žalovaní podle žalobce nezaplatili měsíční platby za období březen 2013 ve výši 381 Kč, duben 2013 ve výši 1 861 Kč, květen 2013 ve výši 1 861 Kč, červen 2013 ve výši 12 861 Kč, červenec 2013 ve výši 1 861 Kč srpen 2013 ve výši 3 229 Kč, září 2013 ve výši 3 220 Kč, říjen 2013 ve výši 3 229 Kč a listopad 2013 ve výši 3 229 Kč.
Soud I. stupně posuzoval též obranu obou žalovaných, podle nichž své závazky řádně a včas plní a nejsou v prodlení, přičemž žalobci má být známo, že od vzniku SVJ v roce 2003 žalovaní vždy přispívali na náklady spojené se správou domu. Vymáhání nároku bylo podle žalovaných v rozporu s ústavními předpisy. Žalobce podle žalovaných nebyl k podání návrhu oprávněn a návrh na zahájení řízení nesplňuje právní předpoklady k zahájení řízení ve věci. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout i v rozsahu, v němž byli zavázáni plnit (ve výrocích I. a III.).
Soud I. stupně vyšel ze závěru o skutkovém stavu, podle něhož žalovaní mají ve společném jmění manželů byt č. [Anonymizováno] v domě č. p. [adresa]. Všechny byty v uvedeném domě měly být podle soudu I. stupně převedeny do vlastnictví jejich původních nájemců, a proto v domě mělo vzniknout společenství vlastníků jednotek, jehož členy mají být oba žalovaní. Uvedené skutečnosti podle soudu I. stupně vyplývají ze jmenného seznamu [Anonymizováno].
Výše měsíčních záloh měla být stanovena žalobcem tak, že každý vlastník jednotky měl přispívat na náklady spojené se správou domu a dále měl hradit zálohové platby za dodávku služeb spojených s užíváním bytu konkrétní částkou splatnou vždy k poslednímu dni v měsíci, v případě žalovaných v celkové výši 5 064 Kč, zahrnující příspěvky do fondu oprav ve výši 1 861 Kč a zálohové platby za služby ve výši 3 203 Kč. Přehled plateb, ze kterých se skládá měsíční předpis plateb vlastníka bytu, má být podle soudu I. stupně uveden v evidenčním listu bytu. Povinnosti členů SVJ mají vyplývat ze zákona a ze stanov platných v rozhodné době ve smyslu čl. VII. odst. 2 písm. d) a e) stanov. Za období od března roku 2013 do listopadu roku 2013 podle zjištění soudu I. stupně žalovaní mají dlužit na výše uvedených platbách následující částky za období březen 2013 ve výši 381 Kč, duben 2013 ve výši 1 861 Kč, květen 2013 ve výši 1 861 Kč, červen 2013 ve výši 12 861 Kč, červenec 2013 ve výši 1 861 Kč, srpen 2013 ve výši 3 229 Kč, září 2013 ve výši 3 220 Kč, říjen 2013 ve výši 3 229 Kč a za listopad 2013 ve výši 3 229 Kč. Soud I. stupně dále vycházel ze závěrů o skutkovém stavu věci, podle nichž schůze společenství ze dne 10. 5. 2011 pod bodem 8 rozhodla o odvolání a volbě nových členů výboru, a na období roku 2011-2015 byli zvoleni [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečností vyplývajících ze zápisu ze schůze SVJ ze dne 15. 5. 2012, kde pod bodem 6 měl být schválen rozpočet na rok 2012 a mělo dojít ke snížení plateb do fondu oprav na původní výši před rekonstrukcí tj. na 22 Kč/m2. Důvodem pro snížení příspěvku do fondu oprav byla podle soudu I. stupně skutečnost, že společenství získalo dotaci a v úvěrující bance byly vyřešeny formality ohledně změny úvěru.
Soud I. stupně dále vycházel ze závěrů o skutkovém stavu věci, podle nichž SVJ jako příkazce uzavřelo dne 20. 12. 2012 se [právnická osoba], příspěvkovou organizací, (s žalobcem) jako správcem, příkazní smlouvu o obstarávání správy domu. Předmětem této smlouvy má být úplatné obstarávání správy domu, včetně vedení účetnictví, výkon práv a povinností, vyplývajících ze soukromoprávních a veřejnoprávních vztahu ke shora uvedeným nemovitostem s pozemkem. Podle čl. VI bodu 9 smlouvy má být žalobce oprávněn vlastním jménem vymáhat po dlužnících dlužné částky na úhrady spojené s vlastnictvím a užíváním jednotky, popřípadě další dlužné částky související se správou a na základě písemného pověření příkazce má být žalobce oprávněn podávat související návrhy soudu.
Podle zjištění soudu I. stupně, zejména z předpisu plateb a z evidence plateb žalovaných v roce 2013, mají žalovaní dlužit na zálohách na opravy domu a na náklady spojené se správou domu celkem 22 109 Kč.
Z hlediska právního soud I. stupně věc posuzoval podle ustanovení § 724 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (OZ) a konstatoval, že podle příkazní smlouvy pověřilo SVJ žalobce k podání žaloby v této věci a jednání za žalobce před soudy má vyplývat z pověření ze dne 19. 3. 2014, přičemž se má podle soudu I. stupně jednat o tzv. nepřímé zastoupení žalobce, jenž svým jménem na náklady příkazce byl oprávněn vymáhat dlužné nedoplatky po žalovaných.
Soud I. stupně vycházel též z § 15 odst. 1, 2 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů (ZVB) a z platných stanov SVJ a konstatoval, že žalovaní řádně neplatili za žalované období příspěvky do fondu oprav. Žalovaný nárok měl být představován žalovanými částečně neuhrazenými dlouhodobými platbami na opravy, stanovenými vnitřním předpisem SVJ s tím, že jednotlivé zálohy byly splatné měsíčně. Proto soud I. stupně žalované zavázal k zaplacení dlužných příspěvků do fondu oprav. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolali společným odvoláním oba žalovaní, a to v části, v níž byli zavázáni plnit. Domáhali se v tomto rozsahu změny napadeného rozsudku a zamítnutí návrhu s tím, že:
1) je jim ukládána povinnost plnit v rozporu s ústavními zákony,
2) žaloba neměla náležitosti,
3) soud nebyl správně obsazen, a následně věc,
4) rozhodoval věcně nepříslušný soud, přičemž rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 2274/2014-192 ze dne 9. 1. 2015 není v souladu se zákonem,
5) rozhodnutí není přezkoumatelné pro nesrozumitelnost.
6) nárok neexistuje,
7) společenství vlastníků jednotek neexistuje, není účastníkem tohoto řízení,
8) žalobce nemá aktivní legitimaci k vymáhání neexistujících plateb,
9) má jít o vymáhání částek na splácení úvěru poskytnutého [Anonymizováno], jež je ve věci jediný skutečný věřitel, byť se tato banka měla stát obětí úvěrového podvodu funkcionářů SVJ, týkajícího se nelegální stavby,
10) výlučný majetek manželů [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nebude předmětem rekonstrukce,
11) společenství vlastníků jednotek a jeho fondy neexistují a neexistující SVJ nemá žádné orgány a pokud vyúčtování nedoplatků nebude provedeno řádně, vymáhané částka se splatnou nestane,
12) neexistujícímu SVJ měl být jmenován opatrovník,
13) zápis ve veřejném rejstříku společenství vlastníků jednotek je v rozporu se skutečným stavem, jestliže je zde zapsána neexistující právnická osoba,
14) statutární orgány žalobce a zvláště [Anonymizováno], jsou podezřelé ze spáchání trestného činu,
15) žalovaní řádně platí za služby pro byt a spoluvlastněný dům,
16) odvolatelé poukázali na skutečnost, že jsou donuceni spolufinancovat služby pro dům, k němuž nemají právní vztah (dům čp. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v ulici [Anonymizováno]),
17) žalovaní mají za uplynulá období přeplatky v celkové výši 54 140 Kč, jež jsou na podnikatelském účtu žalobce a nebylo správné, že ohledně vzájemné žaloby manželů [Anonymizováno] o 54 140 Kč s příslušenstvím, byla věc vyloučena k samostatnému řízení,
18) podle odvolatelů jim nelze uložit povinnosti, jež jim zákon neukládá,
19) poukázali na skutečnost, že z fondu oprav bylo v letech 2003 až 2007 nelegálně vyvedeno cca 7 miliónů korun, přičemž orgány činné v trestním řízení neakceptovaly trestní oznámení,
20) v dalším odvolatelé poukázali na postup privatizace bytového fondu v [Anonymizováno] s tím, že by měli mít nárok na odškodnění za privatizační omyly,
21) podle odvolatelů došlo v minulosti k dvojímu nelegálnímu zvýšení plateb do fondu oprav, přičemž nelze opírat tvrzený nárok o sdělení výboru vlastníků o výši částek, o nichž shromáždění svým usnesením rozhodlo.
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:
Skutková zjištění i závěry o skutkovém stavu věci učiněná soudem I. stupně jsou správná a odvolací soud se s nimi ztotožnil, stejně jak odvolací soud shledal správnými i právní závěry soudu I. stupně.
Soud I. stupně správně vycházel ze základních povinností člena SVJ ve shodě s tehdy platnou právní úpravou ZVB podle jehož § 15 jsou vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a k tomu skládají předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech.
Odvolací soud se ztotožnil i s právním názorem soudu I. stupně ohledně aktivní legitimace žalobce, když tato má základ v příkazní smlouvě uzavřené mezi žalobcem a SVJ dne 6. 1. 2017, jež nahradila smlouvu ze dne 20. 12. 2012. Smlouvu za SVJ podepsali předseda výboru [Anonymizováno] a členka výboru [Anonymizováno] a za příkazníka (za žalobce) ředitelka [Anonymizováno]. Předmětem této smlouvy je závazek žalobce jako příkazníka (správce) úplatného obstarávání správy domu, vedení účetnictví, výkonu práv a povinností vyplývajících ze soukromoprávních a veřejnoprávních vztahů k nemovitosti ve vlastnictví společenství. Žalobce byl zmocněn vykonávat podle článku III odst. 1 této smlouvy i právní úkony a praktické činnosti jménem příkazce a na jeho náklad. Dále byl žalobce zmocněn vykonávat právní úkony i praktické činnosti vlastním jménem na vlastní účet podle článku III odst. 2 této smlouvy. Podle článku VI. odst. 8 byl žalobce zmocněn vlastním jménem vymáhat po dlužnících dlužné částky na úhrady spojené s užíváním jednotky, popřípadě další dlužné částky související se správou na základě písemného pověření příkazce podávat související návrhy soudu a jednat v těchto věcech na náklad příkazce (SVJ). Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a byla schválena usnesením shromáždění společenství vlastníků dne 5. ledna 2017. Před odvolacím soudem proto neobstála argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 8) jejich odvolání.
Soud I. stupně správně zjistil, že žalobce v souladu se zákonem a s rozhodnutími shromáždění vlastníků jednotek stanovil povinnost vlastníků, členů shora uvedeného SVJ, aby průběžně platili pravidelné měsíční platby do fondu oprav ve výši 1 861 Kč a zálohové platby za služby ve výši 3 203 Kč, přičemž vymáhaná pohledávka existuje a je tvořena neplněním právě do fondu oprav. Podle právního názoru odvolacího soudu v případě, že SVJ spravuje více domů, je třeba plnit i za situace, kdy fond oprav je po určité období zdrojem prostředků pro opravy domu, v němž přímo člen nebydlí. Je to dáno skutečností, že SVJ spravuje všechny nemovitosti (např. domy, vchody atd.) a všichni členové se proto musí podílet na plnění stanovené povinnosti plnit do fondu oprav, přičemž platby jednotlivých členů jsou specifikovány pouze tím, že jsou činěny do fondu oprav. Využití prostředků z tohoto fondu je solidární a je závislé na rozhodnutí příslušného orgánu SVJ. Na překážku financování oprav z uvedeného fondu oprav není ani doplňkové financování formou úvěru, jak k tomu došlo v projednávaném případě, přičemž převzetí úvěru k obdobným účelům je záležitostí, jež podléhá rozhodnutí shromáždění SVJ, k čemu v projednávaném případě došlo. Před odvolacím soudem proto neobstála argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 1), 6), 15), 9), 10), 11), 16), 18) a 21) jejich odvolání.
K otázce existence SVJ odvolací soud nemá důvodu zpochybňovat rejstříkovou evidenci SVJ, neboť v průběhu řízení nevyšlo najevo nic, co by zpochybňovalo závěry o vzniku předmětného [Anonymizováno], IČ [Anonymizováno], zapsaného pod sp. zn. S 2381 vedenou u Krajského soudu v Hradci Králové s dnem zápisu 28. listopadu 2003. Před odvolacím soudem proto neobstála argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 7), 12), 13) a 21) jejich odvolání.
Odvolací soud neshledal v projednávaném případě okolnosti svědčící o skutečnostech významných pro závěr, že by žalovaní měli vůči žalobci nárok související z počátku privatizace bytového fondu, jak se o tom pojednává v odvolání žalovaných. Před odvolacím soudem proto neobstála argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 20) jejich odvolání.
Stejně tak si podle odvolacího soudu nelze v tomto řízení stěžovat na postup orgánů činných v trestním řízení, že nedaly za pravdu oznamovatelům (žalovaným), když po prověrce podaného oznámení žalovaných nebylo zahájeno trestní řízení, neboť spáchání trestného činu nebylo příslušnými orgány shledáno. Před odvolacím soudem proto neobstála argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 14) a 19) jejich odvolání.
V otázce případných přeplatků soud I. stupně postupoval správně, jestliže sám neshledal argumentaci žalovaných v uvedeném směru důvodnou a k definitivnímu projednání tohoto tvrzeného nároku správně umožnil žalovaným předkládat argumenty a důkazy ohledně tvrzeného přeplatku v samostatném řízení. To vše s ohledem na neexistenci pro takovéto tvrzení významných důkazů, jakož i s ohledem na délku daného řízení o nároku na zaplacení předmětné nevelké částky s příslušenstvím. Před odvolacím soudem proto neobstála ani argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 17) jejich odvolání.
Ohledně úplnosti návrhu na zahájení řízení odvolací soud konstatuje, že po doplnění žaloby byl návrh na zahájení řízení projednatelným a z toho důvodu se nelze ztotožnit s argumentací odvolatelů uvedenou pod bodem 2) jejich odvolání.
S ohledem na skutečnost, že věc projednal samosoudce k tomu určený rozvrhem práce shora uvedeného věcně i místně příslušného soudu, odvolací soud též s ohledem na pravomocné usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 2274/2014-192 ze dne 9. 1. 2015, neshledal existenci důvodů, pro něž by napadený rozsudek neobstál, jak tato důvody uváděli odvolatelé pod body 3) a 4) jejich odvolání, jež měly být částečně též zmatečnostními důvody. Před odvolacím soudem proto neobstála argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 3) a 4) jejich odvolání.
Konečně, jestliže napadený rozsudek má náležitosti uvedené v § 157 o. s. ř., nemohla obstát ani argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 5) jejich odvolání, když napadené rozhodnutí je zcela jasné, s potřebnou mírou stručnosti, je určité a srozumitelné.
Ze všech těchto důvodů odvolací soud neshledal odvolání žalovaných důvodným a napadený rozsudek proto v rozsahu podaného odvolání jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný a v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., jakož i v souladu s § 1, § 2 odst. 3, odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. mu náleží proti neúspěšným žalovaným právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení celkem ve výši 600 Kč za 2 úkony (vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu dne 4. 5. 2021) ve výši 2x 300 Kč.
Proto odvolací soud rozhodl v bodu II. výroku tohoto rozsudku tak, že žalovaní jsou povinni nahradit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech odvolacího řízení částku 600 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.