o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění ze dne 20. června 2019, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2021 č. j. 75 Cm 185/2019-76,

1. Návrhem došlým soudu dne 19. 9. 2019 se navrhovatelé domáhali zrušení usnesení o rekonstrukci stoupaček vody a vodovodů od zhotovitele [Anonymizováno] přijatého na shromáždění vlastníků [adresa], konaného dne 20. 6. 2019. Uvedli, že jsou vlastníky bytových jednotek. Navrhovatel a/ je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] a navrhovatel b/ je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno]. Obsáhle popsali, jak vzniklo společenství vlastníků jednotek, že prohlášení vlastníka zpracované dne 10. 2. 2008 bylo učiněno nezákonně, že v důsledku vadného prohlášení byly nezákonně odcizeny společné části domu. Měli za to, že statutární orgán společenství prostřednictvím zástupce nezákonným vymezením jedné nebytové jednotky odcizil ze společných prostor do hlavní schodiště. Obsáhle popsali i další skutečnosti, pro něž měli za to, že předseda výboru společenství nejedná v souladu se zájmy členů společenství, dále se obsáhle zabývaly shromážděním společenství dne 27. 9. 2018. K rekonstrukci stoupaček v domě uvedli, že mají za to, že zpracovaná technická zpráva ke stavu vodovodního stoupacího vedení v domě ze dne 10. 5. 2019 je neurčitá, neúplně zpracovaná a uvedli důvody, proč nemůže být platným podkladem k odůvodnění výměny stoupaček v domě. Výbor SVJ zprávu předložil až na jednání shromáždění dne 20. 6. 2019. Navrhovatelé dovozovali, že není žádný důvod k výměně stoupaček, nikdo v domě nemá problémy se studenou vodou, nikdo nepožadoval výměnu stoupaček. Navrhovatelé měli námitky k osobě [Anonymizováno] a k jeho nabídce na výměnu stoupaček ze dne 29. 5. 2017. Nabídky [Anonymizováno] byla podkladem pro jednání shromáždění, avšak nabídka nebyla jakkoliv přezkoumána. Nabídka [Anonymizováno] neobsahuje základní věcné náležitosti. [Anonymizováno] nabídku vůbec nepodepsal, nabídka byla stará více než dva roky. [Anonymizováno] v nabídce neuvádí, zda někdy v domě byl, zda tento dům zná, neuvádí, zda nebyl seznámen se stavem odpadních potrubí kanalizace, ani zdali byl seznámen s technickou a provozní dokumentací domu. V nabídce není uvedeno, zdali bude provedena tlaková zkouška vodovodního potrubí zkouška těsnosti kanalizace vzduchem. Tyto důležité věci neuvedené v nabídce vyvolávají pochybnosti o tom, zda zhotovitel má kvalifikační předpoklady a odborné znalosti na takové úrovni, aby nabízené odborné činnosti a práce mohl vykonávat. Navrhovatelé rovněž uvedli, že [Anonymizováno] nemá žádné zaměstnance ani provozovnu. Členové SVJ pana [Anonymizováno] neznají, nikdy jej neviděli. Výbor SVJ svým členům nevysvětlil, proč se neobrátil na zhotovitele známé a zavedené, na transparentní instalatérské firmy. Výbor SVJ na schůzi shromáždění omezil rozpravu o nabídce [Anonymizováno]. Členové účastníka se nemohli svobodně a volně vyjádřit k opravě. Výbor SVJ vydával fyzickou osobu pana [Anonymizováno], nezapsanou v obchodním rejstříku, která nemá provozovnu, nemá žádné zaměstnance, za společnost [Anonymizováno]. Z tohoto důvodu považovali usnesení o hlasování za nezákonné, a tudíž neplatné. Proti návrhu hlasovalo 15,29 % přítomných členů, včetně navrhovatelů. Výbor SVJ jména hlasujících proti návrhu v zápise vůbec neuvedl z tohoto důvodu je zápis rovněž neplatný. Zápis ze shromáždění vlastníků nezaslal výbor členům, pouze jej vyvěsil na internetovou stránku SVJ. Zápis se shromáždění považovali navrhovatelé za nezákonný, nepravdivý a zmatečný, pozměněný oproti skutečnému průběhu. Uvedli, v čem spatřovali rozpor v zápise se skutečným průběhem schůze. Například v zápise je uvedeno, že navrhovatel a/ si bere slovo a zdůrazňuje upřednostnění výtahu před stoupačkami, avšak chybí tam podstatná informace o tom, že navrhovatel a/ byl po krátké době přednesu přerušen slovy „dost, konec“ s hlasitou výzvou, že mu odebírají slovo, protože už mluví povolených pět minut. Navrhovatelé uvedli i další skutečnosti, pro něž měli za to, že absentuje soulad zápisu ze shromáždění se skutečným průběhem jednání.

2. Účastník se k návrhu na zahájení řízení vyjádřil v podání ze dne 17. 3. 2020 a na jednání soudu prvního stupně konaném dne 4. 5. 2021. Uvedl, že navrhovatelé se jakožto přehlasovaní vlastníci domáhali zrušení usnesení o rekonstrukci stoupaček. Jejich důvod byl, že stoupačky nejsou v havarijním stavu, raději by mělo být investováno do výtahu. Tyto debaty ovšem dle mínění účastníka patří na schůze shromáždění. Na schůzi byly stoupačky řešeny. Na schůzi došlo k odhlasování rekonstrukce stoupaček potřebnou většinou. Účastník měl za to, že navrhovatelé po poučení soudem neuvedli tvrzení k tomu, z jakého důležitého důvodu považují napadené usnesení za neplatné. Účastník navrhl zamítnutí návrhu.

3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. května 2021 č. j. 75 Cm 185/2019-76 rozhodl takto: „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost usnesení [adresa] město ze dne 20. 6. 2019, kterým byla schválena rekonstrukce stoupaček od zhotovitele [Anonymizováno], s e z a m í t á“ (výrok I.) a dále, že „Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka“ (výrok II.).

4. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že návrh byl podán včas, v tříměsíční lhůtě (§ 1209 odst. 1 o. z.). Navrhovatelé hlasovali proti napadenému usnesení, jsou tedy osobami aktivně legitimovanými k návrhu. Ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. zakotvuje právo přehlasovaného vlastníka jednotky, nesouhlasí-li s usnesením přijatým shromážděním (o záležitostech náležejících do působnosti shromáždění v daném případě viz § 1208 písm. e/ o. z. a čl. VI. odst. 2 písm. q) stanov účastníka), navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která je předmětem dotčeného usnesení. Postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. Při rozhodování podle citovaného ustanovení jde o zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů a institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné).

5. Účelem ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. je ochrana práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek, jakož i obecná ochrana zákonnosti ve vnitřních poměrech společenství, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou ve stanovách, a zprostředkovaně i ochrana všech dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny. Aby totiž soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). Soud poučil navrhovatele ve smyslu § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnili tvrzení, v čem konkrétně spatřují rozpor se stanovami a se zákonem v případě napadeného usnesení a aby k tomu označili důkazy. Soud poučil navrhovatele rovněž k doplnění tvrzení, z jakých konkrétních skutečností bude zřejmá existence důležitého důvodu pro přezkoumání přijatého usnesení účastníka dne 20. 6. 2019, jež má být posouzeno jako neplatné, tedy, že přijetím usnesení došlo k zásahu do jejich právního postavení jakožto vlastníků jednotky, nebo do podstaty jeho vlastnictví z hlediska účelu jeho využití včetně případného finančního dopadu do majetkové sféry navrhovatelů, a konkrétních a přezkoumatelných skutečností, z nichž takto vyčíslený dopad bude zřejmý. Navrhovatelé byli soudem poučeni o následcích v případě, že nedoplní tvrzení a neoznačí důkazy k prokázání tvrzení. Navrhovatelé setrvali na návrhu, odkázali na něj a uvedli, že mají za to, že v návrhu jsou všechny skutečnosti vylíčeny dostatečně. Navrhovatelé rovněž odkázali na důkazy označené v návrhu. Soud dovodil, že navrhovatelé neunesli břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně důležitosti důvodu pro přezkoumání rozhodnutí přijatého shromážděním, pro přezkoumání napadeného usnesení.

6. Podle soudu prvního stupně do pravomoci shromáždění účastníka náleží rozhodnutí o opravě nebo stavební úpravě společných částí domu náleželo [čl. VI. odst. 2 písm. q) stanov účastníka]. Z celkového počtu 18 175 všech hlasů bylo účastno na hlasování o napadeném usnesení 87,36% hlasů (tj. 15 878 hlasů). Pro přijetí usnesení dle stanov bylo potřeba souhlasu 75% všech členů, tj. 13 631 hlasů. Pro přijetí napadeného usnesení hlasovalo 84,71 %, tj. 15 396 hlasů. Napadené usnesení o rekonstrukci bylo přijato kvalifikovanou většinou dle čl. VI. odst. 14 stanov. Pravomoc shromáždění hlasovat o napadeném usnesení ani kvórum pro přijetí napadeného usnesení navrhovatelé nezpochybňovali. Navrhovatelé uvedli, že jejich motivem bylo, že zpracovaná technická zpráva ke stavu vodovodního stoupací vedení v domě ze dne 10. 5. 2019 je neurčitá, neúplně zpracovaná a uvedli důvody, proč nemůže být platným podkladem k odůvodnění výměny stoupaček v domě. Navrhovatelé měli námitky k osobě [Anonymizováno] a k jeho nabídce na výměnu stoupaček, nabídka byla podkladem pro jednání shromáždění, avšak nebyla jakkoliv přezkoumána, nabídka [Anonymizováno] neobsahuje základní věcné náležitosti. [Anonymizováno] nabídku vůbec nepodepsal, nabídka byla stará více než dva roky. [Anonymizováno] v nabídce neuvádí, zda někdy v domě byl, zda tento dům zná, neuvádí, zda nebyl seznámen se stavem odpadních potrubí kanalizace, ani zdali byl seznámen s technickou a provozní dokumentací domu. V nabídce není uvedeno, zdali bude provedena tlaková zkouška vodovodního potrubí zkouška těsnosti kanalizace vzduchem. Tyto dle mínění navrhovatelů důležité věci neuvedené v nabídce vyvolávají pochybnosti o tom, zda zhotovitel má kvalifikační předpoklady a odborné znalosti na takové úrovni, aby nabízené odborné činnosti a práce mohl vykonávat. Navrhovatelé rovněž uvedli, že [Anonymizováno] nemá žádné zaměstnance ani provozovnu. Členové SVJ pana [Anonymizováno] neznají, nikdy jej neviděli. Výbor SVJ svým členům nevysvětlil, proč se neobrátil na zhotovitele známé a zavedené, na transparentní instalatérské firmy. Výbor SVJ na schůzi shromáždění omezil rozpravu o nabídce [Anonymizováno]. Členové účastníka se nemohli svobodně a volně vyjádřit k opravě. Výbor SVJ vydával fyzickou osobu pana [Anonymizováno], nezapsanou v obchodním rejstříku, která nemá provozovnu, nemá žádné zaměstnance, za společnost [Anonymizováno]. Z těchto důvodů považovali navrhovatelé napadené usnesení o hlasování za nezákonné. Za situace, kdy navrhovatelé neuvedli, z jakého důležitého důvodu by měl soud napadené usnesení o rekonstrukci stoupaček přezkoumat, nemohl soud učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství. Dle mínění navrhovatelů neurčitá, neúplně zpracovaná technická zpráva ke stavu vodovodního stoupacího vedení v domě ani skutečnost, že dle mínění navrhovatelů není žádný důvod k výměně stoupaček, nejsou důležitým důvodem k přezkumu napadeného usnesení soudem. Okolnost, zdali má zhotovitel dostatečné kvalifikační předpoklady a odborné znalosti k rekonstrukci je odpovědností zhotovitele. Okolnost, že členové SVJ zhotovitele [Anonymizováno] neznají a nikdy jej neviděli, není důležitým důvodem pro přezkum napadeného usnesení. Ani další z řady důvodů, které navrhovatelé uvedli, nejsou důležitými důvody pro přezkum napadeného usnesení. Na okraj soud konstatuje, že pokud je v zápise uvedeno nabídka společnosti „[Anonymizováno]“, pak označení společnosti je patrně ve významu podnikatele - fyzické osoby [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa], s předmětem podnikání vodoinstalatérství (viz výpis z živnostenského rejstříku), zkratka „[Anonymizováno]“ znamená obecně „technické zařízení budov“ a jméno [Anonymizováno] je patrně chybou v psaní, kdy správně mělo být Kubera.

7. Podle soudu prvního stupně navrhovatelé netvrdili žádný důležitý důvod pro přezkoumání napadeného usnesení. Jelikož nebyla splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z., nezabýval se soud tím, zdali bylo přijaté usnesení přijato v rozporu se zákonem nebo stanovami a návrh zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto usnesení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastník měl ve věci plný úspěch a má tak vůči navrhovatelům právo na náhradu nákladů řízení.

8. Proti usnesení soudu prvního stupně podali oba navrhovatelé včasné společné odvolání shodného obsahu, jež doplnili podáním došlým odvolacímu soudu dne 22. 2. 2022. V odvolání vznesli odvolací námitky totožné skutkově s tím, co uváděli před soudem prvního stupně. Z odvolání plyne požadavek na vyhovění návrhu.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Odvolací soud rozhodl ve věci bez jednání, protože s tím všichni účastníci souhlasili a nebylo třeba provádět dokazování.

10. Soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů zjistil všechny relevantní skutečnosti potřebné pro posouzení věci a učinil též odpovídající skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud potud ztotožňuje. Soud prvního stupně provedl též i správné právní hodnocení a dovodil správné právní závěry, kteréžto odvolací soud korigoval jen v níže uvedené rozsahu a z níž uvedených důvodů. Podle § 1209 odst. 1 o.z. ve znění ke dni konání předmětného shromáždění „je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu….“. Ve smyslu doktrinálního výkladu je potud za důležitý důvod primárně považován obsah rozhodnutí shromáždění, a to ve vztahu k navrhovateli resp. členům společenství vlastníků. Důležitost důvodu je tedy třeba primárně poměřovat tím, o čem shromáždění rozhodlo. Tomu odpovídá též judikatura Nejvyššího soudu viz. např. usnesení sp.zn. 26 Cdo 4567/2016 : „důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho vyžití; takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav, nejde-li o zvýšení extrémní“. Na straně druhé lze však důležitým důvodem shledat též i skutečnosti jsoucí na straně navrhovatele, a to především ve vztahu k (ne) dodržení procedurálních podmínek rozhodování shromáždění. Blíže viz. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 - 1474). Komentář. 2.vydání. Praha : C.H.Beck, 2021 s.1011-1013. V daném případě byla navrhovateli napadeným usnesením shromáždění „schválena první cenová nabídka“ na rekonstrukci stoupajícího vedení tlakové vody a kanalizace. Takovéto rozhodnutí nelze samo o sobě považovat za nedůležité. Se soudem prvního stupně lze nicméně plně souhlasit v hodnocení toho, že navrhovatelé ani přes opakované výzvy soudu neuvedli žádný důvod směřující k rozporu rozhodnutí shromáždění se zákonem či stanovami společenství, jenž by bylo možné považovat za důležitý ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z. Jejich subjektivní mínění o tom, že oprava není potřebná či jejich subjektivní postoj k technické zprávě o stavu vodovodního vedení v domě, či subjektivní postoj k osobě zhotovitele či jeho „firmě“ potud důležitým důvodem rozhodně není. Ani žádná z dalších skutečností uvedených navrhovatel resp. odvolateli není důležitým důvodem ve smyslu § 1209 odst.1 o.z., tedy nepředstavuje skutečnost, s níž by takovýto důvod bylo možné s ohledem na výše uvedená teoretická a judikatorní východiska nalézt. Soud prvního stupně tedy rozhodl ve věci samé, jakož i ohledně výše náhrady nákladů správně, pročež odvolací soud jeho usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto usnesení podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když účastník měl ve věci plný úspěch a má tak vůči navrhovatelům právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 114 Kč. Náklady řízení účastníka byly tvořeny: odměnou advokáta, kterým byl účastník zastoupen ve výši 9 300 Kč za jeden úkon právní služby - vyjádření k odvolání ve výši 3 100 Kč (§ 151 odst. 2 o. s. ř., § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušální náhradou hotových výdajů advokáta účastníka ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradou DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je advokát povinen z odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 714 Kč.