o vydání předběžného opatření, o odvolání dalšího účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 18 Nc 508/2021-93 ze dne 24. června 2021

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud I. stupně, vyhověl návrhu navrhovatelů na nařízení předběžného opatření a rozhodl tak, že ve výroku I. uložil povinnost odpůrci [Jméno odpůrce A] zdržet se výkonu funkce člena představenstva [Anonymizováno], ve výroku II. uložil povinnost odpůrci [Anonymizováno] zdržet se výkonu funkce člena představenstva [Anonymizováno], ve výroku III. uložil povinnost odpůrci [Anonymizováno] zdržet se výkonu funkce předsedy představenstva [Anonymizováno], ve výroku IV. uložil povinnost odpůrci [Jméno odpůrce D], zdržet se výkonu funkce místopředsedy představenstva [Anonymizováno], ve výroku V. uložil navrhovatelům povinnost podat do 30 dnů od doručení tohoto usnesení návrh ve věci samé a ve výrocích IVI a VII. konstatoval, že předběžné opatření zanikne, pokud nebude podán návrh ve věci samé a podle návrh podán bude, zanikne předběžné opatření dnem právní moci výroku ve věci samé, přičemž o nákladech předběžného opatření bude rozhodnuto v rozhodnutí ve věci samé.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatelé - členové představenstva [Anonymizováno], domáhali zákazu činnosti jiných členů představenstva, místopředsedy a předsedy tohoto představenstva, označených jako odpůrci 3) a 4), s tím, že na schůzi představenstva 7. 6. 2021 nedošlo k platnému zvolení odpůrců 1) a 2). Podle navrhovatelů na schůzi představenstva dne 7. 6. 2021 nebyla předmětem programu kooptace členů představenstva ve smyslu čl. 72 odst. 6 stanov, a k věci nebyly přiloženy žádné podklady. Po oznámení uvedených bodů programu se navrhovatelé měli pokusit odejít, a přes fyzický odpor [adresa], jenž není členem představenstva, skutečně odešli a nehlasovali o kooptaci nových členů. Rovněž o volbě předsedy a místopředsedy mohli rozhodovat pouze zbylí tři členové představenstva, [Jméno odpůrce C], [Jméno odpůrce D] a [Anonymizováno], byť v představenstvu družstva se rozhoduje většinou všech členů, což v daném případě znamená čtyř a z toho důvodu usnesení představenstva po odchodu navrhovatelů nemohla být přijata, když pro ně mohli hlasovat pouze tři zbylí členové.

3. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. 61 Cm 78/2019-382 a 24 Cm 31/2019-635 jmenoval nové představenstvo družstva [Anonymizováno], zahrnující výčtem oba navrhovatele, odpůrce 3) a 4), a [Anonymizováno], jehož se předběžné opatření netýká, protože o jeho funkci v představenstvu nebylo nijak rozhodováno. Navrhovatelé a odpůrci 3) a 4) jsou podle navrhovatelů jmenování pravomocně a o odvolání [Anonymizováno] a [Jméno odpůrce A] ještě nebylo rozhodnuto odvolacím soudem a v případě [Anonymizováno] bylo jeho jmenování pravomocně zamítnuto.

4. Podle soudu I. stupně navrhovatelé dále předložili zvukovou nahrávku z jednání a fotografii, jež mají dokládat dokonce fyzický konflikt mezi účastníky schůze, kdy se odpůrci - jmenovitě podle fotografie zejména [Anonymizováno] - měli pokusit fyzicky zabránit navrhovatelům v odchodu ze schůze. Tato skutečnost je natolik závažná, že podle navrhovatelů bude předmětem dalšího právního postupu. Není tak sama o sobě rozhodující pro posouzení věci. Rozhodující je podle navrhovatelů v kontextu s důkazy to, že je ze všech známých dokladů zcela zřejmé, že navrhovatelé s navrženou volbou nesouhlasili, a projevili snahu volbu zmařit tím, že odejdou.

5. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že k návrhu zápisu do obchodního rejstříku bylo přiloženo čestné prohlášení tří členů představenstva, odpůrců 3), 4) a [Anonymizováno], kde shodně uvádějí, že se dostavili „všichni současně zapsaní členové“, tedy včetně navrhovatelů, kteří „opět odmítli podepsat prezenční listinu“ a hlavně, že „schůze představenstva jako celek proběhla za jejich účasti“. V rozporu s tím však podle navrhovatelů má být zápis ze schůze a jeho bod 2 týkající se rozšíření členů představenstva, z něhož má být zřejmé, že [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se hlasování zdrželi.

6. Navzdory tomu je podle navrhovatelů u všech bodů konstatováno, že noví členové, předseda a místopředseda jsou zvoleni.

7. Soud I. stupně věc posoudil zejména podle § 74 a násl. o. s. ř. a vzal v úvahu též § 708 odst. 3 ZOK a dospěl k názoru, že v tomto stádiu je zřejmé, že rozhodnutí představenstva ze 7. 6. 2021, založené na uvedení hlasujících v omyl, uvedení nepravdivých skutečností v listinách a dokonce částečně i na pokusu o fyzické násilí, nemůže být platné podle základních zásad občanského zákoníku § 3 odst. 3 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), jakož i podle § 8 NOZ, a porušuje i § 708 odst. 3 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (ZOK). Navíc soud I. stupně konstatoval, že pro schválení rozhodnutí v sedmičlenném představenstvu jsou nutné čtyři hlasy členů představenstva, nikoli tři, jak by odpovídalo stavu, kdy by bylo představenstvo pouze pětičlenné.

8. To, že stanovy samotné nechávají otázku počtu hlasů v představenstvu zcela otevřenu je podle soudu I. stupně nerozhodné, neboť dikce citovaného ustanovení umožňuje stanovám pouze dále zvýšit potřebný počet hlasů, nikoli počet jakkoli snižovat.

9. Podle soudu I. stupně je i za daného neutěšeného stavu zřejmé, že i v čase do rozhodnutí ve věci může vzniknout celá řada škod i třetím osobám, pokud se ukáže, že za [Anonymizováno] jednají osoby, které za něho jednat neměly. I tuto skutečnost tedy má soud za osvědčenu.

10. Kromě toho soud přihlédl v rozhodování o potřebnosti předběžného opatření i k, podle jeho názoru, vědomě protiprávnímu obcházení rozhodnutí soudu, kdy podle soudu I. stupně bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že [Jméno odpůrce B] nebude do funkce jmenován a soud I. stupně shledal v napadeném rozhodnutí představenstva další zjevný pokus jeho jmenování prosadit.

11. Podle soudu I. stupně má být napadeným postupem obcházeno rozhodování soudů, kdy za použití násilí proti hlasujícím je zřejmá snaha donutit členy představenstva k určitému jednání, přičemž v minulosti podle soudu I. stupně [Anonymizováno] vícekrát porušilo zákon. Soud I. stupně proto vyjádřil obavu, že v případě neexistence soudního zákazu to povede na straně [Anonymizováno] k dalšímu porušování zákona a dále, že jmenování členů představenstva odpůrců 1) a 2) bylo rejstříkovým soudem zamítnuto. Podle soudu I. stupně tak existuje nebezpečí, že uvedení řádně nezvolení členové představenstva budou přesto vystupovat jako členové představenstva a za družstvo jednat.

12. Proti tomuto usnesení se odvolal další účastník [Jméno účastníka] (odvolatel) a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

13. Podle odvolatele se soud I. stupně zabýval především usnesením představenstva [Anonymizováno] č. US 5/01/2021, přijatým na schůzi představenstva [Anonymizováno] konané dne 7. 6. 2021, ačkoli neexistuje možnost přezkumu rozhodnutí představenstva družstva.

14. Odvolatel zdůraznil, že jeho hlavním a stěžejním argumentem pro podání odvolání je skutečnost, že krajský soud se zde pustil do přezkumu rozhodnutí statutárního orgánu družstva (představenstva), a to i přesto, že zákon takový soudní přezkum neplatnosti rozhodnutí představenstva nedovoluje. Současně poukázal na obdobnou judikaturu předcházející přijetí ZOK a uzavřel, že soudu ani ve stávajících podmínkách zásadně nepřísluší přezkoumávat platnost rozhodnutí představenstva či dozorčí rady akciové společnosti. Výjimku představují případy, kdy tyto orgány rozhodují (neboť to zákon připouští) v záležitostech, jež (jinak) spadají do působnosti valné hromady.

15. V rámci rozboru právní úpravy v ZOK odvolatel uvedl, že při posuzování neplatnosti rozhodnutí orgánu obchodní korporace nelze užít ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), o neplatnosti právních jednání, když zákonná úprava jednotlivých obchodních korporací obsahuje vlastní ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu, nejsou přímo použitelná ani ustanovení občanského zákoníku upravující spolky. Dospět k závěru, že u obchodních korporací, které vytvářejí minimálně nejvyšší orgán a statutární orgán, je možnost soudního přezkumu platnosti rozhodování orgánů redukována na přezkum rozhodnutí nejvyššího orgánu resp. rozhodnutí dle zákona v jeho působnosti učiněných jiným orgánem. Ve vztahu k členské schůzi družstva odvolatel poukázal na § 663 a násl. ZOK a při aplikaci stávající právní úpravy na předmětný případ konstatoval, že platnost rozhodnutí jiných orgánů obchodních korporací (než valné hromady či členské schůze) dle výslovné úpravy § 193 odst. 1, § 430 odst. 1 a § 663 odst. 3 NOZ a postupem podle § 258 a násl. NOZ a navazující úpravy v zákoně o obchodních korporacích napadat nelze, ledaže rozhodují v působnosti valné hromady či členské schůze.

16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle § 212 o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2014) přezkoumal napadené usnesení, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), avšak odvolání [Anonymizováno] žalobce shledal důvodným pouze zčásti.

17. Jak je zřejmé ze stanov [Anonymizováno] založených v obchodním rejstříku a z jejich čl. 66, shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva vykonávajícím v plném rozsahu působnost členské schůze družstva, přičemž do působnosti shromáždění delegátů náleží mimo jiné též volit a odvolávat členy představenstva a náhradníky členů představenstva.

18. Odvolací soud dále vycházel z čl. 72 odst. 6 stanov, z nichž je zřejmé, že počet členů představenstva může být doplněn i pouhým jmenováním náhradních členů, tedy způsobem ne zcela běžným, mimo působnost nejvyššího orgánu družstva. Může se tak stát za splnění specifických podmínek, a to, že počet členů představenstva neklesl pod polovinu, nejsou již zvolení náhradníci, již by nastoupili na uvolněné místo člena představenstva a konečně, že jde o jmenování na omezenou dobu do konání příštího shromáždění delegátů.

19. Odvolací soud dále vycházel ze zápisu v obchodním rejstříku týkajícím se dalšího účastníka [Anonymizováno], z něhož je zřejmé, že představenstvo dalšího účastníka tvoří 7 členů, přičemž fakticky má představenstvo dalšího účastníka zapsáno v současné době pouze 5 členů, a to navrhovatele a) a b), jakož i odpůrce 3) a 4) a dále [Anonymizováno].

20. Jak je zřejmé z osvědčených tvrzení obsažených v návrhu na vydání předběžného opatření, navrhovatele a) a b) se na schůzi představenstva konané dne 7. 6. 2021 odmítli účastnit doplnění představenstva dalšího účastníka cestou mimo volby provedené shromážděním delegátů, když doplnění se mělo uskutečnit cestou pouhého doplnění členů představenstva jmenováním představenstvem, což podle navrhovatele a) a b) nebylo v souladu se zákonem a stanovami družstva. V souvislosti s tímto jejich postojem k postupu představenstva považovaným navrhovateli za protiprávní navrhovatelé měli být fyzicky napadeni osobami účastnícími se zasedání představenstva dne 7. 6. 2021, když vlastní fakt fyzické potyčky byl v řízení dostatečně osvědčen.

21. Přestože po útoku na navrhovatele a po jejich odchodu ze zasedání představenstva dne 7. 6. 2021 měl na schůzi zůstat pouze neusnášeníschopný počet tří členů představenstva, má docházet k tomu, že se [Jméno odpůrce A] a [Jméno odpůrce B] považují za členy představenstva [Anonymizováno] s tím, že je platně kooptovali do představenstva uvedeného dalšího účastníka tři řádně zvolení členové ze 7 členů představenstva ([Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]).

22. Z hlediska právního odvolací soud v projednávaném případě podaného návrhu na vydání předběžného opatření vyšel shodně se soudem I. stupně z § 74 odst. 1 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že před zahájením řízení může být nařízeno předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

23. Z návrhu na vydání předběžného opatření vyplývá, že se navrhovatelé domáhali z důvodu, svého přesvědčení o nezákonnosti jmenování nových členů představenstva [Jméno odpůrce A] a [Anonymizováno], dále z důvodu obavy o kompetentnost těchto nových členů představenstva pracovat v představenstvu družstva, když jejich nesprávné počínání může vést ke vzniku škod, za něž by jako členové představenstva odpovídali i navrhovatelé a konečně z důvodu svého fyzického napadení v průběhu jednání představenstva družstva osobami nacházejícími se na uzavřeném jednání představenstva družstva. Tomuto postupu hodlají navrhovatelé čelit podáním návrhu, v rámci něhož by bylo přezkoumáno rozhodnutí představenstva o jmenování nových členů představenstva [Jméno odpůrce A] a [Anonymizováno], když doplňování členů představenstva představenstvo provedlo rozhodnutím, jež je v působnosti členské schůze, případně podáním určovacího návrhu na určení, že [Jméno odpůrce A] a [Jméno odpůrce B] nejsou členy představenstva [Anonymizováno], případně žalobou na náhradu škody.

24. Naopak samotný další účastník [Jméno účastníka] namítá, že nelze soudně přezkoumat rozhodnutí představenstva družstva a z toho důvodu nelze ani argumentovat nesprávným rozhodnutím o jmenování nových členů představenstva [Jméno odpůrce A] a [Anonymizováno] a v této souvislosti podle tohoto účastníka nelze navrhovat vydání předběžného opatření.

25. Na základě shora uvedeného odvolací soud předně konstatuje obecnou správnost úvahy odvolatele, že zákon neumožňuje přezkoumávat rozhodnutí představenstva družstva. Na vzdor tomu však s ohledem na oprávnění soudu k přezkumu rozhodnutí členské schůze družstva je soud oprávněn ve smyslu § 663 odst. 1, odst. 3 ZOK přezkoumat i neplatnost rozhodnutí jiných orgánů družstva tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti členské schůze.

26. Z uvedených důvodů neobstojí obecná úvaha odvolatelů poukazujících na nemožnost přezkumu rozhodnutí představenstva družstva o doplnění členů představenstva o [Jméno odpůrce A] a [Anonymizováno]. To, zda v projednávaném případě představenstvo družstva postupovalo v uvedené otázce náležející do působnosti členské chůze družstva v souladu s výjimkou umožňující ve specifických případech a za přísných podmínek vlastnímu představenstvu družstva jmenovat náhradní členy představenstva družstva, je až věcí rozhodování o věci samé. Stejně tak obecně nelze předem vyloučit určovací žalobu na určení, že oba jmenovaní nejsou členy představenstva družstva za splnění předpokladu osvědčení právního zájmu na takovém rozhodnutí a též za splnění možných dalších předpokladů, např. že nebude-li tímto návrhem obcházena obecná nepřípustnost přezkumu rozhodnutí jiných orgánů družstva. I v tomto případě uvedené otázky nelze řešit v rámci rozhodování o předběžném opatření. Konečně v případě navrhovateli naznačovaného vzniku újmy související s navrhovateli tvrzeným a osvědčovaným nesprávným postupem představenstva družstva není vyloučena ani žaloba na náhradu škody. Ostatně druh návrhu na zahájení řízení soud I. stupně správně ponechal na navrhovatelích v rámci určení lhůty k podání návrhu ve věci samé.

27. K vlastnímu dočasnému zákazu členů představenstva družstva [Jméno odpůrce D] a [Jméno odpůrce C] a nově jmenovaných členů představenstva družstva [Jméno odpůrce A] a [Anonymizováno] zdržet se výkonu funkce člena představenstva odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně neshledává důvod pro zablokování výkonu funkce řádně zvolených členů [Jméno odpůrce D] a [Jméno odpůrce C], neboť ani navrhovateli tvrzené nesprávné počínání si ve funkci nemůže podle právního názoru odvolacího soudu vést k zásadnímu ochromení činnosti statutárního orgánu družstva. Proto ve vztahu k těmto řádným členům představenstvu družstva odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a návrh vůči nim zamítl.

28. Ve vztahu k představenstvem jmenovaným (nezvoleným členskou schůzí družstva) novým členům představenstva [Jméno odpůrce A] a [Anonymizováno] odvolací soud považuje napadené rozhodnutí za věcně správné, když zájmy navrhovatelů na řádném výkonu funkce představenstvem družstva, na zamezení vzniku škod a na vyjasnění legitimity působení těchto nových členů představenstva vyžaduje zatímní úpravu poměrů, jak to ve vztahu k [Jméno odpůrce A] a [Anonymizováno] učinil soud I. stupně, a to též po zvážení velmi závažné okolnosti, že vůči navrhovatelům v souvislosti s jejich výkonem funkce v představenstvu družstva mělo být použito fyzického násilí, což bylo osvědčeno a ani odvolatel tuto skutečnost nevyvracel.

29. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s. shora uvedeným dílem změnil tak, že návrh na vydání předběžného opatření vůči [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zamítl a dílem postupem podle § 219 o. s. ř. vůči [Anonymizováno] a [Anonymizováno] napadené rozhodnutí potvrdil.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval a rozhodne o nich soud I. stupně v rozhodnutí, jímž u něho řízení skončí.