o jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích, k odvolání účastnice ad 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. června 2020, č. j. 2 Nc 4632/2020-17,

1. V záhlaví označeným rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl tak, že „Znalecký ústav, společnost [Anonymizováno], IČO [IČO] (dále též jen „znalecký ústav“ či znalec“), …, se jmenuje pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále též jen „společnost“) ….“ (výrok I.), „Znaleckému ústavu se ukládá, aby přezkoumal skutečnosti, které měly být uvedeny ve zprávě o vztazích společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], …, zpracované za účetní období roku 2018, tedy

a. strukturu vztahů mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou,

b. úloha ovládané osoby v něm,

c. způsob a prostředky ovládání,

d. přehled jednání učiněných v účetním období roku 2018, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky,

e. přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a

f. posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma a posouzení jejího vyrovnání.“ (výrok II.)

2. „Společnost je povinna poskytnout znaleckému ústavu veškerou součinnost potřebnou pro přezkoumání výše uvedených skutečností, které měly být uvedeny ve zprávě o vztazích (dále též jen „zpráva“) společnosti zpracované za účetní období roku 2018, a to včetně poskytnutí všech potřebných podkladů.“ (výrok III.), „Společnost je povinna zaplatit navrhovatelům k rukám jejich zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 22.740 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ (výrok IV.), „Ve vztahu vůči první účastnici nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok V.)

3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že návrhem doručeným soudu dne 22. května 2020 se navrhovatelé domáhají jmenování první účastnice znalcem pro přezkoumání zprávy o vztazích druhé účastnice zpracované za účetní období roku 2018. Uvedli, že jsou kvalifikovanými akcionáři druhé účastnice, když společně vlastní 3.658 akcií druhé účastnice o souhrnné jmenovité hodnotě 3.658.000 Kč představující 6% podíl na základním kapitálu druhé účastnice, jakož i že druhá účastnice je ovládanou osobou, když jeden z jejích akcionářů, [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], vlastní akcie představující 83,73% podíl na základním kapitálu druhé účastnice. Dále uvedli, že se domnívají, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, když zpráva o vztazích neobsahuje všechny náležitosti a když některé skutečnosti jsou ve zprávě o vztazích uvedeny velmi obecně nebo nepřesně. Dále soud citoval příslušná zákonná ustanovení (§ 82 odst. 1 a 2 z. o. k., § 85 odst. 1 a 3 z. o. k., § 365 odst. 2 z. o. k. a § 74 odst. 1 z. o. k.). Soud návrhu vyhověl, když dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky podle § 85 odst. 1 a 3 z. o. k., když druhá účastnice je ovládanou osobou ve smyslu § 74 odst. 1 z. o. k.., navrhovatelé jsou kvalifikovanými akcionáři druhé účastnice ve smyslu § 365 odst. 2 z. o. k. a když se navrhovatelé domnívají, že zpráva o vztazích není zpracována řádně. Osobu navrženou ke jmenování znalcem pro přezkoumání zprávy o vztazích soud neshledal proč nejmenovat, když splňuje zákonné předpoklady pro jmenování a je s příslušnou specializací zapsána v seznamu soudních znalců. Dále soud odůvodnil náhradově nákladové výroky.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice 2) - společnost včasné odvolání. V odvolání uvedla, že představenstvo společnosti má v rozporu s navrhovateli za to, že zpráva o vztazích za rok 2018 je vyhotovena plně v souladu s ustanovením § 82 z. o. k. Tvrzení navrhovatelů, že ve zprávě plně absentuje popis vztahů mezi ovládanou osobou a osobou ovládanou stejnou ovládající osobou, je nepravdivé. Tvrzení navrhovatelů, že zpráva neobsahuje skutečnosti požadované v ust. § 82 odst. 2 písm. a) až c) z. o. k. je zcela nepravdivé - zpráva nemusí obsahovat údaje týkající se vztahu mezi ovládající osobou a propojenou společností, tj. jaké podíly zde ovládající osoba vlastní, jaké podíly na zisku jsou vypláceny společníkům apod. Takové skutečnosti jsou ve vztahu k ovládané společnosti plně irelevantní. Tvrzení navrhovatelů, že dle nich je zřejmé, že docházelo k jednáním uvedeným v ust. § 82 odst. 2) písm. d) z. o. k. a zpráva tak dle nich obsahuje nepravdivou informaci, je pouze spekulativní, resp. účelové a tedy šikanózní. Navrhovatelé vzhledem ke znalosti účetní závěrky a tedy i výše vlastního kapitálu společnosti v roce 2018 ve výši 78 888 000 Kč, jsou v daném bodě v zásadě informováni a nemají tak důvod a nemohou považovat konstatování o absencích takových jednání ve zprávě za nepravdivá. Konstatování ve zprávě jsou pravdivá a řádná. Tvrzení navrhovatelů, že přehled vzájemných smluv musí obsahovat bližší specifikace než subjekty vztahu, datum uzavření a název smluv, nejsou v souladu se zákonem. Z bodu 2 zprávy (jakož i faktické znalosti věci ze strany navrhovatelů) jasně plyne, kdo je subjektem smluv a z bodu 3 pak povinné ostatní náležitosti, které pro přehled vzájemných smluv, upravuje zákon. Zpráva byla předložena dozorčí radě, a ta ji na valné hromadě schválila. Navrhovatelé společně, ani žádný z navrhovatelů sám, neoslovil vedení společnosti, tj. ředitelku společnosti, představenstvo společnosti či jeho člena/ny ani dozorčí radu či její členy/na se žádostí o podání jakékoli informace týkající se společnosti, obchodních a jiných vztahů a rozhodně ne jakýchkoli skutečností, které jsou uvedeny ve zprávě za rok 2018 či ve zprávě o vztazích za jakýkoli jiný rok. V případě, že by jednotlivý akcionář či kvalifikovaní akcionáři oslovili vedení společnosti s požadavky, společnost by na jisto reagovalo podáním bližších informací, které by tazatelé potřebovali pro ucelení názoru či učinění závěru ve věci.

5. Odvolatelka se též ohradila proti jmenování znalce vybraného a označeného ze strany navrhovatelů a vyjádřila pochybnosti o jeho nezávislosti/nepodjatosti s odkazem na předchozí spolupráci a to, že byl ze strany navrhovatelů osloven a souhlasil s realizací v této věci, a proto navrhla jmenování jiného znalce, nebude-li návrh zamítnut. Odvolatelka tedy navrhla - primárně z důvodu, že zpráva je vypracována řádně a obsahuje veškeré informace požadované zákonem, aby odvolací soud návrh na jmenování znalce pro přezkoumání zprávy zamítl. Nezamítne-li jej, pak aby s ohledem na absenci předchozích požadavků navrhovatelů vůči společnosti a existenci finančních problémů společnosti jí nezaviněných (v důsledku krize vyvolané onemocněním covid - 19) rozhodl o nákladech řízení tak, že si je nese každý účastník sám.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, vyjma náhradově nákladového výroku IV.

7. Vzhledem ke dni podání návrhu (22. 5. 2020) a v něm vyjádřeném požadavku odvolací soud ve smyslu čl. II. bodu 9. zákona č. 33/2020 Sb. posuzoval věc dle z. o. k. ve znění do 31. 12. 2020.

8. Podle § 85 odst. 1 z. o. k. každý kvalifikovaný společník podle § 187 z. o. k. nebo 365 z. o. k. ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce. Dle § 86 odst. 1 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. … O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky o tom nevyrozumí.

9. V dané věci se navrhovatelé domáhají návrhem ze dne 22. 5. 2020 jmenování jím navrženého znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích za rok 2018, majíce za to, že tato nebyla vypracována řádně (neobsahuje v návrhu popsané veškeré zákonem požadované náležitosti, zastírá informace o společnostech ovládaných stejnou ovládající osobou, o vztazích mezi ovládanými osobami navzájem…).

10. Základním předpokladem pro rozhodnutí o návrhu na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích je závěr soudu o tom, zda navrhovateli svědčí aktivní věcná legitimace k podání návrhu. Soud prvního stupně k tomuto závěru dospěl správně na základě předloženého opisu seznamu akcionářů společnosti, když vyšel z ustanovení § 85 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 365 odst. 2 z. o. k. Návrh na jmenování znalce může kvalifikovaný společník (společník nebo společníci s.r.o., jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech - viz § 187 z. o. k. a akcionář nebo akcionáři mající akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 1 - 5% v závislosti na výši základního kapitálů - viz § 365 z. o. k.) v zákonem stanovené jednoroční prekluzivní lhůtě podat vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně - což zákon více nespecifikuje (viz § 85 odst. 1 z. o. k.). Navrhovatel musí tedy uvést skutečnosti, pro které nepovažuje zprávu za řádnou. Je tak věcí každého kvalifikovaného společníka/akcionáře, zda návrh dle § 85 z. o. k. podá či nikoliv. Naopak zákonným předpokladem pro úspěšné podání návrhu na jmenování znalce není předchozí žádost kvalifikovaného společníka/akcionáře vůči orgánům společnosti o požadované informace, jež se nenacházející ve zprávě. Ochrana proti šikanózním návrhům je zajištěna možným přenosem povinnosti hradit odměnu znalce na samotného navrhovatele - viz § 87 odst. 2 z. o. k.

11. Na rozdíl od právní úpravy účinné a platné do 31. 12. 2013, současná právní úprava ukládá soudu o podaném návrhu rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Nerozhodne-li pak soud v uvedené lhůtě o podaném návrhu, nastává zákonná fikce, že návrh soud schválil (§ 86 odst. 1 z. o. k.). Z uvedeného vyplývá, že nepřipadá v úvahu nařízení jednání, ani provádění dokazování. Soud toliko posoudí shora uvedené předpoklady o aktivní věcné legitimaci navrhovatele k podání návrhu a jeho včasnost; posoudí bezvadnost návrhu z procesního hlediska. Ke shodnému závěru v této otázce dospěl odvolací soud již ve svém předchozím rozhodnutí (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2019 č. j. 14 Cmo 247/2019-40), od něhož nemá důvodu se odchýlit ani v tomto případě. Samotné důvody, jež navrhovatele vedly k podání návrhu soud s ohledem na krátkou dobu k vydání rozhodnutí, blíže nezkoumá, k podání návrhu postačí pouze domněnka navrhovatele, že zpráva nebyla zpracována řádně. Ostatně současná platná a účinná právní úprava již o „závažných důvodech“ coby zákonném předpokladu pro vyhovění návrhu na jmenování znalce v těchto případech nehovoří. Soud prvního stupně tedy nepochybil, vyhověl-li podanému návrhu. Proto polemika ohledně řádnosti zprávy (což by mohl soud zjistit v rámci dokazování, jež však nepřipadá v dané věci v úvahu z výše vyložených důvodů) ze strany odvolatelky není důvodná.

12. Pokud jde o osobu samotného znalce, navrhovatel není povinen jej v návrhu označit, avšak zákon mu tuto možnost nezakazuje, přičemž soud není takovým návrhem vázán. Skutečnost, že navrhovatel výslovně navrhne jmenování určitého znalce, sama o sobě nezakládá žádné pochybnosti o nepodjatosti takového znalce. Ke shodnému závěru dospěl odvolací soud již v rámci své předchozí rozhodovací praxe (např. v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2019 č. j. 14 Cmo 247/2019-40, dostupné na www.beck-online.cz), od něhož odvolací soud nemá žádného důvodu se odchýlit ani v posuzované věci. Tento závěr není v rozporu ani se závěry vyplývajícími z komentářové literatury - viz komentář k § 86 z. o. k. in Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha : C.H. Beck, 2017, 1128 s. Samotný zákon totiž výslovně počítá s tím, že součástí návrhu bude již i jméno znalce, jehož má soud ustanovit. Pakliže by již navrhovatelem pouhé uvedení určité osoby, jež má být jmenována znalcem, automaticky znamenalo jeho podjatost, jak se mylně domnívá odvolatelka, znamenalo by to, že zákonodárce aprobuje jmenování podjatého znalce. Takový závěr je nesprávný a odvolatelka žádné konkrétní a právně relevantní skutečnosti o podjatosti znalce neuvedla. Za právně relevantní nelze samu o sobě považovat ani námitku blíže nijak nespecifikované spolupráce znalce s navrhovateli. Znalec v předloženém souhlasu se svým jmenováním výslovně prohlásil, že ke společnosti a navrhovatelům a), b), c) a d) není ve vztahu personální, finanční, majetkové či jiné závislosti, ani se nepodílí na řízení či kontrole podnikání uvedené společnosti a společností s ní personálně, majetkově či jinak propojených. Za dané situace (předloženém souhlasu znalce obsahujícím i prohlášení o jeho nepodjatosti), tedy neměl-li soud prvního stupně žádné konkrétní indicie svědčící o opaku - podjatosti znalce, nebylo důvodu, aby soud prvního stupně v tomto směru něco ze své iniciativy prověřoval, když znalec ani nesmí podat znalecký posudek, jestliže jsou splněny zákonné předpoklady pro jeho vyloučení (viz § 11 zákona o znalcích a tlumočnících). Tato odvolací námitka je tudíž nedůvodná.

13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil vyjma náhradově nákladového výroku IV.

14. Ohledně náhradově nákladového výroku odvolací soud uvádí následující. Dle zásady úspěchu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. účastnice ad 2) nebyla ve vztahu k navrhovatelům v řízení před soudem prvního stupně úspěšná, a tudíž všem navrhovatelům vůči účastnici ad 2) vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně. Na posuzovaný případ je třeba aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu (dále též jen „vyhláška“), dle něhož částka 50 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách .. obchodních společností, … ve spojení s § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky), snížená dle § 12 odst. 4 vyhlášky (společné úkony při zastupování více osob). Odměna advokáta činí 2 480 Kč za jeden úkon právní služby. Byly učiněny 2 úkony právní služby á 4 960 Kč - převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé. K tomu je třeba přičíst náhradu 2 režijních paušálů á 300 Kč ve výši 600 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky a náhradu daně z přidané hodnoty 1 167,60 Kč, a ještě poměrnou část zaplaceného soudního poplatku ve výši 500 Kč (§ 140 o. s. ř.), celkem tedy 7 227,60 Kč na každého ze zastupovaných navrhovatelů jsoucích samostatnými společníky.

15. Odvolací soud z důvodu nesprávného výpočtu náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně usnesení soudu prvního stupně ve výroku IV. podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. Odvolatelka nebyla v odvolacím řízení úspěšná a všem navrhovatelům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Jelikož úspěšní navrhovatelé neučinili v odvolacím řízení žádný úkon, rozhodl odvolací soud tak, jak je uvedeno ve výroku.