o zápisu změny do obchodního rejstříku, o odvolání obchodní společnosti GameDevHub Czech s.r.o. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, ze dne 1. srpna 2023 č. j. C 46132/RD35/KSUL, Fj 46959/2023/KSUL

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na zápis změny jména společnosti do veřejného rejstříku doručený soudu dne 31. července 2023 pod Fj 46959/2023/KSUL. Ve stručném odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně citoval ustanovení § 90 odst. 1 z. v. r., § 132 o. z. a uzavřel, že návrh je třeba zamítnout z důvodu, že navrhované jméno (název) společnosti je zaměnitelný se jménem [právnická osoba], již dříve zapsaným u Městského soudu v Praze.

2. Soud prvního stupně vyšel v uvedeném rozhodnutí ze skutečnosti, že návrhem doručeným soudu (dále též „rejstříkový soudů) dne 31. 7. 2023 se obchodní společnost [Jméno advokátky B]. coby navrhovatelka (dále též zkráceně „společnost“) domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku. Konkrétně navrhovala výmaz doposud zapsaného jména (názvu), resp. obchodní firmy [Jméno advokátky B]. a namísto něj zápis „[právnická osoba].“ K návrhu navrhovatelka doložila ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ 921/2023, N 995/2023 (sepsaného dne 30. 6. 2023) rozhodnutí jediného společníka společnosti [Jméno advokátky B]. při výkonu působnosti valné hromady ohledně změny zakladatelské listiny stran obchodní firmy, která nově zní [právnická osoba]. a dále i stran předmětu podnikání a sídla společnosti.

3. Proti shora uvedenému zamítavému usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání (odvolatelka) odůvodněné stěžejními odvolacími námitkami:

1) V Praze má sídlo většina společností se sídlem v ČR, tržní oblast Praha je největší z celé České republiky jak do počtu společností, tak do počtu zákazníků. Řada společností zapsaná v obchodním rejstříku vedeném pro Prahu má zapsán název, jehož součástí je název jiné společnosti zapsané u téhož rejstříku, neboť společností je mnoho, a názvů, které se vztahují k jejich předmětu činnosti, tolik není, zejména pokud je to obecné slovo - např. [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [Anonymizováno]

2) Soud prvního stupně uvádí, že předmět podnikání navrhovatelky a společnosti [právnická osoba] je totožný, což není pravda, když předmětem podnikání společnosti [právnická osoba] je dle obchodního rejstříku „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, bez další specifikace. Takto obecný předmět podnikání odporuje stávající judikatuře soudů a má být nahrazen konkrétními obory činností, ke kterým má společnost živnostenské oprávnění. Těmito činnostmi společnosti [právnická osoba] dle výpisu z živnostenského rejstříku jsou - zprostředkování obchodu a služeb, - velkoobchod a maloobchod, - poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Konkrétními činnostmi navrhovatelky tvořícími předmět jejího podnikání jsou, jak vyplývá z registrace v OR, - poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály, - reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, - provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí. Jedinou shodnou činností obou subjektů je tedy velkoobchod a maloobchod, bez bližší specifikace s čím, což je však činnost uváděná u naprosté většiny obchodních společností. Konkrétní oblastí podnikání navrhovatelky jsou informační technologie, vývoj software, poradenství a vzdělávání v této oblasti. Navrhovatelka současně zdůraznila, že doposud provozovala vzdělávací kurzy v oblasti herního programování, z této oblasti tedy pocházeli její zákazníci, kteří ji vyhledávali, proto užívala „název“ [Anonymizováno]. Nyní se chce zaměřit na vývoj, vzdělávání a poradenství v oblasti Ionic softwarových nástrojů, proto chce změnit název společnosti na [Anonymizováno], aby byla pro své zákazníky snáze vyhledatelná. Pojem Ionic totiž v oblasti informačních technologií znamená softwarové nástroje pro vývoj mobilních aplikací. Nový předmět činnosti navrhovatelky je naprosto odlišný od činností jiných společností podnikajících na trhu České republiky, včetně společností zaměřených na informační technologie i včetně společnosti [právnická osoba] Jediný společník navrhovatelky je společnost [právnická osoba]., již získal doménu Ionicgames.com, pod kterou bude navrhovatelka svoji činnost celosvětově provozovat (doména [Anonymizováno] již žel nebyla volná). Proto je pro navrhovatelku a její podnikání název Ionic důležitý a v jejím předmětu činnosti není zaměnitelný s žádnou jinou společností provozující svou činnost na území ČR.

3) Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3394/2017 rozdíl v charakteru služeb obou subjektů snižuje pravděpodobnost, že v praxi dojde k záměně subjektů, právě vzhledem k okruhu zákazníků, kteří služby té či oné společnosti budou vyhledávat, přičemž také podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 568/2000 pouhé uvedení shodného výrazu ve dvou obchodních firmách nevede samo o sobě k závěru o zaměnitelnosti těchto firem.

4) Slovo Ionic, které chce navrhovatelka ve svém názvu použít, znamená v angličtině jónský. Jedná se proto o obecný pojem označující jednak období v řecké historii a jeho architekturu (jónské sloupy), jednak určitou oblast v Řecku (Jónské ostrovy a Jónské moře), jednak určité stupnice v hudbě (jónský modus). Význam tohoto slova je však také „ionizace“ nebo „iontový“. V oblasti informačních technologií označuje slovo „ionic“ softwarový nástroj, který se používá pro vývoj mobilních aplikací. Jedná se tak o obecný pojem, který by neměl být omezen pro použití v názvu pouze jednou společností, ale měl by být uvolněn k použití i jiným společnostem, pokud podnikají v oblasti, pro kterou je tento pojem typický.

5) Společnost [právnická osoba] byla založena v roce 2018, v České republice podle údajů dostupných na internetu nevykonává v České republice ani jinde ve světě žádnou činnost, tedy ani činnost související s pojmem „ionic“. Dle českého obchodního rejstříku nemá ve sbírce listin založeny žádné účetní závěrky ani jiné doklady o své činnosti, nemá založen ani doklad o tom, kdy a jak došlo ke změně jediného společníka společnosti, kterým je od roku 2019 turecká společnost [Anonymizováno]. Tato společnost tedy porušuje pravidla stanovená českými právními předpisy, minimálně co se týče jejího zápisu v obchodním rejstříku a evidenci skutečných majitelů, měla by proto být v souladu s ustanovením § 9 z. v. r. zrušena s likvidací.

4. Jelikož podle odvolatelky společnosti [právnická osoba] nevykonává v ČR žádnou činnost, nemá ani žádné zákazníky. Zaměnitelnost názvu společnosti přitom podle jejího názoru má být posuzována z pohledu průměrného zákazníka, zda je u něj určitý název schopen vyvolat dojem jeho zaměnitelnosti s názvem jiné společnosti, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5758/2016. Jestliže však společnost [právnická osoba] žádné zákazníky nemá, nemohou si jinou společnost s touto společností zákazníci splést.

5. V doplnění odvolání odvolatelka uvedla, že požádala společnost [právnická osoba] o vyslovení souhlasu s „registrací názvu Ionic“, ale dopis se jí vrátil s dodejkou, že společnost si zásilku nevyzvedla, což potvrzuje, že tato společnost v místě svého sídla uvedeného v obchodním rejstříku nefunguje, nemá tam žádné zaměstnance, managery, kteří by přebírali poštu či vykonávali jinou činnost.

6. Navrhovatelka navrhla zrušit odvoláním napadené usnesení a návrhu vyhovět.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Dle § 90 odst. 1 z. v. r. ....rejstříkový soud zkoumá, ...... zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

9. Podle § 132 odst. 1 o. z. je jménem právnické osoby její název. Dle druhého odstavce téhož zákonného ustanovení název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Název nesmí být klamavý.

10. Dle § 134 odst. 1 o. z. název právnické osoby může obsahovat některý příznačný prvek názvu jiné právnické osoby, je-li pro to důvod v jejich vzájemném vztahu. I v tom případě musí být veřejnost s to oba názvy dostatečně rozlišit. Dle § 134 odst. 2 o. z. příznačný prvek názvu jiné právnické osoby nelze v názvu použít bez jejího souhlasu.

11. Dle § 42 z. v. r. do obchodního rejstříku se zapisují a) obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, ….. Dle § 421 odst. 1 o. z. za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Dle § 423 odst. 1, věta první o. z. obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Dle § 424 o. z. obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě.

12. V právní úpravě názvu právnické osoby a shodně u obchodní firmy obchodní společnosti coby podnikatele zapisující se do obchodního rejstříku (§ 423 o. z. a § 424 o. z.), se realizuje několik zásad, a to především zásada výlučnosti, resp. nezaměnitelnosti a zásada zákazu klamavosti.

13. Název právnické osoby je tvořen kmenem a dodatkem. Jak kmen, tak i dodatek jsou rovnocennými součástmi názvu a jen ve svém komplexu vytvářejí dohromady název jako jediný a nedělitelný právní institut. Nový název se musí lišit od všech již existujících názvů právnických osob a s již existujícími nesmí být shodný nebo zaměnitelný. Název musí vždy jednoznačným způsobem umožňovat identifikaci konkrétního subjektu a jeho odlišení od subjektů ostatních. Odlišitelnost musí být dostatečná, tedy musí být patrná při vnímání nejen v psané podobě, ale také zvukové, přičemž platí, že zaměnitelné mohou být i názvy lišící se pouze tou měrou, že při užívání v běžném styku nejsou vnímány jako odlišné. V obecné rovině tedy nepochybně platí, že k rozlišení názvu nepostačí rozdílný dodatek označující jinou právní formu subjektu.

14. Srovnávané názvy právnických osob (obchodní firmy) musí být do té míry rozlišitelné, že ani případný shodný kmen v těchto názvech (obchodních firmách) ještě neznamená absenci jejich rozdílného vnímání třetími osobami. Obecně platí, že k rozlišení názvů právnických osob (pro obchodní korporace je názvem obchodní firma) nepostačí (při shodnosti kmenů) toliko jen rozdílný dodatek označující jinou právní formu právnické osoby. To neplatí v situacích, jsou-li osoby přicházejících s posuzovanými právnickými osobami do styku a mající ve smyslu § 4 odst. 1 o. z. rozum průměrného člověka, schopné posuzované názvy dostatečně rozlišit. Z hlediska zaměnitelnosti názvu je relevantním kritériem celkový dojem, kterým působí na třetí osoby - „průměrného člověka“, například na čtenáře, posluchače, resp. osobu potencionálně přicházející do styku s právnickou osobou; u podnikatelů na jejich zákazníky či potencionální obchodní partnery.

15. Posuzování názvů (obchodních firem) srovnávaných právnických osob musí být podle odvolacího soudu komplexní a nelze toto posouzení činit izolovaně bez přihlédnutí též k dalším esenciálním náležitostem srovnávaných právnických osob jako je předmět činnosti /podnikání/, teritorium působnosti, apod. Proto podle názoru odvolacího soudu názvy (obchodní firmy) srovnávaných právnických osob v rámci posuzování jejich nezaměnitelnosti splňují zákonný předpoklad nezaměnitelnosti, zachovají-li si nezbytnou distinktivnost z hlediska jejich širšího posouzení. Je proto třeba přihlédnout i k jejich předmětu činnosti (u podnikatelů k předmětu podnikání), jakož i k teritoriu, na němž je činnost vyvíjena. Je-li podle odvolacího soudu potencionální okruh osob přicházejících do styku s posuzovanými, tj. srovnávanými právnickými osobami (z hlediska jejich zaměnitelnosti) zcela rozdílný či jen částečně se překrývající, má to stěžejní vliv na závěr o pravděpodobnosti záměny. Ostatně k obdobným závěrům jako odvolací soud dospěl i Nejvyšší soud, jenž v usnesení ze dne 13. 3. 2019 sp. zn. 29 Cdo 5758/2016 výslovně uvedl, že vliv na závěr o nezaměnitelnosti názvu právnické osoby (obchodní firmy podnikatele) pak má (může mít) i předmět činnosti (podnikání), jakož i teritorium, na němž je tato činnost (podnikání) vyvíjena. Není-li totiž okruh osob (zákazníků), přicházejících s posuzovanými právnickými osobami do styku, alespoň částečně shodný, snižuje se pravděpodobnost záměny jejich názvů (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3394/2017).

16. Promítnou-li se výše uvedená kritéria pro posouzení zaměnitelnosti obou předmětných obchodních firem (tj. k zápisu navržené a již existující obchodní firmy) do posuzované věci, znamená to, že k zápisu navržená obchodní firma „[právnická osoba].“ není zaměnitelná s již dříve zapsanou obchodní firmou „[právnická osoba]“ (dále též jen „dřívější firma“). Odvolací soud se tak ztotožnil s argumentací odvolatelky. Podle odvolacího soudu slovo „ionic“, jak správně odvolatelka uvedla, má několik významů a zároveň se jedná o obecný pojem. Z obchodní firmy jediného společníka obchodní společnosti „[právnická osoba]“ obsahující slova: „….TRAVEL TUR TURIZM….“ je zřejmé (s pravděpodobností hraničící s jistotou), že je u ní význam slova „Ionic“ uveden výhradně v souvislosti s řeckou historií a architekturou a též určitou zeměpisnou oblastí (Jónské moře a ostrovy), nikoliv s informačními technologiemi, jako u navrhovatelky. Dle názoru odvolacího soudu není přípustné, resp. by bylo zcela absurdní a pro praxi zcela nepřijatelné, aby si mohla určitá obchodní společnost doživotně obsadit určitý obecný pojem v rámci své obchodní firmy, použije-li jej jako první, který by pak již následně nemohly žádné obchodní společnosti použít v rámci své obchodní firmy. Byť by byl pro jejich podnikání příznačný - např. „[Anonymizováno]“, „[právnická osoba]“ apod. Uvedené by samozřejmě neplatilo, pokud by se nejednalo o obecný pojem a v navržené obchodní firmě by byl použit nějaký příznačný prvek použitý již dříve v obchodní firmě jiné společnosti. Podstatné je ovšem splnění podmínky jejich nezaměnitelnosti. Nutno zdůraznit, že v dřívější firmě jsou použity rovnocenně silné dva obecné pojmy - viz dále v ní použitý obecný pojem „Invest“. Odlišitelnost je tak dostatečná a je patrná při vnímání nejen v psané podobě, ale také v podobě zvukové.

17. Posuzování obou obchodních firem srovnávaných obchodních společností (v daném případě s.r.o.) musí být komplexní a nelze obchodní firmy posuzovat izolovaně bez přihlédnutí i k dalším esenciálním náležitostem srovnávaných obchodních společností jako je např. předmět podnikání. Ten je u srovnávaných obchodních společností, jak je zřejmé z výpisu z obchodního rejstříku, značně rozdílný, přičemž u navrhovatelky je poměrně přesně specifikován díky jejím oborům činnosti.

18. Navíc z určitých indicií - jako nezakládání účetních závěrek do sbírky listin obchodního rejstříku, nevyzvedávání si zásilek adresovaných do sídla společnosti, jak doložila odvolatelka, lze důvodně usuzovat na to, že společnost s dřívější firmou již nepodniká a nevyvíjí žádnou činnost. Reálně na trhu nepůsobí.

19. Odvolací soud proto uzavřel, že v posuzovaném případě nehrozí riziko zaměnitelnosti již dříve zapsané obchodní společnosti a její obchodní firmy „[právnická osoba]“ s obchodní firmou navrhovatelky, jež je navržena k zápisu do obchodního rejstříku.

20. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že předmětnému návrhu na zápis změny obchodní firmy vyhověl.