o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, o odvoláních navrhovatele a dále Lubomíra Gomboše, nar. 24. 9. 1977, bytem Letohradská 854/22, 170 00 Praha 7, zastoupeného Mgr. Janem Pořízkem, advokátem, se sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5 a Jana Klimeše, nar. 11. 4. 1976, bytem Komořanská 825/15, 434 01 Most, zastoupeného Mgr. Janem Pořízkem, advokátem, se sídlem Kováků 554/24, 150 00 Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. června 2021 č. j. DrXXVI 204/RD423/KSUL, Fj 30311/2021/KSUL-1079,

1. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu došel dne 9. 6. 2021 rejstříkovému soudu návrh na zápis změn (na č.l. 1066). Navrhovatelem je [Jméno navrhovatele A] (viz část II. návrhu) dle VI. části návrhu za navrhovatele návrh podali [Anonymizováno] - předseda představenstva a [Anonymizováno] - místopředseda představenstva, jež návrh i podepsali (jejich podpisy jsou úředně ověřeny). Předmětem návrhu je výmaz členů představenstva u předmětného družstva [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a zápis [Anonymizováno] coby předsedy představenstva, den vzniku členství 1. dubna 2021, den vzniku funkce 7. června 2021 a [Anonymizováno] coby místopředsedy představenstva, den vzniku členství 1. dubna 2021, den vzniku funkce 7. června 2021, a dále zápis [Anonymizováno] a [Anonymizováno] coby členů představenstva, den vzniku členství 7. června 2021. K návrhu byla doložena čestná prohlášení zapisovaných osob coby členů představenstva (statutárního orgánu) o splnění podmínek pro vznik funkce člena orgánu obchodní korporace…, čestná prohlášení o proběhlé, řádně svolané schůzi představenstva družstva dne 7. 6. 2021 od [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že [Anonymizováno] a [Anonymizováno] odmítli podepsat prezenční listinu, a že čestné prohlášení je „dokladováno“ fotografií z představenstva, výpisy z evidence Rejstříku trestů zapisovaných osob a zápis ze schůze představenstva konaného dne 7. 6. 2021, přičemž dle US 5/01/2021 představenstvo schválilo „povolání dvou členů PD v souladu s čl. 72, odst. 6 stanov družstva, [Anonymizováno] a [Anonymizováno]“, dle US 6/01/2021 představenstvo zvolilo předsedu představenstva [Anonymizováno].

2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně usnesením ze dne 14. června 2021 č. j. DrXXVI204/RD423/KSUL, Fj 30311/2021/KSUL-1079 rozhodl tak, že částečně vyhověl návrhu a v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem v oddílu DrXXVI číslo 204 vymazal u předmětného družstva [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a zapsal [Anonymizováno] coby předsedu představenstva, den vzniku členství 1. dubna 2021, den vzniku funkce 7. června 2021 a zapsal [Anonymizováno] coby místopředsedu představenstva, den vzniku členství 1. dubna 2021, den vzniku funkce 7. června 2021 (výrok I.). Řízení ve věci zápisu členů představenstva [Anonymizováno] a [Anonymizováno] do obchodního rejstříku zastavil (výrok II.).

3. Výrok II. odůvodnil soud prvního stupně tím, že Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 28. ledna 2021 č. j. 24 Cm 31/2019-635, 61 Cm 78/2019 rozhodl o jmenování 7 členů představenstva [Anonymizováno] s tím, že 5 členů představenstva bylo jmenováno pravomocně dne 1. 4. 2021 a tato skutečnost byla promítnuta do obchodního rejstříku. Dále rejstříkový soud uvedl, že „rozhodnutí o jmenování členů představenstva [Anonymizováno] a [Anonymizováno] není pravomocně skončeno, a proto představenstvo nemohlo postupovat podle čl. 72 bod 6) stanov společnosti“. K tomu ještě soud uvedl, že podle čl. 72 bod 6 stanov družstva představenstvo, jehož počet neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího shromáždění delegátů, pokud není zvolených náhradníků, kteří by nastoupili na uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí. Soud prvního stupně následně uzavřel, že mu nezbylo než návrh v části zápisu nových členů představenstva [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zastavit, když předtím ještě bez dalšího citoval ustanovení § 83 odst. 1, § 103 a § 104 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podal navrhovatel, zastoupený předsedou představenstva [Anonymizováno] (prostřednictvím advokáta [Jméno advokáta A]) včasné odvolání. V odůvodnění odvolání konstatoval, že rejstříkový soud zastavil řízení s odůvodněním, že není možné vést rejstříkové řízení za situace, kdy současně běží řízení o určení členů statutárního orgánu, v rozsahu řízení odvolacího, s čímž nesouhlasí, neboť řízení o určení členů statutárního orgánu je „řízením krajním“, pokud nelze situaci vyřešit v rámci právnické osoby jinak - vlastními silami. V takovém případě je vyloučena ingerence soudu do takového stavu a úprava stanov v čl 72 odst. 2 a jejich aplikace (s odkazem na § 714 z.o.k.) má přednost před jakýmkoli řízením. Nadto brojil proti tomu, že rejstříkový soud dovozoval překážku věci zahájené, při níž je třeba totožný okruh účastníků, který v daném případě není dán, jelikož odvolací řízení (které je odkazováno v odvoláním napadeném usnesení rejstříkového soudu), které se vedlo vůči účastníkům, kterým jsou [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Přitom rejstříkové řízení se vede vůči „účastníkům“ (zapisovaným), kterými jsou [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tudíž minimálně v rozsahu [Anonymizováno] nemůže být uvažována překážka věci zahájené, resp. v případě [Anonymizováno] však překážka taktéž není dána. Předmět rejstříkového řízení je odlišný od nesporného civilního řízení o určení členů statutárního orgánu. Předmětem rejstříkového řízení je zápis člena statutárního orgánu na základě faktického (hmotněprávního) jednání dotčeného subjektu - zde družstva. V případě argumentace rejstříkového soud by ad absurdum nebylo možné zapsat jinak obsazený orgán, dokud nebude rozhodnuto o odvolání pana [Anonymizováno], což je nesprávné.

5. Odvolatel navrhl, aby byly do rejstříku zapsány[Anonymizováno]osoby [Anonymizováno] a [Anonymizováno] dle návrhu.

6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený výrok II. usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Předně odvolací soud ohledně poplatkové povinnosti (za odvolání) poukazuje na bod 14, položku 22 sazebníku poplatků, dle níž se za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, poplatek nevybere.

8. Dle § 104 o. s. ř. ve spojení s § 120 z.v.r. „Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. …“ (odst. 1), „Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.“ (odst. 2). Dle § 83 odst. 1 o. s. ř. „Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.“

9. Překážka věci zahájené (litispendence) brání tomu, aby o téže věci probíhalo více než jedno řízení. Totožnost věci je určena stejným předmětem řízení a stejnými účastníky řízení. Ke stejným závěrům dochází i komentářová literatura - viz komentář k § 83 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016.

10. Ve věci posuzované odvolacím soudem pod sp.zn. 6 Cmo 189/2021 (jež je předmětem tohoto odvolacího řízení), se navrhovatel v rejstříkovém řízení, jehož jediným účastníkem je družstvo (navrhovatel), domáhá předmětnou částí návrhu zápisu dvou členů statutárního orgánu do obchodního rejstříku u předmětného družstva, a to na základě kooptace - rozhodnutí představenstva coby rozhodné skutečnosti. V řízení konstatovaném soudem prvního stupně, v němž tento shledal totožné řízení, se jedná nikoliv o zápis již nastalé skutečnosti do obchodního rejstříku na základě rozhodnutí představenstva družstva, jinak řečeno nejedná se o promítnutí nastalé rozhodné skutečnosti do obchodního rejstříku (zápis má jen deklaratorní povahu), ale o jmenování členů představenstva družstva do funkcí. K němu může dojít v takovém civilním nesporném řízení, nikoli v řízení rejstříkovém, na základě rozhodnutí soudu, jež má konstitutivní účinky. Z uvedeného vyplývá, že v posuzovaném rejstříkovém řízení a v odkazovaném civilním řízení není dán ani stejný předmět řízení, ani stejný okruh účastníků řízení. Jinak řečeno není splněna ani jedna podmínka, natož obě (přičemž musí být splněny obě podmínky pro existenci překážky litispendence), aby byla dána překážka zahájeného řízení. Navíc jde o řízení různá - jedno je řízení o zápis do veřejného rejstříku, druhé je řízení o jmenování členů statutárního orgánu.

11. Odvolací soud shrnuje, že poněvadž se nejedná v jednotlivých řízeních o totožnou věc, ani o totožný okruh účastníků řízení, nemůže být dána překážka litispendence ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř., a tedy ani důvod pro zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. Posouzení věci soudem prvního stupně nebylo proto správné. Nastalá situace rozhodně nepředstavuje nedostatek podmínky řízení ve smyslu § 104 o. s. ř., pro který by mělo být řízení zastaveno.

12. Z výše uvedeného důvodu odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. dle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

13. Proti usnesení soudu prvního stupně byla podána odvolání [Jméno navrhovatele B] a dále odvolání [Jméno advokáta B] coby fyzických osob.

14. Odvolací soud se musel zabývat otázkou, zda odvolání v každém jednotlivém případě bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv. Dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna jak v případě odvolání [Jméno navrhovatele B] , tak v případě odvolání [Jméno advokáta B].

15. Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z.v.r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“ Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena objektivní přípustnost odvolání (tj. proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně je lze podat) a jeho subjektivní přípustnost (tedy kdo je k jeho podání oprávněn). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že k podání odvolání je oprávněna výlučně osoba, která je účastníkem řízení. Odvolací soud se pro zabýval tím, zda odvolatel [Jméno navrhovatele B] je účastníkem předmětného rejstříkového řízení, což platí i ohledně odvolání [Jméno advokáta B].

16. Dle § 84 z.v.r. „Účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.“

17. Kdo je účastníkem rejstříkového řízení, se odvíjí od toho, jakým způsobem bylo rejstříkové řízení zahájeno (§ 78 odst. 1 z. v. r.). V řízení zahájeném na návrh je účastníkem řízení vždy zapsaná osoba, je-li navrhovatelem někdo jiný, pak i on. Zapsanou osobou je třeba ve smyslu § 2 odst. 1 z.v.r. rozumět osobu, o které se vede rejstříkový spis. Ke shodným závěrům dochází i odborná právní teorie - srov. komentář k § 2 z.v.r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s. Je-li tedy řízení zahájeno na návrh zapsané osoby, což je i posuzovaný případ, účastníkem řízení je pouze tato zapsaná osoba. Účastníky rejstříkového řízení tudíž nejsou ani osoby zapisované do veřejného rejstříku v rámci zápisu právnické osoby např. členové statutárního orgánu právnické osoby apod. V daném případě bylo rejstříkové řízení zahájeno návrhem zapsané osoby - tj. [Anonymizováno]. Odvolací soud proto uzavírá, že účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku v rámci údajů zapisovaných u navrhovatele coby „zapsané osoby“ byl pouze navrhovatel a nikdo jiný. Tedy ani členové jeho představenstva [Jméno navrhovatele B] a [Jméno advokáta B]. [Jméno navrhovatele B] proto nebyl subjektivně legitimován k podání odvolání, což platí i pro [Jméno advokáta B], neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení (pokud to zákon nevylučuje) - viz § 201 o. s. ř. ve spojení s § 120 z.v.r., případně jiným subjektům, o nichž to zákon výslovně stanoví.

18. Z výše uvedených důvodů odvolací soud odvolání [Jméno navrhovatele B] proti usnesení soudu prvního stupně odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř., aniž by byl vůbec oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek (i kdyby byly případně důvodné), což platí ze stejných důvodů i pro odvolání [Jméno advokáta B].

19. Proti usnesení soud prvního stupně byla podána následující odvolání:

i) odvolání ze dne 14. června 2021, jež podal a podepsal za [Jméno navrhovatele A], „[Jméno advokáta B], člen představenstva“

ii) odvolání ze dne 14. června 2021, jež podal a podepsal za [Jméno navrhovatele A], „[Jméno navrhovatele B], člen představenstva“

iii) odvolání ze dne 14. června 2021, jež podali a podepsali za [Jméno navrhovatele A], „[Jméno advokáta B], člen představenstva“ a „[Jméno navrhovatele B], člen představenstva“.

20. Ve všech třech odvoláních bylo navrhováno, aby oba výroky usnesení soudu prvního stupně byly zamítnuty.

21. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud se musel primárně zabývat otázkou, zda odvolání v každém jednotlivém případě za družstvo podala osoba oprávněná za něj jednat před soudem. Dospěl k závěru, že nikoliv.

22. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu, jak již uvedeno výše, dne 9. 6. 2021 došel rejstříkovému soudu návrh na zápis změn, přičemž navrhovatelem je [Jméno navrhovatele A], přičemž za navrhovatele návrh podali [Anonymizováno] - předseda představenstva a [Anonymizováno] - místopředseda představenstva, jež návrh i podepsali (jejich podpisy jsou opatřeny ověřovací doložkou).

23. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Dle ustanovení § 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví a podle ust. § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle ust. § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen.

24. Bylo-li odvolání družstva (navrhovatele) ze dne 14. června 2021 učiněno v jednom případě „[Jméno advokáta B], členem představenstva“, podruhé „[Jméno navrhovatele B], členem představenstva“ a ve třetím případě „[Jméno advokáta B], členem představenstva“ a „[Jméno navrhovatele B], členem představenstva“ (současně oběma „pouhými“ členy představenstva), aniž bylo doloženo ze strany [Jméno navrhovatele B], člena představenstva či [Jméno advokáta B], člena představenstva, že je představenstvo pověřilo k jednání před soudem (rozhodnutí představenstva) či že jeden z nich je předsedou představenstva, ostatně žádná taková právně relevantní skutečnost nebyla ani tvrzena, natož doložena, ačkoliv je dle § 21 odst. 5 o. s. ř. každý, kdo jedná za právnickou osobu, povinen své oprávnění prokázat, je více než zřejmé, že v daném případě za družstvo učinila procesní úkon - odvolání - osoba, která k tomu nebyla oprávněna, což platí o všech odvoláních ze dne 14. června 2021.

25. Odvolací soud ani nevyzýval k odstranění popsaného procesního nedostatku, pročež by byl takový postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že navrhovatel - družstvo, za nějž jedná jak v případě návrhu ve věci samé, tak v případě odvolání proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně, [Anonymizováno] coby předseda představenstva, a jež je oprávněn za navrhovatele ve smyslu § 21 odst. 1 o. s. ř. před soudem jednat, prosazuje, resp. zastává zcela opačné postoje, než osoby, které podaly odvolání za družstvo dne 14. června 2021. Odvolací soud proto na odvolání družstva ze dne 14. června 2021 jednajícího v jednom případě „[Jméno advokáta B], členem představenstva“, podruhé „[Jméno navrhovatele B], členem představenstva“ a ve třetím případě „[Jméno advokáta B], členem představenstva“ a „[Jméno navrhovatele B], členem představenstva“ (současně oběma „pouhými“ členy představenstva), nahlížel jako na podané někým, kdo nebyl oprávněn za družstvo před soudem jednat - podávat (a podepisovat) odvolání.

26. Za této procesní situace odvolací soud odvolací řízení ohledně těchto odvolání zastavil (§ 104 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z.v.r.).

27. Odvolací soud považuje pro úplnost za nezbytné uvést na pravou míru (z hlediska správnosti jeho postupu v dané věci, a to bez ohledu na to, že to bylo i odvolací námitkou, jíž se nebyl oprávněn zabývat), že v usnesení ze dne 18. 12. 2019 sp.zn. 27 Cdo 4439/2018 Nejvyšší soud nespatřoval pochybení soudu prvního stupně ani odvolacího soudu v tom, že by měl rejstříkový soud v rámci rejstříkového řízení ovládaného tzv. registračním principem v případě sporných skutečností provádět ohledně nich dokazování. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 12. 2019 sp.zn. 27 Cdo 4439/2018 naopak zdůraznil, že „Rejstříkový soud - až na výjimky stanovené zákonem - podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí.“, též uvedl, že „V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení.“ Obecné závěry Nejvyššího soudu týkající se vymezení rozsahu přezkumné činnosti rejstříkového soudu v rámci tzv. registračního principu, byť to bylo v dané věci u společnosti s ručením omezeným, jsou uplatnitelné i na rejstříkové řízení, v němž je předmětem řízení zápis změn u družstva do obchodního rejstříku. Dlužno však podotknout, že v daném případě byl odvoláním, jež byl odvolací soud oprávněn přezkoumat, napaden jen výrok II., svou povahou procesní, nikoliv výrok I., ten je tudíž již v právní moci, byť ještě není promítnut do obchodního rejstříku.

28. Ohledně zpětvzetí návrhu ze dne 24. června 2021, jež bylo učiněno za družstvo „[Jméno advokáta B], členem představenstva“ a „[Jméno navrhovatele B], členem představenstva“ platí ohledně jejich absence oprávnění jednat před soudem za družstvo stejné závěry, jako výše rozvedené ohledně jimi učiněných odvolání. Proto odvolací soud nepřiznal předmětnému procesnímu úkonu právní účinky a rozhodl výrokem V. o neúčinnosti zpětvzetí návrhu.