Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 6 Cmo 185/2021-165 ECLI:CZ:VSPH:2022:6.Cmo.185.2021.1 Usnesení

o neplatnost rozhodnutí shromáždění per rollam ze dne 30. 6. 2020, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. dubna 2021, č. j. 38 Cm 108/2020-131

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 1. 2. 2022

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]

bytem [Adresa navrhovatele]

zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A]

sídlem [Adresa advokátky A]

za

účasti: [Jméno advokátky B],

IČO [IČO advokátky B]

sídlem [Adresa advokátky B]

zastoupené advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o neplatnost rozhodnutí shromáždění per rollam ze dne 30. 6. 2020, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. dubna 2021, č. j. 38 Cm 108/2020-131


I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. dubna 2021, č. j. 38 Cm 108/2020-131, se ve výroku I. mění tak, že se zamítá návrh, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí shromáždění účastníka, přijatého mimo zasedání ve dnech 15. - 30. 6. 2020, kterým byla schválena účetní závěrka účastníka za rok 2019.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 18 404,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám [Jméno advokáta], advokáta.

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 20. 9. 2020 se navrhovatel vůči [Jméno advokátky B] (dále jen „společenství“) domáhá, aby soud rozhodl, že usnesení shromáždění společenství, přijaté mimo zasedání ve dnech 15. - 30. 6. 2020, kterým byla schválena účetní závěrka společenství za rok 2019 (dále také „sporné usnesení“), je neplatné.

2. Navrhovatel uvedl, že je členem společenství, neboť vlastní bytovou jednotku v domě, který společenství spravuje. Dne 21. 7. 2020 obdržel emailem zápis z hlasování shromáždění per rollam, podle kterého se hlasování účastnili členové s 77,89 % hlasů, odevzdáno bylo 22 hlasovacích lístků, 5 členů nereagovalo. Navrhovatel přitom nebyl o hlasování řádně uvědomen a nemohl se ho zúčastnit. Stanovy společenství neupravují uvědomění členů v případě hlasování per rollam, pročež se podle navrhovatele uplatní pravidla pro svolání zasedání. Navrhovateli nebyla výzva k hlasování doručena poštou, ani tato výzva nebyla vyvěšena na domovní nástěnce, jak vyžadují stanovy. Navrhovatel v tom spatřuje vážné porušení jeho práv a zároveň má vážné pochybnosti o řádném hospodaření společenství, jelikož navrhovateli nebylo umožněno nahlédnout do podkladů pro sestavení účetní závěrky. Navrhovatel dále vyslovil pochybnosti nad platností stanov společenství, které byly schváleny na shromáždění dne 20. 4. 2017 poté, co bod schválení nových stanov byl na pořad zasedání zařazen nad rámec programu uvedeného v pozvánce, aniž byli přítomni všichni vlastníci.

3. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že hlasování bylo svoláno řádně tak, že předseda společenství obešel vlastníky a proti podpisu jim předal pozvánky, nepřítomným byla pozvánka zaslána písemně. Dále byla pozvánka vyvěšena na nástěnce. Skutečnost, že si navrhovatel nepřebírá poštu, by měla jít k jeho tíži. Pokud by navrhovatel požádal o kontrolu účetnictví, bylo by mu vyhověno. Navrhovatel však nežádal o nahlédnutí do evidence, nýbrž jen zpochybňoval vyúčtování a rozpočet služeb. Účetnictví společenství vede specializovaná firma. Navrhovatel dluží společenství na vyúčtování za léta 2018 a 2019 a na výzvy k úhradě nereaguje.

4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrhu vyhověl (výrok I.) a navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).

5. Soud prvního stupně provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí, podle kterého navrhovatel v domě spravovaném společenstvím vlastní bytovou jednotku, emailem z 21. 7. 2020, kterým byl navrhovateli zaslán zápis o výsledku hlasování per rollam, podle kterého bylo odevzdáno 22 hlasovacích lístků, 5 vlastníků nehlasovalo, což tvoří účast 77,89 % hlasů; všichni hlasující byli pro schválení účetní závěrky. Podle stanov se shromáždění má svolat písemnou pozvánkou, která se pošle všem členům společenství na jejich doručovací adresu, a nebyla-li sdělena, na adresu uvedenou ve výpisu z katastru nemovitostí. Pozvánka se má dále vyvěsit na domovní vývěsce. Má být zaslána a vyvěšena nejméně 30 dnů před konáním shromáždění. Stanovy byly přijaty na shromáždění dne 20. 4. 2017, na které bylo přítomno 78,06 % hlasů, po doplnění programu mj. o schválení nových stanov. Soud dále provedl dokazování informacemi o stavbě z katastru nemovitostí, podle které navrhovatel bydlí na adrese [adresa], podacím lístkem, podle kterého mu společenství dne 10. 6. 2020 odeslalo zásilku a výpisem ze systému sledování zásilek České pošty, s.p., podle kterého byla uvedená zásilka dodána dne 11. 6. 2020. Pozvánka k hlasování nese datum 9. 6. 2020, navrženo bylo schválení účetní závěrky za rok 2019 a vlastník jednotky měl na pozvánku vyplnit své jméno a příjmení, zaškrtnout, zda s návrhem souhlasí, nesouhlasí nebo se hlasování zdržuje a připojit datum a podpis. Soud dále provedl důkazy emailovou komunikací mezi účastníky ohledně odečtu vodoměrů a indikátorů spotřeby tepla, kterou pro projednávanou věc nepovažoval za podstatnou. Dospěl však k závěru, že společenství neprokázalo, že navrhovateli doručilo pozvánku k hlasování, ani že by ji převzala osoba oprávněná přebírat za něj zásilky. Neprokázal ani vyvěšení pozvánky ve 30denní lhůtě před hlasováním.

6. Po právní stránce soud prvního stupně citoval § 191 zákona o obchodních korporacích a § 259 občanského zákoníku. Dále uvedl, že pochybnostmi navrhovatele o platnosti stanov společenství se nezabýval, neboť navrhovatel nepodal žalobu o určení neplatnosti usnesení shromáždění, kterým byly stanovy schváleny.

7. Proti tomuto usnesení podalo společenství odvolání, ve kterém uvedlo, že soud prvního stupně posoudil věc podle právního předpisu, který na ni nedopadá - použit měl být § 1209 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění do 30. 6. 2021. Poukázal na to, že navrhovatel netvrdil žádné věcné ani formální nedostatky účetní závěrky. Její schválení je pouze formální záležitostí, která nezasahuje do právního postavení vlastníka jednotky, a proto pro přezkum napadeného usnesení není důležitý důvod. Společenství také soudu prvního stupně vytýká, že přestože projednávaná věc patří mezi nesporná řízení, neprovedl důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu a uzavřel, že společenství neuneslo důkazní břemeno. Bylo přitom namístě, aby si soud vyžádal zprávu České pošty, s.p. o tom, komu byla zásilka předána, a takovou zprávou provedl důkaz. Stejně tak mohl k otázce vyvěšení pozvánky vyslechnout předsedu společenství nebo některého z jeho členů.

8. Navrhovatel ve svém vyjádření uvedl, že odkaz na zákon o obchodních korporacích nebyl soudem prvního stupně použit šťastně, přesto však považoval jeho rozhodnutí za věcně správné. Ztotožnil se s jeho závěrem, že navrhovatel nebyl o hlasování informován. Schválení účetní závěrky považuje za zásadní a významný úkon, kterým se projevuje kontrola hospodaření. Podle navrhovatele § 1209 o. z. řeší náhradu vůle přehlasovaného účastníka, zatímco navrhovatel navrhuje zrušení usnesení shromáždění - zde by odkazem v § 1221 o. z. měla být použita ustanovení § 258 až 260 o. z.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Jednal přitom podle § 211 ve spojení s § 101 odst. 3 o. s. ř. za nepřítomnosti navrhovatele, jehož právní zástupkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

10. Řízení o přezkoumání usnesení shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.

11. Podle odvolacího soudu lze (za absence výslovné úpravy ve stanovách) dovodit i pro hlasování shromáždění vlastníků per rollam totéž, co pro společnost s ručením omezeným upravuje § 177 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), tj. že rozhodnutí per rollam je přijato dnem, kdy společenství obdrželo vyjádření posledního vlastníka, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty k hlasování, jestliže všichni vlastníci nehlasovali, ale zároveň bylo dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí. Tím je totiž hlasování ukončeno, vůle shromáždění vyjádřena a výbor poté sečtením hlasů pouze uvedenou vůli zjišťuje.

12. Pro projednávanou věc je tedy rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinné ke dni skončení hlasování (30. 6. 2020), tj. před novelou č. 163/2020 Sb., která nabyla účinnosti následujícího dne (dále jen o. z.). V té době zněl § 1209 odst. 1 o. z. takto: Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

13. Odvolací soud předesílá, že podle ustálené judikatury (srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, uveřejněné pod R 66/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) je § 1209 o. z. ustanovením vůči § 258 a § 259 o. z. speciálním, neboť samostatně řeší ochranu vlastníka jednotky před rozhodnutími shromáždění z hlediska osobního, časového a věcného; posledně citovaná ustanovení se tak na společenství vlastníků nepoužijí. Použít lze pouze § 260 o. z. o tom, kdy soud neplatnost rozhodnutí orgánu společenství nevysloví, přestože došlo k porušení zákona nebo stanov. Stejně tak ustálená judikatura soudů (zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016) dovodila, že postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. (v rozhodném znění) „se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním“.

14. Aby mohl být navrhovatel s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků úspěšný, musí být přehlasovaným vlastníkem a mít k napadení sporného usnesení důležitý důvod. Obě podmínky stanovené § 1209 odst. 1 o. z. musí být splněny kumulativně.

15. Přehlasovaným vlastníkem je potom podle ustálené judikatury „takový vlastník, který se zúčastnil hlasování o zpochybňovaném rozhodnutí společenství a neuspěl, tedy - řečeno jinak - hlasoval proti, byl však přehlasován (překonán) většinou tvořenou jinými vlastníky“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5883/2017). Přehlasovaným vlastníkem však může být výjimečně i vlastník, který se shromáždění neúčastnil (např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů) a s rozhodnutím nesouhlasí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1051/2019). Podle odvolacího soudu tak (v intencích uvedeného výkladu) nelze za přehlasovaného považovat vlastníka, kterému byla řádně doručena pozvánka na shromáždění a který přesto bez vážného důvodu nehlasoval. Pro úplnost odvolací soud doplňuje, že pro společenství vlastníků neplatí bez dalšího (tj. bez obdobné úpravy ve stanovách) právní úprava hlasování per rollam u kapitálových společností (§ 176 odst. 1 z. o. k., § 419 odst. 1 z. o. k.), která u nehlasujícího společníka zakládá fikci jeho nesouhlasu s návrhem. I v případě hlasování per rollam tak vlastník musí hlasovat proti, jinak není aktivně legitimován k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení.

16. Odvolací soud dále připomíná, že i pozvánka na shromáždění vlastníků je právním jednáním, které se členovi společenství doručuje způsobem uvedeným ve stanovách, a není-li jej, podle § 570 o. z. (Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.). Dojití druhé straně přitom vykládá judikatura soudů ustáleně tak, že je zapotřebí, aby se projev vůle dostal do sféry dispozice adresáta. „Slovní spojení „dostane do sféry jeho dispozice“ pak nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Přitom není nezbytné, aby adresát skutečně nabyl povědomí o obsahu hmotněprávního úkonu, postačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit.“ Nejvyšší soud tak např. dovodil, že „oznamuje-li člen družstva námitku proti usnesení členské schůze tak, že ji v písemné podobě zašle družstvu prostřednictvím držitele poštovní licence, dostane se tato do sféry dispozice družstva dnem, kdy je adresátu držitelem poštovní licence předána, nebo - je-li adresátu držitelem poštovní licence oznámeno, že zásilka obsahující námitku je pro něj u držitele uložena - dnem, kdy si adresát může zásilku poprvé vyzvednout“, nebo že „zašle-li akciová společnost v zákonné lhůtě doporučenou zásilkou pozvánku na valnou hromadu na adresu akcionáře uvedenou v seznamu akcionářů, učiní k zajištění práva akcionáře zúčastnit se valné hromady vše, co po ní lze spravedlivě požadovat.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3803/2017, a judikaturu tam citovanou). V posledně citované věci Nejvyšší soud citované závěry vztáhl na doručování písemností členovi družstva v řízení o jeho vyloučení a odvolací soud nevidí důvod, proč by nebyly aplikovatelné na doručení návrhu na hlasování shromáždění vlastníků per rollam.

17. Odvolací soud proto zopakoval dokazování stanovami společenství, seznamem vlastníků, podacími lístky a výpisem ze sledování zásilek České pošty. Ze stanov společenství přitom zjistil, že návrh na rozhodnutí per rollam může učinit osoba oprávněná svolat shromáždění, návrh musí být písemný a týkat se záležitosti, která náleží do působnosti shromáždění, nikoli však změny stanov. Návrh má obsahovat návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník vyjádřit. Lhůta k vyjádření činí 15 dní. Stanovy přímo neupravují otázku doručení návrhu, upravují však doručení pozvánky na shromáždění, kterou má společenství zaslat vlastníkům na jimi sdělenou doručovací adresu, a nebyla-li sdělena, na adresu uvedenou ve výpisu z katastru nemovitostí. Pozvánka má být také vyvěšena na domovní vývěsce v domě.

18. Z podacího lístku odvolací soud zjistil, že společenství odeslalo dne 10. 6. 2020 (návrh byl datován o den dříve, což zjistil již soud prvního stupně) zásilku na adresu navrhovatele uvedenou ve výpisu z katastru nemovitostí a podle systému sledování zásilek České pošty byla tato zásilka dne následujícího dodána. Navrhovatel netvrdil, že by společenství sdělil jinou adresu pro doručování.

19. Jestliže tedy společenství odeslalo návrh na adresu, na kterou ji podle stanov odeslat mělo, a ověřilo si, že byl navrhovateli dodán před započetím lhůty k hlasování, potom učinilo vše, co podle stanov k doručení návrhu učinit mělo. Bylo na navrhovateli, aby si na adrese, na kterou mu společenství mělo podle stanov návrh doručit, zajistil přebírání písemností. Otázka, zda pošta předala zásilku s návrhem přímo jemu, nebo jiné osobě na uvedené adrese, a zda byl v době doručování na uvedené adrese přítomen, není pro závěr o doručení návrhu rozhodná. Podstatné je, že byla-li zásilka dodána na adresu určenou stanovami, dostala se do sféry dispozice navrhovatele.

20. K tomu nutno doplnit, že upravují-li stanovy k hlasování o návrhu per rollam 15denní lhůtu, zcela postačuje, aby návrh byl vlastníkovi doručen před započetím této lhůty; 30denní lhůta ke svolání shromáždění se uplatnit nemůže. Obdobně podle odvolacího soudu není podstatné, zda byl návrh také vyvěšen na vývěsce v domě - v případě hlasování per rollam totiž musí vlastník obdržet hlasovací lístek, bez něhož se nemůže hlasování zúčastnit. Proto odvolací soud nedoplnil dokazování sdělením České pošty ani výslechy předsedy nebo členů společenství.

21. Ze shora uvedeného tak plyne, že navrhovatel není přehlasovaným vlastníkem, neboť mu byl řádně doručen návrh, a navrhovatel proti němu nehlasoval.

22. Odvolací soud je navíc toho názoru, že i kdyby navrhovatel proti hlasoval, neměl by k napadení sporného usnesení důležitý důvod.

23. K otázce, zda je pro přezkum napadeného usnesení dán důležitý důvod, se Nejvyšší soud vyjádřil v usnesení ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, podle kterého je třeba „přípustnost soudního přezkumu usnesení shromáždění nadále hodnotit podle závažnosti obsahu napadeného usnesení, tedy řečeno jinak - podle významu záležitosti, o níž bylo rozhodnuto dotčeným usnesením (objektivní přístup). V opačném případě by věcné omezení takového přezkumu ztrácelo jakýkoli smysl. […] důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.“

24. Odvolací soud souhlasí s navrhovatelem v tom, že projednáním účetní závěrky shromáždění vykonává kontrolu, zda výbor s majetkem společenství správně hospodaří. To však ještě neznamená, že projednání účetní závěrky představuje vždy důležitou záležitost ve shora vymezeném smyslu. Do podstaty předmětu vlastnictví jednotky totiž účetní závěrka společenství zasahuje jen tehdy, jestliže je chybně sestavena nebo odráží skutečnost, že výbor nespravuje majetek společenství jako řádný hospodář (§ 159 odst. 1 o. z.). Jinak je schválení účetní závěrky pouze formální záležitostí, která nic nemění na majetku ani závazcích společenství, tím méně pak na právním postavení, resp. podstatě předmětu vlastnictví vlastníků jednotek.

25. V projednávané věci navrhovatel netvrdil, že by účetní závěrka byla sestavena chybně, ani neuváděl žádné skutečnosti, z nichž by plynuly pochybnosti o řádném hospodaření společenství. Uváděl pouze, že mu nebylo umožněno nahlédnout do podkladů pro účetní závěrku. Toto právo mu plyne ze zákona (§ 1179 o. z.) a stanovy je upravují v čl. V odst. 1 písm. h) tak, že chce-li člen toto právo uplatnit, bude domluven takový způsob uplatnění práva, který bude vyhovovat jak společenství, tak vlastníkovi, případně osobě, která na základě smlouvy zajišťuje činnosti spojené se správou domu. Pokud se shora uvedení nedohodnou, rozhodne o způsobu uplatnění práva shromáždění. Navrhovatel přitom netvrdil, že by se toto právo pokusil u společenství uplatnit.

26. Odvolací soud proto uzavírá, že navrhovatel neměl k napadení sporného usnesení důležitý důvod.

27. Závěrem odvolací soud dodává, že se ztotožňuje se soudem prvního stupně v tom, že námitka neplatnosti stanov z roku 2017, podle kterých bylo při přijetí sporného usnesení postupováno, je irelevantní. I pro společenství vlastníků totiž platí pravidlo, že usnesení jeho nejvyššího orgánu (včetně usnesení o změně stanov) lze přezkoumat pouze postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. Není-li návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o schválení stanov podán v lhůtě uvedené v označeném ustanovení, nebo není-li takový návrh úspěšný, nelze platnost usnesení shromáždění vlastníků přezkoumat v jiném řízení, a to ani jako předběžnou otázku (srov. shora citované usnesení sp. zn. 26 Cdo 4567/2016). Nebyla-li tedy vyslovena neplatnost usnesení o schválení stanov z roku 2017, nelze v projednávané věci přihlédnout k námitce, že uvedené usnesení bylo přijato, ačkoli příslušný bod nebyl součástí pozvánky a s projednáním bodu nesouhlasili všichni vlastníci.

28. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že návrh zamítl, neboť po opakování dokazování byl skutkový stav věci zjištěn tak, že bylo možné o věci rozhodnout (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.).

29. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady společenství sestávají z

a. paušální náhrady nákladů za 5 úkonů v řízení před soudem prvního stupně (sepis vyjádření k žalobě a dvou podání ve věci samé ze dne 8. 3. 2021 a 24. 3. 2021, účast u dvou jednání soudu prvního stupně) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 1 500 Kč,

b. soudního poplatku z odvolání ve výši 2 000 Kč,

c. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 3 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 9 300 Kč,

d. 3 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 900 Kč,

e. cestovného na trase [adresa] (2 x 116 km, 1:15 hod, www.mapy.cz) osobním automobilem Renault Mégane Scénic s kombinovanou spotřebou 5,1 l nafty/100 km (vyhláška č. 511/2021 Sb.), v částce 1 517,60 Kč,

f. náhrady za promeškaný čas v rozsahu dvakrát tří půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, ve výši 600 Kč,

g. náhrady za 21 % DPH ve výši 2 586,70 Kč.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.