o určení společníka žalované 2), o ustanovení procesního opatrovníka žalované 2), o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, č. j. 69 Cm 21/2022-35,
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 3. 1. 2024
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci
žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]
bytem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
proti
žalovaným: 1. [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A]
sídlem [Adresa žalované A]
2. [Jméno žalované B]., IČO [IČO žalované B]
sídlem [Adresa žalované B]
zastoupena advokátem [Jméno advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
o určení společníka žalované 2), o ustanovení procesního opatrovníka žalované 2), o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, č. j. 69 Cm 21/2022-35,
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2023, č. j. 69 Cm 21/2022-35, se potvrzuje.
1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 10. 4. 2022 se žalobce domáhá určení, že je společníkem žalované 2) s podílem ve výši 50 %, který odpovídá vkladu do základního kapitálu 100 000 Kč (dále jen „podíl“), a že žalovaná 1) není společníkem s uvedeným podílem. Z žaloby se podává, že původním vlastníkem podílu byla [jméno FO], která jej smlouvou ze dne 21. 12. 2020 prodala první žalované. Souhlas valné hromady žalované 2) s převodem podílu však byl zfalšován, žalovaná navíc od smlouvy o převodu podílu odstoupila dopisem z 2. 12. 2021 a následně podíl převedla žalobci. Dne 26. 1. 2022 se konala valná hromada žalované 2), na které byl odvolání dosavadní jednatel [právnická osoba] a zvolen nový jednatel [jméno FO]. Zápis jednatele do obchodního rejstříku má jen deklaratorní účinky. Žalovaná 2) ukončila zastupování advokátem [Jméno advokáta B]. Žalobce navrhl, aby soud druhé žalované ustanovil opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. a zároveň, aby byl žalovanému 2) ustanoven i hmotněprávní opatrovník.
2. Usnesením ze dne 21. 9. 2022, č. j. 69 Cm 21/2022-20, vyloučil soud prvního stupně návrh žalobce na ustanovení hmotněprávního opatrovníka žalované 2) k samostatnému řízení.
3. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh žalobce, aby žalované 2) byl ustanoven hmotněprávní opatrovník. Uvedl, že podle obchodního rejstříku je jednatelem žalované 2) společnost [právnická osoba], kterou při výkonu funkce zastupuje [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále je mu z úřední činnosti známo, že usnesením ze dne 7. 2. 2022, č. j. C 221954/RD69/MPSH, Fj 41688/2022/MSPH (dále jen „usnesení rejstříkového soudu“), zamítl rejstříkový soud návrh na zápis [jméno FO] jako jednatele žalované 2). Podle soudu prvního stupně tak má druhá žalovaná jednatele, přičemž z obsahu spisu se nepodává překážka výkonu jeho funkce.
4. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce, který namítl, že odvolání smlouvy o převodu podílu mezi [jméno FO] a první žalovanou je platné, stejně jako smlouva o převodu tohoto podílu na žalobce. Stav zapsaný v obchodním rejstříku je sporný a zájmy zapsaného člena statutárního orgánu žalované 2) jsou v rozporu se zájmy společnosti. Žalobce má za to, že jmenování opatrovníka žalované 2) je namístě. Soud prvního stupně podle žalobce nepřihlédl k tvrzením a listinám žalovaného a vyšel pouze z výpisu z obchodního rejstříku a usnesení rejstříkového soudu. Napadené usnesení je proto rovněž nepřezkoumatelné. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu na ustanovení procesního opatrovníka žalované 2) vyhoví, případně aby usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
5. Žalovaní se k odvolání nevyjádřili.
6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání byla podána včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
7. Odvolací soud předně nepovažuje napadené usnesení za nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelné je podle ustálené judikatury jen rozhodnutí, jehož odůvodnění vykazuje nedostatky jsoucí na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod R 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z napadeného usnesení jsou jeho důvody jasně seznatelné, což žalobci umožnilo řádně formulovat odvolací důvody.
8. Součástí spisu v projednávané věci je usnesení rejstříkového soudu o zamítnutí návrhu žalované 2), zastoupené advokátem [Jméno advokáta A], na výmaz stávajícího jednatele druhé žalované [právnická osoba] a zápis nového jednatele [jméno FO]. Podle tohoto usnesení byl návrh doložen listinami, z nichž vyplynulo, že valnou hromadu svolal žalobce a účastnil se jí také jen žalobce jako společník s 50% podílem. Zápis žalobce jako společníka do obchodního rejstříku však dosud nenabyl právní moci. Rejstříkový soud návrh na zápis změny jednatele zamítl s odůvodněním, že je sporné, kdo je „většinovým“ společníkem žalované 2), a že tuto otázku nelze řešit v rejstříkovém řízení. Dále je ve spisu založena plná moc, kterou jménem žalované 2) udělil [tituly před jménem] [jméno FO] advokátu [Jméno advokáta B] dne 6. 1. 2022; tentýž den byl podpis zástupce jednatele žalované 2) na plné moci úředně ověřen.
9. Podle § 29 odst. 1 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení (odstavec 1).
10. Podle § 28 o. s. ř. odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem (odstavec 2). Ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká (odstavec 5).
11. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
12. Žalobci lze přisvědčit v tom, že zápis statutárního orgánu v obchodním rejstříku má deklaratorní charakter. Otázka, kdo je v současné době jednatelem žalované 2), je nerozhodná však pro posouzení potřeby ustanovit jí procesního opatrovníka.
13. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že druhá žalovaná je v řízení zastoupena advokátem, jemuž udělil plnou moc zástupce jednatele [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO] dne 6. 1. 2022, tj. ještě předtím, než měla [právnická osoba] být podle žalobce údajně odvolána z funkce jednatele. Odvoláním člena statutárního orgánu účastníka z funkce nezaniká plná moc udělená odvolaným členem statutárního orgánu pro řízení právnímu zástupci; zánik plné moci je spojen až se zánikem způsobilosti být účastníkem řízení. Ve spisu se potom nenachází žádná listina dokládající tvrzení žalobce, že žalovaná 2) plnou moc udělenou [tituly před jménem] [jméno FO] odvolala. Odvolání plné moci by přitom muselo směřovat vůči soudu (§ 28 odst. 2 o. s. ř.). Žalobce potom neuvádí nic, z čeho by bylo možné dovodit, že zájmy [tituly před jménem] [jméno FO] jsou v rozporu se zájmy žalované 2), a taková skutečnost nevyplývá ani z obsahu spisu. Vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] k žalobě je obsahu zcela standardního.
14. Z uvedeného tedy plyne, že žalovaná 2) nepotřebuje opatrovníka, neboť je zastoupena advokátem s procesní plnou mocí.
15. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil, neboť je věcně správné.
16. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).