o zaplacení částky 308 200 Kč s příslušenstvím, o odvolání vedlejšího účastníka na straně žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. května 2021, č. j. 73 Cm 1/2019-286

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu [adresa] - východ dne 29. srpna 2018 žalobkyně navrhla vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit částku 308 200 Kč s odpovídajícím příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, jež mělo žalované vzniknout tím, že si coby jednatelka žalobkyně neoprávněně vyplatila odměny za výkon této funkce za období srpen 2013 až prosinec 2013 ve výši 10 000 Kč měsíčně (valnou hromadou schválena odměna pouze ve výši 8 000 Kč měsíčně) a ve výši 10 000 Kč měsíčně (se žalobkyní neuzavřena smlouva o výkonu funkce a odměna nebyla schválena valnou hromadou) za období leden 2014 až říjen 2015.

2. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. února 2019, č. j. Ncp 1041/2018-35 rozhodl, že podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. jsou k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (výrok I.) a po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze (výrok II.).

3. Podáním doručeným Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 3. května 2021 oznámil svůj vstup do řízení vedlejší účastník na straně žalobkyně (bývalý manžel žalované) jako její společník s podílem 50 % (žalovaná je jednatelkou a společnicí žalobkyně se stejným podílem), neboť

- v současné době neexistuje jiný subjekt než vedlejší účastník, který by výlučně hájil zájmy žalobkyně,

- žalovaná z pozice jednatelky žalobkyně v tomto řízení vystupuje de facto proti sobě, kdy žalovaná částka představuje protiprávně vyplacené odměny za výkon funkce jednatelky žalobkyně žalovanou,

- je zde zcela evidentní střet zájmů žalobkyně a žalované,

- případný výsledek ovlivní žalobkyni významným způsobem nejen po ekonomické stránce,

- má evidentní právní zájem na výsledku tohoto řízení.

4. Současný návrh na ustanovení procesního opatrovníka žalobkyni soudem odkazem na ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. vedlejší účastník odůvodnil trvajícími pochybnostmi o tom, kdo je statutárním orgánem žalobkyně a důvodným předpokladem machinací žalované v tomto řízení.

5. Soud I. stupně usnesením ze dne 4. května 2021, č. j. 73 Cm 1/2019-249 ustanovil žalobkyni opatrovníka advokáta [Jméno advokáta], sídlem [adresa].

6. Uvedené usnesení soudu I. stupně žalovaná (odvolatelka) napadla včas podaným odvoláním ze dne 24. května 2021 a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení v celém rozsahu zrušil, resp. zamítl návrh vedlejšího účastníka řízení na straně žalobkyně na jmenování opatrovníka žalobkyni.

7. Podáním ze dne 23. května 2021 žalovaná namítla nepřípustnost vedlejšího účastenství [Jméno žalované] na straně žalobkyně, neboť neprokázal právní zájem na výsledku sporu, když rozhodnutí ve věci se nijak nedotýká jeho postavení jako společníka s podílem 50 % u žalobkyně, jejíž vnitřní poměry jsou upraveny společenskou smlouvou, které se oba společníci dobrovolně podřídili. Vedlejší účastník byl před soudem slyšen jako svědek, do spisu založil řadu listin a svým vstupem do řízení zmařil důkaz svou svědeckou výpovědí. Vstup vedlejšího účastníka do řízení v této věci je zneužitím procesního institutu vedlejšího účastenství a s ohledem na skutečnost, že vedlejší účastník v minulosti jednal proti zájmům žalobkyně, byl orgány činnými v trestním řízení prověřován v souvislosti s trestním oznámením za zpronevěru finančních prostředků žalobkyně. Svolání valné hromady žalobkyně vedlejším účastníkem konané v září 2016 bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2021, č. j. 7 Cmo 243/2018-127 shledáno odporujícím zákonu a vyslovena neplatnost přijatého usnesení resp. rozhodnutí, že usnesení předmětné valné hromady není rozhodnutím orgánu žalobkyně.

8. Soud I. stupně usnesením ze dne 31. května 2021, č. j. 73 Cm 1/2019-286 rozhodl, že vedlejší účastenství [Jméno žalované] na straně žalobkyně je nepřípustné.

9. Soud I. stupně v odůvodnění odkazem na ustanovení § 93 odst. 1 až 3 o. s. ř. uvedl, že smyslem vstupu vedlejšího účastníka do řízení je v konkrétním řízení posílit postavení toho účastníka řízení, na jehož straně vystupuje za předpokladu právního zájmu vedlejšího účastníka řízení na výsledku sporu, tj. má právní zájem na výsledku sporu vítězstvím jedné ze stran (případně smírném vyřešení sporu), který musí být založen na konkrétním právu, resp. právním vztahu vedlejšího účastníka s tím, že prohra strany podporované v řízení by měla negativní dopad do sféry jeho práv. O právní zájem na výsledku řízení se jedná tehdy, pokud rozhodnutím ve věci je dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka vyplývající z hmotného práva, a pouhý morální, majetkový nebo jiný neprávní zájem na výsledku řízení nepostačuje. Klíčovým předpokladem vedlejšího účastenství je právní zájem na vítězství některého z hlavních účastníků řízení, a obecně lze dovodit, že vedlejší účastník má právní zájem na vítězství, pokud by se prohra takového účastníka nepříznivě dotkla jeho právního postavení. Ústavní soud k výkladu pojmu „právní zájem na výsledku řízení“ uvedl, že tento pojem není v o. s. ř. blíže specifikován a je na úvaze soudu, jak jej vyloží a aplikuje v konkrétní věci. Hlavním účelem vedlejšího účastenství v řízení je pomoc jednomu z účastníků řízení a smyslem posílení postavení toho účastníka řízení, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje za předpokladu právního zájmu na výsledku sporu.

10. Soud I. stupně odkazem na ustanovení § 93 o. s. ř. dospěl k závěru, že pouhý „morální, majetkový nebo jiný neprávní zájem“ na výsledku řízení pro potřeby citovaného ustanovení nepostačuje. Okolnosti, kterými vedlejší účastník odůvodnil svůj vstup do řízení na straně žalobkyně, nenaplňují pojem právního zájmu na výsledku řízení. Důvody uváděné vedlejším účastníkem, že „neexistuje jiný subjekt než vedlejší účastník, který by hájil výlučné zájmy žalobkyně, žalovaná z pozice jednatelky žalobkyně v tomto řízení vystupuje de facto proti sobě, je zde očividný střet zájmů žalobkyně a žalované“, podmiňují ustanovení opatrovníka žalobkyně ve smyslu ustanovení § 29 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 32 odst. 2 o. s. ř. a tím vypořádání střetu zájmů, když institut vedlejšího účastenství k řešení střetu zájmů účastníka řízení a jeho statutárního orgánu neslouží. Soud I. stupně výše zmíněným usnesením ustanovil žalobkyni opatrovníka, čímž odstranil důsledky střetu zájmů žalobkyně a žalované. K názoru vedlejšího účastníka, že případný výsledek sporu ovlivní žalobkyni významným způsobem nejen po ekonomické stránce, když vyjma vrácení finančních prostředků žalobkyni bude její případnou výhrou v tomto řízení prokázáno, že žalovaná jako jednatelka žalobkyně porušila péči řádného hospodáře a následně mělo dojít k jejímu vyloučení z této funkce a tím k podstatné změně ve struktuře žalobkyně, soud I. stupně uvedl, že ekonomický vliv výsledku sporu na žalobkyni nepředstavuje právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení, když z jeho pohledu představuje nejvýše zprostředkovaný majetkový zájem bez přímého vlivu na právní postavení vedlejšího účastníka. Budoucí možnost vyloučení žalované z funkce jednatelky žalobkyně je možností vzdálenou a čistě hypotetickou a bez dopadu do hmotněprávní sféry vedlejšího účastníka, ze samotného rozhodnutí v této věci nevyplyne žádná změna v právním postavení vedlejšího účastníka jako společníka žalobkyně.

11. Ve včas podaném odvolání ze dne 17. června 2021 vedlejší účastník na straně žalobkyně (odvolatel) odkazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c) a g) o. s. ř. navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně zrušil a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

12. Odvolatel v odůvodnění uvedl, že se neztotožňuje s tvrzením soudu I. stupně, že nemá právní zájem na výsledku tohoto řízení, naopak rozhodně má právní zájem. Je nesprávná domněnka, že pokud společník účastníka řízení chce do řízení vstoupit jako vedlejší účastník, nemůže mít automaticky právní zájem na výsledku řízení, neboť může mít pouze ekonomický či jiný zájem, nicméně odlišný od právního zájmu ve smyslu ustanovení § 93 o. s. ř. Dlouholeté probíhající spory mezi společníky žalobkyně významně přesahují rámec tohoto řízení a případný úspěch žalobkyně se významně promítne do právních vztahů v rámci žalobkyně tím, že bude prokázáno porušení péče řádného hospodáře žalovanou s jejím následným vyloučením z pozice jednatelky žalobkyně. Žalovaná se všemi možnými prostředky bude bránit proti uložení povinnosti úhrady žalované částky a zproštění odpovědnosti za porušení uváděné péče. Návrh na ustanovení hmotněprávního opatrovníka žalobkyni za tímto účelem soud neshledal důvodným, když bylo prokázáno, že za žalobkyni jedná žalovaná jako její jednatelka. Dalšími tvrzeními odvolatele se soud I. stupně již nezabýval a byl tak nucen navrhnout ustanovení procesního opatrovníka žalobkyni soudem. Ustanovený procesní opatrovník nebude mít k dispozici veškeré potřebné dokumenty, může disponovat s doklady předloženými žalovanou, která bude z pozice jednatelky žalobkyně manipulovat s důkazními prostředky a předkládat je za žalobkyni i za sebe, což ustanovený procesní opatrovník možná nebude schopen odhalit.

13. Odvolatel setrval na své účasti v tomto řízení a hájení zájmů žalobkyně, neboť dle jeho názoru obsah spisu prokazuje s největší pravděpodobností vyhovění žalobě a je důvodné, aby jako vedlejší účastník měl přehled o řízení a podílel se na hájení zájmů žalobkyně. Právní zájem na výsledku řízení dovozuje i z toho, že žalovaná jako stávající jednatelka žalobkyně bude úmyslně manipulovat s důkazními prostředky či je zkreslovat a tím napomáhat zastřít reálné skutkové okolnosti jednoznačně svědčící v prospěch žalobkyně. Procesní opatrovník jednající za žalobkyni se musí spolehnout na důkazy poskytnuté žalobkyní prostřednictvím žalované či z jiných zdrojů, nemusí však získat kompletní informace, a je tak nutné, aby vedlejší účastník „dozoroval“ postup žalobkyně a zejména žalované a jí tvrzené skutečnosti uváděl na pravou míru.

14. Ve vyjádření ze dne 10. července 2021 k odvolání se žalovaná ztotožnila s napadeným usnesením soudu I. stupně a navrhla, aby odvolací soud podané odvolání zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení, neboť odvolatel neprokázal naplnění zákonných podmínek pro přípustnost svého vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně.

15. Žalovaná uvedla, že napadené usnesení plně koresponduje s obsahem a účelem procesního institutu vedlejšího účastenství v souladu s dlouhodobě vnímanou a konstantní soudní praxí. Předmětem řízení je odpovědnost ze závazkového vztahu (mandátní smlouvy a o výkonu funkce) uzavřeného výlučně mezi žalobkyní a žalovanou, uplatněný nárok má nahradit hmotnou újmu ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. Vedlejší účastník neosvědčil negativní dopad výsledku sporu do sféry jeho společenských práv, výsledek sporu se jeho postavení jako společníka žalobkyně nemůže jakkoli dotknout, neprojeví se na jeho právním postavení společníka a ani v korporátní dokumentaci žalobkyně, společenské smlouvě nebo společenské struktuře žalobkyně. Pokud vedlejší účastník přisuzoval význam sporu pro žalobkyni a úspěch v řízení pro zlepšení finanční kondice žalobkyně, nic mu nebránilo domáhat se v minulosti jako společník žalobkyně v jejím zastoupení tvrzené obrany práv žalobkyně vůči žalované příslušnou žalobou přímo jako její společník znalý veškerých relevantních informací. Pokud vedlejší účastník tak však neučinil a teď uvádí, že neexistuje jiný subjekt než on hájící výlučně práva žalobkyně, lze jeho současnou snahu o vstup do řízení vnímat jako zneužití procesního institutu vedlejšího účastenství a v rozporu s procesní zásadou zakotvenou v ustanovení § 6 o. s. ř. Soud I. stupně správně poznamenal, že institut vedlejšího účastenství neslouží k řešení střetu zájmu účastníka řízení a jeho statutárního orgánu. Je otázkou, zda je přípustné, zda osoba opakovaně jednající proti zájmům žalobkyně může v řízení vystupovat jako její podpůrce resp. vedlejší účastník na její straně. Vedlejší účastník je současně členem statutárního orgánu (jednatelem) společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] se stejným předmětem podnikání a lze tudíž dovodit i dlouhodobé porušování zákazu konkurence dle stávající platné právní úpravy.

16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání vedlejšího účastníka není důvodné.

17. Odvolací soud se ztotožnil s posouzením skutkového a právního stavu projednávané věci soudem I. stupně, který napadeným usnesením dostatečně objasnil smysl a obsah procesního institutu vedlejšího účastenství a z hlediska vyžadovaného právního zájmu dospěl k závěru, že okolnosti, kterými vedlejší účastník odůvodnil svůj vstup do tohoto řízení, nenaplňují pojem právního zájmu na výsledku řízení.

18. Na základě uvedených skutečností odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

19. Při rozhodovávání o náhradě nákladů odvolacího řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. vzal odvolací soud v úvahu, že [Jméno žalobkyně B] nebyl v tomto odvolacím řízení úspěšný a úspěšné žalované podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) přiznal mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní služby (vyjádření ze dne 10. července 2021 k podanému odvolání) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) ve spojení s ustanovením § 7 bod 5. AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) AT ve výši 1 550 Kč, režijní paušál 300 Kč a 21 % DPH z částky 1 850 Kč ve výši 388,50 Kč, celkem 2 238,50 Kč.

20. O náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodne soud I. stupně v rozhodnutí, kterým řízení skončí.