o zaplacení Kč 1 354 177,- s přísl., o odvolání obou účastnic proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 80 ECm 1/2015-292 ze dne 12. října 2020, ve znění opravného usnesení č. j. 80 ECm 1/2015-368 ze dne 3. března 2021,

1. Soud I. stupně výše uvedeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni Kč 491 671,- se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu Kč 862 506,- s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.), dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení Kč 89 117,95 (výrok III.).

2. Podle odůvodnění rozhodnutí se žalobkyně domáhala na žalované náhrady škody, kterou měla jako bývalá jednatelka žalobkyně způsobit při výkonu funkce porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře; jedná se o devět v žalobě popsaných skutků s vyčíslenou výší škody ke každému porušení povinnosti v celkové výši Kč 1 354 177,-. Soud I. stupně se zabýval jednotlivými skutkovými podstatami žalobkyní tvrzené škody, k tomu provedl dokazování uvedenými listinami, svědeckými výpověďmi, přičemž další účastníky navržené důkazy neprovedl z důvodů nadbytečnosti, jako výslechy dalších svědků či účastnické výpovědi, tak i vypracování znaleckého posudku. Dále soud I. stupně citoval příslušná zákonná ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, jakož i odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu.

3. Soud I. stupně u jednotlivých položek učinil níže uvedená zjištění, zhodnotil provedené důkazy a přijal závěry, částečně žalobě vyhověl a částečně žalobu zamítl, jak dále uvedeno:

1/ expedice [Anonymizováno] - žaloba Kč 201 000,-, přiznáno Kč 162 984,- za nákup letenek z prostředků žalobkyně, expedici organizačně zajišťovala žalovaná, podle soudu I. stupně cenu letenek s žalobkyní nevypořádala a neprokázala své tvrzení, že tuto částku vynaložila ve prospěch žalobkyně; v rozsahu Kč 38 016,- žaloba zamítnuta, neboť se jednalo o platby od zájemců o expedici pro žalovanou,

2/ přiznána žalovaná částka Kč 60 947,- za platbu od [právnická osoba] náležející žalobkyni, kterou ale přijala žalovaná a neprokázala své tvrzení, že přijatou částku vynaložila ve prospěch žalobkyně,

3/ zamítnuta žaloba v rozsahu Kč 173 554,- za vozidlo [Anonymizováno], které podle zjištění soudu I. stupně nebylo zaplaceno z prostředků žalobkyně, ale ve skutečnosti vůz zaplatil [Anonymizováno], přičemž podle soudu I. stupně do účetnictví bylo zaneseno pouze za účelem snížení daňového základu,

4/ náklady spojené s nájmem domu v [adresa] ve výši Kč 215 000,-, z toho přiznáno Kč 33 000,- za vyplacenou provizi žalované za zprostředkování uzavření nájemní smlouvy, k jejímuž uzavření následně nedošlo, když namísto toho byla uzavřena nájemní smlouva s [Anonymizováno], přičemž podle soudu I. stupně tvrzení žalované o zápočtu zaplacené provize na kauci [Anonymizováno] nebylo prokázáno; u této položky byla ve zbývajícím rozsahu Kč 182 000,- žaloba zamítnuta, když nájemní smlouvu shledal soud I. stupně neplatnou a žalobkyně neprokázala, kolik fakticky na nájemném [Anonymizováno] zaplatila, zde soud I. stupně kriticky zhodnotil nedostatky nájemní smlouvy zejména z hlediska vymezení předmětu nájmu (byt x nebytový prostor určený k podnikání) a vztahy mezi vlastnicí domu [Anonymizováno], [Anonymizováno] a žalobkyní a dále poukázal na machinace v účetnictví žalobkyně, když za řádné vedení účetnictví nesou odpovědnost všechny tři jednatelky a nikoli jen žalovaná,

5/ remitenda dle žaloby Kč 200 000,- za neprodaný náklad časopisu vyplácena podle pokynu žalované panu [Anonymizováno] a nikoli žalobkyni, přiznáno Kč 179 740,-, podle zjištění soudu I. stupně v rozhodném období 9/2011-8/2014 uskutečněno 38 měsíčních remitend po Kč 4 730,- a za škodu v tomto rozsahu odpovídá žalovaná; ve zbývající části Kč 20 260,- žaloba zamítnuta, neboť při výpočtu škody žalobkyně původně vycházela z odhadu 40 remitend po Kč 5 000,-,

6/ zamítnuto Kč 31 993,- za nevydaný majetek, náhradní díly a příslušenství k vozidlu [Anonymizováno], podle zjištění soudu I. stupně tento majetek zaplacen z prostředků žalované, nikoli žalobkyně, a sloužil k jejím potřebám, přičemž do účetnictví žalobkyně byly zaneseny pouze za účelem snížení daňového základu,

7/ přiznáno Kč 55 000,- za operaci očí, kterou si žalovaná zaplatila z účtu žalobkyně; žalovaná na svoji obranu tvrdila, že tuto částku vykompenzovala tím, že v roce 2014 si vyplácela nižší odměny než ostatní dvě jednatelky, což ale dle soudu I. stupně provedeným dokazováním nebylo prokázáno,

8/ žaloba v rozsahu Kč 351 683,- zamítnuta, podle žalobkyně schodek na pokladně ke dni 17. 8. 2014, který žalovaná nevyúčtovala a hotovost nevydala; k tomu soud I. stupně uvedl, že schodek na pokladně je vykazován pouze účetně a nikoli fakticky a že tento stav byl zapříčiněn jednáním všech tří jednatelek žalobkyně, které si neoprávněně vyplácely finanční prostředky a maskovaly to fiktivními účetními operacemi a machinacemi v účetnictví zúčtováním fiktivních dokladů, přičemž za řádné vedení účetnictví žalobkyně nesou odpovědnost všechny jednatelky, nikoli jen žalovaná, podle soudu I. stupně vznik škody v podobě existujícího schodku na pokladně žalobkyně neprokázala,

9/ žaloba v rozsahu Kč 65 000,- za rekonstrukci účetnictví zamítnuta, neboť podle soudu I. stupně nedostatky v účetnictví zapříčinily všechny tři jednatelky, když si vyplácely neoprávněně finanční prostředky a maskovaly to fiktivními účetními operacemi, přičemž neprotokolární odebrání účetnictví žalované ostatními jednatelkami stávající situaci ještě více zkomplikovalo a vynaložení nákladů na potřebnou rekonstrukci účetnictví tak nebylo následkem jednání pouze žalované, ale všech jednatelek.

4. V souhrnu tak soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu škody Kč 491 671,- s úrokem z prodlení dle specifikace podle jednotlivých položek (1/ letenky, 2/ platba od ALL, 4/ provize, 5/ remitenda, 7/ operace očí) v případech, v nichž bylo prokázáno, že žalobkyni vznikla škoda jednáním žalované jako jednatelky, která způsobila škodu porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře; ve zbývajícím rozsahu Kč 862 506,- pak soud I. stupně žalobu zamítl v uvedených položkách (1/ platby od účastníků expedice, 3/ [Anonymizováno], 4/ nájem, 6/ nevydaný majetek, 8/ schodek na pokladně, 9/ rekonstrukce účetnictví), v nichž nebyla u žalobkyně prokázána škoda, resp. odpovědnost žalované. Dále soud I. stupně rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř. podle poměru úspěchu účastníků v řízení a žalované přiznal právo na náhradu nákladů právního zastoupení podle vyhl.č. 177/1996 Sb. v rozsahu dle uvedené specifikace.

5. Proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně podaly blanketní odvolání obě účastnice, žalobkyně proti zamítavé části a proti rozhodnutí o nákladech řízení, výrok II. a III., žalovaná přirozeně proti zavazující části a proti rozhodnutí o nákladech řízení, výrok I. a III.; žalobkyně navrhla změnu výroku II. a trvala na zaplacení celé uplatněné částky včetně úroku z prodlení a na náhradě nákladů řízení, naproti tomu žalovaná navrhla zrušení rozhodnutí ve výroku I. a III. a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Následným podáním ze dne 5. 2. 2021 vzala žalobkyně odvolání zpět v rozsahu Kč 611 513,- a trvala na zaplacení Kč 250 993,- se specifikovaným úrokem z prodlení a na náhradě nákladů řízení, a to v rozsahu Kč 154 000,- za nájemné (položka 4), Kč 26 403,- za nevydaný majetek (položka 6) a Kč 65 000,- za rekonstrukci účetnictví (položka 9). K prvé části odvolání týkající se nájmu žalobkyně popsala okolnosti uzavření podnájemní smlouvy a placení nájemného v plné výši Kč 33 000,- za celý dům, přestože užívala prostory v domě v menším rozsahu. Podle žalobkyně uzavřela žalovaná se svým známým, svědkem Krátkým, nevýhodnou smlouvu za nevýhodné nájemné, správně měla žalobkyně hradit pouze přiměřený díl celkového nájemného za celý dům, a to ve výši 1/3, tedy Kč 11 000,- měsíčně, což činí rozdíl Kč 22 000,- měsíčně; žalobkyně tak trvá na tom, že jí žalovaná způsobila škodu za sedm měsíců zaplacených nájmů (410/2014) Kč 154 000,-. U položky týkající se nevydaného majetku žalobkyně trvá na náhradě škody Kč 26 403,- za nevrácené AKU kola a za poplatek za vystavení duplikátu servisní knížky k vozidlu [Anonymizováno], jehož byla majitelem. U položky týkající se rekonstrukce účetnictví žalobkyně uvedla, že důvodem rekonstrukce byly zásadní nedostatky spočívající zejména v chybějících účetních dokladech k provedeným platbám, žalovaná přes opakované výzvy všechny účetní doklady nevydala. Náklad na provedení rekonstrukce účetnictví byl, podle žalobkyně, vynucen pouze jednáním žalované, která byla odpovědná za vedení účetnictví. Dále žalobkyně napadla nákladový výrok rozsudku, jímž bylo žalované přiznáno právo na náhradu poměrné části nákladů řízení.

7. Žalovaná soudu I. stupně vytýká neúplné dokazování, nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. K položce 1 a 2, expedice [Anonymizováno] a platba od [právnická osoba] uvedla, že ze soukromého účtu ve prospěch žalobkyně hradila v období 5-9/2014 specifikované platby a poukázal na další platby, k nimž ovšem vzhledem k neprotokolárnímu odebrání účetnictví ostatními jednatelkami dne 4. 8. 2014 neměla přístup. U položky 4 kauce [Anonymizováno] namítla (poněkud nesrozumitelně), že žalobkyně uhradila kauci napřímo vůči [právnická osoba] a tím plnila dohodu s pronajímatelem, kterou zároveň hradila vlastní kauci vůči [Anonymizováno] jakožto pronajímateli; podle žalované ale tímto postupem nemohla žalobkyni vzniknout škoda. U položky 5 remitenda žalovaná uvedla, že podle dohody s panem [Anonymizováno] se peníze vždy vypořádaly v hotovosti tak, že jednu polovinu si ponechal pan [Anonymizováno] jakožto odměnu na zajištění výkupu remitendy a druhou polovinu předal v hotovosti žalované jakožto jednatelce, která obdržené peníze používala na běžné výdaje společnosti. Náklady za operaci očí Kč 55 000,-, položka 7, pak žalovaná dle svého tvrzení vypořádala tak, že si za měsíce 2-6/2014 strhávala ze své výplaty uvedené částky. V závěru obsáhlého odvolání pak žalovaná poukázala na odpovědnost všech tří jednatelek za vedení účetnictví, které jí ostatní jednatelky odebraly uprostřed účetního období, převzaly neúplné a rozpracované doklady z účetnictví, jehož vedení řádně zajistila u účetní Janstové, které vždy poskytovala součinnost, a nadále trvala na tom, že svým jednáním žádnou škodu žalobkyni nezpůsobila.

8. Žalobkyně i žalovaná se pak obsáhle vyjádřily k odvolání druhé účastnice, přičemž setrvaly na svých stanoviscích; žalobkyně navrhla rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku I. jako věcně správné potvrdit.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně, jakož i žalované, nejsou důvodná. Ještě před samotným projednáním věci odvolací soud vedl účastnice důrazně ke smírnému vyřešení věci už s ohledem na pokročilost času a růst nákladů, vzhledem ke všem okolnostem případu je poučil o předběžném právním názoru z hlediska procesního a hmotného, vedl je k překonání zjevného nepřátelského vztahu, a poskytl jim více než 1,5 měsíce k mimosoudnímu vyřízení věci, avšak bezúspěšně; účastnice podáním z 9. 8. resp. 10. 8. 2022 sdělily, že k dohodě mezi nimi nedošlo.

10. Nejprve se odvolací soud zabýval odvoláním žalované, které soud I. stupně ve výroku I. uložil povinnost zaplatit žalobkyni Kč 496 671,- se specifikovaným úrokem z prodlení, a to z titulu náhrady škody, kterou žalovaná způsobila při výkonu funkce jednatelky jednat s péčí řádného hospodáře, konkrétně se jedná o případy uvedené jako položka 1, 2, 4, 5, a 7. V případě letenek a platby od [Anonymizováno] soud I. stupně soud I. stupně vycházel ze zjištění, že vybrané peněžní prostředky žalovaná nevypořádala a neprokázala své tvrzení, že přijaté částky vynaložila ve prospěch žalobkyně, stejně tak pokud jde o provizi za nakonec nerealizované uzavření nájemní smlouvy. V případě remitendy vyplácela žalovaná obdržené částky třetí osobě jako odměnu za zajištění výkupu, nikoli žalované; tato dle svého tvrzení polovinu získané částky použila ve prospěch žalované na běžné výdaje, což ovšem dle soudu I. stupně v řízení neprokázala. Pokud se jedná o náklady za operaci očí, kterou žalovaná zaplatila z účtu žalobkyně, tak dle soudu I. stupně nebylo v řízení prokázáno tvrzení žalované, že na vypořádání této položky si v následném období vyplácena nižší odměny než ostatní dvě jednatelky.

11. Se zjištěním soudu I. stupně, provedeným dokazováním, hodnocením důkazů a přijatými závěry, tedy i rozhodnutím ve výroku I., které napadla odvoláním žalovaná, se odvolací soud plně ztotožnil. V případě uvedených položek je shodného názoru, že žalovaná nakládala s peněžními prostředky žalobkyně neoprávněně, přijaté částky nevypořádala, hodnověrně v žádném případě neprokázala své tvrzení, že získané peněžní prostředky vynaložila ve prospěch žalobkyně. Uvedené se týká všech položek, jak výše uvedeno, u nichž soud I. stupně zjistil u žalobkyně vznik škody a odpovědnost žalované, která jako jednatelka porušila své zákonné povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Odvolací soud je tak shodně se soudem I. stupně jak v hodnocení vzniku škody, tak odpovědnosti žalované.

12. Dále se odvolací soud zabýval odvoláním žalobkyně proti výroku II. rozsudku, jeho zamítavé části, když v rozsahu zpětvzetí odvolání ještě před zahájením odvolacího jednání odvolací řízení zastavil; žalobkyně v odvolání navrhla změnu této zbývající části rozsudku a trvala na zaplacení Kč 250 993,-, a to v části týkající se nájmu, vrácení majetku a rekonstrukce účetnictví (pol. 4, 6, 9). V případě nájmu objektu v [adresa] pro podnikatelské potřeby žalobkyně soud I. stupně vycházel ze zjištění ohledně procesu uzavírání nájemní s majitelkou domu, resp. podnájemní smlouvy s Robertem Krátkým, kterou shledal za neplatnou z důvodů obsahu smlouvy, jako např. vlastního předmětu a rozsahu nájmu, výše nájemného, přičemž žalobkyně neprokázala v řízení ani skutečně zaplacené nájemné. Podle tvrzení žalobkyně uzavřela žalovaná nevýhodnou nájemní smlouvu za nevýhodných podmínek za nevýhodné nájemné, a argumentovala tím, že zaplacením vyššího nájemného způsobila žalovaná škodu žalobkyni ve výši rozdílu výše obvyklého a zaplaceného nájemného v rozhodném období 7 měsíců. K tomu odvolací soud shodně se soudem I. stupně je toho názoru, že žádná škoda na straně žalobkyně za placení nějakého vyššího nájemného nebyla prokázána, už s ohledem na neplatnost nájemní smlouvy, či zcela nejasného obsahu žalobkyní tvrzení ústní dohody. Ostatně žalobkyně v řízení argumentovala jednak nejasným rozsahem užívaných prostor, jednak různou výší nájmu. U položky za nevydaný majetek soud I. stupně vycházel správně ze zjištění, že náhradní díly, resp. AKU kola k vozidlu, zakoupila žalovaná a nesprávně byly zahrnuty do účetnictví žalobkyně za účelem snížení daňového základu. Odvolací soud je tak shodného názoru, že ani u této položky žalobkyni žádná škoda nevznikla. Konečně u položky týkající se nákladů na rekonstrukci účetnictví soud I. stupně vycházel ze zjištění, jakým způsobem bylo účetnictví žalobkyně vedeno a že zjištěné nedostatky byly dílem všech tří jednatelek, které si vyplácely neoprávněně finanční prostředky a maskovaly to fiktivními účetními operacemi, účetnictví pak bylo žalované odebráno, aniž by byl o tom pořízen jakýkoli zápis či protokol. Ani u této položky tak soud I. stupně nezjistil odpovědnost žalované za vynaložené náklady, s čímž odvolací soud rovněž plně souhlasí.

13. Soud I. stupně v řízení provedl rozsáhlé dokazování u jednotlivých položek, jak u částek přiznaných, tak zamítnutých, jednak předloženými listinami uvedenými v odůvodnění rozhodnutí, jednak výslechy svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno]; výslechy ostatních svědků a účastnické výpovědi odmítl provést pro nadbytečnost, jakož i znalecké dokazování za účelem posouzení stavu účetnictví, resp. za účelem stanovení obvyklé ceny nájmu. Napadené rozhodnutí soud I. stupně řádně odůvodnil, se vznesenými námitkami se v dostatečném rozsahu vypořádal, zhodnotil provedené důkazy a srozumitelně a jasně ozřejmil své úvahy, které ho vedly k částečnému přiznání či zamítnutí uplatněných částek. Na několika místech pak v odůvodnění rozhodnutí soud I. stupně poukázal rovněž na nedostatky v hospodaření žalobkyně a machinace v účetnictví, na neoprávněné a neprůhledné nakládání s hotovostí žalovanou i ostatními dvěma jednatelkami, na jejich jednání za účelem optimalizace povinnosti platit daně, snížení daňového základu. Veškeré nezákonné jednání žalobkyně, konkrétně všech jednatelek, tak jistě mělo být, podle názoru odvolacího soudu, odhaleno a podrobeno prověření kontrolních orgánů finančních, daňových, a oznámeno orgánům činným v trestním řízení, což ovšem soud I. stupně neučinil.

14. Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze rozhodnutí soudu I. stupně, po částečném zastavení odvolacího řízení, jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil; o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 2 a § 224 odst. 1 cit. zákona a žalobkyni, která byla v odvolacím řízení úspěšnější v poměru 66,6 x 33,4%, přiznal náhradu za vynaložený soudní poplatek a náklady právního zastoupení dle vyhl.č. 177/1996 Sb. v rozsahu 4 úkonů právní služby, režijního paušálu a DPH.