o zaplacení částky 233 691,60 EUR s příslušenstvím a 5 697 688 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 54/2009-252 ze dne 29. července 2011

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně shora uvedeným rozsudkem ve výroku I. uložil žalovanému, jakožto bývalému jednateli žalobce, z titulu náhrady škody způsobené porušením povinností péče řádného hospodáře, povinnost zaplatit žalobci částku 4 510 533 Kč a 233 691,60 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené ČNB v každém kalendářním pololetí a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí trvání prodlení zvýšené o 7 % bodů, a to z částky 4 510 533 Kč a z částky 233 691,60 EUR od dne 5. 5. 2008 do zaplacení, ve výroku II. z důvodu částečného zpětvzetí žaloby řízení co do částky 1 187 155 Kč zastavil, ve výroku III. žalovanému uložil povinnost uhradit českému státu náklady řízení v částce 429 440 Kč a ve výroku IV. žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci náklady řízení v částce 292 308 Kč.

2. Po vydání shora uvedeného rozsudku žalobce v návaznosti na vyplacení částky 2 007 005 Kč v rámci konkursu na majetek žalovaného vzal žalobu zpět v rozsahu uvedené částky 2 007 005 Kč a odvolací soud svým rozhodnutím ze dne 16. 3. 2022, č. j. 6 Cmo 17/2021-715 řízení v tomto rozsahu zastavil.

3. Soud I. stupně měl z hlediska skutkového vycházet ze zjištění, že žalovaný v průběhu let 2006 2007 bez souhlasu valné hromady žalobce odčerpal z účtu společnosti [právnická osoba] celkem 5 697 688 Kč a 233 691,60 EUR (z toho 220 000 Kč a 99 300 EUR v roce 2007, tedy po té, kdy již byl odvolán z funkce jednatele), přičemž částku 1 187 155 Kč žalobci vrátil a po dohledání této vrácené částky žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět a soud I. stupně v této části řízení zastavil.

4. K žalovaným tvrzené legálnosti takto odčerpaných prostředkům žalovaný měl soudu I. stupně doložit jednak smlouvu ze dne 23. 6. 2004 uzavřenou v Moskvě o půjčce poskytnuté žalovaným v částce 400 000 EUR společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s tvrzenou možností splácení přes účty žalobce (označenou jako [Anonymizováno] [Anonymizováno]), kdy podle tvrzení žalovaného jednotlivé jeho výběry finančních částek převodem nebo v hotovosti měly být určeny na splátky této půjčky a jednak smlouvu ze dne 5. 12. 2005 o půjčce peněz poskytnutých žalobcem žalovanému ve výši 1 595 000 Kč.

5. Dále měl soud I. stupně vycházet ze zjištění, že shora uvedená smlouva ze dne 23. 6. 2004 byla do účetnictví společnosti zařazena až v roce 2006 a její obsah je neurčitý a nesrozumitelný a takovýto dokument nemůže být účetním dokladem. Ze smlouvy ze dne 23. 6. 2004 měl být věřitelem žalovaný a dlužníkem společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalující společnost [právnická osoba] měla být účastníkem na straně dlužníka s tím, že jejím prostřednictvím měla být půjčka s příslušenstvím splácena.

6. Po právní stránce soud I. stupně vycházel zejména z § 37 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného do 31. 12. 2013 (dále jen OZ) a dále z § 196a odst. 1 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (obchod.zák.) a z § 126 obchod.zák.

7. Podle soudu I. stupně je článek 4 a 5 smlouvy ze dne 23. 6. 2004 dle § 37 obč. zák. neurčitý, není uvedeno, v jaké výši jsou splátky a v jakých částkách má být placeno dlužníkem, případně společností [právnická osoba]

8. S ohledem na § 196a odst. 1 obchod.zák. a na § 126 obchod.zák. soud I. stupně konstatoval, že v projednávaném případě měly být obě shora uvedené smlouvy projednány valnou hromadou společnosti dle § 196a odst. 1 obchod.zák. Podle soudu I. stupně v případě neprojednání smluv valnou hromadou žalobce si strany byly povinny vrátit vše co z takto neplatné smlouvy nabyly. Podle soudu I. stupně tvrzení žalovaného, že souhlas valnou hromadou byl dán dne 15. 6. 2004, neobstojí, když takovéto usnesení z jednání valné hromady společnosti [právnická osoba] nemůže být platné, neboť valné hromady se zúčastnil pouze žalovaný [Jméno žalovaného] jakožto jednatel a společník společnosti na základě plných mocí udělených mu stávajícími společníky společnosti [právnická osoba], přičemž podle § 126 obchod.zák. nebyl jednatel oprávněn zastupovat společníky na valné hromadě. Soud I. stupně rovněž poukázal na skutečnost, že plné moci udělené panem [jméno FO] a [Anonymizováno] [Jméno žalovaného] dne 30. 6. 1999 k jednání na valných hromadách jsou neurčité a z toho důvodu neplatné, když z plných mocí není seznatelné, ke kterým valným hromadám [Jméno žalovaného] byl pověřen a jakým způsobem měl vykonávat hlasovací práva apod. Proto podle soudu I. stupně je žalovaný povinen vrátit společnosti [právnická osoba] finanční prostředky nabité na základě neplatně uzavřené smlouvy ze dne 23. 6. 2004.

9. Finanční prostředky vybrané v hotovosti žalovaným z účtu po svém odvolání z funkce jednatele dne 15. 12. 2006 ve výši 220 000 Kč a ve výši 99 300 EUR, byly podle soudu I. stupně vybrány v rozporu se zákonem a společenskou smlouvou. V daném případě je bez dalšího žalovaný povinen finanční prostředky, které v hotovosti vybral z účtu žalobce, společnosti vrátit. Tvrzení žalovaného, že se jedná o splátky půjčky ze dne 23. 6. 2004 podle soudu I. stupně neobstojí, když okamžikem odvolání z funkce jednatele na valné hromadě je takováto osoba zbavena jakéhokoliv oprávnění umožňující jednat jménem společnosti a z tohoto důvodu i činit výběry z účtů.

10. Jestliže žalovaný čerpal finanční prostředky z účtu žalobce, a to s odkazem na smlouvu o půjčce uzavřenou dne 5. 12. 2005 v původní výši 1 595 000 Kč, a to na dobu do 31. 12. 2006, je podle soudu I. stupně i tato smlouva neplatná, a to s odkazem na § 196a odst. 1 obchod.zák., neboť se jedná o smlouvu uzavřenou mezi společností a jejím statutárním orgánem. Žalovaný tak uzavřel smlouvu sám se sebou. Žalovaný sice doložil soudu I. stupně zápis z valné hromady, která odsouhlasila smlouvu o půjčce, avšak této valné hromady se nepřípustně zúčastnil pouze žalovaný a takovéto usnesení přijaté na valné hromadě podle soudu I. stupně neobstojí jednak s odkazem na § 126 odst. 1 obchod.zák. a dále z důvodu, že k účasti na této valné hromadě nebyl [Jméno žalovaného] ostatními společníky zmocněn na základě k tomu udělené speciální plné moci.

11. Soud I. stupně konstatoval, že se žalobci podařilo v účetnictví dohledat úhradu části této půjčky ve výši 1 187 155 Kč a vzal proto žalobu v této části zpět a z půjčky uzavřené dne 5. 12. 2005 tak měla zůstat sporná nesplacená částka toliko ve výši 407 845 Kč.

12. Žalovaný tvrdil, že i uvedená částka ve výši 407 845 Kč měla být jím uhrazena a své tvrzení měl dokládat výpisem z hlavní účetní knihy, což bylo podle soudu I. stupně vyvráceno žalobcem doloženým znaleckým posudkem z oboru účetnictví znaleckého ústavu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba].

13. Podle soudu I. stupně sice žalovaný měl tvrdit vrácení částky 407 845 Kč do pokladny společnosti, avšak prvotní doklady o tom se v účetnictví nenachází a má se zde nacházet pouze záznam ze dne 4. 1. 2006 pod položkou V84 a záznamy v účetních knihách nejsou chronologicky zařazeny, když zápis pod č. V83 je veden ke dni 12. 10. 2006. Pokud by byly vyhotovovány účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečnosti, není možné, aby první zápis ze 4. 1. 2006 nesl pořadové číslo 84. Podle soudu I. stupně znalec vyjadřující se k této problematice měl zjistit, že uvedená skutečnost prokazuje fakt, že účetní zápis o vrácení částky půjčky byl v účetnictví doplňován dodatečně. Podle znalce navíc ani z účetní knihy nelze jednoznačně prohlásit, že došlo ke splacení nebo nesplacení částky ve výši 407 845 Kč. Vedle toho soud I. stupně přihlížel i ke svědeckým výpovědím účetních, jež nepotvrdily vrácení uvedené částky žalovaným odčerpaných peněz žalobci.

14. Soud dospěl k závěru, že žalovaný jakožto bývalý jednatel společnosti [právnická osoba] nejednal při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře dle § 135 v návaznosti na § 194 odst. 5 obchod.zák., když v rozporu se zákonem odčerpal z majetku společnosti shora uvedené finanční prostředky, a to část i po té, co byl odvolán z funkce jednatele, aniž k tomu měl souhlas žalující společnosti a rovněž jako jednatel porušil svou povinnost řádně vést účetnictví společnosti.

15. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle úspěšnosti účastníků podle § 142 o. s. ř. a ve vztahu ke státu podle § 148 o. s. ř.

16. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolal žalovaný (odvolatel) do výroku I. a III. a IV. z důvodu nesprávných závěrů skutkových i právních týkajících se zejména soudem I. stupně konstatovaného nevrácení majetku (peněz) žalobci a protiprávnosti odčerpání prostředků s tím, aby byl rozsudek v této části změněn a žaloba byla zamítnuta, případně, aby rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

17. Důvodem pro žalovaným navrhovaný postup má být skutečnost, že:

1) Není správný závěr, že žalovaný nevedl řádně účetnictví, když jako jednatel společnosti najal odborníka - účetní společnost, přičemž jednatelka společnosti [právnická osoba]. paní [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že co se týče dodavatelů a dalších smluv, detaily si nepamatuje. Standardně probíhaly účetní služby tak, jako u jiných společností a v případě, že se na výpisu z účtu nacházela položka, o které účetní nevěděli kam jí zaúčtovat, pod jakou položku v účetnictví, tak se dotázali klienta, což je běžný způsob komunikace účetní společnosti, přičemž účetnictví bylo prováděno v souladu s účetními předpisy.

2) Podle odvolatele i ve světle znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] není pravdou, že k újmě žalobce jako jeho jednatel zvýšil pasiva žalobce, aniž by to jakkoli zdůvodnil, což činí jeho rozhodnutí v tomto nepřezkoumatelným. Podle odvolatele byl nový jednatel naprosto pasivní a nesnažil se o standardní fungování společnosti a od chvíle odvolání žalovaného z funkce jednatele žalobce neměl obrat ani příjmy, což je zřejmé z daňových přiznání žalobce za rok 2006 a 2007. Navíc soud I. stupně pochybil, jestliže nevyslechl znalce [tituly před jménem] [jméno FO] k jeho posudku č. 83/2011.

3) Podle odvolatele soud I. stupně nesprávně rozhodl o neplatnosti smlouvy o půjčce ze dne 23. 6. 2004 a o tom, že smlouva o půjčce ze dne 23. 6. 2004 měla být projednána valnou hromadou žalující společnosti, neboť § 196a odst. 1 obchod.zák., se na toto právní jednání nevztahuje, neboť žalobci ze smlouvy o půjčce ze dne 23. 6. 2004 nevznikla povinnost splácet půjčku. Tento závazek byl výlučně na dlužníkovi společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce nebyl se svým jednatelem (žalovaným) v žádném vztahu ze smlouvy o půjčce a nemá vůči žalobci v tomto směru žádné povinnosti plnit. Podle odvolatele předmětem smlouvy o půjčce ze dne 23. 6. 2004 není ani zajištění závazku žalující společností a ani z toho důvodu na tuto smlouvu nelze aplikovat § 196a odst. 1 obchod.zák. Konečně smlouvou o půjčce ze dne 23. 6. 2004 se podle odvolatele ani nepřevádí bezplatně majetek. Podle odvolatele, jestliže žalobce plnil žalovanému, jednalo se toliko o to, co dlužil společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]., jemuž žalovaný zapůjčil peníze. Doplnil, že podle odvolatele soud I. stupně v napadaném rozsudku odkazuje na „rozhodnutí NS Odon 101/97“, jež však není možné dohledat.

4) Podle odvolatele soud I. stupně nesprávně, nenechal zpracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví k prokázání pravosti podpisu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] osoby, jež podepsal smlouvu o půjčce ze dne 23. 6. 2004 když znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl schopen z důvodu nedostatku podkladů stanovit beze vších pochybností, že podpis na smlouvě o půjčce ze dne 23.6.2004 patří [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Jestliže jeho závěr byl v rovině pravděpodobnosti pravosti podpisu, mělo být zváženo i to, že vedle podpisu se na dokumentu také nachází razítko společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno].

5) Nenechal zpracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví, aby bylo beze vších pochybností prokázáno, že se jedná o pravý podpis, a to přestože žalovaný i žalobce takovýto důkaz opakovaně navrhovali. Odůvodnění prvoinstančního soudu, že tak neučinil z obavy, aby nebyl zničen jediný originál smlouvy o půjčce ze dne 23.6.2004, na nesprávnosti jeho postupu nic nemění.

6) Žalovaný tak mohl prokázat pravost podpisu [Anonymizováno]. [Anonymizováno] na smlouvě o půjčce ze dne 23. 6. 2004 a tím mohl i dokázat, že peníze ve výši 400 000 EUR byly žalovaným skutečně předány společnosti [právnická osoba] [Anonymizováno] dlužníkovi v hotovosti před podpisem smlouvy. Předání peněz mohla potvrdit i navrhovaná svědkyně [jméno FO]. Soud I. stupně mohl podle odvolatele rovněž vyjít z expertizi [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] doložené žalovaným.

7) Podle odvolatele, jestli soud I. stupně ve vztahu ke smlouvě o půjčce ze dne 23. 6. 2004 vyslechl [jméno FO], pana [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] a na základě těchto důkazů obraně žalovaného neuvěřil, nečinil správně, když tyto svědecké výpovědi jsou nedůvěryhodné, jelikož všichni v uvedení svědci jsou dlouholetými obchodními partnery dlužníka. Svědek [adresa] je agentem společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejímiž společníky jsou manželé [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] je rovněž společníkem žalobce.

8) Podle odvolatele ani případné administrativní pochybení spojené s převozem peněz v hotovosti nezpůsobuje neplatnost hotovostní půjčky ani vrácení jejího poskytnutí.

9) Skutečnost, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] o smlouvě o půjčce ze dne 23. 6. 2004 nevěděli a nevedli ji v účetnictví podle odvolatele nedokazuje, že smlouva nebyla řádně podepsána [Anonymizováno]. [Anonymizováno], byť tato nedůvěryhodná osoba nepravdivě uvedla, že údajně nezná žalovaného, ačkoliv s ním [Anonymizováno]. [Anonymizováno] prokazatelně obchodoval a byla s ním v pravidelném písemném i osobním styku. Konečně odvolatel poukázal na skutečnost, že jeho trestní stíhání pro údajný podvod bylo rozhodnutím č. j. KRPA-1169-8/TČ-2009-000092 odloženo.

10) Ve vztahu k tvrzenému nesplacení části půjčky ve výši 407 845 Kč, ačkoli opak byl prokázán hlavní účetní knihou, podle odvolatele není možno vycházet ze znaleckého posudku č. A 140/2010 vypracovaného společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., neboť jestliže by v účetních záznamech žalobce nefiguroval zápis vrácení půjčky v hotovosti, byl by pokladní zůstatek záporný, což je nemožné.

11) Odvolatel dále poukázal na skutečnost, že účetnictví žalobce obsahuje 3 zápisy týkající se výdajů z pokladny, promítnutých do analytických účtů 378 - Jiné pohledávky (platby dohoda s [Anonymizováno] [Anonymizováno]) v celkové výši 635 000 Kč, z čeho je dovozováno účtování o předmětném závazku a jeho uhrazení.

12) Zdůraznil, že dle výše uvedeného znaleckého posudku je možné pouze to, že z jeho strany došlo ke splacení části půjčky žalovaným rovněž v rozsahu 407 845 Kč. Proto podle odvolatele soud I. stupně na základě předložených důkazů dospěl k nesprávnému závěru, jelikož výše uvedený znalecký posudek výslovně vylučuje možnost, že došlo k výběrům hotovosti bez předmětného splacení části půjčky, vzhledem k nemožnosti záporného pokladního zůstatku.

13) Odvolatel poukázal také na skutečnost, že mu přes opakované urgence nebylo umožněno nahlédnout do spisu.

14) Konečně podle odvolatele je třeba přihlížet k závěrům valných hromad žalobce, jež udělili souhlas s nyní projednávaným nakládáním s majetkem žalující společnosti, když usnesení předmětných valných hromad žalobce nebyla v prekluzivních lhůtách zpochybněna rozhodnutími soudu.

18. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání a v tomto rozsahu též řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.

19. Odvolací soud vyšel ze správných závěrů soudu I. stupně o skutkovém stavu věci, podle nichž žalovaný v průběhu let 2006 - 2007 jako jednatel dal souhlas s odčerpáním níže uvedených prostředků z majetku žalobce a následně pro svoji potřebu odčerpal z účtu společnosti [právnická osoba] celkem 5 697 688 Kč a 233 691,60 EUR (z toho 220 000 Kč a ve výši 99 300 EUR v roce 2007, tedy po té, kdy již byl odvolán z funkce jednatele), přičemž částku 1 187 155 Kč žalobci vrátil a po dohledání této vrácené částky žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět a soud I. stupně v této části řízení zastavil. Stejně tak po vydání shora uvedeného rozsudku soudu I. stupně žalobce po vyplacení částky 2 007 005 Kč z konkursní podstaty v konkursu na majetek žalovaného vzal žalobu zpět i v rozsahu uvedené částky 2 007 005 Kč a odvolací soud svým rozhodnutím ze dne 16. 3. 2022, č. j. 6 Cmo 17/2021-715 v tomto rozsahu rozsudek soudu I. stupně zrušil a řízení zastavil.

20. Odvolací soud vyšel rovněž ze skutečnosti, že k žalovaným tvrzené legálnosti shora uvedeným způsobem odčerpaných prostředkům žalovaný doložil jednak smlouvu ze dne 23. 6. 2004 uzavřenou v Moskvě o půjčce poskytnuté žalovaným na částku 400 000 EUR společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] s tvrzenou možností splácení přes účty žalobce (označenou jako [Anonymizováno] [Anonymizováno]), kdy podle tvrzení žalovaného jednotlivé výběry finančních částek převodem nebo v hotovosti měly být splátkami této půjčky a jednak smlouvu ze dne 5. 12. 2005 o půjčce peněz poskytnutých žalobcem žalovanému ve výši 1 595 000 Kč.

21. Konečně odvolací soud vyšel, v souladu se správnými závěry soudu I. stupně, také ze skutečnosti, že obě smlouvy o půjčkách (ze dne 23. 6. 2004 a ze dne 5. 12. 2005) byly předmětem jednání valných hromad žalobce ze dne 15. 6. 2004 a ze dne 2. 12. 2005 a valné hromady žalobce s jejich uzavřením vyjádřily souhlas.

22. Po právní stránce odvolací soud vycházel zejména z § 126 a násl. obchod. zák.

23. Podle § 126 obchod. zák. (ve znění účinném do 30. 11. 2009) společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně anebo v zastoupení zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti.

24. Podle § 131 obchod. zák. každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne. kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká. Jestliže bylo usnesení přijato postupem podle § 127 odst. 7, lze toto právo uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy společnost oznámila společníkovi přijetí usnesení, nejdéle však do jednoho roku od přijetí usnesení.

25. Podle § 135 obchod. zák. jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti (odstavec první). Ustanovení § 194 odst. 2 první až páté věty, odstavce 4 až 7 a § 196a obchod. zák. se použijí obdobně (odstavec druhý).

26. Podle § 196a odst. 1 obchod. zák. společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, anebo smlouvu, jejímž obsahem je zajištění závazků těchto osob, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku.

27. Na základě shora uvedeného odvolací soud zastává právní názor mající základ v závazném právním názoru Nejvyššího soudu vyjádřeném v jeho rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3677/2022-760 ze dne 19. 10. 2023, podle něhož shora uvedená rozhodnutí valných hromad žalobce ze dne 15. 6. 2004 a ze dne 2. 12. 2005 o udělení souhlasu s následně uzavíranými oběma smlouvami o půjčkách (ze dne 23. 6. 2004 a ze dne 5. 12. 2005), nejsou nicotná a jsou platná, s ohledem na skutečnost, že tato rozhodnutí nebyla v prekluzivních lhůtách napadena u soudu.

28. Ježto se odvolací soud v návaznosti na uvedený závazný právní názor Nejvyššího soudu neztotožnil se soudem I. stupně v otázce soudem I. stupně uváděné neplatnosti obou smluv o půjčkách spojené s nutností vrátit si vše, co bylo plněno, postupem podle § 219a odst. 2 o. s. ř. a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízní. Stalo se tak za účelem provedení dalšího důkazního řízení, jež se již nyní jeví velmi rozsáhlé a náročné na plnění povinností tvrzení a důkazní zejména na straně žalovaného tvrdícího předání půjčky 400 000 EUR společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], ačkoli rozsudek Zemského soudu v Kolíně nad Rýnem sp. zn. 21 O 353/11 po provedeném důkazním řízení konstatoval opak. Předpokládaný značný rozsah dalšího dokazování souvisí též s tvrzeným oprávněním vyplývajícím ze smlouvy o půjčce ze dne 23. 6. 2004 k započítávání jednotlivých plnění za účelem tvrzeného splácení soukromé půjčky 400 000 EUR poskytnuté žalovaným společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zde bude nutno postavit na jisto, zda byla uzavřena trojdohoda umožňující započítávání pohledávek stranami dohody ze dne 23. 6. 2004, když se doposud soud I. stupně tímto nezabýval.

29. Potřeba dodatečného dokazování je tak rozsáhlá, že nelze realizovat před odvolacím soudem dokazování především v tom směru, zda byla smlouva o půjčce ze dne 23. 6. 2004 skutečně uzavřena a zda byla půjčka poskytnuta, případně zda obsah smlouvy o půjčce ze dne 23. 6. 2004 vůbec umožňoval, aby docházelo k zápočtům tvrzeným odvolatelem.

30. Proto bude úkolem soudu I. stupně zabývat se zejména tím, zda byla smlouva o půjčce ze dne 23. 6. 2004 skutečně uzavřena a zda byla půjčka 400 000 EUR podle této smlouvy poskytnuta. Zjistí-li soud I. stupně, že tomu tak bylo, potom v souladu s výkladovými pravidly provede výklad smlouvy o půjčce ze dne 23. 6. 2004 a posoudí, zda její obsah vůbec umožňoval, aby docházelo k zápočtům tvrzeným odvolatelem. V rámci hodnocení důkazů není vyloučeno, že ve shodě s § 135 odst. 2 o. s. ř. soud I. stupně dospěje ke zjištění, že o některé z otázek významných pro rozhodnutí již bylo soudem rozhodnuto a z tohoto důvodu bude z takového rozhodnutí vycházeno. V této souvislosti přichází v úvahu posouzení ve spise založeného rozsudku vydaného soudem státu EU, konkrétně Zemským soudem v Kolíně nad Rýnem sp. zn. 21 O 353/11 z 2. 5. 2012, na nějž je nutno nahlížet obdobně, jako na rozhodnutí orgánu (soudu) ČR, když rozhodnutí vydaná v některém členském státě EU jsou v ostatních členských státech uznávána ve smyslu článku 36, kapitoly III, oddílu 1, aniž je vyžadováno zvláštní řízení (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012).

31. Soud I. stupně v konečném rozhodnutí rozhodne o nákladech tohoto odvolacího řízení společně s rozhodnutím o nákladech řízení před soudy všech stupňů.