o zaplacení vypořádacího podílu v částce 4 400 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 68 Cm 45/2017-245 ze dne 8. září 2022

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud I. stupně ve sporu původně o 4 400 000 Kč, z čehož v průběhu řízení žalobce vzal žalobu zpět o 1 400 000Kč, ve výroku I. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 2 328 750 Kč s úroky z prodlení v soudem specifikované částce, ve výroku II. žalobu v částce 671 250 Kč s přísl. zamítl, ve výroku III. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, ve výroku IV. uložil žalobci povinnost zaplatit ČR - Krajskému soudu v Ústí nad Labem částku 106 361,76 Kč a ve výroku V. stejnou povinnost zaplatit ČR - Krajskému soudu v Ústí nad Labem částku 106 361,76 Kč uložil také žalobci.

2. Ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení ve výrocích III. a IV. soud I. stupně věc posoudil podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.) a podle § 148 o. s. ř. a vyšel ze skutečnosti, že poměr úspěchu a neúspěchu žalobce a žalovaného shledal přibližně stejný. Z toho důvodu žádnému z účastníku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a náhradu nákladů řízení státu v celkové výši 222 723,52 Kč stanovil tak, že ½ těchto nákladů zaplatí žalobce a ½ nákladů řízení státu zaplatí žalovaný, přičemž ve svém rozhodnutí zohlednil stranami složené zálohy - každou ze stran ve výši 5 000 Kč.

3. Proti tomuto rozhodnutí ve vztahu k výrokům III. a IV. o nákladech řízení se včas odvolal žalobce (odvolatel) a domáhal se v této části jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení tak, aby v uvedených výrocích o nákladech řízení byla respektována míra úspěchu odvolatele v řízení.

4. Své odvolání odvolatel odůvodnil poukazem na výklad aplikace § 142 o. s. ř. s tím, že byl úspěšný v rozsahu 54,8% a měly by mu být nahrazeny náklady v rozsahu 9,6 %. Podle odvolatele je nutno vycházet ze skutečnosti, že byl dán důvod k postupu podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když podle odvolatele měl co do základu věci plný úspěch, neboť na počátku sporu přesně neznal, ani nemohl znát, výši plnění a tato výše musela být stanovena pomocí znaleckého posudku. Částečné zpětvzetí žaloby v projednávané věci, v níž výše plnění závisí na znaleckém posudku, podle odvolatele nemůže mít vliv na nemožnost použít § 142 odst. 3 o. s. ř.

5. Pokud vzal žalobce před konečným rozhodnutím svůj návrh částečně zpět, přichází podle odvolatele sice v úvahu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy poměrné rozdělení náhrady nákladů řízení, avšak rozhodne-li soud o náhradě nákladu řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se náležitě vypořádá s možností použití § 142 odst. 3 ve spojení s § 136 o. s. ř., porušuje právo žalobce zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

6. Podle odvolatele mu mělo být nahrazeno podle jeho úspěchu ve věci 9,6 % jeho nákladů, což není zanedbatelná hodnota ve vztahu k přisouzené částce. To plyne podle odvolatele právě ze skutečnosti, že žalobce byl úspěšný v rozsahu 54,8%, společnost byla úspěšná v rozsahu 45,2% a rozdíl činí uvedených 9,6 % ve prospěch žalobce.

7. Podle odvolatele ani výrok IV. nerespektuje úspěch navrhovatele ve věci ve výši 9,6 % za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch navrhovatele ve sporu ve výši 9,6 % představuje konkrétně částku 10 210,72 Kč v jeho prospěch, ke které měl soud přihlédnout při stanovení povinnosti uhradit náklady na znalecké posudky a výslech znalců. Uvedený postup soudu I. stupně podle odvolatele porušuje § 142 odst. 2 o. s. ř., dále čl. 36 odst. 1 a čl. 37odst. 3 Listiny.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, bez nařízení jednání vzhledem k ustanovení § 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné.

9. Projednávanou problematiku týkající se náhrady nákladů předmětného sporného řízení upravují zejména § 142 o. s. ř., § 146 odst. 2 o. s. ř., jakož i § 148 o. s. ř.

10. Podle § 142 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (odst. 1). Podle odst. 2 téhož ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle odst. 3, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Konečně Podle odst. 4 v řízení zahájeném na návrh nejvyššího státního zástupce nebo státního zastupitelství podle zvláštních předpisů 58) přizná soud žalovanému za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 náhradu těchto nákladů proti státu. To platí obdobně, bylo-li řízení zahájeno na návrh [právnická osoba] v případech a za podmínek uvedených v § 35a.

11. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

12. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

13. Jak je zřejmé z rozhodnutí soudu I. stupně, v projednávaném případě byla část žaloby vzata žalobcem zpět v rozsahu 1 400 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu uplatňovaného nároku ve výši 3 000 000 Kč byl žalobce úspěšný toliko v rozsahu částky 2 328 750 Kč s přísl. a ve zbývajícím rozsahu v částce 671 250 Kč s přísl. žalobce úspěšný nebyl.

14. Z rozhodnutí soudu I. stupně je zřejmé i to, že soud I. stupně při rozhodování o nákladech řízení považoval za prioritní aplikovat zásadu úspěchu ve věci podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vzdor tomu, že část žaloby vzal žalobce zpět v rozsahu 1 400 000 Kč a přicházela v úvahu aplikace doplňující zásady zavinění ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Z obsahu rozhodnutí soudu I. stupně lze dovodit logickou obecnou úvahu soudu I. stupně, podle níž pro závěry o povinnosti hradit náklady řízení je podstatný pouze faktický výsledek řízení zjistitelný jednoduchým a přehledným porovnáním toho, co bylo žalobou požadováno a na druhé straně toho, co bylo ve skutečnosti žalobci přiznáno, a to bez ohledu na průběh řízení a na případné rozšiřování žaloby a na její možné průběžné omezování.

15. Podle právního názoru odvolacího soudu shora uvedená úvaha soudu I. stupně je praktická a použitelná, avšak toliko z hlediska aplikace § 148 odst. 1 o. s. ř. při posuzování „...výsledků řízení …“ a z tohoto důvodu také před odvolacím soudem obstálo rozhodnutí IV. soudu I. stupně o rozvržení povinnosti účastníků (v daném případě žalobce) hradit náklady řízení státu, když takovéto rozhodnutí plně odpovídá shora uvedenému ustanovení zákona s přihlédnutím ke skutečnosti, že na straně žalobce nebyly shledány podmínky pro jeho osvobození od soudních poplatků (č.l. 41). V této části (výrok IV. napadeného rozhodnutí) proto odvolací soud postupem podle § 219 o. s. ř. napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil.

16. Na druhé straně za situace, kdy při částečném omezení žaloby je nutno v konečném rozhodnutí o věci samé podle obecně známých právních názorů Nejvyššího soudu a Ústavního soudu souběžně aplikovat při rozhodování o nákladech řízení vedle sebe § 142 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř., nemůže rozhodnutí soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení mezi stranami sporu uspět. Proto odvolací soud postupem podle § 220 o. s. ř. ve výroku I. tohoto usnesení změnil výrok III. napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 68 Cm 45/2017-245 ze dne 8. září 2022 způsobem uvedeným shora, a to s ohledem na níže uvedené skutečnosti.

17. Ve vztahu k nákladům žalobce vzniklých mu v části řízení o 4 400 000 Kč do zastavení řízení usnesením soudu I. stupně č. j. 68 Cm 45/2017-170 ze dne 28. května 2021 v rozsahu 1 400 000 Kč odvolací soud aplikoval § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. následovně.

18. Žalobci do jeho omezení žaloby vznikly v řízení náklady v celkové částce 575 835 Kč na soudní poplatek ve výši 150 000 Kč připadající na předmět sporu 3 000 000 Kč, dále náklady na znalecké posudky uhrazené státu ve výši 111 362 Kč a dále náklady na advokáta, kdy zástupce žalobce provedl ve prospěch svého klienta v této části řízení 8 úkonů právní služby (§ 7, § 11 odst. 1 AT - č.l. 8, 11, 60, 104, 115, 145, 155, 164 (zpětvzetí) honorované každý částkou 25 900 Kč z punkta 4 400 000 Kč a 3 úkony právní služby (§ 7, § 11 odst. 2 AT - č.l. 32, 44, 164 (vyjádření se) honorované každý částkou 12 950 Kč z téhož punkta 4 400 000 Kč . Zástupci žalobce přísluší dále 11 režijních paušálů po 300 Kč. Dále náklady na cestovné advokáta k jednání soudu celkem 1 106 Kč za použití osobního vozidla zn. [Anonymizováno] RZ [SPZ], palivo nafta, spotřeba 5,86 1/100 km na trase [adresa] a zpět: 2 x 67,5 km, tj. 135 km. Jednání soudu dne 30. 4. 2019, vylil. č. 333/2018 Sb., cena nafty 33,60 Kč 1.35 x 5,861/100 km x 33,60 Kč tj. 266 Kč, jednání soudu dne 10. 9. 2020, vyhl. č. 358/2019 Sb., nafta 31.80 Kč tj. 252 Kč. Jednání soudu dne 13. 4. 2021, vyhl. č. 389/2020 Sb., nafta 27,20 Kč tj. 215 Kč. Jednání soudu dne 1. 9. 2022, vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb., cena nafty 47,10 Kč tj. 373 Kč, Dále má advokát právo na náhradu za ztrátu času podle § 14 odst. 4 AT - za 24 půlhodin.tj, 2 400 Kč Dále k nákladům žalobce náleží náklady v celkové výši 7 039 Kč na odborná posouzení [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba] znaleckého posudku [adresa] za 882 Kč podle Faktury č. [Anonymizováno], 1 071 Kč podle faktury č. [Anonymizováno], 1 386 Kč faktura č. [Anonymizováno], 1 000 Kč [právnická osoba]: odborné ocenění objektu č. [Anonymizováno] v ul [Anonymizováno], 2 500 Kč [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO] - odborné posouzení objektu č. [Anonymizováno] v ul. [Anonymizováno] a pozemků na částku, dále 200 Kč za úkon Katastru nemovitostí [adresa] za vyhotovení kopie kupní smlouvy na nákup sousedního pozemku pro výstavbu založené do spisu dne 1. 9. 2022 a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. advokátovi žalobce přísluší i náhrada odvedené 21% DPH ve výši 54 578 Kč.

19. V této části řízení by byl žalobce úspěšný pouze z 53% a v rozsahu 47 % úspěch neměl a měl by mu převážně neúspěšný žalovaný nahradit shora uvedené náklady v rozsahu 6 %, tj. v částce 34 550 Kč.

20. Ve vztahu k nákladům žalobce vzniklých mu v části řízení o 3 000 000 po zastavení řízení usnesením soudu I. stupně č. j. 68 Cm 45/2017-170 ze dne 28. května 2021 v rozsahu 1 400 000 Kč odvolací soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř. následovně.

21. Žalobci po jeho omezení žaloby vznikly v řízení náklady v celkové výši 87 423 Kč na advokáta, kdy zástupce žalobce provedl ve prospěch svého klienta 3 úkony právní služby (§ 7, § 11 odst. 1 AT - č.l. 204, 215, 231) honorované každý částkou 20 300 Kč z punkta 3 000 000 Kč a 1 úkon právní služby (§ 7, § 11 odst.2 AT - č.l. 253) honorovaný částkou 10 150 Kč z téhož punkta 3 000 000 Kč Zástupci žalobce přísluší dále i 4 režijní paušály po 300 Kč a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. advokátovi žalobce přísluší i náhrada odvedené 21% DPH ve výši 15 173 Kč.

22. V této části řízení byl žalobce úspěšný z 55% a v rozsahu 45 % úspěch neměl a měl by mu proto převážně neúspěšný žalovaný nahradit shora uvedené náklady v rozsahu 10 %, tj. v částce 8 742 Kč.

23. Z uvedených důvodů převážně úspěšný žalobce obdrží od převážně neúspěšného žalovaného náhradu za obě části řízení v celkové částce 43 293 Kč.

24. Před odvolacím soudem neobstála argumentace uváděná odvolatelem, domáhajícím se plné náhrady jím vynaložených nákladů přes to, že byl okolnostmi nucen vzít žalobu zpět v rozsahu 1 400 000 Kč a navíc i ve značné zbývající části sporu nebyl úspěšný v rozsahu částky 671 250 Kč s přísl.

25. Důvodem nemožnosti aplikovat § 142 odst. 3 o. s. ř. byla pro odvolací soud skutečnost, že § 142 odst. 3 o. s. ř. je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci uplatňované při rozhodování o náhradě nákladů řízení, na které je založeno ustanovení § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř.

26. Použití uvedené výjimky přichází v úvahu tehdy, závisí-li výše plnění na znaleckém posudku či na úvaze soudu podle § 136 o. s. ř.

27. Podle právního názoru odvolacího soudu shora uvedený postup nelze automaticky aplikovat na spory, v nichž je činný znalec určující výši plnění a již vůbec ne na případy, kdy účastník svůj nárok zjevně nadsadí, a to z různých důvodů, např. proto, že si chce vytvořit vyjednávací prostor ve vztahu k protistraně, což je zcela zjevně i projednávaný případ, kdy oprávněný byl shledán nárok žalobce toliko v rozsahu přibližně ½ jím původně uplatněného nároku. Ostatně žalobce jako bývalý společník žalovaného měl dostatečné informace o skutečnostech významných pro určení výše vypořádacího podílu. Požadoval-li žalobce v rámci řízení vypořádání přesahující o téměř 100 % výši jeho skutečného nároku, čemu žalovaná strana musela přizpůsobit intenzitu a finanční náročnost své obrany, nejsou zcela zjevně dány podmínky pro výjimečnou aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř., když takováto aplikace by byla za daných okolností neakceptovatelná a zjevně poškozující žalovaného.

28. O nákladech tohoto odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, když v řízení byl žalobce uvedeným způsobem úspěšný toliko ve vztahu k napadenému výroku III., avšak ve vztahu k výroku IV. úspěch neměl.

29. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodl způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.