o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2023, č. j. 74 Cm 157/2021-74,

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 27. 8. 2021 se žalobce domáhá, aby mu soud přiznal dorovnání za 229 ks akcií společnosti [právnická osoba]., o jmenovité hodnotě 1 000 Kč (dále jen „společnost“ a „akcie“), které na žalovanou přešly na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 14. 8. 2019, o přechodu vlastnického práva k akciím na žalovanou jako hlavního akcionáře společnosti. Domáhá se dále přiznání zákonného úroku z dorovnání od 16. 9. 2019 a zákonného úroku z prodlení od 15. 11. 2019 do zaplacení.

2. Usnesením ze dne 9. 3. 2022, č. j. 74 Cm 157/2021-42, ustanovil soud prvního stupně znalecký ústav [právnická osoba] znalcem z oboru ekonomika (dále jen „znalec“) a uložil mu, aby určil hodnotu podniku společnosti ke dni 15. 9. 2019 a na základě takto zjištěné hodnoty stanovil podíl hodnoty připadající na 1 kmenovou akcii společnosti o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Znalci uložil k podání posudku lhůtu 6 měsíců od převzetí spisového materiálu. Podle obsahu spisu soud prvního stupně k odůvodněné žádosti znalce uvedenou lhůtu později dvakrát prodloužil o 3 měsíce, resp. o 1 měsíc. Soud prvního stupně převzal posudek 26. 1. 2023.

3. Soud prvního stupně napadeným usnesením přiznal znalci znalečné ve výši 162 313,76 Kč (z toho odměnu za 272 hodin práce po 450 Kč ve výši 122 400 Kč, za 5 hodin práce pod 350 Kč ve výši 1 750 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 8 691,80 Kč, náhradu za ztrátu času 1 301,80 Kč a náhradu za DPH ve výši 28 170,16 Kč).

4. Proti tomuto usnesení podala odvolání žalovaná, domáhajíc se přiměřeného snížení odměny. Upozornila na skutečnost, že znalec účtoval téměř veškeré položky odměny v nejvyšší možné hodinové sazbě, která odpovídá nejvyšší pracovní náročnosti, např. pro revizní posudky. Pouze 5 hodin, a to příprava, vymezení a soupis přílohy, účtoval znalec v nižší sazbě. Například úkony příprava seznamu podkladů, příprava dopisu se žádostí o součinnost, příprava dopisů se žádostí o poskytnutí lhůty, přenesení účetních závěrek společnosti do Excelu, přenesení dat z velkých technických průkazů do Excelu, úvodní část (titulní strana, obsah, seznamy tabulek, vymezení znaleckého úkolu, výčet vybraných zdrojů dat) podle žalované nespadají mezi úkony nejvyšší odborné náročnosti. Dále žalovaná uvádí, že úkon nastudování soudního spisu měl být účtován paušální odměnou, nikoli hodinovou sazbou. Celková částka znalečného je nepřiměřená povaze zadaného znaleckého úkolu. Odvolací soud by měl podle žalované přezkoumat nezbytnost uvedeného časového rozsahu a kategorii jednotlivých hodinových sazeb, případně vyzvat znalce k doložení nezbytnosti uvedené časové náročnosti jednotlivých úkonů a zařazení převážné většiny účtovaných položek do kategorie nejvyšší odborné náročnosti s nejvyšší sazbou odměny.

5. Znalec ve svém vyjádření uvedl, že se ve vyúčtování znalečného nijak neodchýlil od vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, ve znění před 1. 1. 2023 (dále jen „vyhláška o znalečném“) a výši znalečného považuje za odpovídající a přiměřenou znaleckému úkolu, a to i ve srovnání se znalečným přiznaným znalci za podané posudky v obdobných věcech. Znalec je především přesvědčen, že podle § 2 odst. 1 vyhlášky se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti, nikoli odborná náročnost jednotlivých úkonů. Posudek zpracovávali odborníci, kteří mají a musí mít kvalifikaci na oceňování podniků, tj. mají vysokoškolské vzdělání, absolvovali specializační studium v příslušných oborech oceňování, mají mnohaletou praxi a zvyšují si kvalifikaci. Takový odborník by měl mít nárok na odpovídající odměnu za svou odbornost, a to i když vykonává méně kvalifikovanou činnost (přípravu seznamu podkladů nebo přenesení dat do Excelu). Takovou práci nelze jednoduše zadat jiné osobě s nižší kvalifikací, neboť znalec má vykonávat svou činnost osobně a pracovníky může přibrat jen na pomocné práce, navíc by pomocníkovi musel vysvětlit, co, jak a proč je třeba připravit a kvalitu práce kontrolovat a seznámit se s jejími výsledky. Ve výsledku by tak úspora nákladů na odměnu nevznikla. Soud prvního stupně zadal znalecký úkol znalecké kanceláři, což znamená záruku vyšší vzájemné kontroly a navzájem se doplňující kvalifikace, za což lze očekávat odměnu ve vyšší sazbě. Hodinová sazba odměny znalců byla předmětem kritiky a od 1. 1. 2023 byla zvýšena na 800 až 1 000 Kč. Znalec tedy účtoval 450 Kč za hodinu prací, které musí nezbytně vykonávat kvalifikovaný odborník, a 350 Kč za hodinu práce, která není vysoce odborná, ale je nezbytná ke splnění zadaného úkolu. Pokud potom jde o podrobné nastudování spisu, účtoval znalec hodinovou odměnu za situace, kdy spis měl 42 stran a nastudování jedné strany trvá přibližně 2 minuty. Navíc rozdíl mezi paušálem 500 Kč a dvěma hodinami práce po 450 Kč není zásadní. K přiměřenosti výše znalečného potom znalec odkazuje na výši odměny za podobné posudky, přiznané mu soudy ještě podle předchozí právní úpravy. Přiznaná výše odměny činila 70 až 200 tisíc Kč. Znalec navrhl potvrzení napadeného usnesení.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen zčásti.

7. Podle § 31 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna (odstavec 1). Odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7 (odstavec 2). Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu (odstavec 4). Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného (odstavec 5). Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty (odstavec 6).

8. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč. Podle § 4 vyhlášky o znalečném při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti (odstavec 1). Při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména (a) povaha a rozsah znalecké činnosti, (b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a (c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce (odstavec 2).

9. Podle § 5 vyhlášky o znalečném znalci nenáleží časová odměna za práci účelně vynaloženou na provedení úkonu, za kterou mu náleží paušální odměna (odstavec 1). Seznam úkonů podle odstavce 1 a výše paušální odměny za tyto úkony jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce (odstavec 2). Pokud znalec osvědčí okolnosti svědčící pro to, aby odměna za úkon nebyla určena jako paušální odměna, nebo pokud tyto okolnosti vyjdou najevo jinak, určí se odměna jako časová odměna (odstavec 3). V příloze 1 vyhlášky o znalcích je stanovena paušální odměna ve výši 500 Kč za převzetí a obeznámení se s případech včetně seznámení se spisem.

10. Žalovanému lze přisvědčit v tom, že za studium spisu přísluší znalci pouze odměna ve výši 500 Kč. Jak uvádí sám znalec, měl spis v době, kdy se s ním znalec seznamoval, 42 listů, což je rozsah standardní, odpovídající přiznané odměně. Pro znalce byla navíc podstatná pouze část z uvedeného rozsahu (zejména podání účastníků řízení ve věci samé), zatímco značná část spisu je tvořena procesními úkony soudu a účastníků (např. výzva k úhradě soudního poplatku), které se znaleckým úkolem nesouvisí a znalec se s nimi podrobně seznamovat nemusel.

11. V ostatních námitkách však již žalovanému přisvědčit nelze. Odvolací soud předně konstatuje, že oceňování obchodních závodů pro účely přezkoumání přiměřenosti protiplnění vytěsněným minoritním akcionářům je činností vyžadující vysokou odbornost, navíc činností nikoli mechanickou, nýbrž vyžadující odborné odhady a posouzení. Se znalcem lze souhlasit jak v tom, že taková činnost vyžaduje vysokou odbornou erudici a neustálé doplňování si vzdělání, neboť obor oceňování se poměrně rychle vyvíjí, tak i v tom, že odborníci v daném oboru si zaslouží náležitou odměnu. Odvolací soud souhlasí i s argumentem, že hodinová sazba 450 Kč zdaleka neodpovídá přiměřené odměně odborníka v daném oboru - ostatně je obecně známo, že kvalifikovaní řemeslníci si leckdy účtují vyšší sazbu i za práci sice odbornou, avšak mechanickou. Účtuje-li si tedy znalec sazbu 450 Kč za hodinu i za úkony, které nevyžadují sice vysokou odbornou erudici (přenos údajů do Excelu), avšak netrvají dlouho (v dané situaci účtovány 3, resp. 4 hodiny práce), považuje odvolací soud takový postup za přípustný. U takto krátkých úkonů se nevyplatí úkon zadávat osobě méně kvalifikované; navíc se při přenosu kvalifikovaný znalec seznámí s vkládanými údaji.

12. K přiměřenosti celkové výše znalečného potom odvolací soud rovněž souhlasí se znalcem v tom, že sporné znalečné se nevymyká znalečnému přiznávanému za obdobné posudky. V projednávané věci se navíc závod společnosti sestává z několika dílčích provozů, jeho součástí je značné množství nemovitých věci, motorových vozidel a dalšího majetku. Znalec přitom přistoupil k důkladnému šetření, vyžádal si velké množství podkladů, které zpracoval, seznámil se s provozy závodu společnosti na místě a přistoupil k ocenění několika různými metodami. Stejně tak samotný posudek je podrobně odůvodněn. Z posudku samotného je rozsah potřebných úkonů seznatelný a odvolací soud jej považuje za přiměřený.

13. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s ř. per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) změnil tak, že od znalečného přiznaného soudem prvního stupně odečetl rozdíl mezi účtovanou odměnou za 2 hodiny práce po 450 Kč a paušální odměnou ve výši 500 Kč, včetně DPH, tj. částku 484 Kč. Ve zbytku bylo znalečné přiznáno správně.

14. Protože tímto usnesením se účast znalce v řízení končí, rozhodl odvolací soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení znalce. Žalovaný měl v odvolacím řízení úspěch jen nepatrný (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Znalci proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů, které tvoří paušální náhrada nákladů za 1 úkon v řízení ve výši 300 Kč (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).