Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 6 Cmo 152/2021-18 ECLI:CZ:VSPH:2022:6.Cmo.152.2021.1 Usnesení

o návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2021 č. j. 71 Cm 13/2021-6,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 8. 2. 2022

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

za

účasti: [Jméno navrhovatele B], IČO [IČO navrhovatele B]

sídlem [Adresa navrhovatele B]

o návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2021 č. j. 71 Cm 13/2021-6,


I. Odvolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Městský soud v Praze coby soud prvního stupně usnesením ze dne 12. března 2021 č. j. 71 Cm 13/2021-6 rozhodl tak, že návrh na jmenování hmotněprávního opatrovníka účastníkovi /dále též jen „družstvo“/ zamítl (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že s ohledem na ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. (dále též jen „lex covid“) funkční období členů představenstva nemohlo v žádném případě zaniknout, ale naopak došlo k jeho prodloužení, a to na základě zákona.

Argumentace navrhovatele se vztahovala k představenstvu zvolenému na členské schůzi předmětného družstva ze dne 6. 2. 2018 [tituly před jménem], [Anonymizováno], [Anonymizováno], jenž byl v důsledku úmrtí nahrazen [tituly před jménem] - u nichž skončilo jejich tříleté funkční období, a proto nemá za družstvo kdo jednat. Proto navrhoval ustanovit družstvu hmotněprávního opatrovníka s odkazem na § 486 o.z.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, přičemž odvolatel má za to, že soud prvního stupně nesprávně aplikoval § 20 odst. 1 lex covidu s tím, že není možno nařídit bývalým členům statutárního orgánu nesprávným výkladem lex covidu další působení ve funkci proti jejich vůli s tím že možnost prodloužení funkčního období je omezena jen do 31. 12. 2020. Navrhl, aby soud ustanovil hmotněprávního opatrovníka, případně zrušil napadené usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud nahlédnutím do veřejného rejstříku právnických osob (§ 120 o.z.), konkrétně do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl Dr. vložka 4360 zjistil, že navrhovatelem zmiňované představenstvo družstva bylo již z obchodního rejstříku vymazáno s tím, že jim zaniklo členství v představenstvu ke dni 18. května 2021, a namísto tohoto kolektivního statutárního orgánu byl zapsán statutární orgán ve složení: předseda představenstva [tituly před jménem], den vzniku členství 18. května 2021, den vzniku funkce 26. května 2021, místopředseda představenstva [tituly před jménem], den vzniku členství 18. května 2021, den vzniku funkce 26. května 2021, člen představenstva [tituly před jménem], den vzniku členství 18. května 2021. V souladu s principem materiální publicity (§ 121 o.z. a § 8 z. v. r.) ve veřejném rejstříku, tedy i obchodním rejstříku měl odvolací soud za to, že statutární orgán družstva je obsazen a je zde tedy osoba oprávněná jednat za družstvo. Vzhledem ke skutečnosti, že k této změně statutárního orgánu došlo po podání odvolání, vyzval odvolací soud usnesením ze dne 17. ledna 2022 č. j. 6 Cmo 152/2021-15 navrhovatele, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda za současně naprosto změněné situace ve statutárním orgánu družstva (skutkově i právně) stále trvá na svém odvolání či zda jej bere zpět.

Podáním ze dne 31. ledna 2022 doručeným odvolacímu soudu dne 1. 2. 2022 vzal odvolatel své odvolání výslovně zpět s tím, že na jmenování hmotněprávního opatrovníka netrvá, a to vzhledem ke změněné situaci, neboť byl u účastníka zvolen nový statutární orgán a zapsán do obchodního rejstříku.

Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku tohoto procesního úkonu zastavil odvolací řízení podle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).

Odvolatel sice zavinil zastavení řízení, a tudíž by byl povinen k náhradě nákladů odvolacího řízení druhému účastníkovi, tj. družstvu (viz. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.), tomu však v souvislosti s tímto odvolacím řízením žádné náklady nevznikly, neboť nebyl zastoupen advokátem, jemuž by jinak příslušela odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů. Proto rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.