o zaplacení vypořádacího podílu ve výši 273 752 Kč, o odvolání žalobců i žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 81 Cm 96/2016-279 ze dne 21. 4. 2021

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně shora uvedeným rozsudkem ve výroku I. zamítl pro neexistenci uplatněného nároku žalobu o zaplacení vypořádacího podílu v žalovaném družstvu ve výši 273 752 Kč, ve výroku II. žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku III. uložil žalobcům povinnost zaplatit České republice na nákladech znaleckého zkoumání částku 49 706,80 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že manželé [Anonymizováno] a [Jméno žalobce B], jako bývalí společní členové družstva [právnická osoba], se v souvislosti s ukončením svého členství domáhali vyplacení zbytku vypořádacího podílu ve výši 273 752 Kč s tím, že od 26. 11. 2008 do 31. 10. 2012 byli společnými členy žalovaného družstva, přičemž po ukončení členství jim družstvo vyplatilo neadekvátně nízký vypořádací podíl ve výši 23 889 Kč, ačkoli splatili vklad v celkové výši 930 696 Kč, od čeho jim měla být odečtena účetní hodnota 588 437 Kč bytové jednotky [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], jež jim byla družstvem převedena, přičemž zůstává k vyplacení žalovaná částka 273 752 Kč.

3. Podle zjištění soudu I. stupně členství žalobců v družstvu bylo ukončeno k 31. 10. 2012 a ukončený počet let členství žalobců v družstvu činí 3 roky. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že v domě [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nachází 35 bytových jednotek a dvě nebytové jednotky. Podle zjištění soudu I. stupně splacený členský vklad žalobců činil 930 696 Kč, vlastní kapitál žalovaného družstva očištěný od nedělitelného fondu činil 20 734 000 Kč a žalovaným bylo vyplaceno na vypořádacím podílu 23 889 Kč a vyplacení dalších tvrzených peněz žalobcům na vypořádací podíl žalovaný neprokázal.

4. Soud I. stupně ustanovil ke zjištění výše vypořádacího podílu znalecký ústav [právnická osoba]., jenž stanovil výši vypořádacího podílu částkou mínus 73 446,14 Kč a z toho důvodu, zejména na základě posouzení věci podle § 233 a násl. obchod. zák., soud I. stupně žalobu zamítl.

5. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolali jak žalobci do výroku o zamítnutí návrhu a do závislých výroků a domáhali se jeho změny a vyhovění návrhu a žalovaný se odvolal do výroku II. o nákladech řízení, v rámci něhož soud I. stupně aplikoval § 150 o. s. ř., což bylo podle žalovaného nepřípustné.

6. Žalobci poukázali na skutečnost, že podle jejich názoru soud I. stupně ze znaleckého posudku vyvodil nesprávný závěr o neexistenci uplatněného nároku, když zejména nebral v úvahu jejich argumenty ohledně zjevné nesprávnosti závěrů znaleckého ústavu. Žalobci zdůraznili, že Celkem 31 družstevníků se složilo a prostřednictvím družstva zakoupilo bytový dům za 27 469 230 Kč, když navíc byly s domem odkoupeny další 4 byty a 2 nebytové prostory, pozemky a pohledávky, čímž za vklady zakládajících členů družstva získalo družstvo majetek, jenž podstatným způsobem převyšuje souhrn hodnot 31 bytů. Podle žalobců dva byty byly v r. 2010 převedeny na nové členy, dva byty byly prodány přímo a výnosy byly všem zakládajícím členům rozděleny do fondu oprav nebo fondu členských podílů, jenž byl vypořádán v r. 2013. Podle žalobců Jeden nebytový prostor byl prodán v r. 2015 po vystoupení žalobců z družstva a druhý zůstal i nadále v majetku družstva.

7. Dále žalobci poukázali na svoji přehlednou argumentaci uvedenou v podání ze dne 19. března 2021 a dále na skutečnost, že podle jejich názoru soud I. stupně nesprávně akceptoval mylný názor, podle něhož by se po vypočtení částky v souladu s § 233 obchod. zák. mělo cokoliv odečíst, když tato myšlenková konstrukce nepočítá s tím, že hodnota všech převedených bytů byla již jednou zohledněna odečtením účetní hodnoty bytů a výpočet má tedy být proveden podle aktuální hodnoty zbylého majetku k 31. 12. 2012 a bez dalšího odečítání. Znalecký posudek proto nelze podle jejich názoru akceptovat.

8. Podle žalobců, vzhledem k tomu, že byl důvodem zadání vypracování dodatku znaleckého posudku pouze nesprávný postup soudu I. stupně, potom by podle odvolatelů náklady na dodatek posudku neměly jít k tíži žalobců.

9. Zásadní rozpor ve výpočtu vypořádacího podílu žalobci spatřují v chápání pojmu „splacený členský vklad“, neboť znalci přihlíží k pohledávkám za upsané vlastní jmění v souhrnu splacených členských vkladů násobených ukončenými roky členství. Pracují se souhrnem hodnot splaceného úvěru k 31. 12. 2012, nikoli se souhrnem hodnot splacených členských vkladů k 31. 12. 2012. Následně potom při výpočtu znalci dosazují hodnoty z různých období a ve stejném vzorci počítají s hodnotami před převodem bytů do vlastnictví i po jejich převodu a vychází jim nereálné částky, byť se znalci zjevně snažili dostát znění zákona co do vlastního výpočtu. Po dosazení nesprávných hodnot do vzorce § 233 obchodního zákoníku podle žalobců znalci museli dojít k tomu, že ani výsledek dodatku znaleckého posudku není odpovídající a vypořádací podíl ve výši cca 860 000 Kč je nesprávný.

10. Žalobci poukázali rovněž na skutečnost, že je znalci nekontaktovali a komunikovali vždy pouze se stranou žalovanou, nevyžádali si od žalobců žádné podklady a nereagovali na jejich konkrétní výtky. Soudem I. stupně zvolený postup výpočtu vypořádacího podílu v družstvu podle žalobců nemá oporu v zákoně, ani v judikatuře či odborné literatuře, když ve stanovách není žádné ustanovení o tom, že by se při vypořádání měla nakonec odečíst hodnota převáděné bytové jednotky. Vypořádání podle žalobců řeší zákon i stanovy družstva velmi jednoduše tak, že se vypočte podíl na zbylém majetku, kde jejich byt již není zahrnut a vypořádací podíl se vypočte podílem z hodnoty členského vkladu člena k datu odchodu, snížený o již převedenou hodnotu.

11. Podle žalobců úvahy [Anonymizováno] a jeho závěry se nehodí na projednávanou zcela specifickou situaci. Navíc žalobci poukázali na bezradnost soudu I. stupně, jenž podle svých slov „v zoufalství hledal na internetu“, což podle žalobců vzbuzuje pochybnosti o právním základu soudem vyvozených závěrů. Ostatně podle žalobců žalovaný sám o základu nároku na výplatu vypořádacího podílu nijak nepochybuje a provedl částečnou výplatu vypořádacího podílu částkou toliko 23 889 Kč.

12. Podle žalobců se soud I. stupně nijak procesně nevypořádal se změnou petitu uvedenou v podání žalobců ze dne 22. 12. 2020, kdy změnili petit tak, že požadují i zaplacení úroků.

13. Žalobci navrhli napadený rozsudek změnit a žalobě vyhovět a zavázat žalovaného zaplatit žalobcům částku 273 752 Kč včetně úroků z prodlení podle § 2 vyhl.č. 351/2013 Sb., a to od 9. 3. 2016 do zaplacení společně s náklady řízení.

14. Žalovaný nebyl spokojen s výrokem o nákladech řízení, když argumentoval svým úspěchem v řízení s tím, že podle jeho názoru nejsou dány okolnosti, za nichž by nemohlo být úspěšné straně přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a učinil následující zjištění a dospěl k níže uvedeným závěrům.

16. Odvolací soud předně konstatuje, že není důvodu pro změnu v minulosti odvolacím soudem zastávaného názoru, ostatně akceptovaného oběma stranami sporu, podle něhož se ve výši vypořádacího podílu musí projevit skutečnost, že žalobcům v průběhu jejich členství v žalovaném bytovém družstvu družstvo převedlo do vlastnictví bytovou jednotku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

17. Z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze skutečnosti, že žalobci byli zakládajícími členy žalovaného, jenž vznikl dne 10. prosince 2008 za účelem koupě bytových domů budovy č.p. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v části obce [adresa] v obci [adresa], a to z prostředků získaných dalšími členskými vklady členů žalovaného bytového družstva. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že žalobci - společní členové žalovaného bytového družstva- splnili podmínky stanovené ve stanovách žalovaného, když ve smyslu § 223 odst. 3 obchod. zák. zejména splatili základní členský vklad 5 000 Kč, jakož i další členský vklad, čímž celková výše žalobci splněné vkladové povinnosti podle shodných tvrzení účastníků dosáhla vůči družstvu celkově částky 930 696 Kč . Na základě splnění stanovami určených podmínek byl žalobcům v průběhu jejich členství v žalovaném bytovém družstvu převeden žalovaným do vlastnictví jimi užívaný družstevní byt a žalobci nadále udržovali v žalovaném bytovém družstvu svůj členský vztah v postavení nebydlících členů družstva.

18. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že členství žalobců v žalovaném bytovém družstvu skončilo z podnětu jejich žádosti o vystoupení z družstva, a to ke dni 31. 10. 2012. Stanovy žalovaného bytového družstva platné v době ukončení členství žalobců v družstvu upravovaly otázky výpočtu a výše vypořádacího podílu shodně s právní úpravou obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (obchod. zák.) tak, že se vypořádací podíl určí poměrem splaceného členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu splacených členských vkladů všech členů družstva násobených ukončenými roky jejich členství. Pro určení vypořádacího podílu byl podle stanov rozhodný stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Při určování výše vypořádacího podílu se podle stanov nepřihlíží ke kapitálu, jenž je v nedělitelném fondu, nebo v jiném zajišťovacím fondu, bude-li zřízen, a rovněž ani k vkladům členů s kratším než ročním členstvím přede dnem, k němuž se řádná účetní závěrka sestavuje.

19. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že podle shodných tvrzení účastníků žalobci obdrželi na vypořádací podíl od žalovaného 23 889 Kč, přičemž mezi stranami zůstává sporná existence dalších plnění ze strany žalovaného, kdy žalovaný další desítky až stovky tisíc Kč započítává na svoji povinnost vyplatit žalobcům vypořádací podíl.

20. Dále o odvolací soud vychází ze skutečnosti, že v době ukončení členství žalobců v žalovaném bytovém družstvu (ke dni 31. 10. 2012) podle shodného tvrzení účastníků bytové družstvo vlastnilo, vedle bytových jednotek určených k převodu bydlícím členům, též 2 nebytové jednotky, z nichž jednu (prádelnu spojenou se sušárnou) po vystoupení žalobců z družstva prodalo za několikamilionovou částku a druhou nebytovou jednotku (kryt civilní ochrany) vlastní doposud, byť se žalovaný rozchází s žalobci v názoru na možnost komerčního využití této nebytové jednotky a tedy i na prodejnost a penězi ocenitelnou hodnotu této zbývající nebytové jednotky.

21. Z hlediska právního odvolací soud, ve shodě se soudem I. stupně, aplikoval na projednávaný případ právní předpisy účinné do 31. 12. 2013 upravující členství a ukončení členství v bytovém družstvu a s tím související majetkové otázky týkající se členství v bytovém družstvu a zejména otázky vypořádacího podílu, a to zejména obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. (obchod. zák.), zákon o vlastnictví bytů č. [Anonymizováno] Sb. (ZVB).

22. Odvolací soud obecně konstatuje, že obecný právní režim majetkového vypořádání mezi bývalým členem družstva a družstvem (včetně družstva bytového) je obsažen v § 233 obchod. zák.

23. Zánik členství, k němuž dochází v souvislosti s převodem družstevního bytu (tzv. bytové jednotky) do vlastnictví člena družstva je situací zvláštní, a proto ji upravoval ZVB.

24. Jak je zřejmé z § 24 odst. 9 ZVB převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele v družstvu bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na jednotku, případně základního členského vkladu, pokud byl zdrojem financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu.

25. Z § 233 obchod. zák. podle odvolacího soudu vyplývá, že „vypořádací podíl“ představuje určitou část majetku družstva, na níž při zániku členství vzniká bývalému členovi, případně jeho právním nástupcům, nárok. Vypořádání tohoto nároku pak představuje podstatnou část majetkového vypořádání mezi bývalým členem a družstvem a jeho výše se zjišťuje postupem podle stanov nebo zákona. Souvislost vypořádacího podílu s členským vkladem vyplývá z uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, podle něhož sehrává nezastupitelnou roli při vyjádření poměru, v jakém se nakonec bude vyjadřovat podíl bývalého člena na majetku družstva - tedy vypořádací podíl. V případě, že způsob stanovení vypořádacího podílu upravují stanovy družstva, závisí na družstvu, zda a v jaké podobě tuto souvislost vyjádří.

26. Jak je zřejmé ze ZVB, od 25. 5. 1999 uvedený zákon v § 24 odst. 10 v případě vypořádacího podílu nabyvatele jednotky, jemuž byla převedena jednotka, odkazuje na obchodní zákoník a od účinnosti uvedené novely se při stanovení výše vypořádacího podílu pracuje nikoli se základním členským vkladem, ale se členským vkladem zahrnujícím základní členský vklad, jakož i další členský vklad jsoucí součástí základního kapitálu družstva, na rozdíl od další majetkové účasti ve smyslu § 223 odst. 4 obchod. zák., jež se sice stává majetkem družstva, avšak základní kapitál družstva netvoří.

27. Podle názoru odvolacího soudu v projednávaném případě, společné členství žalobců, již převodem získali byt do vlastnictví, i nadále trvalo (a to bez ohledu na konzumaci členského vkladu v podobě převedeného bytu a spoluvlastnického podílu ke společným částem domu). Proto také žalujícím bývalým členům uvedeného bytového družstva v družstvu zůstala zachována majetková účast ve výši odpovídající alespoň základnímu členskému vkladu spojená se společným členstvím žalobců v družstvu. Přetrvávající majetková účast žalobců, i po převodu jimi užívané bytové jednotky, ve výši odpovídající alespoň základnímu členskému vkladu je zřejmá i ze stanovisek obou stran sporu. Podle účastníků majetková účast žalobců po převodu jimi užívaného bytu do jejich vlastnictví, by měla být tvořena částkou minimálně ve výši desítek tisíc Kč, od níž potom žalovaný odvíjel své závěry o vypořádacím podílu, jenž žalobcům vyplatil ve výši 23 889 Kč.

28. Uvedené takto i nadále existující společné členství žalobců v družstvu zaniklo až dne 31. 10. 2012 na základě vystoupení žalobců z družstva, s čímž je ze zákona spojena nutnost vypořádání bývalých žalujících členů předmětného bytového družstva. To ostatně uznávají obě strany sporu, včetně nutnosti zohlednění (cestou konzumace členského vkladu odpovídajícímu převedenému bytu a spoluvlastnického podílu ke společným částem domu) hodnoty žalobcům převedeného bytu, jimi užívaného v době jeho vlastnictví družstvem, byť žalovaný podle svého názoru již žalobcům vyplatil dostatečně vysoký vypořádací podíl odrážející tržní cenu žalobcům převedené bytové jednotky a na druhou stranu žalobci i po zohlednění účetní hodnoty převedené bytové jednotky považují výši vypořádacího podílu za nedostatečnou.

29. Podle obecného právního názoru odvolacího soudu vypořádání mezi družstvem a členem družstva, jehož členství za trvání družstva zaniklo, má být poctivé tak, aby hodnota vypořádacího podílu odpovídala hodnotě majetku připadajícího na jeho členský vklad.

30. Podle názoru odvolacího soudu § 233 odst. 5 obchod. zák. upřednostňuje při určení způsobu výpočtu vypořádacího podílu autonomii vůle družstva a zákonnou úpravu nabízí až jako podpůrné řešení pro případ, kdy členové družstva ve stanovách neurčili jiná pravidla. Přestože v projednávaném případě stanovy formulovaly určení způsobu výpočtu vypořádacího podílu obdobným způsobem, jak to činí zákon, i v takovém případě podle odvolacího soudu nelze nerespektovat obecný korektiv představovaný zásadou poctivosti (spravedlnosti) vypořádání bývalého člena družstva. Je tomu tak proto, že požadavek poctivého vypořádání platí jako obecný princip, jímž je soud povinen poměřovat všechny případy, ve kterých má být základem pro určení vypořádacího podílu hodnota vycházející z účetnictví společnosti či družstva a jako takový se prosadí nezávisle na tom, zda způsob výpočtu vypořádacího podílu stanoví společenská smlouva či stanovy, nebo zda je vypořádací podíl určován podle zákonné úpravy. Požadavku poctivosti tak podle názoru odvolacího soudu odpovídá, aby v případě výrazného nepoměru mezi výší vlastního kapitálu podle účetní závěrky a skutečnou (tržní) hodnotou čistého obchodního majetku družstva bylo k této skutečnosti při výpočtu vypořádacího podílu přihlédnuto. Výpočet vypořádacího podílu tak má vycházet z reálné hodnoty majetku družstva odpovídající stavu na trhu v době, k níž družstvo výši vypořádacího podílu určuje.

31. V projednávané věci nebylo mezi účastníka sporu o tom, že v době ukončení členství žalobců v žalovaném bytovém družstvu (ke dni 31. 10. 2012) znalec (vycházející z účetního ocenění majetku družstva) stanovil při nevýrazném zadlužení družstva výši vypořádacího podílu zápornou částkou, ačkoli bytové družstvo, vzdor účetnímu ohodnocení svého majetku představovaného nebytovými prostory, po vystoupení žalobců z bytového družstva prodalo jednu ze dvou nebytových jednotek (konkrétně prádelnu spojenou se sušárnou) za několikamilionovou částku.

32. S ohledem na uvedené, vzdor znaleckému posudku pracujícímu toliko s účetními hodnotami a stanovícímu výši vypořádacího podílu zápornou částkou a vzdor neshodě stran na možnosti komerčního využití krytu civilní obrany v majetku bytového družstva, je podle odvolacího soudu důvodné očekávání žalobců, že s ohledem na poměry na trhu nemovitostí je hodnota žalovaným stanoveného vypořádacího podílu zásadně neadekvátní hodnotě vlastního kapitálu družstva v roce, v němž členství žalobců zaniklo. To již vzhledem ke skutečnosti, že v době ukončení členství žalobců v žalovaném solventním a finančně zdravém družstvu družstvo disponovalo dvěma nebytovými jednotkami neurčenými k převodu do vlastnictví členů družstva, z nichž jedna nebytová jednotka byla družstvem dokonce následně prodána za několikamilionovou částku.

33. Podle odvolacího soudu by za dané situace poctivou výši vypořádacího podílu s ohledem na tržní prostředí, jehož se dovolávají obě strany sporu, byl schopen stanovit znalec, jenž by zejména odpověděl na otázky, zda v daném místě a čase na trhu docházelo k úplatným převodům podílů nebydlících členů bytových družstev, případně zda znalec možnost takovéhoto úplatného převodu podílů nebydlícího člena bytového družstva v daném místě a čase připouští či vylučuje především s ohledem na možnost zájemce (kupujícího) získání družstevního bytu např. doposud užívaného některým z členů družstva, nebo s ohledem na možnost zařazení se do pořadníku na získání družstevního bytu např. cestou půdních vestaveb, nebo s ohledem na volný zpeněžitelný majetek družstva např. v podobě předmětných komerčně využitelných nebytových jednotek atd.

34. Ze všech shora uvedených důvodů, když ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další shora uvedené znalecké zkoumání, jež nemůže být pro rozsah dokazování provedeno v odvolacím řízení, odvolací soud napadené rozhodnutí podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

35. O nákladech tohoto řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno, přičemž odvolací soud připomíná, že zákon stanoví velmi přísná pravidla, mělo-li by být v rámci rozhodování o nákladech řízení aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř., přičemž v případě postupu podle § 150 o. s. ř. musí být takový postup patřičně odůvodněn.