o zápisu změny do obchodního rejstříku, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2023 č. j. C 216613/RD79/MSPH, Fj 175454/2023/MSPH,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně jako rejstříkový soud zamítl návrh na zápis změn ze dne 3. května 2023 pod Fj 175454/2023/MSPH do obchodního rejstříku s odůvodněním, že z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzické osoby [tituly před jménem] [jméno FO] vyšlo najevo, že k zápisu navrhovaná jednatelka byla pravomocně odsouzena rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2022 sp. zn. 47 T 5/2021 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 53/2022 (právní moc nastala dne 16. 12. 2022) pro úmyslný trestný čin, jakož i pro zvlášť závažný zločin daňového charakteru podle § 240 odst. 1 trest. zák. spojené s podnikáním, čímž ke dni nabytí právní moci uvedených rozsudků přestala splňovat základní podmínku k výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti, neboť pozbyla bezúhonnost. Rejstříkový soud proto návrh zamítl s odkazem na § 6 odst. 2 živnostenského zákona a § 46 odst. 1 z. o. k.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že obchodní společnost [Jméno navrhovatelky]. (dále též zkráceně společnost) se coby navrhovatelka návrhem doručeným Městskému soudu v Praze dne 3. 5. 2023 domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku. Navrhla zápis jednatelky [tituly před jménem] [jméno FO] se dnem vzniku funkce 28. dubna 2023. K návrhu doložila čestné prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO], že splňuje zákonné podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu - jednatele společnosti a doložila též souhlas se zápisem do obchodního rejstříku. Její podpis však nebyl úředně ověřen. Dále doložila rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, jímž [tituly před jménem] [jméno FO] jmenovala [tituly před jménem] [jméno FO] jednatelkou společnosti.

3. Dále soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že vyzval navrhovatelku k doložení: 1) čestného prohlášení jednatelky navrhované k zápisu ve spojení s jejím souhlasem se zápisem do veřejného rejstříku s úředně ověřeným podpisem a 2) kopii pravomocného rozsudku ve věci sp. zn. 47 T 5/2021 ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu sp. zn. 9 To 53/2022 s tím, že veškeré listiny mají být ve stanovené lhůtě 15 dnů od doručení výzvy doloženy v originálech nebo úředně ověřených kopiích. V případě jejich doložení v elektronické podobě měly doklady obsahovat doložku o provedené konverzi, aby měly povahu úředně ověřených kopií.

4. Konečně soud prvního stupně vyšel z obsahu rejstříkového spisu, z něhož mělo vyplývat, že k žádosti rejstříkového soudu mu měl být poskytnut výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob - týkající se [tituly před jménem] [jméno FO], nar. 28. 6. 1991, v němž je uveden u jmenované trestní rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2022 sp. zn. 47 T 5/2021 s uvedením dne právní moci k datu 16. 12. 2022 a trestní rozsudek odvolacího Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2022 sp. zn. 9 To 53/2022 s uvedením § 240 odst. 1, odst. 2a a odst. 3a trestního zákona s tím, že šlo o úmyslný trestný čin; zvlášť závažný zločin s odnětím svobody nepodmíněně o výměře 5 roků se zařazení k výkonu trestu do věznice s ostrahou. Ve spisu se tak podle soudu prvního stupně nachází i oba uvedené trestní rozsudky.

5. Proti uvedenému usnesení rejstříkového soudu podala společnost coby navrhovatelka včasné odvolání (odvolatelka). Její stěžejní odvolací námitkou byla skutečnost, že soud prvního stupně při posuzování podmínek ve smyslu § 6 odst. 2 živnostenského zákona a § 46 odst. 1 z. o. k. nezohlednil obsah odkazovaných rozhodnutí ve vztahu k [tituly před jménem] [jméno FO]. Z rozsudků se podává, že [tituly před jménem] [jméno FO] se nikdy trestné činnosti neúčastnila v postavení statutárního zástupce navrhovatelky. Naopak dle zmíněných rozsudků je zřejmé, že v postavení statutárního zástupce za navrhovatelku jednal toliko vždy výhradně pan [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] byla u navrhovatelky zaměstnána až od února 2017 v pozici administrativního pracovníka, přičemž z této pozice nemohla mít žádný vliv na obchodní činnost a provozní řízení navrhovatelky. Navrhovatelka má za to, že přestože byla výše odkazovanými rozhodnutími odsouzena za úmyslný trestný čin, tento nebyl spáchán v souvislosti s jejím podnikáním. Pouhá majetková účast, jak vyplývá ze zápisu v obchodním rejstříku, nečinní podle názoru navrhovatelky [tituly před jménem] [jméno FO] nezpůsobilou k výkonu funkce jednatele. Dle odvolatelky zaviněné páchání trestné činnosti [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislosti s podnikáním trestní soudy obou stupňů ve výše odkazované trestní věci neshledaly a [tituly před jménem] [jméno FO] z toho důvodu nebyl ukládán zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu. Z dikce trestních rozhodnutí podle odvolatelky vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] nebyla založena překážka výkonu funkce jednatele ve smyslu zákazu této činnosti podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku. Dle navrhovatelky absenci takového zákazu nelze nahrazovat výkladem § 6 živnostenského zákona nebo § 46 z. o. k. Jestliže trestní soudy takový zákaz [tituly před jménem] [jméno FO] nestanovily, tak jmenování [tituly před jménem] [jméno FO] nelze postupem soudu prvního stupně bránit.

6. Postup soudu prvního stupně je podle odvolatelky disproporční ve vztahu k právu navrhovatelky na zvolení si statutárního zástupce podle svého uvážení, což v konečném důsledku představuje i zásah do jejího ústavně zaručeného práva na podnikání. Obdobný zásah lze konstatovat i na straně [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud prvního stupně se s výše uvedenými skutečnostmi nijak v rámci odůvodnění nezabýval. Ze současné soudní praxe podle odvolatelky plyne v dané věci jednoznačný požadavek nezbytnosti zkoumat, zda úmyslný trestný čin, za jehož spáchání byla osoba jednatele pravomocně odsouzena, měl souvislost s aprobovanou podnikatelskou činností konkrétního podnikatele. Jak je naznačeno výše, přičemž z odůvodnění napadeného usnesení není zřejmé, jak se soud prvního stupně s tímto požadavkem vypořádal. Napadené rozhodnutí je proto podle odvolatelky nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění. Proto odvolatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu zrušil a návrhu vyhověl.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Dle § 155 odst. 1 o. z. byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo; ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu; dle § 46 odst. 1 z. o. k. v rozhodném znění (tj. do 30. 6. 2023) osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen "člen voleného orgánu"), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti; dle § 6 odst. 2 živ. zák. za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

9. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že jednatel společnosti s ručením omezeným coby statutární orgán musí splňovat zákonem stanovené požadavky a předpoklady pro výkon funkce člena statutárního orgánu, mj. též podmínku bezúhonnosti ve smyslu zákona o živnostenském podnikání.

10. Bezúhonnost je v zákoně vymezena negativně. Bezúhonnost fyzické osoby se posuzuje z hlediska pravomocného odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně a osoba ji ztrácí, jestliže byl trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním (dále též jen „předpoklad 1“) anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje (dále též jen „předpoklad 2“). Z uvedených ustanovení je zjevné, že pro ztrátu bezúhonnosti nemusí být nezbytně splněny oba předpoklady kumulativně a zcela postačí naplnění i jen jednoho z obou stanovených předpokladů. To znamená, že při naplnění předpokladu 1) již není třeba zkoumat naplnění předpokladu 2). Tento dílčí závěr odvolacího soudu vychází z jazykového výkladu.

11. Podle odvolacího soudu při výkladu předmětného ustanovení zákona je třeba zohlednit i to, co je smyslem a účelem podmínky bezúhonnosti, jež omezuje právo na podnikání. Tím je ochrana základních práv a svobod třetích osob, jež by mohla být podnikáním provozovaným v rozporu s právem a dobrými mravy dotčena. Tuto podmínku je však třeba vykládat i s ohledem na princip proporcionality.

12. Test proporcionality, metodologicky sestává ze tří kroků: testu vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti v užším slova smyslu. Hlediskem posuzování shora uvedené ochrany základních práv a svobod třetích osob musí být podle odvolacího soudu vždy to, zda povaha trestné činnosti odsouzeného pachatele způsobuje obavu z dotčení základních práv a svobod třetích osob při výkonu konkrétní aprobované činnosti a zda by zásah do práva na podnikání nebyl v rozporu s principem proporcionality. Otázku, zda má trestná činnost takovou souvislost s podnikáním, resp. s předmětem podnikání, že způsobuje ztrátu bezúhonnosti ve smyslu živnostenského zákona, je podle právního názoru odvolacího soudu třeba zodpovědět vždy v celém kontextu konkrétní věci a příslušného předmětu podnikání.

13. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018 sp. zn. 27 Cdo 3547/2017 tento poukázal na skutečnost, že v usnesení ze dne 27. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4154/2010, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr aplikovatelný i při výkladu zákona o obchodních korporacích, podle něhož je pro posouzení podmínky bezúhonnosti podstatné, zda byl jednatel pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s podnikáním, nikoliv zda v předmětu podnikání, jehož se trestný čin týkal, stále podniká.

14. Ve shora uvedeném usnesení Nejvyšší soud současně poukázal na závěry právní teorie, jež se shodují se závěry Nejvyššího soudu, podle nichž se při posuzování bezúhonnosti ve vztahu k posuzované osobě nemusí jednat jen o trestné činy, jejichž skutková podstata přímo souvisí s podnikáním (např. poškozování spotřebitele), ani je dotyčný nemusí páchat při provozu vlastního oboru podnikatelské činnosti. Bezúhonnost tak nebude dána např. u podnikatele, který s využitím brutálního fyzického násilí bude nutit obchodního partnera k úhradě dluhu. Ke ztrátě bezúhonnosti dojde též, jestliže se někdo dopustí trestného činu podvodu jako nepodnikatel v rámci pracovního poměru a po okamžitém ukončení pracovního poměru se bude chtít ve stejném oboru realizovat např. jako jednatel společnosti s ručením omezeným.

15. S ohledem na uvedené, ve vztahu k argumentaci odvolatelky odvolací soud uvádí, že odvolací námitka, že neuložení trestu zákazu činnosti statutárnímu orgánu dle § 73 trestního zákoníku znamená, že absence takového zákazu nelze nahrazovat výkladem § 46 odst. 1 z. o. k. ve spojení s ust. § 6 odst. 2 živ. zák. a bránit jeho jmenování, představuje podle odvolacího soudu nepochopení uvedené problematiky. Pokud by byl právní názor odvolatelky správný, tak by bylo ustanovení § 46 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 6 odst. 2 živ. zák. v rozhodném znění zcela nadbytečné. Tak tomu však není. Závěr nabízený odvolatelkou ostatně nevyplývá ani ze zákona, ani z citované judikatury Nejvyššího soudu a nelze jej dovodit ani z právní teorie.

16. [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [Anonymizováno], byla v trestním rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem trestního odvolacího soudu uznána vinnou ze spáchání skutku obsáhle v rozsudcích popsaného, na nějž odvolací soud pro stručnost odkazuje (rozsudek soudu prvního stupně čítá cca 200 stran, rozsudek odvolacího soudu 65 stran), čímž spáchala úmyslný trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a byla odsouzena k poměrně vysokému trestu odnětí svobody v trvání 5 let. Uvedenou trestnou činnost [tituly před jménem] [jméno FO] spáchala sice nikoliv v pozici statutárního orgánu - jednatele, ale v pozici ředitelky. Tato skutečnost však není právně relevantní při posuzování splnění podmínky bezúhonnosti, neboť zákon takový předpoklad nestanoví.

17. Tvrzení odvolatelky, že [tituly před jménem] [jméno FO] byla v navrhovatelce zaměstnána toliko na pozici administrativního pracovníka, přičemž z této pozice neměla a nemohla mít žádný vliv na obchodní činnost a provozní řízení navrhovatelky, nemá podle odvolacího soudu oporu v uvedených rozsudcích.

18. Odvolací soud tak učinil dílčí závěr, podle něhož skutečnost, že se skutků vymezených v uvedených rozsudcích [tituly před jménem] [jméno FO] dopustila nikoliv v postavení statutárního orgánu - jednatele, ale v řídící pozici ředitelky není dle uvedené rozhodovací praxe rozhodné.

19. Podstatná je podle odvolacího soudu skutečnost, že ke dni nabytí právní moci uvedených trestních rozsudků - tj. ke dni 16. 12. 2022 přestala [tituly před jménem] [jméno FO] splňovat podmínky stanovené pro výkon funkce jednatele (člena orgánu obchodní korporace) dle § 46 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 6 odst. 2 živ. zák., kdy se za bezúhonného nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán (obecně) v souvislosti s podnikáním (předpoklad 1), což je právě posuzovaný případ. Je tomu tak proto, jak již bylo naznačeno shora, že podle jazykového výkladu předmětného ustanovení zákona splnění tohoto jediného předpokladu bez dalšího samo o sobě stačí ke ztrátě bezúhonnosti posuzovaného jednatele.

20. Podle názoru odvolacího soudu byl uvedenou trestnou činností (spácháním trestného činu) současně naplněn i předpoklad 2, neboť řádně platit daně je zákonná povinnost vztahující se ke každému k tomu povinnému subjektu - tedy i ve vztahu posuzované obchodní společnosti s jejím aprobovaným předmětem podnikání.

21. Jelikož ke dni nabytí právní moci uvedených trestních rozsudků - tj. ke dni 16. 12. 2022 přestala [tituly před jménem] [jméno FO] splňovat podmínku bezúhonnosti stanovenou pro výkon funkce jednatele (člena orgánu obchodní korporace) dle § 46 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 6 odst. 2 živ. zák., nestala se na základě doloženého rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 28. 4. 2023 jednatelkou navrhovatelky, když [tituly před jménem] [jméno FO] kvůli ztrátě bezúhonnosti funkce jednatelky v navrhovatelce nevznikla.

22. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (z rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 28. 4. 2023 ve spojení s předloženými trestními rozsudky) nevyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] byla platně jmenována jednatelkou navrhovatelky, a tedy že jí platně vznikla funkce. Soud prvního stupně tedy postupoval v souladu se zákonem, pokud předmětný návrh zamítl.

23. Nad rámec uvedeného odvolací soud poukazuje i na aktuální právní úpravu účinnou od 1. 7. 2023 a na ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) bod 2. z. o. k., dle něhož osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen "člen voleného orgánu"), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou je pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin daňový, jímž je nepochybně zločin krácení daně, poplatku a jiné povinné platby. Tato novela z. o. k. tak stanoví jako překážku výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace bez dalšího pravomocné odsouzení za trestný čin daňový jako takový. Zánik funkce dle aktuální právní úpravy již není navázán na posuzování spáchaného trestného činu do souvislosti s podnikáním či předmětem podnikání.

24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.