o určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek ze dne 6. 6. 2019, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích č. j. 54 Cm 296/2019-114 ze dne 12. května 2022

1. Shora uvedeným usnesením Krajsky soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh, aby bylo určeno, že je neplatné usnesení shromážděn [adresa] (dále též zkráceně SVJ) ze dne 6. 6. 2019, kterým bylo schváleno vložení zůstatku prostředků vybraných v roce 2018 ve výši 376 165,72 Kč do dlouhodobé zálohy [adresa] jako mimořádný vklad, ve výroku II. zamítl návrh, aby bylo určeno, že je neplatné usnesení shromáždění [adresa] ze dne 6. 6. 2019, kterým byl stanoven příspěvek do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu ve výši 4,25 Kč/1 spoluvlastnický podíl/měsíc, s tím, že tyto prostředky po skončení účetního období zůstávají na účtu společenství, ve výroku III. zamítl návrh, aby bylo určeno, že je neplatné usnesení shromáždění [adresa] ze dne 6. 6. 2019, kterým byl stanoven příspěvek do krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku na 298 Kč/byt/měsíc, s tím že tyto prostředky budou vždy po skončení účetního období vyúčtovány vlastníkům a Shromáždění může v případě vzniklého přeplatku schválit jeho vložení do dlouhodobé zálohy a konečně ve výroku IV. rozhodl o povinnosti navrhovatelů nahradit účastníkovi náklady řízení ve výši 30 600 Kč.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se navrhovatelé, coby vlastníci bytové jednotky v domě č.p. 2611, 2612, 2613 v ulici Arnošta z Pardubic v [Anonymizováno], a to bytové jednotky č. [Anonymizováno] domáhají vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka specifikovaných ve výrocích I. - III. v odvoláním napadeném usnesení s tím, že uvedli, že dne 6. 6. 2019 proběhlo shromáždění účastníka, jehož program měl být dle pozvánky na shromáždění takový, že 1) měla proběhnout prezence 17:30 - 18:00 hodin, volba zapisovatele a ověřovatelů, 2) vyúčtování 2018, 3) Informace k revitalizaci domu - prezence zpracované projektové dokumentace (PD) a návrh možného zateplení domu. Odkaz ke stažení PD je na webu: [Anonymizováno], 4) Plán oprav na rok 2019 až 2020, 5) Ostatní, diskuse, 6) Závěr. Na shromáždění bylo však podle navrhovatelů mimo jiné hlasováno o převedení zůstatku finančních prostředků vybraných v roce 2018 ve výši 376 165,72 Kč do dlouhodobé zálohy SVJ v roce 2019 jako mimořádný vklad a současně byla stanovena pravidla pro výběr a vypořádání prostředků na správu domu a pozemku, včetně stanovení výše příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu a výše příspěvku do krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku. Navrhovatelé tak mají za to, že při svolání shromáždění došlo k porušení pravidel pro svolání shromáždění účastníka. Pozvánka na shromáždění neavizovala, že bude hlasováno o dispozici se zůstatkem prostředků vybraných od vlastníků v roce 2018, resp. stanovována pravidla pro výběr prostředků na správu domu a pozemku či stanovována jejich výše. Na základě obsahu pozvánky na shromáždění se podle navrhovatelů jednotliví vlastníci rozhodují, zda se svolávaného shromáždění účastní či nikoliv, resp. se na základě pozvánky na shromáždění připravují, a to včetně zvážení svého stanoviska k jednotlivým bodům programu shromáždění. Z pozvánky účastníka a jejího obsahu nemohli podle navrhovatelů jednotliví vlastníci nijak seznat, že bude na shromáždění diskutováno a následně hlasováno i o předmětných usneseních. Ta byla přijata na shromáždění, nebyla v pozvánce na shromáždění uvedena a byla do programu doplněna až při samotném shromáždění, kterého se však neúčastnilo 100 % vlastníků bytových jednotek. Z tohoto důvodu jsou předmětná usnesení neplatná. Navrhovatelé hlasovali proti přijetí uvedených rozhodnutí, tedy jsou v pozici přehlasovaného vlastníka, který je legitimován k podání příslušného návrhu. Stejně tak mají navrhovatelé za to, že svůj návrh podávají v řádné lhůtě, a to ve stanovené tříměsíční lhůtě ode dne, kdy se vlastník o neplatném rozhodnutí dozvěděl. Pokud jde o splnění předpokladu, a to, že se jedná věcně o důležitou záležitost, tak navrhovatelé mají za to, že danými usneseními bylo jednak disponováno s prostředky vlastníků jednotek, a to v nemalé výši, dále byla stanovena i pravidla pro výběr příspěvků, tedy upravena základní pravidla týkající se hospodaření SVJ, včetně nakládání s finančními prostředky vlastníků. Taková usnesení tak mají přímý dopad do práv a povinností vlastníků včetně jejich materiální sféry. Předmětná usnesení představují ve své podstatě i zásah do stanov společenství, když upravují pravidla pro výběr prostředků na správu domu, tedy materii upravenou samotnými stanovami společenství, zavádějí pojem krátkodobá záloha na správu domu, což je pojem, který stanovy neznají a nikde ho nedefinují, apod. I z tohoto důvodu se jedná o důležitou záležitost.

3. Soud I. stupně návrh posoudil zejména podle § 1207 a násl. a podle § 259 a násl. NOZ a uzavřel, že návrh byl podán přehlasovanými vlastníky včas, avšak pokud jde o důležitý důvod, byly sice odsouhlaseny shora uvedené změny týkající se dlouhodobé a krátkodobé zálohy, avšak šlo o změny ve financování potřeb SVJ, jež matematicky neznamená žádné výrazné zvýšení nebo naopak snížení těchto úhrad, ale jedná se skutečně o rozčlenění těchto příspěvku, a to na konkrétně dlouhodobou a krátkodobou zálohu, a to v procentuálním vyjádření tohoto rozdílu se jedná maximálně v jednom případě o max. 12 % rozdílu a navýšení této platby, a to v případě současné měsíční platby 858 Kč a nově 960,62 Kč, jinak se jedná o řádově jednotky procent.

4. Z uvedených důvodů soud I. stupně dospěl k závěru, že nebyly splněny obě základní podmínky navrhovatelů, kdy byla splněna pouze podmínka navrhovatelů, coby přehlasovaných vlastníků, nicméně pokud jde o podmínku důležitého důvodu, tuto soud neshledal za splněnou ze shora uvedených důvodů, a to zejména s ohledem na skutečnost, o čem bylo hlasováno, tedy pokud jde o rozvržení příspěvku do fondu, a to jejich rozčlenění na krátkodobé a dlouhodobé zálohy s tím, že fakticky se pro jednotlivé vlastníky jedná o minimální změnu a nemůže být proto tato změna podřazena pod tzv. důležitý důvod. Proto se soud I. stupně dále nezabýval konkrétními důvody neplatnosti uváděnými navrhovateli.

5. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 1 odst. 4 z. ř. s., § 23 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., když řízení v této věci bylo možné zahájit pouze na návrh, kdy tak účastníkovi, jenž měl plný úspěch ve věci, vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči navrhovatelům již úspěch ve věci neměli.

6. Pokud jde o navrhovanou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., v daném případě nebylo podle soudu I. stupně na místě uvedené ustanovení aplikovat, když nebyla prokázána základní podmínka pro možnost soudního přezkumu napadených usnesení účastníka.

7. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolali navrhovatelé (odvolatelé) a domáhali se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny a vyhovění návrhu.

8. Nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně odvolatelé spatřovali v tom, že podle jejich právního názoru je napadené rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení věci, přičemž soud I. stupně v napadeném rozhodnutí nedostatečně zohlednil skutečnost, že:

1. Nebyl vzat v úvahu úmysl zákonodárce vyjádřený v důvodové zprávě k novele občanského zákoníku zákonem č. 163/2020 Sb. požadující upřesnění vztahu mezi ustanovením § 258 a § 1209 občanského zákoníku, což svědčí, v případě posuzování neplatnosti usnesení orgánu společenství, včetně shromáždění, pro prioritní použití § 258 a násl. občanského zákoníku. Navrhovatelé považují závěry v těchto otázkách za nesprávné. Podle odvolatelů mělo být aplikováno ustanovení § 258 a násl. občanského zákoníku.

2. Předmětné shromáždění SVJ nebylo svoláno řádnou pozvánkou a shromáždění vlastníků jednotek je základním předpokladem plné realizace práv vlastníků, neboť na základě řádné pozvánky se vlastníci rozhodují, zda se shromáždění účastní osobně či nikoliv.

3. Neexistence řádné pozvánky představuje důležitý důvod ve smyslu ustanovení § 1209 občanského zákoníku.

4. Důležitý důvod ve smyslu ustanovení § 1209 občanského zákoníku, je v daném případě dán i s ohledem na obsah napadeného usnesení, když usnesení pod bodem 2. ,,Vyúčtování 2018, za II.“, kterým bylo hlasováno o dispozici s částkou 376 165,72 Kč, která představuje fakticky finanční prostředky ve vlastnictví jednotlivých vlastníků, naplňuje kritéria důležitého důvodu.

5. V daném případě byl naplněn jak časový a osobní, tak ale i obsahový předpoklad přezkumu platnosti napadených usnesení shromáždění ve smyslu ustanovení § 1209 občanského zákoníku a soud první instance se tak měl věcně zabývat navrhovateli uplatněnými námitkami neplatnosti usnesení.

6. Navrhovatelé pak nesouhlasí ani s výrokem ohledně nákladů řízení, když soud I. stupně měl aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř., když došlo k porušení zákona a stanov, a to minimálně při svolání předmětného shromáždění, případě je pak dle navrhovatelů sporné, zda se na danou věc vůbec mělo aplikovat ustanovení § 1209 občanského zákoníku a navrhovatelům tak nemohlo zpočátku být zřejmé, že v dané věci není dán důležitý důvod. Pro aplikaci pojmu „důležitý důvod“ v kontextu ustanovení § 1209 občanského zákoníku, není nikde tento pojem jednoznačně definován.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, avšak odvolání navrhovatelů důvodným neshledal.

10. Z hlediska skutkového odvolací soud vychází ze správných závěrů soudu I. stupně o skutkovém stavu věci, když soudem I. stupně zjištěný skutek tvořící podklad pro rozhodnutí nebyl stranami rozporován, na rozdíl od právních závěrů přijatých soudem I. stupně, jež jsou odvolateli napadány.

11. Odvolací soud proto vyšel ze správně zjištěných skutečností, a to, že navrhovatelé coby vlastníci bytové jednotky v domě č. p. [adresa], a to bytové jednotky č. [Anonymizováno] se domáhají vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka specifikovaných ve výrocích I. - III. v odvoláním napadeném usnesení (jak je specifikováno níže). Podle návrhu dne 6. 6. 2019 proběhlo shromáždění účastníka, jehož program měl být dle pozvánky na shromáždění 1) prezence 17:30 - 18:00 hodin, volba zapisovatele a ověřovatelů, 2) vyúčtování 2018, 3) Informace k revitalizaci domu - prezence zpracované projektové dokumentace (PD) a návrh možného zateplení domu. Odkaz ke stažení PD měl být webu: [Anonymizováno], 4) Plán oprav na rok 2019 až 2020, 5) Ostatní, diskuze, 6) Závěr. Na shromáždění bylo však mimo jiné hlasováno o převedení zůstatku finančních prostředků vybraných v roce 2018 ve výši 376 165,72 Kč do dlouhodobé zálohy SVJ v roce 2019 jako mimořádný vklad a současně byla stanovena pravidla pro výběr a vypořádání prostředků na správu domu a pozemku, včetně stanovení výše příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu a výše příspěvku do krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku. Navrhovatelé tak mají za to, že při svolání shromáždění došlo k porušení pravidel pro svolání shromáždění účastníka. Pozvánka na shromáždění neavizovala, že bude hlasováno o dispozici se zůstatkem prostředků vybraných od vlastníků v roce 2018, resp. stanovována pravidla pro výběr prostředků na správu domu a pozemku či stanovována jejich výše. Z pozvánky účastníka a jejího obsahu nemohli jednotliví vlastníci nijak seznat, že bude na shromáždění diskutováno a následně hlasováno i o předmětných usneseních. Ta byla přijata na shromáždění. Nebyla však v pozvánce na shromáždění uvedena a byla do programu doplněna až při samotném shromáždění, kterého se však neúčastnilo 100 % vlastníků bytových jednotek. Z tohoto důvodu jdou předmětná usnesení neplatná. Navrhovatelé hlasovali proti přijetí uvedených rozhodnutí a jsou legitimováni k podání příslušného návrhu. Stejně tak mají navrhovatelé za to, že svůj návrh podávají v řádné lhůtě, a to ve stanovené tříměsíční lhůtě ode dne, kdy se vlastník o neplatném rozhodnutí dozvěděl. Pokud jde o splnění předpokladu, a to, že jedná věcně o důležitou záležitost, tak navrhovatelé mají za to, že danými usneseními bylo jednak disponováno s prostředky vlastníků jednotek, a to v nemalé výši, dále byla stanovena i pravidla pro výběr příspěvků, tedy upravena základní pravidla týkající se hospodaření SVJ, včetně nakládání s finančními prostředky vlastníků. Taková usnesení tak mají přímý dopad do práv a povinností vlastníků včetně jejich materiální sféry. Předmětná usnesení představují ve své podstatě i zásah do stanov společenství, když upravují pravidla pro výběr prostředků na správu domu, tedy materii upravenou samotnými stanovami společenství, zavádějí pojem krátkodobá záloha na správu domu, což je pojem, který stanovy neznají a nikde ho nedefinují. I z tohoto důvodu se podle navrhovatelů jedná o důležitou záležitost.

12. Z hlediska právního odvolací soud vychází shodně se soudem I. stupně z § 249 a násl. nového občanského zákoníku ve znění do 30. 6. 2020 (NOZ) o spolku, jakož i z § 1194 a násl. NOZ o společenství vlastníků.

13. Jak je zřejmé z § 1209 odst. 1 NOZ ve znění do 30. 6. 2020 je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl, přičemž není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

14. Jak je zřejmé z § 1221 NOZ, nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi.

15. Podle § 258 NOZ, každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

16. Podle § 259 NOZ, právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

17. Podle § 260 odst. 1 NOZ, soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

18. Podle právního názoru odvolacího soudu při rozhodování podle citovaného ustanovení jde o zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů. Z toho důvodu zákonodárce institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 NOZ připustil pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním SVJ proto zákonodárce omezil nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné) ve smyslu již uvedeného § 1209 odst. 1 NOZ.

19. V dané konkrétní projednávané věci odvolací soud v souladu se soudem I. stupně, jakož i s navrhovateli nemá důvodu pochybovat o správnosti dílčích právních závěrů přijatých soudem I. stupně po jím správně provedeném a úplném dokazování, a to, že návrh byl podán navrhovateli v postavení přehlasovaných vlastníků včas. Pokud ovšem jde o shora uvedenou podmínku existence důležitého důvodu, v tomto se odvolací soud s navrhovateli neztotožnil, když v řešení této otázky dal za pravdu soudu I. stupně, podle něhož usnesení shromáždění vlastníků ze dne 6. 6. 2019 uvedená ve výrocích I. až III. usnesení soudu I. stupně nezakládají důležitý důvod umožňující soudu jejich přezkum postupem podle § 1209 NOZ.

20. K vlastnímu posuzování otázky důležitého důvodu v dané konkrétní projednávané věci soud I. stupně správně přistupoval podle § 1209 odst. 1 NOZ účinného do 30. 6. 2020 a v souladu s návodem daným odvolacím soudem zkoumal míru změny (případné extrémní navýšení) jednotlivých opakujících se plateb, jimiž jsou nově zatíženi členové SVJ po odsouhlasení změn při jednání předmětného shromáždění SVJ. V dané konkrétní věci i podle právního názoru odvolacího soudu jsou správná skutková zjištění soudu I. stupně ohledně převedení zůstatku finančních prostředků vybraných v roce 2018 ve výši 376 165,72 Kč do dlouhodobé zálohy SVJ v roce 2019 jako mimořádný vklad a současně byla stanovena pravidla pro výběr a vypořádání prostředků na správu domu a pozemku, včetně stanovení výše příspěvku do dlouhodobé zálohy na opravy a technické zhodnocení společných částí domu a výše příspěvku do krátkodobé zálohy na správu domu a pozemku, kdy navýšení plateb ohledně dlouhodobých a krátkodobých záloh a příspěvků o částku pohybující se maximálně v rozsahu 12 % nepředstavuje žádné extrémní navýšení a navíc takovéto navýšení bylo podle odvolacího soudu možno členy SVJ očekávat s ohledem na narůstání cen jednotlivých ekonomicky významných vstupů.

21. Ve vztahu k usnesení o převedení zůstatku finančních prostředků vybraných v roce 2018 ve výši 376 165,72 Kč do dlouhodobé zálohy SVJ v roce 2019 jako mimořádný vklad podle právního názoru odvolacího soudu rovněž nebyly naplněny předpoklady, za nichž by ve vztahu k tomuto usnesení mohl existovat důležitý důvod opravňující soud k posouzení a k případné korekci tohoto demokraticky přijatého rozhodnutí SVJ jako samosprávného celku. Je tomu tak proto, že uvedená částka, představující jednotky tisíc Kč na každou bytovou jednotku, byla vybrána na základě legálního rozhodnutí SVJ a jejím uhrazením na účet SVJ se již nejednalo o prostředky jednotlivých členů, jak nesprávně argumentují navrhovatelé. Jestliže tyto prostředky poskytnuté členy SVJ byly transparentně použity jako mimořádný vklad na do dlouhodobé zálohy SVJ a tedy ve prospěch celku pro případ nenadálých událostí, nepředstavují ani tyto konkrétní okolnosti uvedeného rozhodnutí shromáždění SVJ (jinak běžné v samosprávných celcích tvořících si finanční rezervu na neočekávané události) důvod, pro nějž by na dané rozhodnutí shromáždění SVJ mělo být nazíráno optikou důležitého důvodu ve smyslu § 1209 NOZ.

22. Z uvedených důvodů ani podle právního názoru odvolacího soudu nebyly naplněny zákonné předpoklady, za nichž by soud I. stupně mohl formou korekcí zasahovat do rozhodovací činnosti demokratického samosprávného celku, jímž SVJ nepochybně je. Zejména tak soud I. stupně nemohl přezkoumávat namítané nesprávné svolání předmětného shromáždění SVJ nebo převedení zůstatku finančních prostředků vybraných v roce 2018 ve výši 376 165,72 Kč do dlouhodobé zálohy SVJ v roce 2019 jako mimořádný vklad.

23. Již z tohoto důvodu před odvolacím soudem nemohla uspět argumentace odvolatelů uvedená po bodem 2., 3., 4. a 5. podaného odvolání, jak jsou tyto body specifikovány shora Jestliže proto z uvedených důvodů soud I. stupně návrh navrhovatelů zamítl z důvodů, že neshledal naplněnými základní podmínky, za nichž by mohl napadená usnesení shromáždění SVJ přezkoumat, postupoval tak podle odvolacího soudu zcela správně v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona.

24. Konečně před odvolacím soudem nemohla uspět argumentace odvolatelů uvedená po bodem 1. podaného odvolání, jak je tato specifikována shora. Je tomu tak proto, že v právních poměrech NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020, tedy před účinností zákona č. 163/2020 Sb., právní praxe jednotně zastávala právní názor, a není důvod pro nynější odchýlení se pro daný případ od této praxe, podle něhož důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním SVJ je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Jestliže proto tato praxí ustálená definice důležitého důvodu nezbytného pro možnost soudního přezkumu nyní navrhovateli představovaných usnesení přijatých shromážděním SVJ neumožňuje učinit závěr o její aplikovatelnosti v projednávané věci, potom argumentace odvolatelů uvedená pod bodem 1. podaného odvolání nemůže být z hlediska rozhodnutí soudu I. stupně významná.

25. Konečně odvolací soud se nemohl, ve shodě se soudem I. stupně, ztotožnit s argumentací odvolatelů domáhajících se aplikace § 150 o. s. ř. v otázce nákladů řízení. Je tomu tak pro, že podle právního názoru odvolacího soudu při posuzování navrhované aplikace § 150 o. s. ř. nebylo možno ve vztahu k okolnostem vedoucím k soudnímu uplatnění návrhu a k postojům účastníků v průběhu řízení přehlédnout skutečnost, že navrhovatele, vzdor projednávání uvedených témat a vzdor své nespokojenosti s řešením nalezeným demokratickou diskusí shromážděním vlastníků ze dne 6. 6. 2019 zůstali pasivní v otázce kde (při nesouhlasu navrhovatelů s daným řešením) a z jakých zdrojů reálně zajistit prostředky pro financování potřeb SVJ - tedy společných potřeb všech členů SVJ. Jestliže za této situace navrhovatelé zpochybňují postup nejvyššího orgánu SVJ, potom se může jevit vyvolání soudního řízení navrhovatelů jako nekonstruktivní obstrukce. Proto i podle odvolacího soudu nemůže přicházet v úvahu výjimečné opatření v podobě nepřiznání práva úspěšnému účastníkovi řízení na náhradu jím vynaložených nákladů řízení.

26. Na tomto místě odvolací soud nemohl pominout skutečnost, že ve vztahu k poměrům účastníků nelze nevzít na zřetel, že při rozhodování o možné aplikaci § 150 o. s. ř. je nutno hodnotit nejen poměry toho, kdo by měl náklady řízení hradit (navrhovatelé), ale je nutno vážit i to, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka řízení, v daném případě [adresa]. Z tohoto pohledu odvolací soud konstatuje, že ani z hlediska poměrů účastníků se nejeví v daném případě správnou úvaha o aplikaci § 150 o. s. ř., když pro účastníka řízení, pro SVJ, mající před sebou řadu investičních povinností, představuje rozsah přiznaných nákladů řízení citelnou položku, jejíž nepřiznání by významným způsobem negativně dopadlo do hospodaření SVJ.

27. Lze tak uzavřít, že navrhovateli navrhovaný postup spočívající v nepřiznání úspěšnému účastníkovi řízení práva na náhradu nákladů řízení postupem podle § 150 o. s. ř. by podle právního názoru odvolacího soudu z hlediska zákona neuspěl.

28. Ze všech těchto důvodů odvolací soud v daném konkrétním případě neshledal možnost aplikace § 150 o. s. ř. a napadené rozhodnutí jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

29. Z uvedených důvodů odvolací soud rozhodl v bodu II. výroku tohoto usnesení tak, že navrhovatele zavázal povinností zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 506 Kč k rukám zástupce účastníka. Tyto náklady jsou představovány náklady na právní zastoupení, kdy advokátovi účastníka náleží odměna za 2 úkony právní služby za vyjádření se k odvolání navrhovatelů a za účast při jednání odvolacího soudu dne 20. června 2023 v částce 6 200 Kč (3 100 Kč za 1 úkon). Náleží mu i 2 režijní paušály po 300 Kč. Zástupce účastníka má rovněž právo na jízdné ve výši 1 906 Kč vynaložené cestou na trase z [adresa] a zpět vozidlem RZ [Anonymizováno]. Konečně advokát má právo na náhradu za promeškaný čas podle § 14 AT za 8 půlhodin po 100 Kč.